V kinech se završí filmová Duna, na věrnou adaptaci fanoušci čekali desítky let

Nahrávám video
Do kin vstupuje Duna: Část druhá
Zdroj: ČT24

Do kin vstupuje Duna: Část druhá. Adaptace díla amerického spisovatele Franka Herberta je jedním z nejočekávanějších filmů posledních let. I přes celosvětovou popularitu se nejprodávanější sci-fi román všech dob věrného filmového zpracování dočkal až po více než půlstoletí.

Píše se rok 10 191. Vesmírné národy svádí boj o nehostinnou planetu Arrakis, přezdívanou Duna, která je zdrojem nejcennější substance ve vesmíru – koření melanž. Vše má vyřešit vyvolený hrdina Paul Atreides. Ten v novém snímku musí čelit osudu, který mu byl předurčen. Na plátně ho ztvárnil Timothée Chalamet.

Na věrné zpracování fanoušci čekali desítky let. Mezi nimi také sám režisér Denis Villeneuve. Ten už před třemi lety do kin uvedl první část filmové adaptace Duny. „Pořád se musím štípat, jestli se mi to nezdá. Byla to ta největší výzva v mém životě, protože je velmi nebezpečné se střetnout s vlastním dětským snem,“ říká režisér.

Duna: Část druhá
Zdroj: Warner Bros.

Knižní předloha vyšla v originále v roce 1965, v českém překladu o více než dvě dekády později. Doslovem ji tehdy doprovodil novinář a sám autor sci-fi Ondřej Neff. „Herbert na půdorysu science fiction budoval veliké konstrukce umělých společností. Kniha se odehrává v nepředstavitelně vzdálené budoucnosti. To bylo v té době zcela výjimečné,“ vzpomíná.

Nepochodil Lynch ani Jodorowsky


Dnešního diváka či čtenáře sci-fi vesmírné lodě a obří píseční červi nejspíš nezaskočí. Ve své době si je ale málokdo dokázal představit a složitý svět Duny byl dlouho považován za nezfilmovatelný. Za první filmovou adaptací stál v osmdesátých letech David Lynch. Ta však publikum dodnes rozděluje a sám režisér se k ní nerad vrací.

Duna: Část druhá
Zdroj: Warner Bros.

Dosud nejambicióznější plány měl s knihou režisér a komiksový výtvarník Alejandro Jodorowsky. „Vysnil si asi čtrnáctihodinovou verzi Duny. Ukecal Herberta a ten s tím souhlasil. Plánoval obsadit Salvadora Dalího, Orsona Wellese, hudbu měli dělat Pink Floyd. A nakonec to ztroskotalo na takovém ‚těžko pochopitelném‘ důvodu, že mu to nikdo nechtěl zafinancovat,“ přiblížil další osudy projektu literární publicista a znalec sci-fi a fantasy Boris Hokr.

Na začátku milénia vznikla také v režii Grega Yaitanese minisérie Děti planety Duna, kde se v obsazení objevili i čeští herci, například Barbora Kodetová či Karel Dobrý.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Film o Jacksonovi postrádá skandály, diváci se ale hrnou

Hraný film o králi popu Michael vynesli diváci k návštěvnickému rekordu. Za převyprávění začátku příběhu Michaela Jacksona utratili první víkend jen v severoamerických kinech 97 milionů dolarů (přes dvě miliardy korun). Zato kritici nadšením šetří, mimo jiné tepají do povrchnosti snímku, který ignoruje, že zpěvácká superhvězda čelila obvinění ze sexuálně nevhodného chování. Tvůrci tyto pasáže přetočili, aby se vyhnuli právním problémům.
před 11 hhodinami

Do očí se jim propsal život i válka, říká fotograf o lidech z Náhorního Karabachu

