V Arktidě rapidně přibývá blesků. Loni jich bylo dvakrát víc než za předchozích devět let dohromady

Rok 2021 přinesl spoustu klimatických a meteorologických rekordů – ale jeden z těch největších a nejvýznamnějších se odehrál na místech, která unikají pozornosti. V oblasti kolem severního pólu totiž bezprecedentně přibylo blesků. Podle vědců jde o jednoznačný důkaz, jak klimatické změny mění počasí, na které jsou lidé zvyklí.

Během roku 2021 došlo v oblastech nad osmdesátou rovnoběžkou k 7278 úderům blesků. To je podle společnosti Vaisala, která tyto jevy monitoruje na celém světě, víc než dvojnásobek než za předchozích devět letech dohromady.

Blesky jsou v Arktidě nesmírně vzácné – čím severněji, tím méně jich je. Vědci je proto často využívají jako jeden z důležitých indikátorů klimatických změn. Blesky se totiž mohou objevit v principu pouze v místech, kde je dost tepla – vznikají totiž v bouřích spojených s nestabilní atmosférou, jež vyžadují relativně teplý a vlhký vzduch. Právě proto se objevují především v tropických zeměpisných šířkách a v těch našich zejména v letních měsících.

Změna v roce 2021 je proto zásadní. Podle Chrise Vagaskyho ze společnosti Vaisala byl počet blesků v Arktidě v posledních desetiletích stabilní, jejich množství se začalo měnit teprve v posledních několika letech, minulý rok pak byl naprosto extrémním. Vagasky pro stanici CNN uvedl, že oteplování planety mění arktické prostředí tak, že je pro blesky vhodnější.

Změna s velkými důsledky

„Pozorujeme, že blesky a bouřky se rozvíjejí nad Sibiří a pak se přesouvají nad Severní ledový oceán a pokračují velmi daleko na sever,“ upozornil Vagasky. Hlavní příčinou je podle něj fakt, že teplý a vlhký vzduch ze všech kontinentů nyní směřuje právě k severnímu pólu a nad oceánem se drží, tudíž tam vznikají bouřky.

Tyto závěry potvrzují i další studie. Například práce z loňského roku sledovala změnu v počtu blesků za poslední dekádu – i podle ní došlo v oblasti Arktidy k nárůstu, přičemž příčinu výzkum vidí v globálním oteplování způsobeným emisemi fosilních paliv.

Blesky mohou mít v těchto oblastech nepříjemné a globální dopady jsou příčinou požárů, na něž tyto regiony nejsou zvyklé a jejich ekosystémy se s nimi neumí vypořádávat.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Příliš velká očekávání vůči lidem. To je dle vědců hlavní problém závislosti mladých na AI

Vědci, kteří studovali dopady užívání umělých inteligencí (AI) na teenagery a adolescenty, tvrdí, že našli dva klíčové problémy, na něž bude společnost muset reagovat. Přesto našli i celou řadu pozitivních dopadů.
před 1 hhodinou

Ford znovu najal inženýry, AI je nedokázala nahradit

Americká automobilka Ford Motor znovu najala některé inženýry. Zjistila totiž, že umělá inteligence (AI) se nedokázala při kontrolách kvality vyrovnat jejich schopnostem a zkušenostem. Informovala o tom agentura Bloomberg.
před 4 hhodinami

Čeští archeologové našli v Africe britský internační tábor pro Němce z druhé světové války

V internačním táboře Andalusia v Jihoafrické republice bylo vězněno v době druhé světové války asi dvanáct set Němců. Experti z Archeologického ústavu Akademie věd v Praze, Západočeské univerzity v Plzni a Sol Plaatje Univerzity v Kimberley potvrdili přesnou lokaci místa, popsali, jak se tábor měnil, a pořídili detailní dokumentaci, která poslouží mimo jiné pro vytvoření 3D modelu lokality.
před 5 hhodinami

Vedra v Česku jsou delší a intenzivnější, podobných epizod bude přibývat, říká geograf

Současná vlna veder, která zasáhla Českou republiku, patří podle geografa Michala Lehnerta z Katedry geografie Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého k mimořádným nejen dosaženými teplotami, ale také délkou trvání. Na některých místech bylo kolem 40 stupňů Celsia a v nejteplejších oblastech trvá období extrémních teplot už od začátku třetí červnové dekády. Mimořádný je i počet stanic, na kterých byly zaznamenány tropické noci.
před 7 hhodinami

V bývalém klášteře voršilek v Brně objevili archeologové zazděnou černou kuchyni

Zazděnou, ale dobře zachovalou černou kuchyni objevili archeologové ze společnosti Archaia Brno při průzkumu souvisejícím s rekonstrukcí bývalého kláštera voršilek v centru Brna. Kdy přesně vznikla, zatím není jasné. Podle odborníků byla nejspíš zazděna na přelomu osmnáctého a devatenáctého století.
před 23 hhodinami

Příští čtyři roky ani jediná srážka. Velký urychlovač částic je odstavený

Velký urychlovač částic LHC v podzemí na švýcarsko-francouzské hranici byl v pondělí ráno odpojen. Plánovaná odstávka zařízení Evropské organizace pro jaderný výzkum (CERN) má umožnit jeho další modernizaci, oznámila organizace. Se silnějšími magnety a detektory má být urychlovač opět zprovozněn v roce 2030 pod označením HiLumi-LHC.
včera v 15:30

Víkendové vedro bylo mimo tabulky. Jeho výjimečnost ukazují grafiky

Takové horko, jaké zasáhlo o víkendu Česko, zatím nikdy teploměry nenaměřily, a to ani vzdáleně. Protože se u nás měří teploty od roku 1752, tak to znamená, že s takovými teplotami se zde lidé nesetkali nejméně 272 let, tedy přes dvacet generací.
včera v 14:44

Elektronové bouře ve zlatě popsali brněnští vědci

Bizarní fraktálové řeky, jako hadi svíjející se proudy a barevné řeky částic a polí. Tak vypadá pod povrchem svět kovů, které prozkoumali vědci z moravské metropole.
včera v 10:58

Evropský pohled