Stejně jako lidé používají i šimpanzi hlasovou komunikaci ke koordinaci spolupráce. Když vydávají zvuky podobné štěkotu, přilákají ke společnému lovu více členů tlupy a lépe se jim daří chytit kořist. Vyplývá to ze studie vědců z Curyšské univerzity, o které informoval server Science Daily.
Šimpanzi se neživí pouze sběrem ovoce, ale čas od času také vyhledávají příležitosti ke konzumaci masa bohatého na bílkoviny. Aby se jim v korunách stromů podařilo chytit jejich mrštnou kořist, potřebují pomoc svých společníků. Podle autorů studie je klíčem k získávání členů do lovecké party komunikace.
Šimpanzi podle vědců rozproudí skupinový lov štěkavými zvuky, čímž tuto formu spolupráce učiní efektivnější. „Šimpanzi, kteří vydávají lovecké štěkání, poskytují okolním jedincům informaci o své motivaci k lovu a tato informace může přesvědčit váhavé jedince, aby se přidali, a zvýšit tak celkovou šanci na úspěch,“ uvedl vedoucí studie Joseph Mine.
Komunikace pomáhá se zabíjením
Lovit opice ve skupině v hustém tropickém deštném pralese, kde je omezená viditelnost, může být náročné. Komunikace tuto činnost patrně usnadňuje. „Po loveckém zaštěkání jsme překvapivě zpozorovali, že se k lovcům přidává více lidoopů, honička se zpočátku zrychlí a první úlovek trvá kratší dobu,“ dodala spoluautorka studie Zarin Machandaová.
Vědci z Curyšské univerzity to ve spolupráci s kolegy z Tuftsovy univerzity v Bostonu zjistili studiem více než tří set loveckých akcí zaznamenaných za posledních 25 let v komunitě těchto všežravých lidoopů Kanyawara v Ugandě.
Přestože je lov úspěšnější, když šimpanzi vydávají tyto zvuky, je zapotřebí zjistit, proč mají tento účinek. „V tuto chvíli není jasné, zda jsou tyto štěky vydávány se záměrem zkoordinovat jedince, nebo zda jednoduše odrážejí rozhodnutí jedince lovit, což následně zvyšuje pravděpodobnost, že se k němu ostatní přidají a při větším počtu lovců jsou efektivnější,“ dodal další ze spoluautorů výzkumu Simon Townsend.
Evoluční biologové zvažovali širokou škálu dalších faktorů, které mohou ovlivnit výsledek lovu, včetně přítomnosti zkušených lovců a potenciálně rušivých vlivů. Klíčovou roli podle nich ale mají právě štěkavé zvuky.
Výprava ke kořenům řeči
„Komunikace hraje klíčovou roli při koordinaci složitých aktů spolupráce u lidí a toto je první náznak, že hlasová výměna informací může usnadňovat tuto činnost i u našich nejbližších žijících příbuzných,“ uvedl Townsend.
Vědci všeobecně uznávají, že komunikace a spolupráce spolu úzce souvisejí a u lidí se vyvinuly společně. Postupem času, jak se jedna z těchto činností stávala složitější, rostla i ta druhá. Tím vzniknul cyklus zpětné vazby, který nakonec vedl ke vzniku jazyka a jedinečně složitých forem spolupráce, které moderní lidé provozují.
Nebylo však známo, jak daleko do evoluční minulosti člověka lze tento vztah mezi skupinovou spoluprací a komunikací vysledovat. „Naše výsledky naznačují, že vztah mezi vokální komunikací a spoluprací na skupinové úrovni je prastarý. Zdá se, že tato vazba existuje již nejméně sedm milionů let, tedy od doby, kdy byl naším posledním společným předkem šimpanz,“ uvedl Mine.
