Blesky při silných úderech do Země mohly poskytnout dostatek fosforu pro vznik života na naší planetě. Zveřejněná studie britských a amerických vědců tak nabízí alternativní scénář k všeobecně přijímané teorii, že za život vděčíme meteoritům.
Blesky možná přispěly ke vzniku života na Zemi, říká nová studie
Fosfor je nezbytným stavebním prvkem života, jak ho známe, a pomáhá vytvářet základní struktury buněk, dvoušroubovici DNA a RNA. Před miliardami let se většina fosforu nacházela uzamčená v nerozpustných minerálech mladé planety Země. Jeden z těchto minerálů, schreibersit, je vysoce reaktivní a může uvolnit fosfor potřebný ke vzniku organických molekul, vysvětlují vědci v práci zveřejněné v odborném časopise Nature Communications.
Většina schreibersitu nalezeného na Zemi pochází z meteoritů. Schreibersit najdeme ale také v horninách, které vypadají jako roztavené sklo a které vznikly po úderu blesku do půdy bohaté na jíl.
Právě takto vzniklou horninu vědci zkoumali a odhadovali množství schreibersitu na Zemi v době vzniku života před 3,5 miliardami let. Blesky tehdy mohly podle autora studie Benjamina Hesse vyprodukovat „značné množství fosforu“. Ročně tak na Zemi vzniklo až 11 tisíc kilogramů fosforu.
Život měl více rodičů
Při simulaci klimatu na Zemi v dané době autoři studie zjistili, že více fosforu vzniklo díky bleskům než díky meteoritům. Podle Hesse to neznamená, že by za vznikem života nestály meteority, ale že zdrojů fosforu, a tedy i života, mohlo být víc.
V dalším kroku chtějí vědci zjistit, zda mohly blesky vytvořit fosfor i na jiných planetách, na které dopadají meteority jen zřídka. „Četnost pádů meteoritů se časem snižovala, ale blesky, tedy alespoň na Zemi, jsou v průběhu věků poměrně konstantní,“ dodává Hess.