Řeč šimpanzů je překvapivě podobná lidské. Řídí se dvěma stejnými pravidly, tvrdí jazykovědci

Vědci ze Švýcarska, Španělska a Velké Británie studovali, jak spolu šimpanzi komunikují ve volné přírodě. Při srovnání se základy lidského jazyka se ukázalo, že pravidla této znakové řeči jsou založená na stejných základech, jimiž se řídí i všechny známé lidské gramatiky, bez ohledu na konkrétní jazyk.

Lingvisté výsledky výzkumu popsali v článku, který vyšel v odborném časopise Proceedings of the Royal Society B. Podle vědců bylo zásadní, že mohli zkoumat právě komunikaci divoce žijících šimpanzů, kteří ještě nejsou ovlivněni lidmi.

Jedno z pravidel se jmenuje Zipfův zákon. Říká, že čím jsou slova v jazyce častější, tím jsou kratší. To je typické například pro osobní zájmena nebo spojky. Dalším z takových univerzálních pravidel je například Menzerathův-Altmannův zákon, podle nějž se delší výrazy skládají z kratších – čím je delší složený výraz, tím jsou kratší výrazy, z nichž je složený.

Jak mluví šimpanz

Autoři práce se rozhodli prozkoumat, jestli tato pravidla platí také u jiných živočišných druhů, než je člověk. Dostali k dispozici desítky hodin komunikace šimpanzů, kteří žijí v ugandské rezervaci Budongo. Celkem prostudovali soubor více než dvou tisíc příkladů šimpanzí komunikace, v němž našli 58 jedinečných gest. Šimpanzi nemají na rozdíl od lidí strukturovaný mluvený jazyk, ke vzájemné komunikaci používají kombinace zvuků, gest, výrazů tváře a tělesných postojů.

Když tyto přístupy zkombinují, mohou si podle vědců sdělovat navzájem široké spektrum informací. Především ale nyní jazykovědci popsali, že se tato znaková komunikace řídí oběma uvedenými základními zákony mezilidské komunikace.

To znamená, že nejčastěji používaná gesta šimpanzů jsou právě ta krátká. A také, že delší gesta se dají rozkládat do kratších, tedy vše stejně jako u lidí. Podle autorů práce dokazuje, že univerzální pravidla obou systémů komunikace jsou stejná nebo přinejmenším velmi podobná. A přestože způsoby komunikace jsou zcela odlišné, matematické zákony platí pro oba.

Pozoruhodné je, že přibližně před rokem jiný vědecký tým popsal nečekaně velkou podobnost mezi posunky šimpanzů a dětských kojenců. Lingvisté by rádi v tomto výzkumu pokračovali, tentokrát na jiných druzích zvířat, než jsou šimpanzi. Pokud by se jejich podezření o univerzálnosti některých jazykových zákonů potvrdila, znamenalo by to přelom v chápání řeči i celé komunikace. Dalším druhem, na který upřou svou pozornost, jsou bonobové – blízcí příbuzní šimpanzů, kteří používají mnoho gest podobných jako šimpanzi.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

VideoVirtuální výcvik vojáků i robotičtí hlídači. Experti z ČVUT představili novinky

Roboti jako hlídači míst důležitých pro fungování státu nebo virtuální realita jako cvičiště pro vojáky. Špičkové bezpečnostní technologie jsou klíčovou součástí moderní obrany. To nejnovější z tuzemské vědy představili experti z ČVUT. Roboty lze podle vedoucího laboratoře výpočetní robotiky Jana Faigla z ČVUT nasadit všude tam, kam nechceme vysílat lidi. Samotná fyzická schránka není to hlavní – vědci pracují na mozku, tedy softwaru, který stroje pohání. Podle Faigla je důležité, aby se robot dokázal venku pohybovat bez dostupnosti satelitní navigace. To mu může umožnit řada senzorů.
před 18 hhodinami

Tohle je první mapa čichu. Vytvořili ji na Harvardu

Lidský čich je nejméně prozkoumaný smysl. Má sice pro poznávání světa nejmenší význam, ale přesto jeho poruchy mohou přinášet řadu zdravotních problémů. Pomoci by mohla první čichová mapa, která propojila nos a mozek.
před 20 hhodinami

Velartovi museli o Černobylu mlčet, doporučovali alespoň sprchu a sušené mléko

Čtrnáct řádků, šedesát šest slov – tolik věnovala československá média oznámení o jaderné katastrofě v Černobylu. Rudé právo vydalo první zmínku o havárii v úterý 29. dubna 1986, až tři dny po incidentu. Už od pondělí se nicméně díky zprávám ze zahraničí mezi lidmi objevovaly informace o uniklé radiaci a nebezpečí. V komplikované situaci byli čeští odborníci – tušili nebezpečí, mluvit o něm ale nesměli.
před 21 hhodinami

Američtí vojáci se už nemusí očkovat proti chřipce. Vojenští lékaři vidí rizika

Každoroční očkování proti chřipce již pro americké vojáky není povinné, uvedl minulý týden americký ministr obrany Pete Hegseth ve videu zveřejněném na sociálních sítích. Tento krok poté kritizovala řada odborníků.
1. 5. 2026

Změny klimatu a extrémní počasí zdražují potraviny i pojištění, píše Bloomberg

Extrémní výkyvy počasí v důsledku změn klimatu, například v podobě vln veder a sucha, devastují produkci potravin, poškozují kritickou infrastrukturu a vedou k prudkému nárůstu cen pojistného, uvedla v analýze agentura Bloomberg. Ekonomové a centrální bankéři varují, že cenové šoky nemusejí být jen dočasné, ale že se stávají trvalou hrozbou pro stabilitu trhu.
30. 4. 2026

V Černobylu je nejhůř zamořený Červený les. Po invazi si tam ale Rusové udělali zákopy

O zkušenostech s Černobylem, kde před čtyřiceti lety došlo k jaderné havárii, vypráví muž, který má toto místo prochozené křížem krážem. Andrej Pastorek se dostal i do míst, která okupovali ruští vojáci při invazi na Ukrajinu.
30. 4. 2026

Česko zasáhlo sucho, situace se jen tak nezlepší. Na Slovensku je ještě hůř

Kvůli nedostatku srážek a stále vyšším teplotám se ve střední Evropě prohlubuje půdní sucho. Na některých místech už odborníci varují před závažnými dopady na zemědělství.
29. 4. 2026

Štíři mají klepeta vyztužená železem. Jako by je vyrobil špičkový kovář, říká studie

Organismy na Zemi umí využívat zdroje ze svého okolí, včetně prvků, jako je železo, mangan nebo zinek. Konkrétně štíři si z nich staví své zbraně. Vědci teď poprvé detailně popsali, jak to tito tvorové dělají.
29. 4. 2026
Načítání...