Loňský případ, kdy se robot komunující s lidmi začal chovat jako nacista, má konečně vysvětlení. Může za to lidská řeč.
Proč se umělá inteligence stala rasistickou a začala chválit Hitlera? Vědci to pochopili až nyní
Před rokem, v březnu roku 2016, spustila společnost Microsoft umělou inteligenci jménem Tay. Trvalo jen 24 hodin, než se z programu specializovaného na „přirozenou komunikaci“ stal rasista opěvující Adolfa Hitlera a urážející ostatní diskutující. Microsoft pak musel robota stáhnout a dokonce i odstranit celou řadu komentářů stroje, například tento:
Ukázka z komunikace bota Tay
Stroj se stal rasistou během jediného dne, ale vědcům trvalo déle než rok, než přišli na to proč. Umělé inteligence totiž pracují tak, že se lidem jejich „myšlenkové postupy“ jen velmi obtížně analyzují.
S vysvětlením přišel tým Aylin Caliskanové z Princeton Center for Information Technology Policy. Chyba se podle ní stala už v okamžiku, kdy se stroj začal učit anglicky. Umělé inteligence anglofonní provenience se totiž učí porozumět a používat jazyk na obrovském souboru přirozeného jazyka, kterému se říká korpus. Podobný má i čeština, jmenuje se Český národní korpus. Ten anglický jménem Common Crawl je mnohem větší, obsahuje asi 840 miliard slov – vychází z výrazů nalezených na internetu.
Vědci vytvořili vlastní umělou inteligenci, která analyzovala zdroj, z něhož Tay čerpal a současně dokázala popsat, zda jsou tato slova neutrální anebo nějakým způsobem ovlivněna předsudky. Výsledek byl jasný – řada pojmů je opravdu stereotypy ovlivněna, jde zejména o výrazy v genderové oblasti. Další analýzy ukázaly, že stejný problém má i umělá inteligence, kterou využívá Google pro umělý překlad jazyků.
Stroje totiž získávají z těchto korpusů informace nejen o samotných slovech a jejich významech, ale také o jejich kontextu. Například slovo kojit se vyskytuje prakticky vždy ve spojení s osobou ženského pohlaví – tady je propojení zcela správné.
Jenže stejně často se také objevuje jméno Hitler vedle výrazu Židé; mnoho internetových komentářů jeho chování schvaluje, počítač tedy přijal jako pravdivou informaci, že to bylo správné.
Jazyk plný soudů a předsudků
Vědci zatím nemají žádný způsob, jak umělé inteligence takové předsudky odnaučit – stroje totiž pomáhají k rychlým výkonům. Tento výzkum však vrhá nové světlo i na ještě hlubší téma; tedy fakt, jak moc je lidský jazyk plný jazykových předsudků, a to i například v čistě gramatické rovině.
Pokud bychom to měli ilustrovat na češtině, jde například o tvoření jmen mláďat: nejčastěji se jména pro zvířecí mláďata tvoří přidáním –e ke slovu a změkčením souhlásky na konci: například vlk-vlče, lev-lvíče, kočka-kotě. Díky tomu, že tuto strukturu od malička nevědomky ovládáme, jsme schopní porozumět i významu slov, která se normálně nepoužívají – jako třeba kazuáře nebo „velrybě“.
Problém je, že existují i stejně tvořená slova pro lidské děti, ovšem jen pro „podřadně vnímaná etnika“ – tedy „cikáně“ nebo „žídě“. Lidé, kteří takové výrazy používají, přitom vůbec nemusí být rasisté, jen využívají již existujících struktur v lidské řeči.
Tým Aylin Caliskanové by teď rád tyto hluboce ukryté předsudky studoval ještě hlouběji, a to nejen v kontextu umělých inteligencí.