V Arktidě rapidně přibývá blesků. Loni jich bylo dvakrát víc než za předchozích devět let dohromady

Rok 2021 přinesl spoustu klimatických a meteorologických rekordů – ale jeden z těch největších a nejvýznamnějších se odehrál na místech, která unikají pozornosti. V oblasti kolem severního pólu totiž bezprecedentně přibylo blesků. Podle vědců jde o jednoznačný důkaz, jak klimatické změny mění počasí, na které jsou lidé zvyklí.

Během roku 2021 došlo v oblastech nad osmdesátou rovnoběžkou k 7278 úderům blesků. To je podle společnosti Vaisala, která tyto jevy monitoruje na celém světě, víc než dvojnásobek než za předchozích devět letech dohromady.

Blesky jsou v Arktidě nesmírně vzácné – čím severněji, tím méně jich je. Vědci je proto často využívají jako jeden z důležitých indikátorů klimatických změn. Blesky se totiž mohou objevit v principu pouze v místech, kde je dost tepla – vznikají totiž v bouřích spojených s nestabilní atmosférou, jež vyžadují relativně teplý a vlhký vzduch. Právě proto se objevují především v tropických zeměpisných šířkách a v těch našich zejména v letních měsících.

Změna v roce 2021 je proto zásadní. Podle Chrise Vagaskyho ze společnosti Vaisala byl počet blesků v Arktidě v posledních desetiletích stabilní, jejich množství se začalo měnit teprve v posledních několika letech, minulý rok pak byl naprosto extrémním. Vagasky pro stanici CNN uvedl, že oteplování planety mění arktické prostředí tak, že je pro blesky vhodnější.

Změna s velkými důsledky

„Pozorujeme, že blesky a bouřky se rozvíjejí nad Sibiří a pak se přesouvají nad Severní ledový oceán a pokračují velmi daleko na sever,“ upozornil Vagasky. Hlavní příčinou je podle něj fakt, že teplý a vlhký vzduch ze všech kontinentů nyní směřuje právě k severnímu pólu a nad oceánem se drží, tudíž tam vznikají bouřky.

Tyto závěry potvrzují i další studie. Například práce z loňského roku sledovala změnu v počtu blesků za poslední dekádu – i podle ní došlo v oblasti Arktidy k nárůstu, přičemž příčinu výzkum vidí v globálním oteplování způsobeným emisemi fosilních paliv.

Blesky mohou mít v těchto oblastech nepříjemné a globální dopady jsou příčinou požárů, na něž tyto regiony nejsou zvyklé a jejich ekosystémy se s nimi neumí vypořádávat.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Ebola v Evropě není velkou hrozbou, ukazují zkušenosti

Pacient, který může mít ebolu a bude hospitalizovaný v Česku, může vyvolávat obavy. Ale zkušenosti naznačují, že kvalitní přijatá opatření i samotné vlastnosti viru dokáží šíření nemoci účinně zabránit.
před 9 hhodinami

Příznaky Alzheimera odhalí rychlý test. Zkuste si ho

První příznaky demence může odhalit nový test kognitivních funkcí, jako je paměť nebo porozumění. Ve věku 65 až 80 let je teď součástí preventivní prohlídky u praktického lékaře, dostupný je i na internetu. Trvá jen několik minut, informovala Společnost všeobecného lékařství České lékařské společnosti Jana Evangelisty Purkyně (ČLS JEP).
před 11 hhodinami

WHO zkoumá možnosti vakcín a léčby proti epidemii eboly v Kongu

Světová zdravotnická organizace (WHO) zkoumá, zda by některé kandidátské vakcíny, tedy očkovací látky ve fázi výzkumu, nebo léčebné postupy, mohly být použity k potlačení epidemie eboly v Kongu (Demokratické republice Kongo). Informovala o tom v úterý agentura AFP. Organizace již dříve vyhlásila nárůst počtu případů vysoce nakažlivé hemoragické horečky za mezinárodní zdravotní stav nouze.
včeraAktualizovánovčera v 18:41

Kde leží hranice medicíny? Odpovědi hledal nový pořad Daniela Stacha Na dosah

Česká televize spouští nový diskusní pořad Na dosah. Bude se snažit přiblížit zásadní společenská témata, která mají potenciál rozdělovat společnost tak, aby odborníci i obyčejní lidé mohli hledali shodu. První díl se v úterý 19. května od 20:07 na ČT24 věnuje medicíně, která občas může vypadat jako všemocná – ale zatím taková rozhodně není.
včera v 13:58

Svět je dle expertů k pandemiím náchylnější než před covidem

Ani po epidemii eboly v západní Africe před necelými deseti lety, pandemii covidu-19 a nouzové situaci kolem infekčního onemocnění mpox (dříve opičí neštovice) není svět bezpečnějším místem před propuknutím nových pandemií. Uvedlo to mezinárodní expertní grémium na úvod výročního zasedání Světového zdravotnického shromáždění, které je orgánem Světové zdravotnické organizace (WHO). Šéf WHO Tedros Adhanom Ghebreyesus prohlásil, že svět nyní zažívá nebezpečné časy.
včera v 13:00

Po týdnu tréninku se lidský mozek naučí přijmout nemožné. Včetně létání

Člověk neumí vlastní silou létat. Nikdy to neuměl, a pokud se genetika nestane opravdu neskutečně pokročilou, nebude to umět nikdy. Lidský mozek je na tento fakt naprogramovaný miliony let evoluce našeho druhu. A přesto – náš mozek je tak neuvěřitelně přizpůsobivý a současně učenlivý, že se dá přesvědčit k tomu, že jeho nositel létat umí. A dokonce pak podle toho mění své další funkce. Prokázal to pozoruhodný experiment čínských vědců.
včera v 10:19

Historička: „Bílí“ migranti z Ruska nakopli československou vědu i techniku

Když do Československa přišli po první světové válce ruští emigranti, nabídla jim nově vzniklá republika vzdělání, pomoc i zázemí. A oni se jí za to odvděčili špičkovými výkony v technických oborech, popisuje v rozhovoru pro ČT24 historička Dana Hašková.
včera v 08:20

Klíšťata ve městech jsou infikovanější než v lesích, upozorňují vědci

Klíšťata ve městech jsou prokazatelně až dvakrát infikovanější než ta ze 150 lesních lokalit po celém Česku, kde pracovníci Státního zdravotního ústavu sbírají a testují vzorky. Vědci je hledají pozemním sběrem, informace získávají i přímo od lidí prostřednictvím aplikace Klíšťapka nebo webu Klíšťata ve městě. Za tři roky nasbírali více než dvanáct tisíc klíšťat. Některou z bakterií bylo infikováno 44 procent z nich, čtvrtina pak boreliózou.
včera v 06:30
Načítání...