Blesky mohou způsobit vážná zranění mnoha lidem, jak ukázala událost, která se odehrála o víkendu v Liberci. Po úderu blesku do stromu se tam museli zdravotníci postarat o přibližně dvě desítky zraněných. Před řadou hrozeb spojených s blesky se chránit dá, před mnoha ale ne.
Blesky mohou i zabíjet. Jak se vyhnout riziku a využít krokové napětí, radí meteorolog i hasiči
Člověk žijící v moderním světě zpravidla ztrácí většinu obav před přírodními fenomény – spoléhá se na technologické vynálezy, které ho ochrání. Co se týká blesků, nefunguje to ani zdaleka na sto procent. Naopak – kromě železobetonových budov, sklepů a jeskyní se v podstatě nenajde žádné místo, které by bylo za bouřky před blesky absolutně bezpečné, varuje meteorolog Michal Žák. „Jsou ale místa relativně bezpečná, a místa, respektive situace vyloženě rizikové,“ upozorňuje.
Otevřená krajina je problém
Po zásahu bleskem denně zemře celosvětově v průměru deset lidí. Zdaleka nejrizikovější situací je, pokud člověka zaskočí bouřka doprovázená bleskovými výboji v otevřené krajině – na poli, ale ještě hůř v horách. Pokud hrozí podobné počasí, je důležité sledovat pečlivěji než obvykle předpovědi a přizpůsobit své plány. Pokud už se člověk do hor přes varování vydá, pak je třeba pravidelně kontrolovat meteoradar a ideálně v případě příchodu bouřky a bleskové aktivity sestoupit níž, případně najít úkryt v nějaké chatě.
Když blesk člověka zasáhne přímo, pak jde úder do těla nejčastěji do hlavy nebo ramen – obě místa patří k těm nejzranitelnějším. Na místě průniku do těla způsobuje vážné popáleniny, které kvůli teplotě blesku, jež dosahuje až 30 tisíc stupňů, mohou být až třetího stupně.
Další zranění jsou velmi odlišná podle podmínek, síly výboje a mnoha dalších faktorů. Na hlavě může narušit lebeční kosti i měkké mozkové pleny, způsobuje tak ztrátu zraku a sluchu či poškození řady důležitých center.
Napětí o síle až deseti megavoltů zase doslova „zkratuje“ nervy – což vede ke křečím, ochrnutí a také zástavě srdce a poruše dýchání, což může končit až smrtí.
„Člověk se podobně jako jakýkoliv jiný vyvýšený objekt stává potenciálním cílem bleskového výboje. A riziko zásahu je pak vhodné minimalizovat. Předejít tomu můžeme pečlivým sledováním stavu oblohy a vývoje oblaků či v případě předpovědi bouřek minimalizovat činnosti, kdy nás blesk může zasáhnout. Někdy nás může bezprostředně před bouřkou upozornit i stav se zvýšenou statickou elektřinou, který se projeví například vstávajícími vlasy na hlavě nebo sršením hrotů vysílačů a stožárů (takzvaný oheň svatého Eliáše). V takovém případě je vhodné co nejrychleji vyhledat úkryt,“ doporučuje Žák.
Bohužel existují i blesky, které se předpovědět nedají. Jsou výjimečné natolik, že vešly i do úsloví „blesk z čistého nebe“. Jedná se takové výboje, které přijdou, i když nad zasaženým místem vůbec není bouřkový mrak, a dokonce nad ním může svítit slunce. Směřují totiž z horní části oblaku k povrchu ve větší vzdálenosti od bouřky a někdy to může být od oblaků hodně daleko. Následující video ukazuje, jak blesk zasáhl strom na Floridě vzdálený dvanáct kilometrů od bouřky:
Blesk může udeřit i nepřímo
I když se podaří před bouří a blesky vyhledat úkryt, neznamená to ještě bezpečí. Člověka totiž může blesk zasáhnout více způsoby. Tím nejrizikovějším je přímý úder, kdy elektrický výboj projde přímo shora skrze lidské tělo. To hrozí hlavně při pohybu v otevřené krajině, například na náhorní planině, na horském hřebenu, ale i na louce nebo dětském hřišti.
Když k něčemu takovému dojde, bývají zpravidla zdravotní dopady vážnější. Minimálně se objeví různě vážné popáleniny kůže, ale pokud je úder dost silný nebo je zasažený v horším zdravotním stavu, tak může dojít i k zástavě srdce nebo ochrnutí – a v jejich důsledku dokonce i ke smrti. Přímé zásahy ale aktuálně nejsou tak časté, protože lidé se už nepohybují v otevřené krajině bez možnosti úkrytu tak často jako v minulosti, kdy ke zraněním docházelo typicky při žních.
