Australské domorodé jazyky vznikly z jednoho prajazyka, míní jazykovědci

Před 10 000 lety se zřejmě na „kontinentě protinožců“ mluvilo jedinou řečí – protoaustralštinou. Podle vědců se z ní později vydělily stovky australských domorodých jazyků.

V roce 1788, kdy začala britská kolonizace Austrálie, mluvilo domorodé obyvatelstvo více než 200 jazyky. Třebaže tam stále přežívá 120 domorodých jazyků, pouze dvacítka z nich se aktivně používá.

Výzkum publikovaný v lingvistickém časopise Diachronica jako první dokazuje, že všechny australské domorodé jazyky patří do stejné jazykové rodiny. Potvrdili to lingvisté ze dvou australských univerzit.

„Až dosud se spekulovalo o tom, že Austrálie byla jazykově různorodější než třeba Evropa; chyběl důkaz, že všechny (domorodé) jazyky mají stejný původ,“ řekl BBC lingvista Mark Harvey.

Jak poznat, že jsou si jazyky příbuzné?

Badatelé svůj závěr podpírají tvrzením, že ve zvucích jednotlivých jazyků nalezli opakující se a systematické prvky. „Slova 'good' a 'gut' například poukazují na spojitost angličtiny a němčiny a my jsme v podstatě hledali takové podobnosti (v domorodých jazycích),“ uvedl Harvey.

Lingvisté podle něj spojitosti nalezli v jazycích, kterými se mluví zhruba sto kilometrů od sebe. „Je vysoce nepravděpodobné, že jde o produkt náhody nebo (pozdějšího) jazykového kontaktu,“ vysvětluje profesor Robert Mailhammer.

Lingvisté mají za to, že jazyková rodina má původ na severu kontinentu, odkud se rozšířila a během toho i rozrůznila. „Původní podoba (jazyka) se vyskytovala tam, kde nyní panuje největší jazyková diverzita. Výchozím bodem tedy bude oblast Kimberley (ve státě Západní Austrálie) a severní část Severního území,“ tvrdí Mailhammer.

Tato zjištění podle něj ovšem neodpovídají tomu, jak se podle historiků populace v minulosti po kontinentě pohybovala. Migrace se při šíření jazyků pokládá za klíčový faktor, vysvětluje Harvey. „S prehistorií Austrálie se stále pojí řada otázek, na které neznáme odpověď,“ dodává.

Minulý rok vědci nalezli důkaz, že původní obyvatelstvo na kontinentě žije už nejméně 65 000 let.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Slovenští archeologové odkryli římský legionářský tábor. Zaskočilo je množství koster

Vědci z Archeologického ústavu Slovenské akademie věd (SAV) odkryli římský vojenský tábor z druhé poloviny druhého století, pravděpodobně z období markomanských válek (166 až 180 našeho letopočtu). Polní pochodový tábor objevili vědci v jižní části budoucího průmyslového parku Šurany, zabírá přibližně 7,4 hektaru.
před 44 mminutami

Bonobové dosahují míru pomocí mazlení a polibků

Doteky, objetí a polibky před stresujícími událostmi mohou být prastarým způsobem budování důvěry, domnívají se vědci, kteří studují velké primáty z řad nejbližších příbuzných lidí. Výzkumníci z Durhamské univerzity sledovali šimpanze učenlivé a šimpanze bonobo, jak se navzájem uklidňují fyzickým kontaktem.
před 2 hhodinami

Robot MRV nasadí družicím „batůžky“ s palivem. Už je na orbitě

Nová družice, kterou aktuálně vynesla do vesmíru raketa společnosti SpaceX, by měla být schopná zvýšit životnost důležitých satelitů na oběžné dráze Země.
před 18 hhodinami

Před tři čtvrtě stoletím poslali Sověti k hranici kosmu Cigana a Dezika

První živí tvorové, kteří se podívali na hranici vesmíru, byli psi na palubách sovětských raket. Absolutní prvenství patřilo dvojici „voříšků“, kteří se jmenovali Cigan a Dezik. Ti odstartovali 22. července 1951 z kosmodromu Kapustin Jar v raketě, kterou sovětští vědci vyvinuli na základě německé válečné V-2.
před 19 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.