V Arktidě přibývá blesků, za posledních deset let jich přístroje zaznamenaly devětkrát více

Tým amerických fyziků popsal v nové studii, jak výrazně během poslední dekády stoupl počet blesků v oblasti Arktidy.

Je to známý fakt, který zná každý také z našich zeměpisných šířek: když je chladno, jsou blesky mnohem méně časté, než když je teplo. Proto jsou u nás tak výrazně spojené s letními bouřkami, zatímco v zimě jsou spíše výjimečné.

Počet blesků je v různých částech světa poměrně konstantní v návaznosti na roční období. Když ale experti z Washingtonské univerzity studovali, zda nejsou nějaké výraznější výjimky, našli místo, kde se během pouhých deseti let situace dramaticky změnila. Je to Arktida, tedy oblast, která se v současné době otepluje přibližně třikrát rychleji než zbytek planety.

Vědci detailně analyzovali satelitní údaje a zjistili, že blesků přibývá v Arktidě zejména v létě – a jejich množství stouplo rychlostí, jakou zatím nikdy nepozorovali.

Více blesků znamená pro Arktidu problém

Průměrný počet úderů blesku za rok v celém regionu vzrostl z přibližně 18 tisíc na více než 150 tisíc. Vědci pracovali i s hypotézou, zda není tento nárůst jen iluzorní – v poslední dekádě se totiž také extrémně zlepšilo technické vybavení, jež se na sledování počasí využívá. Proto srovnali čísla i s tím, co naměřily přístroje jinde na světě.

Toto srovnání ukázalo, že údery blesků v Arktidě, které v roce 2010 představovaly 0,2 procenta všech úderů blesku na celé planetě, představovaly v roce 2020 už 0,6 procenta.

Vědci tvrdí, že jde o další důkaz oteplování planety, ale kromě toho bude mít tato změna i další dopad na život v tomto regionu. Více blesků totiž s určitostí ovlivní množství lesních požárů v Arktidě.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Virus HIV se učí odolávat jedinému léku. Tvrdě za to ale platí

Vědci z americké společnosti Gilead Sciences, která má jediný účinný lék na HIV, otestovali, jestli se tento virus této látce nedokáže přizpůsobit. Výsledky naznačují, že ano, ale současně ukazují, že to ve skutečnosti nemusí být příliš nebezpečné.
před 4 hhodinami

Stárnoucímu Česku dojdou mladí lidé, ukazují velká data

Během pouhých deseti let začne odcházet do důchodu silná generace Husákových dětí. Přinese to zásadní demografickou proměnu, která změní celou českou společnost. Nejenže bude méně lidí na to, aby vydělávali na penze stále rostoucí skupině, ale především bude potřeba mnohem více sociální péče pro seniory.
10. 1. 2026Aktualizovánovčera v 10:11

První lidé lovili pomocí jedu už před 60 tisíci lety

Lidé druhu Homo sapiens na jihu Afriky používali už před šedesáti tisíci lety otrávené šípy. Dokázali to švédští vědci na základě nálezu takových zbraní na území dnešní Jihoafrické republiky. O nejstarším nálezu svého druhu informovali v článku, který zveřejnil odborný časopis Science Advances.
včera v 08:45

„Sedmé nebe“ je úplně nový druh vesmírného objektu

Galaxie, která selhala, respektive oblak temné hmoty z počátku vesmíru – tak astronomové popisují vzdálený kosmický objekt, který objevili. Dali mu název Cloud-9, což by se dalo do češtiny nejlépe přeložit jako „Sedmé nebe“.
11. 1. 2026

Čeští vědci navrhli řešení klimatické změny. Klíčem je kácení severských lesů

Vědci navrhli prozkoumat možnost ukládání uhlíku pomocí splavování masy vykácených stromů do Severního ledového oceánu z lesů, které rostou v povodí sibiřských veletoků Obu, Jeniseje a Leny a severoamerických řek Yukonu a Mackenzie. V této oblasti se nachází asi sto gigatun uhlíku, který je uložený ve dřevě stromů. Vykácením přibližně jednoho procenta těchto lesů a splavením kmenů do oceánu by bylo možné snížit množství emisí o jednu gigatunu, tedy desetinu emisí vypuštěných lidstvem za rok.
10. 1. 2026

Dvacet pod nulou, nebo jen pět? Předpovědi počasí na příští týden se silně liší

Úspěšnost předpovědí počasí se v posledních letech zásadně zlepšila. I tak se ale vyskytne situace, která představuje i pro nejmodernější předpovědní modely a zkušené meteorology značnou výzvu. Momentálně se týká příštího týdne.
9. 1. 2026

Genetická šifra mistra Leonarda. Vědci možná získali jeho DNA

Mezinárodní vědecký tým našel s pomocí velmi detailních analytických metod stopy DNA na kresbě připisované renesančnímu géniovi Leonardu da Vincimu. Mohly by patřit samotnému mistrovi a univerzálnímu učenci, k identifikaci jeho DNA ale ještě zbývá daleká cesta. O studii informoval časopis Science.
9. 1. 2026

NASA stahuje posádku Crew-11 zpět na Zemi kvůli zdravotnímu stavu astronauta

Americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) se rozhodl pro předčasný návrat čtyřčlenné posádky mise Crew-11 z Mezinárodní vesmírné stanice (ISS) na Zemi kvůli zdravotnímu problému astronauta. Napsala o tom agentura AP. Člena posádky, který je nyní ve vesmírné laboratoři na oběžné dráze ve stabilizovaném stavu, NASA kvůli ochraně soukromí pacienta nejmenovala a nesdělila podrobnosti o jeho zdravotním problému. Návrat americko-rusko-japonské posádky na Zemi se uskuteční v příštích dnech.
8. 1. 2026Aktualizováno9. 1. 2026
Načítání...