Vědci prozkoumali rozsáhlé literární dílo britského spisovatele Terryho Pratchetta, aby v něm odhalili první stopy po Alzheimerově chorobě, které nakonec roku 2015 podlehl. Podle nové studie je našli už v knize Poslední světadíl z roku 1998 – tedy o devět let dříve, než mu byla tato nemoc diagnostikována. Pratchett se stal po oznámení diagnózy velkým propagátorem informací o této nemoci.
Rané změny spojené s Alzheimerem se dají jen obtížné odhalit, protože jsou pomalé a postupné. Snadno se zamění s jinými problémy, stresem nebo běžnými životními proměnami.
„Jazyk nabízí jedinečný vhled do kognitivních změn. Slova, která volíme, rozmanitost našeho slovníku a způsob, jakým strukturujeme popis, jsou úzce spojeny s funkcí mozku. I malé změny v používání jazyka mohou odrážet neurologické změny,“ vysvětlují autoři výzkumu v komentáři, který vydali na popularizačním webu The Conversation.
Pratchettovo dílo je natolik bohaté, že pro vědce představuje dokonalý studijní materiál – jen jeho nejslavnější série Úžasná Zeměplocha má jedenačtyřicet knih.
Jazyk odráží stav duše
A právě na to, jak se mění rozmanitost slov v sérii o Zeměploše, se vědci zaměřili. Zvláštní pozornost věnovali přídavným jménům, která dodávají próze strukturu, barvu a také emocionální hloubku. „V pozdějších Pratchettových románech došlo k jasnému a statisticky významnému poklesu rozmanitosti používaných adjektiv. Bohatost popisného jazyka se postupně zužovala,“ konstatují.
Tyto změny byly zpočátku tak drobné, že si jich nevšimli ani čtenáři, ani kritika. Zaznamenaly ji jen detailní lingvistické analýzy.
První významný pokles se objevil v románu Poslední kontinent, který byl vydán téměř deset let předtím, než Pratchett dostal oficiální diagnózu. To naznačuje, že „preklinická fáze“ demence – období, během kterého už v mozku dochází ke změnám souvisejícím s onemocněním – mohla začít již mnoho let předtím, bez zjevných vnějších příznaků.
Podle autorů má tento objev možné důsledky, které daleko přesahují „pouhou“ jazykovou nebo literární analýzu. Vědci naznačují, že by se tato metoda mohla více využívat ve včasném rozpoznání Alzheimerovy choroby – byť přiznávají, že to není a z principu nemůže být diagnostický nástroj, protože nefunguje u všech stejně. Dala by se ale využít v kombinaci s dalšími metodami, jako jsou IQ testy, skenování mozku a dalšími.
Její hlavní výhodou je, jak je levná a jak snadno se k ní dají použít moderní technologie, které mohou procházet obrovské množství písemných dat, která dnes po sobě každý zanechává v kyberprostoru. Kdyby se využívala více, dala by se nemoc odhalit mnohem dříve a s ohroženými by pak šlo pracovat, doporučují autoři studie.
