„Staň se superdialektologem!“ Tak se jmenuje nový projekt, který spouští Ústav pro jazyk český Akademie věd ČR. Jeho cílem je zachránit nářečí a zmapovat současnou češtinu. Mohou se ho zúčastnit žáci a studenti ve věku deset až devatenáct let.
Čeští studenti se mohou stát superhrdiny jazykovědy. Stačí, když zachrání mizející dialekty
„Bedruška, medrunka, verunka, kokorunka, pinkalinka, bábrlinka, pólinka, mandelinka… Nebo berušce říkáš jinak?“ Tak zní otázka uvedená v letáku, jehož účelem je nalákat mladé odvážlivce ke spolupráci na dialektologické misi. Školáci a žáci v něm pomůžou jazykovědcům při mapování stavu současné češtiny. A přitom třeba zachrání mizející nářečí neboli dialekty.
Zapojit se mohou jednotlivci, menší skupiny i celé školní třídy. Budou k tomu potřebovat mobilní telefon nebo diktafon a také respondenty, ideálně prarodiče či další příbuzné a známé. Uzávěrka je 30. dubna 2024 přes formulář na webu k projektu.
„Nositeli tradičních nářečí jsou v dnešní době primárně lidé příslušející ke starším generacím. Pokud se nám podaří oslovit jejich vnučky a vnuky, můžeme z toho těžit všichni – my touto cestou získáme nahrávky, ke kterým bychom se třeba jinak vůbec nedostali, a zároveň tak vznikne příležitost, aby si různé generace popovídaly a sdílely mezi sebou příběhy,“ uvedla Marta Šimečková z Ústavu pro jazyk český AV ČR.
Jak se stát dialektologickým superhrdinou
Jedním z cílů akce je zdokumentovat, a tím i uchovat pro další generace pomalu mizející nářečí z různých koutů České republiky. Zapojení školáci také rozšíří zvukový archiv jazykovědců a přispějí tak do budované nářeční fonotéky, podle Šimečkové první svého druhu v Česku.
Zájemci o misi mohou oslovit prarodiče, strýčky, tety, sousedy nebo známé. Podle Šimečkové je jen potřeba zajistit tiché prostředí a spustit nahrávání. „Mohou si povídat o čemkoli a nahrávka by měla trvat zhruba 30 minut. Máme také připravené tipy na otázky, kdyby někomu témata došla,“ dodala. Lze zaslat i nahrávky promluv mládeže nebo lidí střední generace. Výzva tak podle vědců může sloužit k prohlubování mezigeneračních kontaktů a ke zlepšení komunikačních schopností žáků.
Zapojení lidé mohou mimo jiné vyhrát exkurze na vědeckých pracovištích, zážitek na leteckém simulátoru nebo knižní balíčky.
Kdy vznikla nářečí
Nářečí v Čechách, na Moravě a ve Slezsku se dělí podle výsledků vývoje pračeských samohlásek „ý“ a „ú“. Tyto změny přitom nastávaly mezi 16. a 18. stoletím. Vydělují se tak jednak nářeční skupiny, v nichž došlo ke změně „ý“ v „ej“ a „ú“ v „ou“, případně k následné změně „ej“ v „é“ a „ou“ v „ó“, jednak nářeční skupiny, v nichž zůstávají původní samohlásky „ý“ a „ú“ uchovány. Na základě těchto změn se u nás rozlišují čtyři základní nářeční skupiny:
- česká nářečí v užším smyslu (mouka, starej)
- nářečí středomoravská (móka, staré)
- nářečí východomoravská (múka, starý)
- nářečí slezská (muka, stary)