Umělá inteligence Google se naučila odezírat slova ze rtů. Lépe než lidé

Projekt DeepMind společnosti Google dokáže stále nové věci. Nyní se ve spolupráci s univerzitou v Oxfordu naučil odezírat ze rtů, stačilo mu k tomu jen dost dlouho se dívat na televizi.

Vědci nabídli počítačovému programu 5000 hodin televizního vysílání ze šesti různých stanic. Celkem videa obsahovala 118 000 sekvencí. Oxfordský tým nejprve „trénoval“ program na záznamech z let 2010 až 2015. Potom ho otestoval na videích z letošního roku – umělá inteligence měla za úkol odezírat celé fráze a věty. Dokázala to velice úspěšně.

Když pak výzkumný tým srovnával výsledky počítače s lidským profesionálem, ukázalo se, že stroj byl v „překladu“ 200 náhodně vybraných klipů výrazně úspěšnější. Zatímco profesionální odezírač dokázal správně označit jen 12,4 procent slov, umělá inteligence byla úspěšná v 46,8 procentech případů. Navíc většina neúspěchů se týkala jen drobností, například písmene „s“ na konci slova. Tyto výsledky jsou mnohem lepší než jakýkoli jiný automatický program.

Program DeepMind už se učí i taktické a strategické dovednosti – na hře Starcraft:

„Jde o první velký krok k tomu získat plně automatické systémy pro odezírání,“ popsali vědci svůj úspěch. Aby si stroje dokázaly takovou dovednost osvojit, musí se učit na obrovském vzorku dat. Zdá se, že už brzy člověka v tomto oboru zcela nahradí. Shodou okolností před dvěma týdny další umělá inteligence jménem GRID (také z Oxfordu) výrazně překonala v odezírání člověka. Tento pokus byl ovšem založen jen na omezeném slovníku 51 slov, jež umí stroj dokonale rozeznávat.

DeepMind už umí rozeznávat víc než 17 500 slov, navíc dokáže rozlišovat mnohem komplikovanější gramatické kategorie. Oxford i Google už slíbili, že televizní data, která získali od BBC, zveřejní pro další podobné projekty jako volně dostupný zdroj informací.

Největším problémem při učení bylo to, že řada videoklipů od BBC měla asynchronní zvukovou a obrazovou stopu – počítač pak nebyl schopen správně přiřadit správné významy k pohybům úst. To celý proces učení výrazně zdrželo.

Co s tím teď?

Aplikací v reálném životě se nabízí víc než dost. Jednou z těch užitečných je například automatické vytváření titulků u videa, ale nabízejí se i mnohem rozporuplnější využití. Pokud by se podařilo spojit tento systém například se systémem bezpečnostních kamer, mohly by stroje monitorovat každé vyřčené slovo.

3 minuty
Google shromažďuje kulturní dědictví světa
Zdroj: ČT24

Pochopitelně by se našlo uplatnění na letištích, v tajných službách i bezpečnosti obecně. Samozřejmě s využitím rovnou přichází také obava ze zneužití – od špionážních služeb, až po příliš silné zasahování státu do soukromí občanů.

Možné je také to, že objev změní komunikaci s mobilními telefony – když vám bude přístroj odezírat slova přímo ze rtů, neměl by být problém s ním komunikovat zcela potichu. Obrovským způsobem mohou v budoucnosti pokročilé aplikace pomoci neslyšícím. Chytrý mobil odečte slova ze rtů mluvčího a převede je na text, řeč nebo znaky.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Sluneční exploze vytvořila na tváři hvězdy obří jizvu

Před dvěma dny, 15. července, se na levé části Slunce vytvořil masivní filament. Tento oblak hustšího a chladnějšího plazmatu byl tak silný, že na povrchu hvězdy vytvořil jasně viditelný kaňon, který připomínal jizvu na tváři.
před 1 hhodinou

Ultrazpracované potraviny způsobují řadu problémů. Chemii „nasávají“ i ze strojů

Chipsy, hamburgery, slazené nápoje, ale i spousta dalších průmyslově zpracovaných potravin může způsobovat řadu civilizačních chorob a také významně přispívat k obezitě. Vědci v řadě nových studií popisují nejen dopady, ale také příčiny toho, proč je tento druh potravy tak zdraví škodlivý.
před 5 hhodinami

Před osmdesáti lety vyšlo slunce dvakrát: Oppenheimer odpálil první atomovou zbraň

Získat atomovou pumu se za druhé světové války pokoušeli Němci i Japonci, první pokusný jaderný výbuch se ale uskutečnil až 16. července 1945 v poušti u amerického městečka Alamogordo v Novém Mexiku. Byl výsledkem přísně tajného americko-britského projektu Manhattan, který v USA probíhal už od roku 1942.
včeraAktualizovánopřed 21 hhodinami

Ani stopa po problémech. Obří dánská studie zkoumala riziko hliníku ve vakcínách

Z minulých desetiletí existuje spousta důkazů o bezpečnosti vakcín. Vzhledem k nové vlně obav z očkování ale přicházejí i nové studie. Jedna z nich nyní rodiče uklidňuje – hrozby spojované s hliníkem v očkovacích látkách jsou dle ní nesmyslné.
včera v 11:50

Uherské Hradiště opakovaně ničily povodně. Archeologové zkoumali jeho odolnost

Uherské Hradiště bylo rušnou obchodní křižovatkou už před velkomoravským obdobím, které ho proslavilo nejvíc. Archeologové zjistili, že zde lidé žili a obchodovali už na přelomu 7. a 8. století. Vyplývá to z analýzy sedimentů a takzvaných pohřbených půd, odkrytých v městské zástavbě nedaleko původních břehů řeky Moravy.
včera v 11:24

Čeští studenti zazářili na světové chemické olympiádě

Čtveřice českých středoškolských studentů si přivezla z prestižní Mezinárodní chemické olympiády (IChO) zlato, stříbro i bronz. Zazářili v konkurenci stovek studentů z celého světa.
15. 7. 2025

Přežila by papírová vlaštovka let z ISS? Japonští inženýři to ověřili

Věda získává odpovědi na důležité otázky dlouhodobým, náročným výzkumem, který prověří všechny detaily hypotézy. A nebo si položí dostatečně šílenou otázku a pak provede experiment. Někdy právě tyto odvážné pokusy přinesou více poznání než opatrné cesty. Otázkou, kterou si vědci položili nyní, nebylo nic jiného než: „Co se stane, když hodíte papírovou vlaštovku z Mezinárodní vesmírné stanice?“
15. 7. 2025

Sonda Mariner ukázala Mars, jak ho lidstvo neznalo. A připravila svět o naději, že je tam život

Sovětský svaz měl na počátku snah o cestování k Marsu před Spojenými státy obrovský náskok díky svým předchozím úspěchům. U rudé planety mu ale štěstí nepřálo, naopak Američané dokázali uspět – zejména díky misi Mariner před šedesáti lety.
15. 7. 2025
Načítání...