Čínští vědci úspěšně naklonovali tři „superkrávy“, které produkují nadprůměrné množství mléka. Tvrdí to čínská státní média, podle nichž se jedná o průlom, který pomůže Číně zbavit se závislosti na importovaných plemenech mléčného skotu.
Čína tvrdí, že naklonovala tři nadprůměrně produktivní „superkrávy“
Tři telata, která vyšlechtili vědci ze Severozápadní univerzity zemědělských a lesnických věd a technologií, se narodila před lunárním Novým rokem 23. ledna v autonomní oblasti Ning-sia na severu země, informovala podle zpravodajského webu CNN čínská státní média.
Naklonována byla z mléčných krav holštýnského plemene, které pocházejí z Nizozemska. Vybrané kusy jsou schopny vyprodukovat až 18 tisíc litrů mléka ročně neboli sto tisíc litrů mléka za život. To je pro srovnání podle údajů amerického ministerstva zemědělství téměř 1,7násobek množství, které průměrná kráva ve Spojených státech vyprodukovala v roce 2021.
V Česku se ročně vyrobí lehce přes tři miliardy litrů mléka. V zemi přitom klesá počet dojnic. Zatímco v roce 1989 jich bylo 1,2 milionu, nyní je to asi čtvrtina. Významně ale stoupla dojivost: před 33 lety dojila jedna kráva 3800 litrů ročně, teď je to podle předsedy Českomoravského svazu mlékárenského Jiřího Kopáčka 9183 litrů ročně.
Klony přichází
První z klonovaných čínských telat se narodilo 30. prosince císařským řezem a vážilo 56,7 kilogramu, sdělil čínskému vědecko-technologickému deníku představitel z města Wu-lin. Vědci vytvořili 120 klonovaných embryí z ušních buněk vysoce produktivních krav a implantovali je do náhradních krav, uvedl deník.
Vedoucí vědkyně projektu Ťin Ja-pching označila narození „superkrav“ za průlom, který Číně umožní ponechat si nejlepší kusy skotu ekonomicky udržitelnou cestou, uvedl deník vládnoucí komunistické strany The Global Times. Pouze pět z deseti tisíc krav v Číně dokáže za život vyprodukovat sto tisíc litrů mléka, přičemž některé produktivní krávy jsou identifikovány až na konci života, což ztěžuje jejich chov, uvedla Ťin.
Až 70 procent čínských dojnic se podle listu dováží ze zahraničí. „Máme v plánu během dvou až tří let vybudovat stádo čítající více než tisíc superkrav jako pevný základ pro řešení závislosti Číny na zámořských dojnicích,“ řekla vědkyně.
V mnoha zemích, včetně Spojených států, farmáři množí klony s neklonovanými zvířaty, aby do genofondu dodali žádoucí vlastnosti, jako je vysoká produkce mléka nebo odolnost vůči chorobám, píše CNN. V posledních letech však Čína s klonováním zvířat výrazně pokročila. Minulý rok čínská společnost zabývající se klonováním zvířat vytvořila první klonovanou arktickou vlčici na světě a před šesti lety čínští vědci uvedli, že naklonovali skot se zvýšenou odolností vůči tuberkulóze skotu, která ohrožuje dobytek v řadě zemí.
