V Arktidě přibývá blesků, za posledních deset let jich přístroje zaznamenaly devětkrát více

Tým amerických fyziků popsal v nové studii, jak výrazně během poslední dekády stoupl počet blesků v oblasti Arktidy.

Je to známý fakt, který zná každý také z našich zeměpisných šířek: když je chladno, jsou blesky mnohem méně časté, než když je teplo. Proto jsou u nás tak výrazně spojené s letními bouřkami, zatímco v zimě jsou spíše výjimečné.

Počet blesků je v různých částech světa poměrně konstantní v návaznosti na roční období. Když ale experti z Washingtonské univerzity studovali, zda nejsou nějaké výraznější výjimky, našli místo, kde se během pouhých deseti let situace dramaticky změnila. Je to Arktida, tedy oblast, která se v současné době otepluje přibližně třikrát rychleji než zbytek planety.

Vědci detailně analyzovali satelitní údaje a zjistili, že blesků přibývá v Arktidě zejména v létě – a jejich množství stouplo rychlostí, jakou zatím nikdy nepozorovali.

Více blesků znamená pro Arktidu problém

Průměrný počet úderů blesku za rok v celém regionu vzrostl z přibližně 18 tisíc na více než 150 tisíc. Vědci pracovali i s hypotézou, zda není tento nárůst jen iluzorní – v poslední dekádě se totiž také extrémně zlepšilo technické vybavení, jež se na sledování počasí využívá. Proto srovnali čísla i s tím, co naměřily přístroje jinde na světě.

Toto srovnání ukázalo, že údery blesků v Arktidě, které v roce 2010 představovaly 0,2 procenta všech úderů blesku na celé planetě, představovaly v roce 2020 už 0,6 procenta.

Vědci tvrdí, že jde o další důkaz oteplování planety, ale kromě toho bude mít tato změna i další dopad na život v tomto regionu. Více blesků totiž s určitostí ovlivní množství lesních požárů v Arktidě.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Česko zasáhlo sucho, situace se jen tak nezlepší. Na Slovensku je ještě hůř

Kvůli nedostatku srážek a stále vyšším teplotám se ve střední Evropě prohlubuje půdní sucho. Na některých místech už odborníci varují před závažnými dopady na zemědělství.
před 3 hhodinami

Štíři mají klepeta vyztužená železem. Jako by je vyrobil špičkový kovář, říká studie

Organismy na Zemi umí využívat zdroje ze svého okolí, včetně prvků, jako je železo, mangan nebo zinek. Konkrétně štíři si z nich staví své zbraně. Vědci teď poprvé detailně popsali, jak to tito tvorové dělají.
před 5 hhodinami

V Evropě přibylo rostlin, které upřednostňují dusíkatou půdu. Reagují tak na člověka

Během posledního půlstoletí v Evropě výrazně přibylo rostlinných druhů, které mají rády půdu bohatou na živiny s vysokým obsahem dusíku. Mírně přibylo i druhů tolerujících stín. Vyplývá to z výsledků dosud nejrozsáhlejšího vegetačního výzkumu v Evropě, který provedl tým vědců ze Zemědělské univerzity v Praze (ČZU) pod vedením botanika Gabriela Midola. Rostliny jako kopřiva, ostružiník nebo svízel se tak objevují v krajině stále víc.
před 9 hhodinami

Evropa se otepluje nejrychleji z kontinentů

Evropa je podle nové zprávy o klimatu nejrychleji se oteplujícím kontinentem na Zemi. Dopady se projevují ve vlnách veder, nedostatku vody v řekách, častějších požárech, ale také v mizení ledovců. Dohromady to podle vědců ohrožuje evropskou biodiverzitu.
před 16 hhodinami

Nákladní člun se s keporkakem zvaným Timmy vydal do Severního moře

Tým dobrovolníků na severu Německa se v úterý pustil do dalšího pokusu o záchranu velryby, která zde v březnu uvázla na mělčině. Podařilo se ji dostat na speciální nákladní člun, který se následně vydal na cestu z Baltského do Severního moře. Pokusy o záchranu keporkaka zvaného Timmy poutají velkou pozornost médií a veřejnosti v Německu i v zahraničí.
včeraAktualizovánopřed 23 hhodinami

Spor o léky na Alzheimerovu nemoc. Studie tvrdí, že nejsou účinné, část vědců nesouhlasí

Evropské úřady na konci loňského roku registrovaly první dva léky proti Alzheimerově chorobě. Jestli je budou členské státy proplácet z veřejného zdravotního pojištění, je na každé zemi. Právě ve fázi tohoto schvalování vyšla významná studie, která léky z této skupiny označila za nedostatečně efektivní.
včera v 14:47

Čeští vědci chtějí odstraňovat léky z vody s pomocí světla. Popsali, jak na to

Tým vědců z Ostravy a Olomouce úspěšně otestoval uhlíkový materiál, který za pomoci světla rozkládá zbytky léčiv ve vodě a snižuje tak jejich rizika pro vodní organismy. Výzkum tak naznačil, jak by se v budoucnosti daly šetrnějším způsobem čistit odpadní vody v tuzemsku.
včera v 11:30

Zemřel za úsvitu druhého dne, chránil se hmoždířem. Vědci popsali smrt v Pompejích

Archeologové objevili v Pompejích při nedávných vykopávkách pozůstatky dvou mužů, kteří zemřeli při erupci Vesuvu v roce 79 našeho letopočtu. Podle vědců se pokusili uprchnout směrem k pobřeží a před padajícím sopečným materiálem se chránili improvizovaně předměty, které měli po ruce.
včera v 10:28
Načítání...