S příchodem horkého letního počasí stoupá pravděpodobnost bouřek, a tedy i blesků. Meteorolog Michal Žák radí, jak riziko zásahu bleskem minimalizovat.
Blesky zabijí ročně desítky tisíc lidí. Meteorolog radí, jak se při bouřce chovat bezpečně
Léto je dobou, kdy se u nás nejčastěji vyskytují bouřky. Fenomén, který na jedné straně přináší úchvatnou a někdy i vyhledávanou podívanou, na straně druhé je právě s ním spojena celá řada potenciálně velmi nebezpečných projevů počasí. Ať už se jedná o přívalové srážky a následné rychlé povodně, kroupy nebo silné nárazy větru, případně tornáda a větrné bouře, takzvaná derecha. Poněkud stranou pak stojí blesky.
Neprávem, neboť právě ony bývají na celém světě příčinou několika desítek tisíc úmrtí každý rok, víc než sto tisíc lidí pak zraní. Ačkoliv v Česku jde o výjimečnou příčinu smrti, ani u nás se podceňovat riziko blesků nevyplatí. Proto je důležité se za bouřky chovat obzvlášť opatrně. A je vhodné si uvědomit, že kromě železobetonových budov, případně sklepů a jeskyní, de facto není žádné místo za bouřky absolutně bezpečné s ohledem na potenciální úder blesku. Jsou ale místa relativně bezpečná, a místa, respektive situace vyloženě rizikové.
Největší nebezpečí hrozí, když nás bouřka zastihne v otevřené krajině, zejména v horách. V takovém případě je dobré myslet na to, že člověk se podobně jako jakýkoliv jiný vyvýšený objekt stává potenciálním cílem bleskového výboje. A riziko zásahu je pak vhodné minimalizovat. Předejít tomu můžeme pečlivým sledováním stavu oblohy a vývoje oblaků či v případě předpovědi bouřek minimalizovat činnosti, kdy nás blesk může zasáhnout. Někdy nás může bezprostředně před bouřkou upozornit i stav se zvýšenou statickou elektřinou, který se projeví například vstávajícími vlasy na hlavě nebo sršením hrotů vysílačů a stožárů (takzvaný oheň svatého Eliáše). V takovém případě je vhodné co nejrychleji vyhledat úkryt.
Člověka může blesk zasáhnout více způsoby. Asi nejhůře zpravidla dopadne přímý úder, což hrozí hlavně při pohybu v otevřené krajině (například na náhorní planině, na horském hřebenu, louce apod.). V takovém případě dojde minimálně k popáleninám kůže, v horším případě k zástavě srdce nebo ochrnutí. Další a poněkud častější variantou je zásah vedlejším bleskem, ke kterému typicky dochází, ukrývá-li se člověk před deštěm pod stromem, do kterého udeří blesk. Část proudu pak projde i tímto člověkem a může ho usmrtit.
Při úkrytu pod stromem před deštěm za bouřky hrozí zásah vedlejším bleskem
Nejčastější příčinou zranění, případně úmrtí bývá takzvaný povrchový proud. Jde o to, že od místa úderu blesku do země se po povrchu proud velmi rychle šíří do okolí. Pokud se nacházíme v blízkosti tohoto místa, proteče i skrz nás. Jeho velikost je samozřejmě nutné minimalizovat. Toho se dá docílit snížením takzvaného krokového napětí (tedy vzájemné vzdálenosti nohou nebo jiných částí těla, kterými se dotýkáme země) na minimum. Ideálně toho dosáhneme, když zaujmeme polohu ve dřepu s nohama co nejblíže k sobě. V žádném případě není dobré si lehat (například z důvodu strachu před bouřkou), pak je totiž krokové napětí příliš velké. Mimochodem povrchový proud je i častou příčinou smrti pasoucího se dobytka na loukách – vzhledem k větší vzdálenosti mezi předníma a zadníma nohama jimi protéká větší množství proudu, které je může usmrtit.
Krokové napětí
A samozřejmě je důležité nedotýkat se za bouřky vodivých předmětů, kterými může protéct proud od blesku na velkou vzdálenost – to se může týkat i drátů zasahujících z venkovního prostředí dovnitř objektu, například chaty.
Během bouřky je také potenciálně nebezpečné jezdit na kole či motorce, rovněž plavání a pobyt na člunu jsou rizikové. Na rozdíl od uzavřeného auta, vlaku nebo letadla, kdy proud steče po povrchu a dovnitř dopravního prostředku nepronikne.
A ještě jedno upozornění na závěr – většina blesků sice přichází až s nástupem srážek, vyskytují se tedy pod bouřkovým oblakem, nicméně výjimečně se můžou objevit i blesky směřující z horní části oblaku k povrchu ve větší vzdálenosti od bouřky. V takovém případě se někdy hovoří o takzvaném „blesku z čistého nebe“. Ten totiž může zasáhnout dané místo, aniž by se už vyskytovaly další obvyklé doprovodné jevy bouřek, jako jsou srážky nebo vítr, nebo může dokonce i svítit slunce.