Vědci zachytili, jak kosatky používají chaluhy jako nástroj

Kosatky se navzájem čistí chaluhami, zjistili američtí vědci. Jde podle nich o první zaznamenaný příklad takového používání nástrojů u mořských živočichů. Toto chování se podle zpravodajského webu The Guardian vyskytlo u pobřeží Kanady a Spojených států u kytovců, které vědci sledovali za použití dronů.

Skupina kosatek podle výzkumníků ukusovala krátké části chaluh. Kytovci si je potom navzájem převalovali mezi těly, pravděpodobně proto, aby odstranili odumřelou kůži nebo parazity. Jde o první zdokumentované vzájemné čištění u mořských živočichů a také první případ takového používání nástrojů u mořských živočichů. Dříve to bylo považováno za doménu primátů, například lidí.

Vědci si nejprve mysleli, že jde o ojedinělé chování. „Začali jsme to sledovat a zjistili jsme, že jde o běžné a časté chování,“ uvedl hlavní autor studie Michael Weiss, zástupce Centra pro výzkum velryb ve státu Washington.

Záběry díky dronům

Svůj výzkum prováděli vědci na skupině 73 kosatek, které žijí v jižní části Sališského moře. Tato část Tichého oceánu se nachází na hranici mezi Spojenými státy a Kanadou, u států Washington a Britská Kolumbie. Unikátní záběry kytovců, na kterých následně rozpoznali nové chování, vědci získali díky dronům.

„Nepřekvapuje mě, že mají (kosatky) tak sofistikované způsoby interakce, protože víme, že si mezi sebou vytvářejí hluboké vazby, že jsou velmi chytré a řeší problémy ve svém okolí,“ řekl Weiss. U tohoto predátora na vrcholu potravinového řetězce zaznamenali vědci už dříve spolupráci ve skupině při lovu.

Kosatky jsou největším zástupcem čeledi delfínovitých, mohou dosahovat délky až deseti metrů a vážit až deset tun. Podle Weisse je ale jejich výskyt v oblasti ohrožen, protože z moří mizí kvůli přehnanému rybolovu a klimatické změně jejich nejčastější potrava. Ohrožené jsou i chaluhy, kterými se kosatky čistí, protože se kvůli globálnímu oteplování zvyšuje teplota vody.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Data: Proti chřipce nejsou očkované tři čtvrtiny lékařů a drtivá většina sester

Evropská unie doporučuje, aby bylo očkovaných nejméně 75 procent pracovníků ve zdravotnictví. Aktuální údaje z Česka ale ukazují, že tohoto čísla v případě vakcíny proti chřipce nedosahuje ani jediná skupina zdravotníků a proočkovanost je mezi nimi výrazně nižší.
před 12 hhodinami

Vědci sestavili obří mapu vesmíru, naznačili zpochybnění Einsteinovy konstanty

Pět let trvalo, než vznikla nejkvalitnější mapa kosmu, která zachycuje 47 milionů galaxií. Vědci ji chtějí využít pro pochopení toho, jak se chová a jak je rozložená takzvaná temná energie, která tvoří většinu vesmíru. Sběr dat reálně trval kratší dobu, než bylo v plánu, celý proces totiž narušila covidová pandemie.
před 13 hhodinami

Svět padá do AI pasti, tvrdí ekonomové

Umělé inteligence (AI) rychle zvyšují automatizaci v mnoha oborech. Rychlost a rozsah těchto změn jsou tak velké, že to dle nového výzkumu může ohrozit i samotné firmy. V rozhovoru pro ČT24 autoři nové studie popsali, jak by nastíněný celosvětový problém řešili právě oni.
před 16 hhodinami

Nové poznatky o lidoopech narušují představu o výjimečnosti lidské mysli

Lidoopi dokážou předstírat hru s neexistujícími předměty, měnit svá přesvědčení podle síly nových informací a pamatovat si známé tváře i po více než čtvrt století. Série studií z posledních let, které shrnuje britský list The Guardian, výrazně mění pohled vědců na mentální schopnosti nejbližších příbuzných člověka a zpochybňuje dřívější představy o jedinečnosti lidské mysli.
před 18 hhodinami

V USA jsou dostupná lidská embrya na zakázku. Vědci varují před eugenikou

Američtí rodiče se stále víc obracejí na soukromé firmy, které jim slibují dodat geneticky ideální embrya. Tyto děti by měly mít vyšší IQ, měly by se dožívat vyššího věku a měly by tedy mít v životě lepší šance než zbytek populace. Experti na etiku to považují za znepokojivé.
26. 4. 2026

Před čtyřiceti lety došlo ke katastrofě v Černobylu

Katastrofa v jaderné elektrárně Černobyl v dubnu 1986 zničila rozsáhlé území v Sovětském svazu, vyvolala na desítky let strach z atomu a měla i mnoho dalších negativních dopadů na celou Evropu.
26. 4. 2026

Fotbalové mistrovství vyprodukuje obří emise. Samo se potýká s nepřízní klimatu

Mistrovství světa ve fotbale (MS) v roce 2026 bude v mnoha ohledech přelomové. Poprvé se odehraje ve třech zemích současně – Spojených státech, Kanadě a Mexiku. Poprvé se ho zúčastní 48 týmů, které se utkají ve 104 zápasech, místo 32 týmů a 64 utkání. Tento „největší šampionát historie“ může být zároveň i klimaticky nejproblematičtější. Odhady naznačují, že celková uhlíková stopa turnaje přesáhne devět milionů tun emisí odpovídajících ekvivalentu oxidu uhličitého. To je výrazně více než u předchozích šampionátů, a to téměř o dvojnásobek.
25. 4. 2026

„Krakeni“ z vrcholu potravní pyramidy mění představy o pravěkých mořích

Japonští vědci díky kombinaci několika moderních technologií popsali druh druhohorní chobotnice, která mohla svými rozměry přinejmenším soupeřit s největšími obratlovci své doby. Tento agresivní predátor navíc disponoval nečekaně vysokou inteligencí.
24. 4. 2026
Načítání...