V Arktidě rapidně přibývá blesků. Loni jich bylo dvakrát víc než za předchozích devět let dohromady

Rok 2021 přinesl spoustu klimatických a meteorologických rekordů – ale jeden z těch největších a nejvýznamnějších se odehrál na místech, která unikají pozornosti. V oblasti kolem severního pólu totiž bezprecedentně přibylo blesků. Podle vědců jde o jednoznačný důkaz, jak klimatické změny mění počasí, na které jsou lidé zvyklí.

Během roku 2021 došlo v oblastech nad osmdesátou rovnoběžkou k 7278 úderům blesků. To je podle společnosti Vaisala, která tyto jevy monitoruje na celém světě, víc než dvojnásobek než za předchozích devět letech dohromady.

Blesky jsou v Arktidě nesmírně vzácné – čím severněji, tím méně jich je. Vědci je proto často využívají jako jeden z důležitých indikátorů klimatických změn. Blesky se totiž mohou objevit v principu pouze v místech, kde je dost tepla – vznikají totiž v bouřích spojených s nestabilní atmosférou, jež vyžadují relativně teplý a vlhký vzduch. Právě proto se objevují především v tropických zeměpisných šířkách a v těch našich zejména v letních měsících.

Změna v roce 2021 je proto zásadní. Podle Chrise Vagaskyho ze společnosti Vaisala byl počet blesků v Arktidě v posledních desetiletích stabilní, jejich množství se začalo měnit teprve v posledních několika letech, minulý rok pak byl naprosto extrémním. Vagasky pro stanici CNN uvedl, že oteplování planety mění arktické prostředí tak, že je pro blesky vhodnější.

Změna s velkými důsledky

„Pozorujeme, že blesky a bouřky se rozvíjejí nad Sibiří a pak se přesouvají nad Severní ledový oceán a pokračují velmi daleko na sever,“ upozornil Vagasky. Hlavní příčinou je podle něj fakt, že teplý a vlhký vzduch ze všech kontinentů nyní směřuje právě k severnímu pólu a nad oceánem se drží, tudíž tam vznikají bouřky.

Tyto závěry potvrzují i další studie. Například práce z loňského roku sledovala změnu v počtu blesků za poslední dekádu – i podle ní došlo v oblasti Arktidy k nárůstu, přičemž příčinu výzkum vidí v globálním oteplování způsobeným emisemi fosilních paliv.

Blesky mohou mít v těchto oblastech nepříjemné a globální dopady jsou příčinou požárů, na něž tyto regiony nejsou zvyklé a jejich ekosystémy se s nimi neumí vypořádávat.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Americké úřady schválily preventivní injekci proti HIV

Americký Úřad pro kontrolu potravin a léčiv (FDA) schválil dvakrát ročně podávanou injekci americké farmaceutické společnosti Gilead Sciences na prevenci viru HIV. Látka lenakapavir, která bude uvedena na trh pod názvem Yeztugo, by mohla hrát důležitou roli v boji proti tomuto sexuálně přenosnému viru, jenž způsobuje nemoc AIDS.
20. 6. 2025

Raketa SpaceX miliardáře Muska vybuchla při testu ještě na zemi

Raketa s kosmickou lodí Starship ve čtvrtek ráno středoevropského času explodovala při testu na kosmodromu společnosti SpaceX. Ukazují to záběry z místa. Společnost informovala o anomálii, která nastala při testu. Později majitel a zakladatel společnosti Elon Musk uvedl, že pravděpodobně selhala tlaková nádoba na dusík. Nikdo nebyl zraněn a ani obyvatelé v okolí nemají důvod k obavám, informovala média.
19. 6. 2025Aktualizováno19. 6. 2025

Vědci zachytili na Antarktidě signály, které si neumí vysvětlit

Zařízení, které má vyřešit tajemství částic známých jako neutrina, narazilo na možná ještě podivnější fenomén. Rádiové vlny, které zdánlivě putují skrze Zemi i led.
19. 6. 2025

Do oteplení Země o 1,5 stupně zbývají při současném tempu emisí tři roky

Množství oxidu uhličitého, které může lidstvo ještě vypustit do atmosféry, aniž překročí hranici globálního oteplení o 1,5 stupně Celsia, bude při současném tempu emisí vyčerpáno za něco málo přes tři roky. Vyplývá to z nové studie s názvem Indicators of Global Climate Change.
19. 6. 2025
Načítání...