Vědci změřili nejdelší zaznamenaný blesk, přeťal by skoro dvě Česka

Když oblohou šlehne blesk, někdy to vypadá, jako by se táhl přes celé nebe. Podle nové studie to není jen zdání. Meteorologové popsali vůbec nejdelší blesk, jaký kdy pozorovali. Rekordman udeřil na vzdálenost více než osmi set kilometrů.

Blesk měřil konkrétně 829 kilometrů a rozzářil noční oblohu od východního Texasu až po Kansas City ve státě Missouri. Oznámila to Světová meteorologická organizace (WMO), která současně upřesnila, že se tento jev odehrál 22. října 2017 nad Velkými pláněmi v USA.

Pro srovnání – vzdálenost mezi nejzápadnějším a nejvýchodnějším bodem Česka je 493 kilometrů.

Mladá tradice pozorování

Zášleh energie výrazně překonal předchozí rekord o délce 768 kilometrů. Ten byl zaznamenán 29. dubna roku 2020 také nad americkými Velkými pláněmi. Toto místo má ideální podmínky pro bleskovou aktivitu, navíc ho detailně sleduje řada satelitních přístrojů.

Ty ale fungují teprve od roku 2016, takže všechny tyto rekordy jsou poměrně nové. Je velmi pravděpodobné, že v minulosti už byly blesky ještě mohutnější. A i v současnosti je například Afrika monitorována mnohem hůř, i když jsou tam podmínky podobně příhodné, takže mohou monstrózní blesky unikat pozornosti.

Vědci pro monitoring blesků nad USA využívají satelit Národního úřadu pro oceán a atmosféru (NOAA), geostacionární operační družici pro životní prostředí. Tento nástroj je výjimečný tím, že umí zachytit i tyto extrémně dlouhé blesky, které do doby, než vznikl, byly pozorovatelné vždy jen částečně.

Analýza nejdelšího známého blesku
Zdroj: WMO

„Extrémy, kterých jsou blesky schopny, je obtížné studovat, protože posouvají hranice toho, co můžeme prakticky pozorovat. Přidání kontinuálního měření z geostacionární oběžné dráhy bylo velkým pokrokem,“ konstatoval Michael J. Peterson z Centra pro výzkum silných bouří při Georgijském technologickém institutu, který se na analýze podílel.

Bleskové rekordy

Výzkum má i praktické využití. Profesor Randall Cerveny, zpravodaj WMO pro extrémní jevy počasí a klimatu, uvedl: „Z těchto událostí vyplývá, že blesky se mohou dostat na poměrně velké vzdálenosti od mateřské bouřky. Vzhledem k této skutečnosti je třeba, aby lidé během bouřek způsobujících blesky omezili své venkovní aktivity.“

Součástí této zprávy jsou také další rekordy, které meteorologové o blescích zaznamenali. Například nejdéle trvající blesk vydržel na obloze 17,1 sekund během bouřky nad Uruguayí a severní Argentinou 18. června 2020.

Nejvíce smrtícím bleskem, který zabíjel přímým zásahem, byl ten, který roku 1975 udeřil na chatrč, v níž se před bouří ukrývali lidé v Zimbabwe. O život jich připravil celkem 21. Ještě horší ale byl nepřímý úder – 469 lidí zahynulo v egyptské Dronce, když blesk v roce 1994 udeřil do ropných nádrží a zaplavil tak město hořící ropou.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

WHO zkoumá možnosti vakcín a léčby proti epidemii eboly v Kongu

Světová zdravotnická organizace (WHO) zkoumá, zda by některé kandidátské vakcíny, tedy očkovací látky ve fázi výzkumu, nebo léčebné postupy, mohly být použity k potlačení epidemie eboly v Kongu (Demokratické republice Kongo). Informovala o tom v úterý agentura AFP. Organizace již dříve vyhlásila nárůst počtu případů vysoce nakažlivé hemoragické horečky za mezinárodní zdravotní stav nouze.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Kde leží hranice medicíny? Odpovědi hledal nový pořad Daniela Stacha Na dosah