„Mnohem častější variantou je zásah vedlejším bleskem, ke kterému typicky dochází, ukrývá-li se člověk před deštěm pod stromem, do kterého blesk udeří. Část proudu pak projde i tímto člověkem a může ho usmrtit,“ popisuje Žák.
Když jde výboj zespoda
Lidé si sice spojují zranění bleskem s úderem shora, ale paradoxně přichází elektrický výboj častěji z opačné strany – zespoda. V tomto případě je příčinou zranění takzvaný povrchový proud. Od místa úderu blesku do země se po povrchu totiž proud velmi rychle šíří do okolí – zejména je-li země vlhká nebo je podloží vodivé z jiného důvodu. Pokud se člověk nachází poblíž, proteče tak proud i skrze něj.
Tomu se dá ale vyhnout, respektive hrozbu i možné zranění minimalizovat. Stačí k tomu správně chodit. Ve sci-fi sáze Duna používali domorodí Fremeni zvláštní chůzi, která nelákala obří nebezpečné červy, a podobný trik může využít každý i v reálném světě.
„Dá se toho docílit snížením takzvaného krokového napětí, tedy vzájemné vzdálenosti nohou nebo jiných částí těla, kterými se dotýkáme země, na minimum,“ radí Žák. Ideální podle něj je, když člověk dělá při pohybu krajinou co nejkratší kroky, případně zaujme polohu ve dřepu s nohama co nejblíže k sobě. „V žádném případě není dobré si lehat, pak je totiž krokové napětí příliš velké,“ varuje meteorolog.
Tento povrchový proud je i častou příčinou toho, proč umírá větší množství dobytka. Mnohdy se totiž objeví situace, kdy jeden blesk zraní, nebo dokonce zabije desítky zvířat; vzhledem k větší vzdálenosti mezi předníma a zadníma nohama jimi protéká větší množství proudu, který je může zasáhnout.
Ani v domě není nutně bezpečno
Lidé hledají úkryt často ve stavbách, protože je pokládají za místa, kde jim blesk nehrozí. Nemusí to být ale pravda. Hrozbu totiž mohou v tomto případě představovat vodivé předměty, jimiž může proud od blesku protéct na nečekaně velkou vzdálenost. To se může například týkat i drátů zasahujících z venkovního prostředí dovnitř objektu, například chaty.
Je nebezpečné dotýkat se oběti zásahu bleskem.
Blesk nikdy neuhodí dvakrát do stejného místa.
Blesk vždycky udeří do nejvyššího předmětu.
„Během bouřky je také potenciálně nebezpečné jezdit na kole či motorce, rovněž plavání a pobyt na člunu jsou rizikové. Na rozdíl od uzavřeného auta, vlaku nebo letadla, kdy proud steče po povrchu a dovnitř dopravního prostředku nepronikne,“ přidává další rady Žák.
V bezpečí ale člověk není ani ve stavení s porušenou statikou, což jsou různé zpustlé polorozpadlé objekty. Tam totiž v případě úderu blesku hrozí další narušení zdiva a zřícení.
Čemu se vyhnout
Aktivit, které mohou být rizikové, je celá řada. Explicitně před mnoha z nich varuje Hasičský záchranný sbor. „Nezdržujte se v blízkosti potoků nebo na podmáčené půdě. Vhodný úkryt nepředstavuje ani stan či malá jeskyně ve skále. Sezení na izolační podložce (karimatka, batoh) vás před přímým zásahem blesku neuchrání,“ nabádají hasiči.
Varují také před kovovými předměty. „Za bouřky venku nepřenášejte kovové předměty– fungují jako hromosvod. Stojí za to si připomenout případ z roku 2005, kdy úder blesku připravil o život golfistu, který se hře věnoval i během bouřky. Ačkoliv za bouřky si většinou na nedostatek větru nemůžeme stěžovat, není vhodné ani pouštění draků,“ zdůrazňují hasiči.
A upozorňují na další jev, který je s blesky a bouřkami spojený, tedy na silný vítr. „Proto se držte v bezpečné vzdálenosti od vysokých stromů, hrozí vývraty, nebezpečné odletující větve můžou způsobit vážná zranění, nebo také od sloupů elektrického vedení,“ upozorňují hasiči s tím, že shozené dráty mohou být stále po proudem.