Řeč šimpanzů je překvapivě podobná lidské. Řídí se dvěma stejnými pravidly, tvrdí jazykovědci

Vědci ze Švýcarska, Španělska a Velké Británie studovali, jak spolu šimpanzi komunikují ve volné přírodě. Při srovnání se základy lidského jazyka se ukázalo, že pravidla této znakové řeči jsou založená na stejných základech, jimiž se řídí i všechny známé lidské gramatiky, bez ohledu na konkrétní jazyk.

Lingvisté výsledky výzkumu popsali v článku, který vyšel v odborném časopise Proceedings of the Royal Society B. Podle vědců bylo zásadní, že mohli zkoumat právě komunikaci divoce žijících šimpanzů, kteří ještě nejsou ovlivněni lidmi.

Jedno z pravidel se jmenuje Zipfův zákon. Říká, že čím jsou slova v jazyce častější, tím jsou kratší. To je typické například pro osobní zájmena nebo spojky. Dalším z takových univerzálních pravidel je například Menzerathův-Altmannův zákon, podle nějž se delší výrazy skládají z kratších – čím je delší složený výraz, tím jsou kratší výrazy, z nichž je složený.

Jak mluví šimpanz

Autoři práce se rozhodli prozkoumat, jestli tato pravidla platí také u jiných živočišných druhů, než je člověk. Dostali k dispozici desítky hodin komunikace šimpanzů, kteří žijí v ugandské rezervaci Budongo. Celkem prostudovali soubor více než dvou tisíc příkladů šimpanzí komunikace, v němž našli 58 jedinečných gest. Šimpanzi nemají na rozdíl od lidí strukturovaný mluvený jazyk, ke vzájemné komunikaci používají kombinace zvuků, gest, výrazů tváře a tělesných postojů.

Když tyto přístupy zkombinují, mohou si podle vědců sdělovat navzájem široké spektrum informací. Především ale nyní jazykovědci popsali, že se tato znaková komunikace řídí oběma uvedenými základními zákony mezilidské komunikace.

To znamená, že nejčastěji používaná gesta šimpanzů jsou právě ta krátká. A také, že delší gesta se dají rozkládat do kratších, tedy vše stejně jako u lidí. Podle autorů práce dokazuje, že univerzální pravidla obou systémů komunikace jsou stejná nebo přinejmenším velmi podobná. A přestože způsoby komunikace jsou zcela odlišné, matematické zákony platí pro oba.

Pozoruhodné je, že přibližně před rokem jiný vědecký tým popsal nečekaně velkou podobnost mezi posunky šimpanzů a dětských kojenců. Lingvisté by rádi v tomto výzkumu pokračovali, tentokrát na jiných druzích zvířat, než jsou šimpanzi. Pokud by se jejich podezření o univerzálnosti některých jazykových zákonů potvrdila, znamenalo by to přelom v chápání řeči i celé komunikace. Dalším druhem, na který upřou svou pozornost, jsou bonobové – blízcí příbuzní šimpanzů, kteří používají mnoho gest podobných jako šimpanzi.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Český výzkum našel nový způsob, jak buňky řeší stres. Může to pomoci v léčbě

Nově objevený mechanismus reakce buňky na stres může pomoct při léčbě vzácných genetických onemocnění. Příkladem může být takzvaná leukodystrofie, což je skupina onemocnění s poškozením v centrálním nervovém systému. Vyplývá to z nové studie vědců z Mikrobiologického ústavu Akademie věd ČR, která vyšla ve vědeckém časopise Nature.
před 7 mminutami

Raketa SpaceX vynesla na polární oběžnou dráhu čtyři astronauty

Raketa Falcon 9 společnosti SpaceX vynesla na polární oběžnou dráhu čtyři astronauty v rámci několikadenní soukromé mise Fram2. Velitelem posádky je maltský podnikatel v kryptoměnách Chun Wang, informovaly světové agentury. SpaceX se misí zapsala do historie kosmonautiky, neboť jako první vyslala lidskou posádku na polární orbitu, což doposud nikdo jiný neučinil.
08:56Aktualizovánopřed 37 mminutami

Ekologie vzkříšení. Vědci po 7000 letech probudili pravěkou rozsivku

Němečtí ekologové dokázali oživit pravěký organismus, který se před sedmi tisíci lety uložil do stavu, ve kterém přečkal věky. Po probuzení dokázala řasa fungovat jako normální zdravý jedinec.
před 18 hhodinami

Tetování může být spojené s rakovinou, naznačuje studie na dvojčatech

Dvojčata, která byla tetovaná, měla větší pravděpodobnost vzniku rakoviny než ta, jež se takto nezdobila, ukázala vědecká studie. Podle vědců to platilo zejména u těch, která měla tetování větší než plocha dlaně. Tetovací barva totiž nezůstává jenom na místech, kam ji tatér dá, a její částečky mohou migrovat do lymfatických uzlin, kde se hromadí.
před 21 hhodinami

Populace vlků v EU za deset let stoupla o 58 procent

Populace vlků v zemích Evropské unie se za deset let zvýšila o 58 procent – z dvanácti tisíc na přibližně devatenáct tisíc jedinců. V zemích jako Itálie, Německo, Bulharsko, Řecko, Polsko, Španělsko a Rumunsko žije nyní přes tisíc vlků, uvádí studie vedená italskou vědkyní Cecilií Di Bernardiovou. Šelmy ale trápí zemědělce. Škody na hospodářských zvířatech dosahují téměř dvou desítek milionů eur, píše agentura APA
včera v 11:55

Žloutenky A letos v Česku výrazně přibývá

Žloutenka typu A se letos v Česku šíří velmi rychle, upozorňuje Státní zdravotní ústav (SZÚ). Zranitelným skupinám doporučují hygienici i očkování, dodržovat jen mytí rukou už totiž nemusí stačit.
včera v 11:05

Otázky a odpovědi: Jak se slintavka šíří a proč musejí být zvířata utracena

Slintavka a kulhavka (SLAK) je extrémně nakažlivá nemoc, která může způsobit obrovské hospodářské škody. Není snadné s ní bojovat a její zkrocení vyžaduje rozsáhlejší opatření. Ústřední veterinární správa připravila odpovědi na ty nejdůležitější otázky spojené s touto chorobou.
včera v 10:01

Studenti si vyzkoušeli stav beztíže. Hráli karty nebo pili vodu

Stav beztíže, jaký znají astronauti z Mezinárodní vesmírné stanice, si vyzkoušelo 26 studentů a dalších osobností při misi Zero-G. V rámci projektu Česká cesta do vesmíru letěli speciálním letadlem nad Krkonošemi a Orlickými horami. Vědci dělají při takovém letu často různé pokusy, studenti si tak mohli cestu naplno užít. Projekt zaměřený na propagaci technického vzdělávání a přírodních oborů začal loni v září. A let v Airbusu A310 vyvolávajícím stav beztíže byl jeho vyvrcholením, na začátku se do výběrového řízení v přihlásilo 861 zájemců.
30. 3. 2025
Načítání...