Blesky

Vlastnosti blesků, které způsobují hvízdavé tóny v okolí Země, prozkoumali dva čeští vědci ve spolupráci s finským kolegou. Zvláštní druh rádiových vln na slyšitelných kmitočtech zachytila finská polární observatoř před sedmi lety. Toto hvízdání tehdy způsobily tři rozdílné bouřky na africkém pobřeží Středozemního moře a v Norsku. Výzkum pomůže s pokrokem při zkoumání takzvaných hustotních trubic, které obklopují magnetickou siločáru propojující obě polokoule.

Blesky jsou jedním z nejčastějších potenciálně smrtících meteorologických fenoménů. Pravděpodobnost, že člověka smrtelně zasáhne blesk, je sice tisíckrát vyšší než hlavní výhra ve sportce, přesto zůstává velmi nízká.

Blesky mohou způsobit vážná zranění mnoha lidem, jak ukázala událost, která se odehrála o víkendu v Liberci. Po úderu blesku do stromu se tam museli zdravotníci postarat o přibližně dvě desítky zraněných. Před řadou hrozeb spojených s blesky se chránit dá, před mnoha ale ne.

Vědci zapnuli vůbec první satelitní přístroj schopný nepřetržitě detekovat blesky v Evropě a Africe. Nové snímky evropského přístroje „Lighting Imager“ potvrzují, že způsobí revoluci v detekci a předpovídání silných bouří.

Na severu Indie zemřelo za poslední den kvůli počasí nejméně šestatřicet lidí. Celkem dvanáct z nich zabily blesky a čtyřiadvacet zahynulo poté, co se zřítily jejich domy kvůli silným dešťům. Informovala o tom agentura AP s odvoláním na indické úřady, které varují obyvatele před dalšími silnými lijáky v nadcházejících dnech.

Blesk není jen životu nebezpečný výboj, ale také studnice informací o tom, co se v bouřce děje. Dobře informovanému pozorovateli může tato znalost pomoci přečíst příběh bouřky, ale třeba mu také dát varování, co se v ní bude dít dál.

Vědci prozkoumali gigantický výboj, který pozorovali při bouřce v Oklahomě v USA. Obrovský blesk neboli jet se uvolnil do výšky nejméně 75 kilometrů směrem do vesmíru – měl asi tisíckrát větší sílu než typický blesk při normální bouřce. Podle autorů studie se zřejmě jednalo o nejsilnější popsaný jev tohoto typu.

Do kategorie bouří derecho zařadili meteorologové tu, která prošla Českem v pátek večer. Termínem derecho označují větrnou bouři postupující v páse o délce alespoň 400 kilometrů, v Česku se vyskytne zhruba dvakrát za rok. Po tom pátečním zůstaly škody za desítky milionů korun. Pojišťovny předpokládají, že další hlášení budou přibývat. Nejčastěji jde o zničené střechy, přístřešky a popadané stromy. Hasiči mají za sebou přes tisíc výjezdů.

Rok 2021 přinesl spoustu klimatických a meteorologických rekordů – ale jeden z těch největších a nejvýznamnějších se odehrál na místech, která unikají pozornosti. V oblasti kolem severního pólu totiž bezprecedentně přibylo blesků. Podle vědců jde o jednoznačný důkaz, jak klimatické změny mění počasí, na které jsou lidé zvyklí.

Když se řekne blesk, většině lidí se vybaví výrazný elektrický výboj mezi oblakem a zemí, případně v rámci oblaků, který obvykle trvá jen krátce a z pohledu pozorovatele se jeví jako spojitý a poměrně jednoduchý proces. Proto zní možná překvapivě, že i v rámci takto krátkého jevu můžeme pozorovat celou řadu dílčích fází. Blesk totiž není nic jednoduchého a platí to zejména o blesku mezi oblakem a zemí.

Blesků je celá řada a žádný není stejný. Odlišný je sice každý jednotlivý blesk, ale dělí se do několika základních kategorií.

Tým amerických fyziků popsal v nové studii, jak výrazně během poslední dekády stoupl počet blesků v oblasti Arktidy.

Blesky při silných úderech do Země mohly poskytnout dostatek fosforu pro vznik života na naší planetě. Zveřejněná studie britských a amerických vědců tak nabízí alternativní scénář k všeobecně přijímané teorii, že za život vděčíme meteoritům.

Vysoko nad bouřkovými mraky vznikají podivné elektrické záblesky, které jsou tak krátké, že očima nejsou vidět –⁠ odhalí je jen přístroje. Nové zařízení na ISS teď poprvé zaznamenalo jeden takový výboj shora, informovala kosmická agentura ESA.

Od neděle chrlí filipínská sopka Taal popel a dým, její aktivita pokračuje i během pondělka. Erupce jsou natolik silné, že se při nich objevuje i velmi zvláštní meteorologický jev – takzvané sopečné blesky.

Nejdelší zaznamenaný blesk v historii sledování měřil na délku 673 kilometrů. Popsal ho letos americký meteorolog Michael Peterson z Los Alamos National Laboratory díky novým satelitům, které jsou schopné blesky sledovat.

Následující čtyři týdny budou teplotně průměrné. Příští týden se budou maximální denní teploty pohybovat okolo 25 až 30 stupňů, v jeho závěru ale klesnou i na 21 stupňů. Průměrné týdenní úhrny srážek budou v příštích čtyřech týdnech mezi deseti až 20 milimetry. Vyplývá to z dlouhodobého výhledu počasí, který v sobotu zveřejnil Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ). Meteorologové zároveň prodloužili varování před aktuálními bouřkami, výstraha platí až do pondělí.

Revizní technici i záchranáři upozorňují na špatné či chybějící hromosvody, je to podle nich zbytečné riziko, které často vídají hlavně u starších domů. Každý rok blesky zapálí kolem třiceti domů.