V Arktidě přibývá blesků, za posledních deset let jich přístroje zaznamenaly devětkrát více

Tým amerických fyziků popsal v nové studii, jak výrazně během poslední dekády stoupl počet blesků v oblasti Arktidy.

Je to známý fakt, který zná každý také z našich zeměpisných šířek: když je chladno, jsou blesky mnohem méně časté, než když je teplo. Proto jsou u nás tak výrazně spojené s letními bouřkami, zatímco v zimě jsou spíše výjimečné.

Počet blesků je v různých částech světa poměrně konstantní v návaznosti na roční období. Když ale experti z Washingtonské univerzity studovali, zda nejsou nějaké výraznější výjimky, našli místo, kde se během pouhých deseti let situace dramaticky změnila. Je to Arktida, tedy oblast, která se v současné době otepluje přibližně třikrát rychleji než zbytek planety.

Vědci detailně analyzovali satelitní údaje a zjistili, že blesků přibývá v Arktidě zejména v létě – a jejich množství stouplo rychlostí, jakou zatím nikdy nepozorovali.

Více blesků znamená pro Arktidu problém

Průměrný počet úderů blesku za rok v celém regionu vzrostl z přibližně 18 tisíc na více než 150 tisíc. Vědci pracovali i s hypotézou, zda není tento nárůst jen iluzorní – v poslední dekádě se totiž také extrémně zlepšilo technické vybavení, jež se na sledování počasí využívá. Proto srovnali čísla i s tím, co naměřily přístroje jinde na světě.

Toto srovnání ukázalo, že údery blesků v Arktidě, které v roce 2010 představovaly 0,2 procenta všech úderů blesku na celé planetě, představovaly v roce 2020 už 0,6 procenta.

Vědci tvrdí, že jde o další důkaz oteplování planety, ale kromě toho bude mít tato změna i další dopad na život v tomto regionu. Více blesků totiž s určitostí ovlivní množství lesních požárů v Arktidě.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Kosti jako nástroje, mozek odebraný z hlavy. Skotští archeologové luští hádanku

Jeden z nejpodivnějších nálezů z poslední doby oznámili archeologové z Velké Británie. Popsali hrob dvou lidí, z nichž jeden měl velmi netypická poškození kostí. A s největší pravděpodobností mu byl odstraněn krátce po smrti mozek.
před 9 hhodinami

„Hrouda“ chladné vody v Atlantiku naznačuje velké problémy pro Evropu

Na mapách teploty světových oceánů je jasně vidět jedno místo. Zatímco většina jejich plochy je označená červeně, tato oblast na jih od Grónska září modře. Což ukazuje, že je tam voda chladnější než jinde. Podle vědců to může mít velké dopady zejména pro Evropu.
včera v 09:00

Internet využívá v mobilu drtivá většina českých dětí. Hlavně kvůli zábavě

Každý den používá chytré telefony v současné době 92 procent mladých a dospívajících v Česku. Je v tom podle vědců z Masarykovy univerzity vidět značný generační rozdíl, protože stolní počítač nebo notebook jich denně zapíná oproti tomu jen necelá třetina, konkrétně 31 procent.
12. 6. 2026

Viry jako zbraň proti nemocem rajčat. Čeští vědci chtějí nasadit bakteriofágy

Vědci z Ústavu experimentální botaniky Akademie věd ČR (ÚEB AV ČR) testují ochranu rajčat prostřednictvím takzvaných bakteriofágů, tedy virů, které jsou schopny ničit bakterie. Jejich cílem je najít šetrnější způsob ochrany před bakteriální tečkovitostí – chorobou, která výrazně ohrožuje výnosnost plodů. Podařilo se jim vyvinout funkční prototyp, který se nyní testuje v kontrolovaném prostředí.
12. 6. 2026

El Niňo je tady. Meteorologové předpovídají, co přinese

Američtí meteorologové oficiálně potvrdili výskyt meteorologického jevu El Niňo, který přispívá k nárůstu teplot po celém světě a je spojen se suchem i povodněmi. Americký Národní úřad pro oceán a atmosféru (NOAA) uvedl, že podmínky pro El Niňo se vyvinuly v posledním měsíci, o čemž svědčí nadprůměrné teploty mořské hladiny ve středním a východním Pacifiku v oblasti rovníku.
12. 6. 2026

Vědci našli velrybí pohřebiště. Obsahuje stovky těl starých i miliony let

Na dně Indického oceánu vědci objevili rozsáhlé pohřebiště velryb, které se táhne v délce asi 1200 kilometrů a ukrývá pozůstatky staré až 5,3 milionu let. Nález dle odborníků patří k nejvýznamnějším objevům svého druhu a může přinést nové informace o pravěké historii kytovců i o životě v jedné z nejméně prozkoumaných částí oceánu.
12. 6. 2026

V USA začal první test genetického léku proti stárnutí. Má omladit lidské oko

Být stále mlád je snem řady lidí od nepaměti. Teď mají vědci poprvé v rukou technologie, které by to teoreticky mohly umožnit. Na začátku června dostal první lidský pacient genetický lék, který má omladit jeho oko.
12. 6. 2026

Šimpanzi vnímají nespravedlnost. Silněji, když jsou u toho ostatní z tlupy

Vnímání spravedlnosti a nespravedlnosti je u šimpanzů podle nového výzkumu velmi silné. Prohlubuje ho nejen rozdíl v tom, jak nespravedlivému jednání jsou vystaveni, ale také to, jaké v tu chvíli mají publikum.
11. 6. 2026
Načítání...