„Staň se superdialektologem!“ Tak se jmenuje nový projekt, který spouští Ústav pro jazyk český Akademie věd ČR. Jeho cílem je zachránit nářečí a zmapovat současnou češtinu. Mohou se ho zúčastnit žáci a studenti ve věku deset až devatenáct let.
„Bedruška, medrunka, verunka, kokorunka, pinkalinka, bábrlinka, pólinka, mandelinka… Nebo berušce říkáš jinak?“ Tak zní otázka uvedená v letáku, jehož účelem je nalákat mladé odvážlivce ke spolupráci na dialektologické misi. Školáci a žáci v něm pomůžou jazykovědcům při mapování stavu současné češtiny. A přitom třeba zachrání mizející nářečí neboli dialekty.
Zapojit se mohou jednotlivci, menší skupiny i celé školní třídy. Budou k tomu potřebovat mobilní telefon nebo diktafon a také respondenty, ideálně prarodiče či další příbuzné a známé. Uzávěrka je 30. dubna 2024 přes formulář na webu k projektu.
„Nositeli tradičních nářečí jsou v dnešní době primárně lidé příslušející ke starším generacím. Pokud se nám podaří oslovit jejich vnučky a vnuky, můžeme z toho těžit všichni – my touto cestou získáme nahrávky, ke kterým bychom se třeba jinak vůbec nedostali, a zároveň tak vznikne příležitost, aby si různé generace popovídaly a sdílely mezi sebou příběhy,“ uvedla Marta Šimečková z Ústavu pro jazyk český AV ČR.
Jak se stát dialektologickým superhrdinou
Jedním z cílů akce je zdokumentovat, a tím i uchovat pro další generace pomalu mizející nářečí z různých koutů České republiky. Zapojení školáci také rozšíří zvukový archiv jazykovědců a přispějí tak do budované nářeční fonotéky, podle Šimečkové první svého druhu v Česku.
Zájemci o misi mohou oslovit prarodiče, strýčky, tety, sousedy nebo známé. Podle Šimečkové je jen potřeba zajistit tiché prostředí a spustit nahrávání. „Mohou si povídat o čemkoli a nahrávka by měla trvat zhruba 30 minut. Máme také připravené tipy na otázky, kdyby někomu témata došla,“ dodala. Lze zaslat i nahrávky promluv mládeže nebo lidí střední generace. Výzva tak podle vědců může sloužit k prohlubování mezigeneračních kontaktů a ke zlepšení komunikačních schopností žáků.
Zapojení lidé mohou mimo jiné vyhrát exkurze na vědeckých pracovištích, zážitek na leteckém simulátoru nebo knižní balíčky.
Kdy vznikla nářečí
Nářečí v Čechách, na Moravě a ve Slezsku se dělí podle výsledků vývoje pračeských samohlásek „ý“ a „ú“. Tyto změny přitom nastávaly mezi 16. a 18. stoletím. Vydělují se tak jednak nářeční skupiny, v nichž došlo ke změně „ý“ v „ej“ a „ú“ v „ou“, případně k následné změně „ej“ v „é“ a „ou“ v „ó“, jednak nářeční skupiny, v nichž zůstávají původní samohlásky „ý“ a „ú“ uchovány. Na základě těchto změn se u nás rozlišují čtyři základní nářeční skupiny:
- česká nářečí v užším smyslu (mouka, starej)
- nářečí středomoravská (móka, staré)
- nářečí východomoravská (múka, starý)
- nářečí slezská (muka, stary)
