Vědci zapnuli vůbec první satelitní přístroj schopný nepřetržitě detekovat blesky v Evropě a Africe. Nové snímky evropského přístroje „Lighting Imager“ potvrzují, že způsobí revoluci v detekci a předpovídání silných bouří.
Pár dní před loňskými Vánocemi odstartovala do vesmíru družice Meteosat třetí generace. Je vybavená přístrojem Lightning Imager, které umí odhalit rychlé světelné záblesky v zemské atmosféře – ať už ve dne, nebo v noci, a to ze vzdálenosti 36 000 kilometrů.
Přístroj má čtyři kamery, které sledují Evropu, Afriku, Blízký východ a část Jižní Ameriky. Každá kamera může pořídit až 1000 snímků za sekundu a díky tomu může pozorovat bleskovou aktivitu z vesmíru nepřetržitě.
K čemu to je?
Tato data poskytnou meteorologům větší jistotu při předpovědích silných bouří, zejména v odlehlých oblastech a na oceánech, kde až doposud byly možnosti detekce blesků velmi omezené.
Detekce a analýza dat o blescích poskytne podle vědců cennou podporu při studiu krátkodobých předpovědí počasí a také pro pochopení důsledků těchto jevů na klimatické změny. Současně bude tento přístroj hrát klíčovou roli i v oblasti bezpečnosti leteckého provozu, protože blesky představují vysoké riziko pro palubní přístroje letadel.
Generální ředitel společnosti Eumetsat Phil Evans k tomu uvedl: „Silným bouřím často předcházejí náhlé změny v bleskové aktivitě. Díky jejich pozorování poskytnou data z Lightning Imageru meteorologům další informace při předpovědích silných bouří. Pokud se tato data použijí ve spojení s daty s vysokým rozlišením z kamery Flexible Combined Imager, budou meteorologové schopni lépe sledovat vývoj silných bouří a budou mít delší časový předstih pro varování úřadů a obcí.“
Díky sledování atmosférické nestability ve třech rozměrech sonda také poskytne jedinečné informace o rozšíření ozonu, oxidu uhelnatého a sopečného popela v atmosféře.
Co bude dál
Přístroj je zatím stále ve fázi testování – vědci pořád ještě vyvažují a nastavují přesnost přístrojů tak, aby byly co nejcitlivější a nejpřesnější. Do plného provozu by měl vstoupit až na začátku roku 2024.
Novou generaci satelitů Meteosat budou tvořit celkem tři družice, zbylé dvě mají na oběžnou dráhu odstartovat v letech 2024 a 2026. Poté bude snímkování dokonce ještě rychlejší, obraz budou družice vysílat každé dvě a půl minuty.
