Řeč šimpanzů je překvapivě podobná lidské. Řídí se dvěma stejnými pravidly, tvrdí jazykovědci

Vědci ze Švýcarska, Španělska a Velké Británie studovali, jak spolu šimpanzi komunikují ve volné přírodě. Při srovnání se základy lidského jazyka se ukázalo, že pravidla této znakové řeči jsou založená na stejných základech, jimiž se řídí i všechny známé lidské gramatiky, bez ohledu na konkrétní jazyk.

Lingvisté výsledky výzkumu popsali v článku, který vyšel v odborném časopise Proceedings of the Royal Society B. Podle vědců bylo zásadní, že mohli zkoumat právě komunikaci divoce žijících šimpanzů, kteří ještě nejsou ovlivněni lidmi.

Jedno z pravidel se jmenuje Zipfův zákon. Říká, že čím jsou slova v jazyce častější, tím jsou kratší. To je typické například pro osobní zájmena nebo spojky. Dalším z takových univerzálních pravidel je například Menzerathův-Altmannův zákon, podle nějž se delší výrazy skládají z kratších – čím je delší složený výraz, tím jsou kratší výrazy, z nichž je složený.

Jak mluví šimpanz

Autoři práce se rozhodli prozkoumat, jestli tato pravidla platí také u jiných živočišných druhů, než je člověk. Dostali k dispozici desítky hodin komunikace šimpanzů, kteří žijí v ugandské rezervaci Budongo. Celkem prostudovali soubor více než dvou tisíc příkladů šimpanzí komunikace, v němž našli 58 jedinečných gest. Šimpanzi nemají na rozdíl od lidí strukturovaný mluvený jazyk, ke vzájemné komunikaci používají kombinace zvuků, gest, výrazů tváře a tělesných postojů.

Když tyto přístupy zkombinují, mohou si podle vědců sdělovat navzájem široké spektrum informací. Především ale nyní jazykovědci popsali, že se tato znaková komunikace řídí oběma uvedenými základními zákony mezilidské komunikace.

To znamená, že nejčastěji používaná gesta šimpanzů jsou právě ta krátká. A také, že delší gesta se dají rozkládat do kratších, tedy vše stejně jako u lidí. Podle autorů práce dokazuje, že univerzální pravidla obou systémů komunikace jsou stejná nebo přinejmenším velmi podobná. A přestože způsoby komunikace jsou zcela odlišné, matematické zákony platí pro oba.

Pozoruhodné je, že přibližně před rokem jiný vědecký tým popsal nečekaně velkou podobnost mezi posunky šimpanzů a dětských kojenců. Lingvisté by rádi v tomto výzkumu pokračovali, tentokrát na jiných druzích zvířat, než jsou šimpanzi. Pokud by se jejich podezření o univerzálnosti některých jazykových zákonů potvrdila, znamenalo by to přelom v chápání řeči i celé komunikace. Dalším druhem, na který upřou svou pozornost, jsou bonobové – blízcí příbuzní šimpanzů, kteří používají mnoho gest podobných jako šimpanzi.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Americká vědkyně vytvořila umělé buňky, které se umí samy rozmnožovat

Dělí se, replikují svůj genom, vypadají jako živé. Ale tyto buňky vznikly pod rukama vědců v laboratoři. Od opravdového umělého života je sice dělí ještě propast, ale jsou prvním náznakem toho, jak by v budoucnosti mohl vypadat.
před 5 hhodinami

Obři na jídelníčku. První obyvatelé Ameriky byli specialisté na lov megafauny

Nejstarší původní obyvatelé Ameriky se velmi úzce potravně specializovali.. Kamkoliv na tomto kontinentu vkročili – od Aljašky až po nejjižnější části Latinské Ameriky – tam lovili tu největší možnou kořist. Tedy zvířata, která se dnes označují za megafaunu.
před 7 hhodinami

Tři mohyly, 150 generací pohřbívání. Čeští archeologové popsali unikátní místo

Více než čtyři a půl tisíce let se pravěké civilizace vracely na pohřebiště v polských Muszkowicích. Na dlouholetý význam tohoto posvátného místa přišli společně čeští a polští archeologové. Zatímco většinu podobných mohyl v tuzemsku zničilo intenzivní zemědělství, v Muszkowicích se pohřebiště dochovala včetně nadzemních částí.
před 8 hhodinami

Bakteriofágy pronikají do zlatého stafylokoka jako „vesmírní mariňáci“

Otázku, jak zabít zlatého stafylokoka, tedy nebezpečnou bakterii, která v Česku připraví o život až stovky lidí ročně, pomáhá zodpovědět nový výzkum vědců z CEITEC Masarykovy univerzity. Ti odhalili, jak bakteriofágy – viry napadající bakterie – překonávají mimořádně silnou buněčnou stěnu bakterií, mezi které patří právě i zlatý stafylokok.
před 10 hhodinami

V tropickém Pacifiku nastaly podmínky jevu El Niňo, uvedli výzkumníci

V tropickém Paficiku nastaly podmínky klimatického jevu El Niňo, uvedla novozélandská výzkumná organizace Earth Sciences (ESNZ). Varovala také, že dopady na počasí na Novém Zélandu se v nadcházejících měsících pravděpodobně zintenzivní, připojila agentura Reuters. ESNZ se oznámením výskytu El Niňa v sezonní klimatické předpovědi připojila ke svým protějškům v Austrálii, Japonsku a USA, napsal web RNZ.
03:25Aktualizovánopřed 13 hhodinami

Nebyl to vrah, ale prvok. Vědci vysvětlili záhadnou renesanční smrt

Dva z nejmocnějších mužů renesanční Itálie zemřeli ze stejného důvodu. Prokázala to studie, jejíž autoři zkoumali ostatky synů Cosima di Medici. U jednoho z nich se spekulovalo o vraždě arzénem, ale vědci teď dokázali, že to byla malárie.
včera v 16:31

První důkaz o obřích dinosaurech v Antarktidě ležel roky v šuplíku

V Antarktidě žili v pravěku dinosauři – to je obecně známé tvrzení, za kterým se ale skrývá spousta problémů. Vědci o tom totiž vědí nečekaně krátkou dobu a důkazů je mnohem méně, než se tuší. Paleontologové teď popsali, jak náhodný byl objev prvního obřího antarktického dinosaura.
včera v 14:45

Meteorologové překopali systém výstrah

Od středy 1. července 2026 přechází Český hydrometeorologický ústav na nový výstražný systém. Ten dosavadní byl založený na klimatologických měřítcích, ten nový se ale soustředí už hlavně na dopady těchto nebezpečných meteorologických a hydrologických jevů. Změn je ale víc.
včera v 13:18

Evropský pohled