V Arktidě rapidně přibývá blesků. Loni jich bylo dvakrát víc než za předchozích devět let dohromady

Rok 2021 přinesl spoustu klimatických a meteorologických rekordů – ale jeden z těch největších a nejvýznamnějších se odehrál na místech, která unikají pozornosti. V oblasti kolem severního pólu totiž bezprecedentně přibylo blesků. Podle vědců jde o jednoznačný důkaz, jak klimatické změny mění počasí, na které jsou lidé zvyklí.

Během roku 2021 došlo v oblastech nad osmdesátou rovnoběžkou k 7278 úderům blesků. To je podle společnosti Vaisala, která tyto jevy monitoruje na celém světě, víc než dvojnásobek než za předchozích devět letech dohromady.

Blesky jsou v Arktidě nesmírně vzácné – čím severněji, tím méně jich je. Vědci je proto často využívají jako jeden z důležitých indikátorů klimatických změn. Blesky se totiž mohou objevit v principu pouze v místech, kde je dost tepla – vznikají totiž v bouřích spojených s nestabilní atmosférou, jež vyžadují relativně teplý a vlhký vzduch. Právě proto se objevují především v tropických zeměpisných šířkách a v těch našich zejména v letních měsících.

Změna v roce 2021 je proto zásadní. Podle Chrise Vagaskyho ze společnosti Vaisala byl počet blesků v Arktidě v posledních desetiletích stabilní, jejich množství se začalo měnit teprve v posledních několika letech, minulý rok pak byl naprosto extrémním. Vagasky pro stanici CNN uvedl, že oteplování planety mění arktické prostředí tak, že je pro blesky vhodnější.

Změna s velkými důsledky

„Pozorujeme, že blesky a bouřky se rozvíjejí nad Sibiří a pak se přesouvají nad Severní ledový oceán a pokračují velmi daleko na sever,“ upozornil Vagasky. Hlavní příčinou je podle něj fakt, že teplý a vlhký vzduch ze všech kontinentů nyní směřuje právě k severnímu pólu a nad oceánem se drží, tudíž tam vznikají bouřky.

Tyto závěry potvrzují i další studie. Například práce z loňského roku sledovala změnu v počtu blesků za poslední dekádu – i podle ní došlo v oblasti Arktidy k nárůstu, přičemž příčinu výzkum vidí v globálním oteplování způsobeným emisemi fosilních paliv.

Blesky mohou mít v těchto oblastech nepříjemné a globální dopady jsou příčinou požárů, na něž tyto regiony nejsou zvyklé a jejich ekosystémy se s nimi neumí vypořádávat.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Míchají i fermentují. Bioboti z Brna by mohli pomáhat vařit pivo

Vědci z brněnského institutu CEITEC VUT vyvinuli mikroskopické roboty, kteří by v budoucnu mohli zrychlit výrobu piva i zjednodušit kontrolu kvality potravin. Jejich magneticky ovládaní bioboti totiž dokážou během kvašení sami promíchávat kapalinu, urychlovat fermentaci a po dokončení procesu se navíc sami oddělit od výsledného produktu. Výsledky vydal tým Martina Pumery v časopise ACS Nano.
před 21 hhodinami

Pyramidy přečkaly čtyři tisíce let zemětřesení. Vědci vysvětlili proč

Ani relativně silná zemětřesení z tohoto týdne nedokázala nijak poškodit egyptské pyramidy. Jejich odolnost vůči těmto ničivým jevům je nečekané silná, popsala nová studie.
8. 8. 2026
Doporučujeme

AI poprvé vytvořila funkční viry. Vědci varují i uklidňují

Americkým bioinženýrům se podařilo poprvé naučit pokročilý model umělé inteligence (AI), aby navrhoval viry, které by se daly využít v medicíně. Úspěch ale vyvolává i kritiku, protože podobným způsobem by se daly vytvářet také viry schopné ohrozit rostliny, zvířata i lidi.
7. 8. 2026
Doporučujeme

Virtuální realita mění medicínu. Lékaři si otestují každý řez, říká český expert

Moderní technologie vstupují v současné době do medicíny rychleji než kdy dřív. V oboru chirurgie jater se kombinuje dokonce několik hi-tech přístupů současně: od umělé inteligence, přes virtuální realitu, až po augmentové vnímání světa. V pražském IKEMu má tuto technologickou revoluci na starost David Sibřina.
7. 8. 2026

V Kongu hrozí mutace eboly, obávají se virologové

Virus eboly, který v Kongu způsobuje jednu z nejhorších epidemií v historii, by mohl mutovat, varují zdravotníci. Afričtí odborníci proto plánují výrazně rozšířit zásah proti nákaze, včetně vyhledávání pacientů přímo v domácnostech. Počet potvrzených případů už překročil čtyři tisíce a podle úřadů jde o druhou největší epidemii eboly v historii.
7. 8. 2026

Pobyt u vodních ploch zvyšuje duševní pohodu, ukázala mezinárodní studie

Pobyt u vody prospívá duševní pohodě, obzvlášť když se člověk cítí bezpečně a do vody také vstoupí. Vyplývá to z mezinárodní studie, která zkoumala více než 17 tisíc návštěv vodních ploch v devatenácti zemích.
7. 8. 2026

Od Moravy po Maďarsko. Srpnová horká vlna se zapíše do dějin klimatologie

Ve střední Evropě zvolna končí další mimořádně horké období. Těžiště vlny veder se na začátku srpna přesunulo především nad Moravu, Maďarsko, Slovensko a východní Rakousko. Odpolední teploty na rozsáhlém území překračovaly 35 stupňů Celsia a lokálně se dostávaly až ke čtyřicítce. Ještě významnější jsou ale velmi teplé noci, během kterých teplota nejen v centrech měst, ale i ve vyvýšených polohách zůstávala výrazně nad dvaceti stupni. Výsledkem jsou opět nové teplotní rekordy – včetně těch absolutních.
6. 8. 2026

Video„A pak ticho,“ popisovali přeživší po svržení atomové bomby na Hirošimu

V jediné sekundě se změnil svět. Svržení atomové bomby na Hirošimu. A pak ticho – tak ten moment popisují přeživší. Co všechno americký prezident Harry S. Truman o jaderné bombě nevěděl? Co ho překvapilo, když viděl fotografie zničené Hirošimy? Proč nakonec nenařídil útok na Kjóto? A který útok Američanů na japonské cíle byl ve skutečnosti nejničivější, pokud jde o počet obětí? Po 81 letech se dozvídáme mnohem víc o tom, co se odehrávalo na konci druhé světové války, když se Američané rozhodovali bombu na Hirošimu svrhnout. O samotném okamžiku, jeho přípravách i důsledcích pro americkou, japonskou – a nepřímo i německou – společnost mluví Jaroslav Zoula, redaktor vědecké redakce České televize a autor podcastových sérií Úsvit atomového věku a Černobyl: stín atomového věku.
6. 8. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.