V Arktidě přibývá blesků, za posledních deset let jich přístroje zaznamenaly devětkrát více

Tým amerických fyziků popsal v nové studii, jak výrazně během poslední dekády stoupl počet blesků v oblasti Arktidy.

Je to známý fakt, který zná každý také z našich zeměpisných šířek: když je chladno, jsou blesky mnohem méně časté, než když je teplo. Proto jsou u nás tak výrazně spojené s letními bouřkami, zatímco v zimě jsou spíše výjimečné.

Počet blesků je v různých částech světa poměrně konstantní v návaznosti na roční období. Když ale experti z Washingtonské univerzity studovali, zda nejsou nějaké výraznější výjimky, našli místo, kde se během pouhých deseti let situace dramaticky změnila. Je to Arktida, tedy oblast, která se v současné době otepluje přibližně třikrát rychleji než zbytek planety.

Vědci detailně analyzovali satelitní údaje a zjistili, že blesků přibývá v Arktidě zejména v létě – a jejich množství stouplo rychlostí, jakou zatím nikdy nepozorovali.

Více blesků znamená pro Arktidu problém

Průměrný počet úderů blesku za rok v celém regionu vzrostl z přibližně 18 tisíc na více než 150 tisíc. Vědci pracovali i s hypotézou, zda není tento nárůst jen iluzorní – v poslední dekádě se totiž také extrémně zlepšilo technické vybavení, jež se na sledování počasí využívá. Proto srovnali čísla i s tím, co naměřily přístroje jinde na světě.

Toto srovnání ukázalo, že údery blesků v Arktidě, které v roce 2010 představovaly 0,2 procenta všech úderů blesku na celé planetě, představovaly v roce 2020 už 0,6 procenta.

Vědci tvrdí, že jde o další důkaz oteplování planety, ale kromě toho bude mít tato změna i další dopad na život v tomto regionu. Více blesků totiž s určitostí ovlivní množství lesních požárů v Arktidě.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Vaječníky po menopauze mohou pomáhat s imunitou, naznačuje studie

Když vědci zkoumali lidské vaječníky, zjistili, jak se v nich projevuje stárnutí. Aby zjistili víc, provedli několik experimentů na myších – u nich ověřili, že když přestanou vlivem věku fungovat, získají jiné funkce. Autoři nové studie věří, že u lidí by mohl proces fungovat podobně.
27. 6. 2026

Teplotní rekordy v pátek ohlásily desítky stanic. Podívejte se

Česko v posledních dnech sevřely mimořádně vysoké teploty. V pátek padl první teplotní rekord už po jedenácté hodině dopoledne. Nejtepleji bylo stejně jako v několika předchozích dnech v Doksanech na Litoměřicku, kde naměřili 38,1 stupně Celsia. Rekordní hodnota pro 26. červen to ale pro tuto stanici není, v roce 2019 tam bylo ještě o osm desetin stupně tepleji. Rekordy pro 26. června padly na 66 ze 171 stanic, které měří více než 30 let, což představuje 39 procent.
26. 6. 2026Aktualizováno26. 6. 2026

Vlna veder je bezprecedentní. Před půlstoletím by nebyla možná, vinu nese změna klimatu

Téměř v polovině zkoumaných evropských měst už padly absolutní teplotní rekordy, anebo se tam očekává, že padnou. Podle nové analýzy má hlavní roli při současné vlně veder změna klimatu, další možné faktory vědci z Imperial College v Londýně vyloučili.
26. 6. 2026

Zemřela historička Milena Flodrová, spoluzakladatelka Encyklopedie dějin Brna

V 91 letech ve čtvrtek zemřela historička Milena Flodrová, spoluzakladatelka internetové Encyklopedie dějin Brna. Patřila k nejvýznamnějším znalkyním historie moravské metropole. O jejím místopisu, osobnostech a památkách publikovala desítky knih i odborných článků.
26. 6. 2026

Evropský pohled