Česká televize spouští nový diskusní pořad Na dosah. Bude se snažit přiblížit zásadní společenská témata, která mají potenciál rozdělovat společnost tak, aby odborníci i obyčejní lidé mohli hledali shodu. První díl se v úterý 19. května od 20:07 na ČT24 věnuje medicíně, která občas může vypadat jako všemocná – ale zatím taková rozhodně není.
před 10 hhodinami

Svět je dle expertů k pandemiím náchylnější než před covidem

Ani po epidemii eboly v západní Africe před necelými deseti lety, pandemii covidu-19 a nouzové situaci kolem infekčního onemocnění mpox (dříve opičí neštovice) není svět bezpečnějším místem před propuknutím nových pandemií. Uvedlo to mezinárodní expertní grémium na úvod výročního zasedání Světového zdravotnického shromáždění, které je orgánem Světové zdravotnické organizace (WHO). Šéf WHO Tedros Adhanom Ghebreyesus prohlásil, že svět nyní zažívá nebezpečné časy.
před 11 hhodinami

Po týdnu tréninku se lidský mozek naučí přijmout nemožné. Včetně létání

Člověk neumí vlastní silou létat. Nikdy to neuměl, a pokud se genetika nestane opravdu neskutečně pokročilou, nebude to umět nikdy. Lidský mozek je na tento fakt naprogramovaný miliony let evoluce našeho druhu. A přesto – náš mozek je tak neuvěřitelně přizpůsobivý a současně učenlivý, že se dá přesvědčit k tomu, že jeho nositel létat umí. A dokonce pak podle toho mění své další funkce. Prokázal to pozoruhodný experiment čínských vědců.
před 14 hhodinami

Historička: „Bílí“ migranti z Ruska nakopli československou vědu i techniku

Když do Československa přišli po první světové válce ruští emigranti, nabídla jim nově vzniklá republika vzdělání, pomoc i zázemí. A oni se jí za to odvděčili špičkovými výkony v technických oborech, popisuje v rozhovoru pro ČT24 historička Dana Hašková.
před 16 hhodinami

Klíšťata ve městech jsou infikovanější než v lesích, upozorňují vědci

Klíšťata ve městech jsou prokazatelně až dvakrát infikovanější než ta ze 150 lesních lokalit po celém Česku, kde pracovníci Státního zdravotního ústavu sbírají a testují vzorky. Vědci je hledají pozemním sběrem, informace získávají i přímo od lidí prostřednictvím aplikace Klíšťapka nebo webu Klíšťata ve městě. Za tři roky nasbírali více než dvanáct tisíc klíšťat. Některou z bakterií bylo infikováno 44 procent z nich, čtvrtina pak boreliózou.
před 18 hhodinami

Auta jsou dál největšími znečišťovateli měst. Problémem jsou filtry pevných částic

Automobilová doprava zůstává hlavním znečišťovatelem ovzduší v tuzemských městech. Přesto se situace i díky přísnějším zákonům v posledních letech výrazně zlepšuje. Hlavním problémem ale stále zůstávají nefunkční, nebo dokonce chybějící filtry pevných částic, a to u naftových i benzinových aut. Poukázala na to měření vědců z ČVUT a z Akademie věd.
18. 5. 2026

Ve stockholmské kavárně člověk slouží umělé inteligenci

Kávu sice nalévá lidská ruka, ale za pultem v experimentální kavárně ve Stockholmu tahá za nitky něco mnohem méně tradičního. Začínající firma Andon Labs se sídlem v San Franciscu svěřila vedení kavárny Andon Café ve švédském hlavním městě zástupkyni umělé inteligence (AI), které říkají Mona, napsala agentura AP.
18. 5. 2026
Načítání...