Vědci změřili nejdelší zaznamenaný blesk, přeťal by skoro dvě Česka

Když oblohou šlehne blesk, někdy to vypadá, jako by se táhl přes celé nebe. Podle nové studie to není jen zdání. Meteorologové popsali vůbec nejdelší blesk, jaký kdy pozorovali. Rekordman udeřil na vzdálenost více než osmi set kilometrů.

Blesk měřil konkrétně 829 kilometrů a rozzářil noční oblohu od východního Texasu až po Kansas City ve státě Missouri. Oznámila to Světová meteorologická organizace (WMO), která současně upřesnila, že se tento jev odehrál 22. října 2017 nad Velkými pláněmi v USA.

Pro srovnání – vzdálenost mezi nejzápadnějším a nejvýchodnějším bodem Česka je 493 kilometrů.

Mladá tradice pozorování

Zášleh energie výrazně překonal předchozí rekord o délce 768 kilometrů. Ten byl zaznamenán 29. dubna roku 2020 také nad americkými Velkými pláněmi. Toto místo má ideální podmínky pro bleskovou aktivitu, navíc ho detailně sleduje řada satelitních přístrojů.

Ty ale fungují teprve od roku 2016, takže všechny tyto rekordy jsou poměrně nové. Je velmi pravděpodobné, že v minulosti už byly blesky ještě mohutnější. A i v současnosti je například Afrika monitorována mnohem hůř, i když jsou tam podmínky podobně příhodné, takže mohou monstrózní blesky unikat pozornosti.

Vědci pro monitoring blesků nad USA využívají satelit Národního úřadu pro oceán a atmosféru (NOAA), geostacionární operační družici pro životní prostředí. Tento nástroj je výjimečný tím, že umí zachytit i tyto extrémně dlouhé blesky, které do doby, než vznikl, byly pozorovatelné vždy jen částečně.

Analýza nejdelšího známého blesku
Zdroj: WMO

„Extrémy, kterých jsou blesky schopny, je obtížné studovat, protože posouvají hranice toho, co můžeme prakticky pozorovat. Přidání kontinuálního měření z geostacionární oběžné dráhy bylo velkým pokrokem,“ konstatoval Michael J. Peterson z Centra pro výzkum silných bouří při Georgijském technologickém institutu, který se na analýze podílel.

Bleskové rekordy

Výzkum má i praktické využití. Profesor Randall Cerveny, zpravodaj WMO pro extrémní jevy počasí a klimatu, uvedl: „Z těchto událostí vyplývá, že blesky se mohou dostat na poměrně velké vzdálenosti od mateřské bouřky. Vzhledem k této skutečnosti je třeba, aby lidé během bouřek způsobujících blesky omezili své venkovní aktivity.“

Součástí této zprávy jsou také další rekordy, které meteorologové o blescích zaznamenali. Například nejdéle trvající blesk vydržel na obloze 17,1 sekund během bouřky nad Uruguayí a severní Argentinou 18. června 2020.

Nejvíce smrtícím bleskem, který zabíjel přímým zásahem, byl ten, který roku 1975 udeřil na chatrč, v níž se před bouří ukrývali lidé v Zimbabwe. O život jich připravil celkem 21. Ještě horší ale byl nepřímý úder – 469 lidí zahynulo v egyptské Dronce, když blesk v roce 1994 udeřil do ropných nádrží a zaplavil tak město hořící ropou.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Skalpovali asi i Slované. Nová studie nabízí historii lidských trofejí

Snad žádný dobrý western se neobejde bez skalpování nepřátel. Pro Čechy exotická praktika, kterou znají zřejmě především z knih a filmů o Divokém západě má přitom své kořeny i v Evropě a mnohem hlouběji než v době bojů původních Američanů s bílými kolonizátory. Zároveň se kolem skalpování dlouhodobě šíří řada mýtů. I ty chce vyvracet nová obsáhlá kniha věnovaná právě těmto vlasovým trofejím.
před 2 hhodinami

Únavový syndrom by se mohl dát rozpoznat z krve, ukazuje nový test

Vyčerpání i projevy podobné chřipce, tak vypadají možné příznaky chronického únavového syndromu. Podle odhadů v Česku žijí desítky tisíc lidí s tímto onemocněním. Chronický únavový syndrom se nejčastěji objeví v mladém a středním dospělém věku. Stanovení diagnózy je ale velmi obtížné a nemocní se často setkávají s nedůvěrou a nepochopením. I proto se vědci v zahraničí snaží vyvinout diagnostickou metodu, která by nemoc potvrdila třeba z odběru krve.
včera v 07:01

Věčné chemikálie vymizí z obalů i oblečení. Důvodem jsou zdravotní rizika

Potravinové obaly, nepromokavé oblečení a nebo impregnační spreje. Všech těchto výrobků se bude brzy týkat zákaz takzvaných „věčných chemikálií“. Ten začne platit příští rok a zavádí harmonogram, kdy by první výrobky s těmito chemikáliemi měly mizet z trhu. Důvodem zákazu jsou zdravotní rizika, která tato skupina chemikálií přináší.
25. 12. 2025

Ženy poznají nemoc podle obličeje lépe než muži, ukázala studie

Lidé mají pozoruhodnou vlastnost rozpoznat projevy nemocí jenom podle změn fyzického vzhledu, a to i podle drobných náznaků, jako jsou pokleslá víčka, bledé rty nebo méně prokrvené tváře. Většinu těchto náznaků jsou lidé schopní rozeznat intuitivně, aniž by se na tuto analýzu příliš soustředili. Podle nové studie jsou ženy výrazně schopnější než muži vycítit tyto nenápadné signály.
24. 12. 2025
Načítání...