Antonín Kratochvíl, Karel Cudlín a Jan Mihaliček fotografovali na přelomu milénia Národní Karabach. V konflikty poznamenané enklávě v jihozápadním Ázerbájdžánu zachytili hrůzy války, uprchlíky, ale také obnovu ve vzácných chvílích klidu. Jejich snímky jsou do poloviny června k vidění na výstavě Když se Bůh nedíval v pražské Leica Gallery. Mihaliček o Náhorním Karabachu mluvil s moderátorkou Terezou Řezníčkovou v Událostech, komentářích.
před 14 hhodinami

Mužům se špatně vyjadřují emoce, říká tvůrce seriálu o toxické maskulinitě

Skotský scenárista, komik a herec Richard Gadd na sebe upozornil autobiografickou zpovědí ze zkušeností se stalkingem a znásilněním. Osobní příběh Sobík nejprve uspěl na britských jevištích a jeho televizní zpracování sbíralo jednu cenu za druhou. Teď se pustil do čisté fikce – mrazivého dramatu Poloviční chlap „o dvou zlomených mužích“.
před 16 hhodinami

Koloseum chystá obranu proti překupníkům se vstupenkami

Pokud se lidé chystají do Itálie, musí se připravit na komplikace se vstupenkami na nejžádanější památky. Z oficiálních předprodejů je totiž vykupují překupníci a nabízejí za vyšší ceny. Platí to například pro římské Koloseum, které už kvůli tomu chystá změnit podmínky on-line prodeje. Podle redaktora ČT Vladimíra Piskaly většina lidí vstupenky na prohlídku tohoto amfiteátru nekupuje v oficiálním předprodeji, ale u někoho jiného a většinou dráž.
28. 4. 2026

Rocky konečně zdolal „své“ schody. Philadelphské muzeum ale sochu léta odmítalo

Herec, scenárista a režisér Sylvester Stallone už v osmdesátých letech věnoval městu Philadelphia sochu znázorňující nejslavnějšího tamního obyvatele, který nikdy nežil – filmového hrdinu Rockyho Balbou. Stát měla u ikonických schodů, na nichž hollywoodský boxer-outsider trénoval. Jenže ty vedou k Muzeu umění, které se desetiletí stavělo proti umístění kýčovité rekvizity. Názor změnilo až nyní – a spornou sochu rovněž uznalo jako outsidera, který nakonec díky vytrvalosti dosáhl svého.
28. 4. 2026

Touha po dokonalosti nás dohání, upozorňuje Šindelka v Systémech něhy

Dvojnásobný držitel Litery za prózu Marek Šindelka vydal nový román Systémy něhy. Ve své zatím nejrozsáhlejší knize se zaměřil na vztah otce s dcerou a také na posedlost dokonalostí, která člověka může proměnit ve stroj.
27. 4. 2026

VideoRestaurátoři opravují největší sousoší na Karlově mostě

Na Karlově mostě pracují restaurátoři na renovaci barokního sousoší svatého Jana z Mathy, Felixe z Valois a Ivana poustevníka. Jde o největší sochařské dílo na mostě. Kromě kompletního vyčištění také opraví části, u kterých hrozil pád. „Z přední strany se tam vloží nerezová armatura, která to bude fixovat,“ popisuje příklad technického řešení rozsáhlé praskliny restaurátor Jan Brabec. Práce odborníkům potrvají do konce léta a Galerii hlavního města Prahy, která postupně restauruje všech třicet soch a sousoší na mostě, vyjdou na bezmála milion korun.
25. 4. 2026

Major Zeman nebyl „jen“ krimi, jeho případy sloužily propagandě, ukazuje ÚSTR

Seriál 30 případů majora Zemana, vysílaný v sedmdesátých letech, promyšleně propojil populární krimi žánr s politickým zadáním, tedy ovlivnit u veřejnosti vnímání poválečných dějin. „Je to typická esence komunistické propagandy,“ poznamenal náměstek ředitele Ústavu pro studium totalitních režimů (ÚSTR) Kamil Nedvědický v pořadu 90’ ČT24 moderovaném Marianou Novotnou. Právě ÚSTR připravil ve spolupráci s Muzeem Police ČR a ČT cyklus přednášek, který poodkrývá kontext „českého Bonda normalizace“.
24. 4. 2026
Načítání...