Nová evropská družice poslala snímky blesků. Je tak citlivá, že změní předpovídání bouří

Vědci zapnuli vůbec první satelitní přístroj schopný nepřetržitě detekovat blesky v Evropě a Africe. Nové snímky evropského přístroje „Lighting Imager“ potvrzují, že způsobí revoluci v detekci a předpovídání silných bouří.

Pár dní před loňskými Vánocemi odstartovala do vesmíru družice Meteosat třetí generace. Je vybavená přístrojem Lightning Imager, které umí odhalit rychlé světelné záblesky v zemské atmosféře – ať už ve dne, nebo v noci, a to ze vzdálenosti 36 000 kilometrů.

Přístroj má čtyři kamery, které sledují Evropu, Afriku, Blízký východ a část Jižní Ameriky. Každá kamera může pořídit až 1000 snímků za sekundu a díky tomu může pozorovat bleskovou aktivitu z vesmíru nepřetržitě.

K čemu to je?

Tato data poskytnou meteorologům větší jistotu při předpovědích silných bouří, zejména v odlehlých oblastech a na oceánech, kde až doposud byly možnosti detekce blesků velmi omezené. 

Detekce a analýza dat o blescích poskytne podle vědců cennou podporu při studiu krátkodobých předpovědí počasí a také pro pochopení důsledků těchto jevů na klimatické změny. Současně bude tento přístroj hrát klíčovou roli i v oblasti bezpečnosti leteckého provozu, protože blesky představují vysoké riziko pro palubní přístroje letadel.

Generální ředitel společnosti Eumetsat Phil Evans k tomu uvedl: „Silným bouřím často předcházejí náhlé změny v bleskové aktivitě. Díky jejich pozorování poskytnou data z Lightning Imageru meteorologům další informace při předpovědích silných bouří. Pokud se tato data použijí ve spojení s daty s vysokým rozlišením z kamery Flexible Combined Imager, budou meteorologové schopni lépe sledovat vývoj silných bouří a budou mít delší časový předstih pro varování úřadů a obcí.“

Díky sledování atmosférické nestability ve třech rozměrech sonda také poskytne jedinečné informace o rozšíření ozonu, oxidu uhelnatého a sopečného popela v atmosféře.

Co bude dál

Přístroj je zatím stále ve fázi testování – vědci pořád ještě vyvažují a nastavují přesnost přístrojů tak, aby byly co nejcitlivější a nejpřesnější. Do plného provozu by měl vstoupit až na začátku roku 2024.

Novou generaci satelitů Meteosat budou tvořit celkem tři družice, zbylé dvě mají na oběžnou dráhu odstartovat v letech 2024 a 2026. Poté bude snímkování dokonce ještě rychlejší, obraz budou družice vysílat každé dvě a půl minuty.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Paleodieta je pohádka, člověk se jen masem nikdy neživil, tvrdí výzkum

Rozsáhlá analýza zbytků lidské potravy z období pravěku přinesla silné argumenty pro vyvrácení hypotéz o tom, že se v době kamenné konzumovalo hlavně maso.
před 1 hhodinou

NASA mohla omylem kolonizovat Mars, naznačují vlastnosti „nesmrtelné“ bakterie

Americká vesmírná agentura NASA objevila před několika lety v opakovaně čištěné laboratoři bakterii, která přežila desítky pokusů o dezinfekci. Teď vědci popsali, jak to organismus dělá, a také potenciální dopady těchto schopností.
před 16 hhodinami

Vědci na Trutnovsku našli v trase D11 hromadné vojenské hroby z 18. a 19. století

Vědci v trase budoucí dálnice D11 v úseku mezi Jaroměří a Trutnovem objevili hromadné vojenské hroby z 18. a 19. století, které považují za mimořádný archeologický soubor doplňující poznání tehdejších válečných konfliktů. Kromě hrobu z druhé slezské války z roku 1745, o kterém již informovali, našli také tři z roku 1866.
před 19 hhodinami

Ničivé počasí v části Asie není náhoda, ale klimatické varování, tvrdí vědci

Jihovýchodní Asie letos čelí neobvykle silným bouřím. Počet obětí povodní a sesuvů půdy v Indonésii, na Srí Lance a v Thajsku dosud přesáhl 1400, přičemž více než tisícovka lidí se stále pohřešuje. V Indonésii zůstávají celé vesnice odříznuté od zbytku světa poté, co voda zničila mosty a silnice. Tisíce lidí na Srí Lance nemají přístup k pitné vodě, zatímco thajský premiér přiznal nedostatečnou reakci své vlády, píše agentura AP.
před 21 hhodinami

Stárnutí ženských vajíček se dá zvrátit, zjistili náhodou čeští vědci

Projevy stárnutí ženských vajíček, takzvaných oocytů, je možné zvrátit a jejich poškození opravit. To, co bylo dosud považováno za biologicky nemožné, dokázal mezinárodní tým vedený reprodukční bioložkou Helenou Fulkovou z Ústavu experimentální medicíny Akademie věd ČR, který o průlomu informoval v tiskové zprávě. Výsledky zveřejnil časopis Aging Cell. Podle vědců otevírají závěry práce nové otázky o biologii stárnutí a také prostor pro vývoj budoucích léčebných postupů.
před 22 hhodinami

Univerzitní spin-offy sílí. Pomáhají výzkumu a míří do světového byznysu

Univerzitní firmy, takzvané spin-offy, které vysokým školám přinášejí zisk, jsou v zahraničí běžné. V tuzemsku se tento model prosazuje pomaleji. Na konferenci v Ostravě, pořádané agenturou CzechInvest, zazněly příklady úspěšných firem, které dokážou z akademického výzkumu vytvořit mezinárodně konkurenceschopný produkt i finanční přínos pro vysoké školy.
před 23 hhodinami

Humanoidů v Číně vzniká spousta, kupuje je málokdo. Země se bojí bubliny

Čína vsadila na to, že se stane světovou velmocí v humanoidních robotech. Podle několika analýz ale možná přišla s touto technologií příliš brzy, protože reálně o ni není příliš zájem.
včera v 06:30

Cukry, „guma“ a prach mrtvých hvězd. Vědci prozkoumali vzorky z asteroidu Bennu

Když v září roku 2023 dostali vědci do rukou vzorky z mise Osiris-REx, která prostudovala temný asteroid Bennu, věděli, že drží poklad, jehož hodnota se nedá vyjádřit čísly. Analýza od té doby přináší pořád nová překvapení. Teď rovnou tři současně – a to ve formě informací o Sluneční soustavě a původu života. Vědci ve třech na sobě nezávislých studiích odhalili ve vzorcích cukry nepostradatelné pro život, v kosmu dosud nepozorovanou gumovitou látku a také nečekaně vysoký výskyt prachu vzniklého při explozích supernov.
3. 12. 2025
Načítání...