Australské domorodé jazyky vznikly z jednoho prajazyka, míní jazykovědci

Před 10 000 lety se zřejmě na „kontinentě protinožců“ mluvilo jedinou řečí – protoaustralštinou. Podle vědců se z ní později vydělily stovky australských domorodých jazyků.

V roce 1788, kdy začala britská kolonizace Austrálie, mluvilo domorodé obyvatelstvo více než 200 jazyky. Třebaže tam stále přežívá 120 domorodých jazyků, pouze dvacítka z nich se aktivně používá.

Výzkum publikovaný v lingvistickém časopise Diachronica jako první dokazuje, že všechny australské domorodé jazyky patří do stejné jazykové rodiny. Potvrdili to lingvisté ze dvou australských univerzit.

„Až dosud se spekulovalo o tom, že Austrálie byla jazykově různorodější než třeba Evropa; chyběl důkaz, že všechny (domorodé) jazyky mají stejný původ,“ řekl BBC lingvista Mark Harvey.

Jak poznat, že jsou si jazyky příbuzné?

Badatelé svůj závěr podpírají tvrzením, že ve zvucích jednotlivých jazyků nalezli opakující se a systematické prvky. „Slova 'good' a 'gut' například poukazují na spojitost angličtiny a němčiny a my jsme v podstatě hledali takové podobnosti (v domorodých jazycích),“ uvedl Harvey.

Lingvisté podle něj spojitosti nalezli v jazycích, kterými se mluví zhruba sto kilometrů od sebe. „Je vysoce nepravděpodobné, že jde o produkt náhody nebo (pozdějšího) jazykového kontaktu,“ vysvětluje profesor Robert Mailhammer.

Lingvisté mají za to, že jazyková rodina má původ na severu kontinentu, odkud se rozšířila a během toho i rozrůznila. „Původní podoba (jazyka) se vyskytovala tam, kde nyní panuje největší jazyková diverzita. Výchozím bodem tedy bude oblast Kimberley (ve státě Západní Austrálie) a severní část Severního území,“ tvrdí Mailhammer.

Tato zjištění podle něj ovšem neodpovídají tomu, jak se podle historiků populace v minulosti po kontinentě pohybovala. Migrace se při šíření jazyků pokládá za klíčový faktor, vysvětluje Harvey. „S prehistorií Austrálie se stále pojí řada otázek, na které neznáme odpověď,“ dodává.

Minulý rok vědci nalezli důkaz, že původní obyvatelstvo na kontinentě žije už nejméně 65 000 let.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Odkud k vám přijede sanitka. Mapa ukazuje, jak síť pomoci pokrývá Česko

Každý rok přijmou operační střediska záchranných služeb zhruba dva miliony tísňových volání, tedy přibližně pět a půl tisíce denně. Sanitky vyjedou k nemocným nebo zraněným více než milionkrát ročně, za den mají tedy přes tři tisíce výjezdů. V mapě najdete informace odkud a jaký typ záchranného vozidla vyjíždí.
3. 7. 2025Aktualizováno3. 7. 2025

Archeologové našli na Hradecku keltské sídliště, které v tuzemsku nemá obdoby

Archeologové v trase budoucí dálnice D35 na Královéhradecku objevili zcela výjimečné sídliště z doby laténské. Tedy z doby, kdy u nás sídlili Keltové, konkrétně Bójové, po nichž získala naše země jméno. Lokalita nemá podle vědců svým rozsahem a počtem objevených artefaktů v Česku obdoby.
3. 7. 2025Aktualizováno3. 7. 2025

Nový český patent řeší recyklaci vzácných zemin i závislost na Číně

Vědecký tým Miloslava Poláška z Ústavu organické chemie a biochemie vynalezl nový způsob separace prvků vzácných zemin, lanthanoidů, bez nichž se neobejde moderní elektronika, medicína, automobilový ani obranný průmysl. Metoda umožňuje získat kovy jako například neodym nebo dysprosium z použitých neodymových magnetů, a to ekologickou cestou, pouhým srážením ve vodě, bez organických rozpouštědel a toxických látek.
2. 7. 2025Aktualizováno3. 7. 2025

Teplotní rekordy padaly i ve čtvrtek

Meteorologové varovali také ve čtvrtek před velmi vysokými teplotami. Zatímco ve středu zasáhla vlna veder zejména Čechy, o den později se přesunula hlavně na Moravu. Padaly tak další rekordy. Nejtepleji bylo ve Strážnici, kde naměřili 36,6 stupně Celsia. Přes 36 stupňů vystoupala teplota také na Břeclavsku.
3. 7. 2025Aktualizováno3. 7. 2025
Načítání...