Zvuky slov a jejich významy jsou propojené, dokázali jazykovědci. Mění to pohled na vývoj řeči

V podstatě celá moderní jazykověda je založená na předpokladu, že mezi zvukem a pojmem není až na pár výjimek žádná souvislost. Výzkum německých lingvistů ale ukazuje, že vše je zcela jinak.

„Co je po jméně? Co růží zvou, i zváno jinak vonělo by stejně…“ napsal William Shakespeare ve hře Romeo a Julie. Dokazuje to, že i slavný dramatik se mohl mýlit.

Zatím si jazykovědci mysleli, že slov, která jsou spojená s nějakými konkrétními zvuky, existuje jen několik. Jako typický příklad se uvádělo slovo „máma“, které je prakticky stejné téměř ve všech jazycích – zřejmě podle prvních zvuků, které je dítě schopné vydávat. Hloubková analýza provedená mezinárodním týmem pod vedením jazykovědců Institutu Maxe Plancka popsala, že takových výrazů je v jazycích spousta.

Tato zjištění mají pro celou jazykovědu obrovské důsledky.
Damián E. Blasi
lingvista z Institutu Maxe Plancka



N jako nos. Tak tato spojení skoro určitě nevzniklo náhodou – zvuk písmene N je s dýchacím orgánem spojem mnohem častěji, než pravděpodobnost naznačuje. „Některé výrazy pro určitě koncepty, například části lidského těla, jsou spojeny s určitými zvuky mnohem častěji, než je tomu u zbytku slov,“ popsal Damián E. Blasi z Institutu Maxe Plancka. Právě tento vědec měl ve výzkumu klíčovou roli.

Vědci testovali svou hypotézu na údajích ze 4000 jazyků – tedy na 2/3 ze všech existujících řečí. Zkoumali 100 slov a jak jsou spojená se zvuky v těchto jazycích. A mnoho výrazů je opravdu spojeno s konkrétními zvuky i u jazyků, které spolu nemají vůbec nic společného. Například hlásky O, U, P, K a Q se téměř vždy objevují u významu „koleno“. Tělesné orgány jsou sice nejčastější oblastí, kde to funguje, ale našla se také další slova: hláska S je téměř ve všech jazycích asociována s pískem. A je jedno z jaké doby, z jakého světadílu nebo z jaké kultury daná řeč pochází. „Vzhledem k tomu, kolik možností se nabízí při realizaci slov, jsou výsledky ohromující.“

Lidé předpokládají, že bouba je velké zvíře, kiki zase malé

„Až doposud jsme si mysleli, že přímá asociace mezi zvukem slov a jejich významem je velmi výjimečná,“ poslal význam studie jazykovědec Harald Hammarström. Znali ji například z tzv. bouba-kiki efektu. Jde o pokus, při němž vědci ukázali pokusným osobám fotku velkého zvířete a snímek malého zvířete. Pak se jich zeptali, které zvíře je v domorodém jazyce nazýváno bouba a které kiki. Drtivá většina lidí označí kiki za to malé zvíře, zatímco bouba je pro ně to velké. Hlásky A a O se napříč jazyky pojí s velkými tvory, I a E zase s drobnými. Ale to byl vlastně jen jediný příklad.

Nová práce je výjimečná v tom, že poprvé studovala obrovský vzorek řečí, a vědci tedy mohli popsat, jaké významy jsou spojené s určitými zvuky. Zajímavé je, že stejné hlásky označují stejné významy i u řečí, mezi nimiž není žádný vývojový vztah. Zatím vědci nebyli schopní popsat ani vysvětlit, proč k tomu dochází ani jaký je princip tohoto jevu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Vědci objevili obřího pravěkého ptáka, který obýval stejnou jeskyni jako hobiti

Objev několika kostí v jeskyni na ostrově Flores vyvolal nadšení až po jejich důkladnějším prozkoumání. Vědci totiž zjistili, že drží v rukou pozůstatky doposud neznámého tvora, který rozměry zásadně překonával jeho moderní příbuzné.
před 7 hhodinami

SpaceX vyslala Starship na další testovací let. Nosná raketa při návratu explodovala

Společnost SpaceX amerického podnikatele Elona Muska v pátek vyslala z Texasu na patnáctý testovací let kosmickou loď Starship. Cílem mise je poprvé dopravit loď na oběžnou dráhu Země a následně ji vrátit na místo startu. První část raketového systému, nosný stupeň Super Heavy, však při pokusu o návrat explodovala nad Mexickým zálivem. Samotná loď Starship se úspěšně dostala na oběžnou dráhu a její návrat se očekává v sobotu, informovala agentura Reuters.
před 12 hhodinami

Brněnští mikroroboti mají zachytávat mikroplasty z ženských pohlavních orgánů

Na první pohled vypadají jako obyčejný prášek, v lidském těle na sebe ale dokáží navázat mikroplasty. Tak mají fungovat speciální magnetičtí mikroroboti, které vyvinuli vědci z CEITEC VUT v Brně. Chtějí je využít k odstranění mikroplastů z ženských reprodukčních orgánů. První testy v simulovaném vaginálním prostředí ukázaly, že dokáží odstranit až polovinu přítomných mikroplastů.
včera v 13:12‌‌

Tisícileté deště, povodně, stavy nouze. El Niño ukazuje v Americe svou extrémní podobu

Amerika v těchto týdnech zažívá projevy extrémní podoby klimatického jevu El Niño. Patrné to je především v případě prudkých dešťů, které tamní lidé nikdy nezažili.
včera v 11:57‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.