V Arktidě přibývá blesků, za posledních deset let jich přístroje zaznamenaly devětkrát více

Tým amerických fyziků popsal v nové studii, jak výrazně během poslední dekády stoupl počet blesků v oblasti Arktidy.

Je to známý fakt, který zná každý také z našich zeměpisných šířek: když je chladno, jsou blesky mnohem méně časté, než když je teplo. Proto jsou u nás tak výrazně spojené s letními bouřkami, zatímco v zimě jsou spíše výjimečné.

Počet blesků je v různých částech světa poměrně konstantní v návaznosti na roční období. Když ale experti z Washingtonské univerzity studovali, zda nejsou nějaké výraznější výjimky, našli místo, kde se během pouhých deseti let situace dramaticky změnila. Je to Arktida, tedy oblast, která se v současné době otepluje přibližně třikrát rychleji než zbytek planety.

Vědci detailně analyzovali satelitní údaje a zjistili, že blesků přibývá v Arktidě zejména v létě – a jejich množství stouplo rychlostí, jakou zatím nikdy nepozorovali.

Více blesků znamená pro Arktidu problém

Průměrný počet úderů blesku za rok v celém regionu vzrostl z přibližně 18 tisíc na více než 150 tisíc. Vědci pracovali i s hypotézou, zda není tento nárůst jen iluzorní – v poslední dekádě se totiž také extrémně zlepšilo technické vybavení, jež se na sledování počasí využívá. Proto srovnali čísla i s tím, co naměřily přístroje jinde na světě.

Toto srovnání ukázalo, že údery blesků v Arktidě, které v roce 2010 představovaly 0,2 procenta všech úderů blesku na celé planetě, představovaly v roce 2020 už 0,6 procenta.

Vědci tvrdí, že jde o další důkaz oteplování planety, ale kromě toho bude mít tato změna i další dopad na život v tomto regionu. Více blesků totiž s určitostí ovlivní množství lesních požárů v Arktidě.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

WHO zkoumá možnosti vakcín a léčby proti epidemii eboly v Kongu

Světová zdravotnická organizace (WHO) zkoumá, zda by některé kandidátské vakcíny, tedy očkovací látky ve fázi výzkumu, nebo léčebné postupy, mohly být použity k potlačení epidemie eboly v Kongu (Demokratické republice Kongo). Informovala o tom v úterý agentura AFP. Organizace již dříve vyhlásila nárůst počtu případů vysoce nakažlivé hemoragické horečky za mezinárodní zdravotní stav nouze.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Kde leží hranice medicíny? Odpovědi hledal nový pořad Daniela Stacha Na dosah

Česká televize spouští nový diskusní pořad Na dosah. Bude se snažit přiblížit zásadní společenská témata, která mají potenciál rozdělovat společnost tak, aby odborníci i obyčejní lidé mohli hledali shodu. První díl se v úterý 19. května od 20:07 na ČT24 věnuje medicíně, která občas může vypadat jako všemocná – ale zatím taková rozhodně není.
před 12 hhodinami

Svět je dle expertů k pandemiím náchylnější než před covidem

Ani po epidemii eboly v západní Africe před necelými deseti lety, pandemii covidu-19 a nouzové situaci kolem infekčního onemocnění mpox (dříve opičí neštovice) není svět bezpečnějším místem před propuknutím nových pandemií. Uvedlo to mezinárodní expertní grémium na úvod výročního zasedání Světového zdravotnického shromáždění, které je orgánem Světové zdravotnické organizace (WHO). Šéf WHO Tedros Adhanom Ghebreyesus prohlásil, že svět nyní zažívá nebezpečné časy.
před 13 hhodinami

Po týdnu tréninku se lidský mozek naučí přijmout nemožné. Včetně létání

Člověk neumí vlastní silou létat. Nikdy to neuměl, a pokud se genetika nestane opravdu neskutečně pokročilou, nebude to umět nikdy. Lidský mozek je na tento fakt naprogramovaný miliony let evoluce našeho druhu. A přesto – náš mozek je tak neuvěřitelně přizpůsobivý a současně učenlivý, že se dá přesvědčit k tomu, že jeho nositel létat umí. A dokonce pak podle toho mění své další funkce. Prokázal to pozoruhodný experiment čínských vědců.
před 16 hhodinami

Historička: „Bílí“ migranti z Ruska nakopli československou vědu i techniku

Když do Československa přišli po první světové válce ruští emigranti, nabídla jim nově vzniklá republika vzdělání, pomoc i zázemí. A oni se jí za to odvděčili špičkovými výkony v technických oborech, popisuje v rozhovoru pro ČT24 historička Dana Hašková.
před 18 hhodinami

Klíšťata ve městech jsou infikovanější než v lesích, upozorňují vědci

Klíšťata ve městech jsou prokazatelně až dvakrát infikovanější než ta ze 150 lesních lokalit po celém Česku, kde pracovníci Státního zdravotního ústavu sbírají a testují vzorky. Vědci je hledají pozemním sběrem, informace získávají i přímo od lidí prostřednictvím aplikace Klíšťapka nebo webu Klíšťata ve městě. Za tři roky nasbírali více než dvanáct tisíc klíšťat. Některou z bakterií bylo infikováno 44 procent z nich, čtvrtina pak boreliózou.
před 20 hhodinami

Auta jsou dál největšími znečišťovateli měst. Problémem jsou filtry pevných částic

Automobilová doprava zůstává hlavním znečišťovatelem ovzduší v tuzemských městech. Přesto se situace i díky přísnějším zákonům v posledních letech výrazně zlepšuje. Hlavním problémem ale stále zůstávají nefunkční, nebo dokonce chybějící filtry pevných částic, a to u naftových i benzinových aut. Poukázala na to měření vědců z ČVUT a z Akademie věd.
18. 5. 2026

Ve stockholmské kavárně člověk slouží umělé inteligenci

Kávu sice nalévá lidská ruka, ale za pultem v experimentální kavárně ve Stockholmu tahá za nitky něco mnohem méně tradičního. Začínající firma Andon Labs se sídlem v San Franciscu svěřila vedení kavárny Andon Café ve švédském hlavním městě zástupkyni umělé inteligence (AI), které říkají Mona, napsala agentura AP.
18. 5. 2026
Načítání...