Vědci ze Švýcarska, Španělska a Velké Británie studovali, jak spolu šimpanzi komunikují ve volné přírodě. Při srovnání se základy lidského jazyka se ukázalo, že pravidla této znakové řeči jsou založená na stejných základech, jimiž se řídí i všechny známé lidské gramatiky, bez ohledu na konkrétní jazyk.
Řeč šimpanzů je překvapivě podobná lidské. Řídí se dvěma stejnými pravidly, tvrdí jazykovědci
Lingvisté výsledky výzkumu popsali v článku, který vyšel v odborném časopise Proceedings of the Royal Society B. Podle vědců bylo zásadní, že mohli zkoumat právě komunikaci divoce žijících šimpanzů, kteří ještě nejsou ovlivněni lidmi.
Jedno z pravidel se jmenuje Zipfův zákon. Říká, že čím jsou slova v jazyce častější, tím jsou kratší. To je typické například pro osobní zájmena nebo spojky. Dalším z takových univerzálních pravidel je například Menzerathův-Altmannův zákon, podle nějž se delší výrazy skládají z kratších – čím je delší složený výraz, tím jsou kratší výrazy, z nichž je složený.
Jak mluví šimpanz
Autoři práce se rozhodli prozkoumat, jestli tato pravidla platí také u jiných živočišných druhů, než je člověk. Dostali k dispozici desítky hodin komunikace šimpanzů, kteří žijí v ugandské rezervaci Budongo. Celkem prostudovali soubor více než dvou tisíc příkladů šimpanzí komunikace, v němž našli 58 jedinečných gest. Šimpanzi nemají na rozdíl od lidí strukturovaný mluvený jazyk, ke vzájemné komunikaci používají kombinace zvuků, gest, výrazů tváře a tělesných postojů.
Když tyto přístupy zkombinují, mohou si podle vědců sdělovat navzájem široké spektrum informací. Především ale nyní jazykovědci popsali, že se tato znaková komunikace řídí oběma uvedenými základními zákony mezilidské komunikace.
To znamená, že nejčastěji používaná gesta šimpanzů jsou právě ta krátká. A také, že delší gesta se dají rozkládat do kratších, tedy vše stejně jako u lidí. Podle autorů práce dokazuje, že univerzální pravidla obou systémů komunikace jsou stejná nebo přinejmenším velmi podobná. A přestože způsoby komunikace jsou zcela odlišné, matematické zákony platí pro oba.
Pozoruhodné je, že přibližně před rokem jiný vědecký tým popsal nečekaně velkou podobnost mezi posunky šimpanzů a dětských kojenců. Lingvisté by rádi v tomto výzkumu pokračovali, tentokrát na jiných druzích zvířat, než jsou šimpanzi. Pokud by se jejich podezření o univerzálnosti některých jazykových zákonů potvrdila, znamenalo by to přelom v chápání řeči i celé komunikace. Dalším druhem, na který upřou svou pozornost, jsou bonobové – blízcí příbuzní šimpanzů, kteří používají mnoho gest podobných jako šimpanzi.