„Poutníče, zvěstuj Lakedaimonským, že my tuhle mrtvi ležíme, jakož zákony kázaly nám.“ Tento slavný epitaf Sparťanům, kteří zemřeli v bitvě u Thermopyl, napsal dnes již prakticky zapomenutý řecký básník Simónidés z Keu. Skládáním a veršováním dlouhých epických básní se živil, a tak si vypracoval mnemotechnickou metodu, jak si zlepšit paměť. 2500 let poté, co zemřel, potvrdili neurovědci, že jeho metodika dokáže zlepšit paměť až dvojnásobně.
Palác mysli: starořecká technika dvojnásobně zlepšuje paměť, prokázali neurovědci
Neurovědci z Radbound University testovali, jak fungují klasické paměťové techniky, které se používaly od antiky a po celý středověk. Zřejmě nejstarší z nich vytvořil Simónidés z Keu – a podle výsledků rozsáhlé studie opravdu funguje. Respektive dokáže v mozku uvolnit rezervy, jež pro paměť máme připravené.
Vědci nechali skupinu dobrovolníků šest týdnů vylepšovat si paměť pomocí techniky nazvané „palác vzpomínek“. Spočívá ve spojování si slov s velmi silnými vizuálními podněty ve známém prostředí – výsledkem je představa jakéhosi paláce plného předmětů, jež si člověk dokáže spojit do významů. Tuto metodu využívali i středověcí mniši nebo dnešní experti v paměťových soutěžích.
Jak rozvíjet mozek v raném věku? Školky zkouší nové metody (zdroj: ČT24)
Testované osoby se tuto metodu učily 40 dní – když pak neurovědci sledovali jejich mozkovou aktivitu, potvrdili, že je velmi podobná jako u světových velmistrů v paměťových soutěžích. Nejvíc překvapivým zjištěním tohoto výzkumu ale bylo, jak dlouhodobé jsou tyto změny v mozku: testované osoby dosahovaly vynikajících výsledků nejen po ukončení pokusu, ale ještě čtyři měsíce poté.
Z amatéra expertem
Experiment probíhal tak, že vědci proti sobě postavili 17 nejlepších soutěžících z mistrovství World Memory Championship proti obyčejným nijak netrénovaným lidem s průměrnou pamětí. Obě skupiny měly za úkol zapamatovat si během 20 minut 72 slov. Zatímco netrénovaní měli průměrný výsledek 39,9 slov, šampioni si průměrně zapamatovali 70,8 slov. Vědci pak rozdělili 51 nováčků do tří skupin, jedna paměť netrénovala vůbec, druhá využívala moderní metodu a třetí využila antické metody „paláce vzpomínek“, které se také říká „loci“ (místa).
Vylepšený mozek
Vědci pod vedením Dr. Martina Dreslera potom na mozkových skenech sledovali, jak se mění mozková aktivita v 2485 oblastech spojených s pamětí. Lidé, kteří trénovali metodou „loci“, zaznamenali největší počet rekonfigurace těchto propojení – některá se posílila, jiná oslabila, ale ve výsledku se schopnost zapamatovat si u těchto osob výrazně zvýšila. Ze 72 slov si jich byli po tréninku schopní vybavit 62, čtyři měsíce poté, co s tréninkem paměti přestali 48.
Vědci současně nenašli u vítězů paměťových olympiád žádné zvláštní mozkové funkce – špičkové výsledky u paměti jsou tedy zřejmě opravdu jen výsledkem lepšího tréninku, vrozeného je v tomto ohledu jen velmi málo.
Doba 21. století je pro lidskou paměť zřejmě nejméně vhodnou. Lidé poprvé nemusí nosit informace uložené v mozku, ale mají ten luxus, aby si mohli dovolit čerpat informace z elektronických sítí – s příchodem mobilního internetu jsou všudypřítomné. Zatím ještě nejsou ani zdaleka známé dopady této epochální změny na lidskou paměť nebo na další vývoj lidského mozku, ale již nyní se objevují první dílčí studie.
Ty naznačují jednoznačně negativní dopad na krátkodobou i dlouhodobou paměť a také na schopnost soustředit se, která je pro zapamatování si klíčová.
Týden mozku v Praze
Nejnovější poznatky ve výzkumu mozku, duševních poruch i neurologických onemocnění představí tento týden série přednášek nazvaná Týden mozku. Ve svém pražském sídle v Národní ulici je pořádá Akademie věd, pro veřejnost je vstup zdarma. Na přednáškách vystoupí 14 předních českých odborníků v oboru teoretických a klinických neurověd.
Experti přiblíží lidem například moderní neurologické metody léčby, nové poznatky o vlivu genů na neurologická onemocnění nebo novinky ve výzkumu anorexie a bulimie. Akce nabídne také přednášky o spánku, bolesti či na téma poruchy řízení pohybu, jako jsou obrna a Parkinson, a roztroušené sklerózy. Zájemci se na jednotlivé přednášky musí zaregistrovat na webových stránkách.
Podle lékařů v budoucnosti poroste počet lidí, kteří trpí nemocemi mozku. Souvisí to i s prodlužováním délky života. Například Alzheimerovu nemoc má nyní přibližně 130 tisíc Čechů. Více než 400 tisíc lidí v Česku pobírá invalidní důchody, z toho až 90 tisíc kvůli duševní poruše. Nejnovější výzkum se zabývá tím, jak těmto nemocem předejít a dopředu je rozpoznat.
Týden mozku se v Česku pořádá už 19 let, a to ve stejnou dobu jako jinde ve světě. V roce 1993 akci založila americká organizace Dana Alliance for the Brain, která sdružuje několik stovek amerických a evropských vědců. V Česku tradici Týdne mozku inicioval a založil český neurovědec, profesor Josef Syka v roce 1998. Po celé republice se zároveň tento týden konají i desítky přednášek o paměti v rámci Národního týdne trénování paměti.