Australské domorodé jazyky vznikly z jednoho prajazyka, míní jazykovědci

Před 10 000 lety se zřejmě na „kontinentě protinožců“ mluvilo jedinou řečí – protoaustralštinou. Podle vědců se z ní později vydělily stovky australských domorodých jazyků.

V roce 1788, kdy začala britská kolonizace Austrálie, mluvilo domorodé obyvatelstvo více než 200 jazyky. Třebaže tam stále přežívá 120 domorodých jazyků, pouze dvacítka z nich se aktivně používá.

Výzkum publikovaný v lingvistickém časopise Diachronica jako první dokazuje, že všechny australské domorodé jazyky patří do stejné jazykové rodiny. Potvrdili to lingvisté ze dvou australských univerzit.

„Až dosud se spekulovalo o tom, že Austrálie byla jazykově různorodější než třeba Evropa; chyběl důkaz, že všechny (domorodé) jazyky mají stejný původ,“ řekl BBC lingvista Mark Harvey.

Jak poznat, že jsou si jazyky příbuzné?

Badatelé svůj závěr podpírají tvrzením, že ve zvucích jednotlivých jazyků nalezli opakující se a systematické prvky. „Slova 'good' a 'gut' například poukazují na spojitost angličtiny a němčiny a my jsme v podstatě hledali takové podobnosti (v domorodých jazycích),“ uvedl Harvey.

Lingvisté podle něj spojitosti nalezli v jazycích, kterými se mluví zhruba sto kilometrů od sebe. „Je vysoce nepravděpodobné, že jde o produkt náhody nebo (pozdějšího) jazykového kontaktu,“ vysvětluje profesor Robert Mailhammer.

Lingvisté mají za to, že jazyková rodina má původ na severu kontinentu, odkud se rozšířila a během toho i rozrůznila. „Původní podoba (jazyka) se vyskytovala tam, kde nyní panuje největší jazyková diverzita. Výchozím bodem tedy bude oblast Kimberley (ve státě Západní Austrálie) a severní část Severního území,“ tvrdí Mailhammer.

Tato zjištění podle něj ovšem neodpovídají tomu, jak se podle historiků populace v minulosti po kontinentě pohybovala. Migrace se při šíření jazyků pokládá za klíčový faktor, vysvětluje Harvey. „S prehistorií Austrálie se stále pojí řada otázek, na které neznáme odpověď,“ dodává.

Minulý rok vědci nalezli důkaz, že původní obyvatelstvo na kontinentě žije už nejméně 65 000 let.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Věčné chemikálie ve vodě škodí dětskému zdraví i peněženkám

Negativní dopady na zdraví, které způsobují takzvané věčné chemikálie v pitné vodě, stojí Spojené státy v současné době už nejméně osm miliard dolarů (160 miliard korun) ročně v sociálních nákladech. Popsali to vědci z Arizonské univerzity.
včera v 11:35

Osamělost zvyšuje riziko srdečních onemocnění

Nedostatek sociálních vazeb a osamělost mají vliv na riziko srdečního onemocnění. Lidé s omezenými sociálními kontakty čelí podle dlouhodobých studií o zhruba třicet procent vyššímu riziku úmrtí na srdeční a cévní onemocnění, upozornili zástupci České kardiologické společnosti.
včera v 10:17

Mezi bobrem a surikatou. Člověk patří mezi nejmonogamnější savce, ukázal výzkum

Studie vědců z Cambridge se pokusila sestavit žebříček nejvíce monogamních druhů savců. Podle starších odhadů patří člověk na hranu mezi monogamními a polygamními druhy, nový detailnější výzkum ho nicméně řadí pod vrchol pomyslné „hitparády“ monogamie.
včera v 07:30

Alkohol poškozuje DNA a působí rakovinu, buňky se mu brání, ukazuje český výzkum

Alkohol poškozuje lidskou DNA a způsobuje rakovinu, zjistila studie vědců z Ústavu organické chemie a biochemie Akademie věd ČR (ÚOCHB). Buňky se dle výzkumu poškození brání a DNA opravují, u některých lidí ale méně účinně. Článek o studii zveřejnil časopis Communications Biology ze skupiny Nature, uvedl ÚOCHB. V míře, která poškozuje zdraví, pije podle výzkumů alkohol 1,5 milionu Čechů.
11. 12. 2025
Načítání...