Australské domorodé jazyky vznikly z jednoho prajazyka, míní jazykovědci

Před 10 000 lety se zřejmě na „kontinentě protinožců“ mluvilo jedinou řečí – protoaustralštinou. Podle vědců se z ní později vydělily stovky australských domorodých jazyků.

V roce 1788, kdy začala britská kolonizace Austrálie, mluvilo domorodé obyvatelstvo více než 200 jazyky. Třebaže tam stále přežívá 120 domorodých jazyků, pouze dvacítka z nich se aktivně používá.

Výzkum publikovaný v lingvistickém časopise Diachronica jako první dokazuje, že všechny australské domorodé jazyky patří do stejné jazykové rodiny. Potvrdili to lingvisté ze dvou australských univerzit.

„Až dosud se spekulovalo o tom, že Austrálie byla jazykově různorodější než třeba Evropa; chyběl důkaz, že všechny (domorodé) jazyky mají stejný původ,“ řekl BBC lingvista Mark Harvey.

Jak poznat, že jsou si jazyky příbuzné?

Badatelé svůj závěr podpírají tvrzením, že ve zvucích jednotlivých jazyků nalezli opakující se a systematické prvky. „Slova 'good' a 'gut' například poukazují na spojitost angličtiny a němčiny a my jsme v podstatě hledali takové podobnosti (v domorodých jazycích),“ uvedl Harvey.

Lingvisté podle něj spojitosti nalezli v jazycích, kterými se mluví zhruba sto kilometrů od sebe. „Je vysoce nepravděpodobné, že jde o produkt náhody nebo (pozdějšího) jazykového kontaktu,“ vysvětluje profesor Robert Mailhammer.

Lingvisté mají za to, že jazyková rodina má původ na severu kontinentu, odkud se rozšířila a během toho i rozrůznila. „Původní podoba (jazyka) se vyskytovala tam, kde nyní panuje největší jazyková diverzita. Výchozím bodem tedy bude oblast Kimberley (ve státě Západní Austrálie) a severní část Severního území,“ tvrdí Mailhammer.

Tato zjištění podle něj ovšem neodpovídají tomu, jak se podle historiků populace v minulosti po kontinentě pohybovala. Migrace se při šíření jazyků pokládá za klíčový faktor, vysvětluje Harvey. „S prehistorií Austrálie se stále pojí řada otázek, na které neznáme odpověď,“ dodává.

Minulý rok vědci nalezli důkaz, že původní obyvatelstvo na kontinentě žije už nejméně 65 000 let.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Vědci v JAR „očkují“ rohy nosorožců radioaktivitou, aby odhalili pytláky

Witwatersrandská univerzita v Jihoafrické republice zahájila kampaň proti pytláctví, kdy vstřikuje do nosorožčích rohů radioaktivní izotopy. Ty jsou podle vědců pro lichokopytníky neškodné, mohou je ale odhalit detektory celníků na letištích a v mezinárodních přístavech.
před 9 hhodinami

Úhyny ryb v létě budou častější. Můžeme za to všichni, říká vědec

V posledních letech jsou stále častější úhyny ryb v rybnících i řekách způsobené nedostatkem kyslíku. Letos už několik epizod proběhlo na rybnících, k velkému úhynu ryb došlo i na Dyji. Podle Radovana Koppa z Agronomické fakulty Mendelovy univerzity v Brně se sice hledají viníci, ale ve skutečnosti leží část viny na celé společnosti. Zásadní podle něj je, že se neřeší hlavní příčina problému – nadbytek živin, především fosforu, ve vodě.
včera v 14:15

Rakovinné buňky šíří dezinformace, brání se tak léčbě, ukázal český výzkum

Všechny buňky v lidském těle spolu neustále a čile komunikují. Vyměňují si řadu informací, reagují na to, co se děje v jejich okolí, a tomu pak přizpůsobují chování. Podle nové české studie to platí i pro rakovinné buňky, které si pak prostřednictvím těchto tajných depeší navzájem radí, jak co nejlépe přežít, bránit se léčbě, růst a metastazovat do dalších míst v organismu.
včera v 13:00

Kněží a lamy. Japonci objevili na planině Nazca dvě stovky nových obrazů

Výzkumný tým z japonské univerzity tento týden oznámil objev 248 nových geoglyfů, které se nachází na známé planině Nazca v Peru. Informoval o tom web The Japan Times. Tým, který se obrazci zabývá od roku 2004, za dobu svého výzkumu identifikoval celkem 893 neznámých obrazců.
včera v 11:20
Načítání...