Vědci zachytili, jak kosatky používají chaluhy jako nástroj

Kosatky se navzájem čistí chaluhami, zjistili američtí vědci. Jde podle nich o první zaznamenaný příklad takového používání nástrojů u mořských živočichů. Toto chování se podle zpravodajského webu The Guardian vyskytlo u pobřeží Kanady a Spojených států u kytovců, které vědci sledovali za použití dronů.

Skupina kosatek podle výzkumníků ukusovala krátké části chaluh. Kytovci si je potom navzájem převalovali mezi těly, pravděpodobně proto, aby odstranili odumřelou kůži nebo parazity. Jde o první zdokumentované vzájemné čištění u mořských živočichů a také první případ takového používání nástrojů u mořských živočichů. Dříve to bylo považováno za doménu primátů, například lidí.

Vědci si nejprve mysleli, že jde o ojedinělé chování. „Začali jsme to sledovat a zjistili jsme, že jde o běžné a časté chování,“ uvedl hlavní autor studie Michael Weiss, zástupce Centra pro výzkum velryb ve státu Washington.

Záběry díky dronům

Svůj výzkum prováděli vědci na skupině 73 kosatek, které žijí v jižní části Sališského moře. Tato část Tichého oceánu se nachází na hranici mezi Spojenými státy a Kanadou, u států Washington a Britská Kolumbie. Unikátní záběry kytovců, na kterých následně rozpoznali nové chování, vědci získali díky dronům.

„Nepřekvapuje mě, že mají (kosatky) tak sofistikované způsoby interakce, protože víme, že si mezi sebou vytvářejí hluboké vazby, že jsou velmi chytré a řeší problémy ve svém okolí,“ řekl Weiss. U tohoto predátora na vrcholu potravinového řetězce zaznamenali vědci už dříve spolupráci ve skupině při lovu.

Kosatky jsou největším zástupcem čeledi delfínovitých, mohou dosahovat délky až deseti metrů a vážit až deset tun. Podle Weisse je ale jejich výskyt v oblasti ohrožen, protože z moří mizí kvůli přehnanému rybolovu a klimatické změně jejich nejčastější potrava. Ohrožené jsou i chaluhy, kterými se kosatky čistí, protože se kvůli globálnímu oteplování zvyšuje teplota vody.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Doporučujeme

Nářečí má na mozek podobně pozitivní vliv jako cizí jazyk, tvrdí němečtí vědci

Učení se cizím jazykům bystří mozek a udržuje ho v kondici, to samé ale platí i pro dialekty. Tvrdí to vědci z univerzity v západoněmeckém Marburgu, kteří takovou studii zveřejnili v odborném magazínu Nature Scientific Reports, jak upozornila regionální veřejnoprávní stanice MDR.
17. 7. 2026

Držitel Nobelovy ceny za chemii opustil USA. Nové místo našel v Číně

Chemik a nositel Nobelovy ceny Omar Yaghi se rozhodl opustit Spojené státy, kde až doposud působil. Nové místo mu nabídla Čína, kde povede laboratoř pro výzkum materiálů s využitím umělé inteligence (AI). Hlavním důvodem této změny jsou podle něj současné podmínky v USA.
17. 7. 2026

Uzavíráme zvířata v menších lokalitách. Je to cesta k jejich záhubě, varuje expertka

„Liniovými stavbami krájíme krajinu na menší části, čímž porcujeme i možnost zvířat migrovat a zavíráme ty populace v menších lokalitách, což je cestou k jejich postupné záhubě,“ říká ředitelka Odboru druhové ochrany Agentury ochrany přírody a krajiny (AOPK) Jindřiška Jelínková. V obsáhlém rozhovoru o ekologické konektivitě, tedy průchodnosti krajiny pro zvířata na zemi, ve vodě i ve vzduchu, vysvětluje, jak lidská infrastruktura krajinu narušuje, co to způsobuje zvířatům i jak lze tyto nežádoucí efekty kompenzovat. Na to se zaměřuje i aktuální projekt AOPK, jehož je Jelínková odbornou garantkou.
17. 7. 2026

Vědce v Lotyšsku znepokojuje možné ohrožení akademické svobody

Vědci vyjadřují obavy z možného ohrožení akademické svobody poté, co se dozvěděli, že lotyšský parlament Saeima hodlá projednat užitečnost určitých výzkumů.
16. 7. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.