Vědci změřili nejdelší zaznamenaný blesk, přeťal by skoro dvě Česka

Když oblohou šlehne blesk, někdy to vypadá, jako by se táhl přes celé nebe. Podle nové studie to není jen zdání. Meteorologové popsali vůbec nejdelší blesk, jaký kdy pozorovali. Rekordman udeřil na vzdálenost více než osmi set kilometrů.

Blesk měřil konkrétně 829 kilometrů a rozzářil noční oblohu od východního Texasu až po Kansas City ve státě Missouri. Oznámila to Světová meteorologická organizace (WMO), která současně upřesnila, že se tento jev odehrál 22. října 2017 nad Velkými pláněmi v USA.

Pro srovnání – vzdálenost mezi nejzápadnějším a nejvýchodnějším bodem Česka je 493 kilometrů.

Mladá tradice pozorování

Zášleh energie výrazně překonal předchozí rekord o délce 768 kilometrů. Ten byl zaznamenán 29. dubna roku 2020 také nad americkými Velkými pláněmi. Toto místo má ideální podmínky pro bleskovou aktivitu, navíc ho detailně sleduje řada satelitních přístrojů.

Ty ale fungují teprve od roku 2016, takže všechny tyto rekordy jsou poměrně nové. Je velmi pravděpodobné, že v minulosti už byly blesky ještě mohutnější. A i v současnosti je například Afrika monitorována mnohem hůř, i když jsou tam podmínky podobně příhodné, takže mohou monstrózní blesky unikat pozornosti.

Vědci pro monitoring blesků nad USA využívají satelit Národního úřadu pro oceán a atmosféru (NOAA), geostacionární operační družici pro životní prostředí. Tento nástroj je výjimečný tím, že umí zachytit i tyto extrémně dlouhé blesky, které do doby, než vznikl, byly pozorovatelné vždy jen částečně.

Analýza nejdelšího známého blesku
Zdroj: WMO

„Extrémy, kterých jsou blesky schopny, je obtížné studovat, protože posouvají hranice toho, co můžeme prakticky pozorovat. Přidání kontinuálního měření z geostacionární oběžné dráhy bylo velkým pokrokem,“ konstatoval Michael J. Peterson z Centra pro výzkum silných bouří při Georgijském technologickém institutu, který se na analýze podílel.

Bleskové rekordy

Výzkum má i praktické využití. Profesor Randall Cerveny, zpravodaj WMO pro extrémní jevy počasí a klimatu, uvedl: „Z těchto událostí vyplývá, že blesky se mohou dostat na poměrně velké vzdálenosti od mateřské bouřky. Vzhledem k této skutečnosti je třeba, aby lidé během bouřek způsobujících blesky omezili své venkovní aktivity.“

Součástí této zprávy jsou také další rekordy, které meteorologové o blescích zaznamenali. Například nejdéle trvající blesk vydržel na obloze 17,1 sekund během bouřky nad Uruguayí a severní Argentinou 18. června 2020.

Nejvíce smrtícím bleskem, který zabíjel přímým zásahem, byl ten, který roku 1975 udeřil na chatrč, v níž se před bouří ukrývali lidé v Zimbabwe. O život jich připravil celkem 21. Ještě horší ale byl nepřímý úder – 469 lidí zahynulo v egyptské Dronce, když blesk v roce 1994 udeřil do ropných nádrží a zaplavil tak město hořící ropou.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Astronaut Svoboda poletí na ISS v roce 2027, oznámil Babiš

Projekt Česká cesta do vesmíru v pondělí prezentoval vývoj příprav české mise na Mezinárodní vesmírnou stanici (ISS) a avizuje klíčové milníky pro rok 2027. Tiskové konference v pražském planetáriu se zúčastnili premiér Andrej Babiš (ANO), ministři Karel Havlíček (ANO), Robert Plaga (za ANO) a Jaromír Zůna (za SPD), budoucí astronaut Aleš Svoboda, astronaut Evropské kosmické agentury (ESA) Andreas Mogensen a další.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Vědci přejmenovali syndrom, který ničí ženské zdraví. Může to změnit přístup i léčbu

Lékaři po jedenácti letech studie změnili název syndromu, který trápí asi deset procent žen. Doufají, že by to mohlo změnit nejen stigmatizaci těchto problémů, ale také jim pomoci k účinnější léčbě.
před 10 hhodinami

Svoboda roky trénoval. Ve vesmíru provede řadu experimentů

Aleš Svoboda poletí do vesmíru nejen jako pasažér, ale přímo jako pilot. Jako špičkový pilot stíhacích letadel k tomu má ty nejlepší předpoklady. Jeho mise ale nebude spočívat jen v řízení. Svoboda hlavně bude dohlížet na celou řadu vědeckých experimentů.
před 11 hhodinami

Psychická pohoda českých dětí se zhoršuje. Šťastně se cítí polovina

Psychická pohoda dětí a dospívajících v tuzemsku se zhoršuje, šťastně se cítí asi polovina z nich. Více než 60 procent dětí zároveň tráví on-line více času, než by chtěly, vyplývá z průzkumu Mladé hlasy 2026, jehož hlavní závěry nyní odborníci představili v Praze na konferenci zaměřené na duševní zdraví. Výzkum UNICEF ČR realizuje od roku 2001, letos se konal poosmé. Zapojilo se do něj 1012 dětí ve věku od devíti do 17 let.
před 12 hhodinami

Vzácné setkání. Žraloka bílého natočili pod hladinou Středozemního moře

Žraloci bílí ve Středozemním moři už téměř vyhynuli, primárně kvůli nadměrnému rybolovu. Skupině dobrovolníků, kteří čistili vraky lodí od rybářských sítí, se teď podařilo tohoto predátora nafilmovat u pobřeží Sicílie.
před 14 hhodinami

Nadšení i zděšení. Vědci poprvé upravili lidská embrya novou technologií

Nová genetická technika umožňuje mnohem přesnější úpravu lidských embryí než doposud používaný CRISPR. Tým newyorských biochemiků dokázal posunout úspěšnost postupu natolik, že řada expertů vyjadřuje znepokojení z možnosti vzniku „dětí na zakázku“.
před 16 hhodinami

Nebezpečné invazní druhy může mapovat i veřejnost

V pondělí začíná Týden invazních druhů, který veřejnosti přiblíží rostlinné i živočišné druhy zavlečené do Česka a ohrožující místní druhovou rozmanitost. O víkendu ho pak zakončí pátý ročník akce Biosmršť, při níž se zájemci mohou zapojit do mapování výskytu invazních druhů.
před 21 hhodinami

Archeologové našli na Bahamách vraky „pirátů z Karibiku“

Mezinárodní tým archeologů našel v přístavu u bahamského Nassau první lodní vraky spojené s obdobími, kdy se v oblasti plavili piráti Edward Teach zvaný Černovous a Calico Jack Rackham. Výzkumníci identifikovali šest vraků. Místo sloužilo v 17. a 18. století jako hlavní pirátská základna v Karibiku a tři vraky podle odborníků pocházejí ze zlatého věku pirátství. Informoval o tom britský list The Guardian.
7. 6. 2026
Načítání...