Chytré obojky s čipy testují na býcích na farmě na Brněnsku vědci z Mendelovy univerzity. Data, která sbírají, pomůžou farmářům včas odhalit zdravotní komplikace zvířete. Podobný systém se využívá už několik let hlavně u dojnic. Dokáže monitorovat průběh říje nebo problémy s dojením.
Co před zavedením chytré technologie trvalo farmáři Liboru Urbánkovi hodiny, to mu teď trvá pár minut. Zdravotní stav šedesáti telat za něj monitorují speciální obojky se senzory, které snímají životní funkce zvířat.
„Využíváme data z nich vzniklá, hlavně grafy přežvykování, jejich pohybovou aktivitu. Je to přehlédnuté za pár minut a nemusím chodit mezi zvířata zjišťovat jejich stav, pokud se mi něco nezdá,“ popsal.
Každé zvíře má svůj obojek s číslem a svůj vlastní graf. Pokud se tele začne chovat jinak a data z obojku se odchýlí od normálu, farmář hned ví, u kterého se blíží zdravotní komplikace například se zažíváním. Díky monitorovacímu systému může zareagovat s předstihem a může začít zvíře léčit dříve, než nemoc vypukne naplno. Ušetří tak za případnou pozdější náročnější péči pod dohledem veterináře.
„Daří se nám z 98 procent udržet zvířata naživu a udržet je s vysokou doživotní užitkovostí,“ popsal Urbánek. To je i jedním z cílů vědců z Mendelovy univerzity, kteří za vznikem obojků stojí. Podobné se využívají u dojnic, kde si zemědělci dovedou lépe představit finanční ztrátu.
„Chovatel nakoupí zástavová zvířata jako telátka a nejdříve za asi rok a půl se dozví, jestli třeba vydělal. Neví, jestli do toho peníze má vložit, jestli se to vůbec vyplatí. Cílem je zjistit, jestli to má vůbec smysl pro chovatele zabývajícího se výkrmem skotu,“ uvedl proděkan Agronomické fakulty Daniel Falta.
Cena za obojek je přibližně osm set korun. Zatím se ale v Česku pro monitorování býků jinde než na Brněnsku nepoužívá.
