Vědci změřili nejdelší zaznamenaný blesk, přeťal by skoro dvě Česka

Když oblohou šlehne blesk, někdy to vypadá, jako by se táhl přes celé nebe. Podle nové studie to není jen zdání. Meteorologové popsali vůbec nejdelší blesk, jaký kdy pozorovali. Rekordman udeřil na vzdálenost více než osmi set kilometrů.

Blesk měřil konkrétně 829 kilometrů a rozzářil noční oblohu od východního Texasu až po Kansas City ve státě Missouri. Oznámila to Světová meteorologická organizace (WMO), která současně upřesnila, že se tento jev odehrál 22. října 2017 nad Velkými pláněmi v USA.

Pro srovnání – vzdálenost mezi nejzápadnějším a nejvýchodnějším bodem Česka je 493 kilometrů.

Mladá tradice pozorování

Zášleh energie výrazně překonal předchozí rekord o délce 768 kilometrů. Ten byl zaznamenán 29. dubna roku 2020 také nad americkými Velkými pláněmi. Toto místo má ideální podmínky pro bleskovou aktivitu, navíc ho detailně sleduje řada satelitních přístrojů.

Ty ale fungují teprve od roku 2016, takže všechny tyto rekordy jsou poměrně nové. Je velmi pravděpodobné, že v minulosti už byly blesky ještě mohutnější. A i v současnosti je například Afrika monitorována mnohem hůř, i když jsou tam podmínky podobně příhodné, takže mohou monstrózní blesky unikat pozornosti.

Vědci pro monitoring blesků nad USA využívají satelit Národního úřadu pro oceán a atmosféru (NOAA), geostacionární operační družici pro životní prostředí. Tento nástroj je výjimečný tím, že umí zachytit i tyto extrémně dlouhé blesky, které do doby, než vznikl, byly pozorovatelné vždy jen částečně.

Analýza nejdelšího známého blesku
Zdroj: WMO

„Extrémy, kterých jsou blesky schopny, je obtížné studovat, protože posouvají hranice toho, co můžeme prakticky pozorovat. Přidání kontinuálního měření z geostacionární oběžné dráhy bylo velkým pokrokem,“ konstatoval Michael J. Peterson z Centra pro výzkum silných bouří při Georgijském technologickém institutu, který se na analýze podílel.

Bleskové rekordy

Výzkum má i praktické využití. Profesor Randall Cerveny, zpravodaj WMO pro extrémní jevy počasí a klimatu, uvedl: „Z těchto událostí vyplývá, že blesky se mohou dostat na poměrně velké vzdálenosti od mateřské bouřky. Vzhledem k této skutečnosti je třeba, aby lidé během bouřek způsobujících blesky omezili své venkovní aktivity.“

Součástí této zprávy jsou také další rekordy, které meteorologové o blescích zaznamenali. Například nejdéle trvající blesk vydržel na obloze 17,1 sekund během bouřky nad Uruguayí a severní Argentinou 18. června 2020.

Nejvíce smrtícím bleskem, který zabíjel přímým zásahem, byl ten, který roku 1975 udeřil na chatrč, v níž se před bouří ukrývali lidé v Zimbabwe. O život jich připravil celkem 21. Ještě horší ale byl nepřímý úder – 469 lidí zahynulo v egyptské Dronce, když blesk v roce 1994 udeřil do ropných nádrží a zaplavil tak město hořící ropou.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

NASA mohla omylem kolonizovat Mars, naznačují vlastnosti „nesmrtelné“ bakterie

Americká vesmírná agentura NASA objevila před několika lety v opakovaně čištěné laboratoři bakterii, která přežila desítky pokusů o dezinfekci. Teď vědci popsali, jak to organismus dělá, a také potenciální dopady těchto schopností.
před 12 hhodinami

Vědci na Trutnovsku našli v trase D11 hromadné vojenské hroby z 18. a 19. století

Vědci v trase budoucí dálnice D11 v úseku mezi Jaroměří a Trutnovem objevili hromadné vojenské hroby z 18. a 19. století, které považují za mimořádný archeologický soubor doplňující poznání tehdejších válečných konfliktů. Kromě hrobu z druhé slezské války z roku 1745, o kterém již informovali, našli také tři z roku 1866.
před 15 hhodinami

Ničivé počasí v části Asie není náhoda, ale klimatické varování, tvrdí vědci

Jihovýchodní Asie letos čelí neobvykle silným bouřím. Počet obětí povodní a sesuvů půdy v Indonésii, na Srí Lance a v Thajsku dosud přesáhl 1400, přičemž více než tisícovka lidí se stále pohřešuje. V Indonésii zůstávají celé vesnice odříznuté od zbytku světa poté, co voda zničila mosty a silnice. Tisíce lidí na Srí Lance nemají přístup k pitné vodě, zatímco thajský premiér přiznal nedostatečnou reakci své vlády, píše agentura AP.
před 17 hhodinami

Stárnutí ženských vajíček se dá zvrátit, zjistili náhodou čeští vědci

Projevy stárnutí ženských vajíček, takzvaných oocytů, je možné zvrátit a jejich poškození opravit. To, co bylo dosud považováno za biologicky nemožné, dokázal mezinárodní tým vedený reprodukční bioložkou Helenou Fulkovou z Ústavu experimentální medicíny Akademie věd ČR, který o průlomu informoval v tiskové zprávě. Výsledky zveřejnil časopis Aging Cell. Podle vědců otevírají závěry práce nové otázky o biologii stárnutí a také prostor pro vývoj budoucích léčebných postupů.
před 18 hhodinami

Univerzitní spin-offy sílí. Pomáhají výzkumu a míří do světového byznysu

Univerzitní firmy, takzvané spin-offy, které vysokým školám přinášejí zisk, jsou v zahraničí běžné. V tuzemsku se tento model prosazuje pomaleji. Na konferenci v Ostravě, pořádané agenturou CzechInvest, zazněly příklady úspěšných firem, které dokážou z akademického výzkumu vytvořit mezinárodně konkurenceschopný produkt i finanční přínos pro vysoké školy.
před 20 hhodinami

Humanoidů v Číně vzniká spousta, kupuje je málokdo. Země se bojí bubliny

Čína vsadila na to, že se stane světovou velmocí v humanoidních robotech. Podle několika analýz ale možná přišla s touto technologií příliš brzy, protože reálně o ni není příliš zájem.
před 22 hhodinami

Cukry, „guma“ a prach mrtvých hvězd. Vědci prozkoumali vzorky z asteroidu Bennu

Když v září roku 2023 dostali vědci do rukou vzorky z mise Osiris-REx, která prostudovala temný asteroid Bennu, věděli, že drží poklad, jehož hodnota se nedá vyjádřit čísly. Analýza od té doby přináší pořád nová překvapení. Teď rovnou tři současně – a to ve formě informací o Sluneční soustavě a původu života. Vědci ve třech na sobě nezávislých studiích odhalili ve vzorcích cukry nepostradatelné pro život, v kosmu dosud nepozorovanou gumovitou látku a také nečekaně vysoký výskyt prachu vzniklého při explozích supernov.
3. 12. 2025

Borelie jsou mazané. Čeští vědci popsali první okamžiky infekce

Tým vědců z Biologického centra Akademie věd přinesl nové zásadní poznatky o tom, jak probíhá první fáze infekce lymské boreliózy těsně po přenosu z klíštěte.
3. 12. 2025
Načítání...