Nový program pozná autora textu z pouhých dvou set slov

Vědci z Filozofické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci vyvinuli technologii, která dokáže pomocí rozboru textu určit jeho autora, jeho psychické rozpoložení či sociální prostředí. Při svém výzkumu analyzovali frekvenci slov v textech spisovatelů, politiků i vrahů a získané poznatky využili při tvorbě postupu pro profilování osob. Technologii lze využít v přizpůsobení internetového obsahu konkrétnímu uživateli, reklamě, personalistice, psychologii, kriminalistice i v oblasti bezpečnosti státu. Novinku už eviduje patentový úřad Spojených států.

Odborníci z katedry obecné lingvistiky FF UP se těmito takzvanými frekvenčními analýzami textu zabývají už několik let, metoda se používá například při určení autorství psaného slova.

Dosud se vědci zaměřovali na slova s vyšší frekvencí výskytu, autoři nové metody ale zvolili odlišný postup. „S kolegy jsme zjistili, že podle nízkofrekventovaných, ale pravidelně rozmístěných, opakujících se slov lze autora poznat také. A co víc, ještě s vyšší mírou jistoty. Už několik let se tedy zaměřujeme na opačné spektrum, na zvláštní skupinu slov v dané slovní zásobě konkrétního člověka,“ uvedl Dan Faltýnek z katedry obecné lingvistiky FF UP.

Metoda je podle lingvistky Martiny Benešové založena na tom, že odborníci v textu hledají jakýsi slovní otisk, který lze použít při analýze a určení autora textu. Například z rozboru mnoha textů Václava Havla vyplynulo, že kladl důraz na slovo „konečně“. „Postupem času jsme vyvinuli technologii, která nám umožňuje najít nízkofrekventovaná klíčová slova, která jsou společně s důrazem na postoj řečníka k určitému tématu otiskem autora,“ podotkl Faltýnek.

Objev je podle něj převratný, protože dosavadní metody takto vysokou jistotu autorství textu nepřinášely. Olomouckým vědcům nyní díky nové technologii stačí analyzovat pouze dvě stě až pět set slov, aby mohli s určitou mírou přesnosti dokázat autorství. Pokud mají k dispozici přibližně 1500 slov, jsou schopni autorství zaručit s velmi vysokou mírou pravděpodobnosti. Dříve si byli jisti až po analýze šesti tisíc slov.

Manifest vraha odhalil motiv i místo činu

Nová technologie podle Benešové dokáže také „extrahovat“ profil lidí. Co to znamená? Slovní zásoba toho o člověku nečekaně moc prozradí – a opakování určitých slov může poukázat na psychický stav člověka nebo jeho sociální prostředí. Vědce například šokovaly výsledky analýzy manifestu amerického vraha, ze které vyplynul jeho motiv i místo následného násilného činu.

Novou technologii lze využít v personalistice, on-line psychoterapii, soudnictví nebo při komunikaci s ohroženými skupinami. Své místo najde také v personalizované reklamě i v boji proti extremismu, terorismu či dezinformacím. Lze ji využít i na obranu proti personalizaci člověka na internetu. „Nejjednodušší variantou využití naší technologie bude v dohledné době aplikace, která lidem umožní dozvědět se něco o sobě a pomůže jim v seberozvoji,“ řekla Benešová.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Vědci popsali nejdelšího dinosaura jihovýchodní Asie. Je větší než tyrannosaurus

Výzkumníci v Thajsku identifikovali dosud neznámý druh dinosaura. Byl největší v jihovýchodní Asii a vážil přibližně tolik jako čtyři sloni afričtí. O poznatcích publikovaných ve vědeckém časopisu Scientific Reports informovala americká veřejnoprávní rozhlasová stanice NPR.
před 1 hhodinou

Před dvaceti lety varoval Al Gore svět před klimatickou krizí

Před dvaceti lety vstoupil do kin dokument, který zásadně proměnil veřejnou debatu o změně klimatu. Snímek An Inconvenient Truth („Nepříjemná pravda“) s bývalým americkým viceprezidentem Alem Gorem v hlavní roli se v roce 2006 stal globálním fenoménem. Pro miliony lidí šlo o první setkání s představou, že klimatická změna není vzdáleným problémem budoucnosti, ale procesem probíhajícím právě teď. O dvě dekády později se ale nabízí otázka: Jak dobře film obstál ve světle aktuálních poznatků?
včera v 10:00

V prvním kole přijímacích zkoušek na střední školy uspělo více zájemců než vloni

V prvním kole přijímacích zkoušek na střední školy uspělo 93,3 procenta žáků, kteří se hlásili z devátých tříd základních škol. Je to podobně jako loni, kdy jich podle aktualizovaných dat bylo 92,9 procenta, informovala v pátek v tiskové zprávě státní organizace Cermat. Do čtyřletých a kratších oborů letos školy přijaly 89,8 procenta uchazečů. Je to více než v roce 2025, kdy bylo podle aktualizovaných dat Cermatu přijato 87,9 procenta uchazečů.
15. 5. 2026Aktualizováno15. 5. 2026

Restaurování hrobek v egyptském Luxoru odhalilo malby z 18. dynastie

Po dokončení restaurátorských prací v hrobce Samuta v nekropoli El Chocha na západním břehu Nilu v Luxoru se znovu objevilo několik staroegyptských maleb. Fresky na stěnách komplexu zachycují výjevy z každodenního života, pohřebních rituálů i náboženské motivy egyptské civilizace z doby před zhruba 3500 lety.
15. 5. 2026

Obavy z hantaviru zesiluje zkušenost s pandemií covidu-19, upozorňují experti

„Kolektivní pandemická paměť“ vyvolává ve společnosti obavy spíše kvůli vzpomínkám na to, co se stalo, než kvůli skutečné situaci. Odborníci na sociologii a psychologii vysvětlují, jak vzniká někdy iracionální strach, a varují před dalším velkým „virem“ – dezinformacemi.
15. 5. 2026
Doporučujeme

Voda na měsících Jupiteru a Saturnu mrzne do podoby štrůdlu, popsali čeští vědci

Dvojice českých geofyziků ve spolupráci se zahraničními vědci provedla originální experiment. Pokusila se v něm vytvořit podmínky, které panují na měsících Europa a Enceladus. A zjistit tak, jak vypadá ledová krusta, která pokrývá oceány v místech, kde by mohl být život a jež chce lidstvo zkoumat. Závěry pokusu jsou varováním pro mise, které by na měsících Jupiteru a Saturnu měly v budoucnu přistát.
15. 5. 2026

Řada zvířat využívá město pravidelně, mimo pozornost lidí, ukázal výzkum

Soužití lidí a volně žijících zvířat ve městech se neodehrává náhodně, ale řídí se jasnými zákonitostmi. Ukázal to tříletý výzkum brněnských vědců, kteří sledovali pohyb zvířat v městském prostředí. Nově vzniklá databáze má pomoci například s prevencí škod způsobených přemnoženými divokými prasaty. V jihomoravské metropoli jich je aktuálně přes tři stovky.
15. 5. 2026

Sysli mizí z Evropy. Škodí jim moderní zemědělství, chráněná území nestačí

Nový výzkum českých biologů z Akademie věd popsal, jak a proč mizí z Evropy sysli. Mají sice rádi obdělávanou půdu, moderní zemědělství spojené s těžkou technikou, monokulturami a zhutněním půdy jim ale neprospívá.
15. 5. 2026
Načítání...