V kinech se završí filmová Duna, na věrnou adaptaci fanoušci čekali desítky let

Nahrávám video

Do kin vstupuje Duna: Část druhá. Adaptace díla amerického spisovatele Franka Herberta je jedním z nejočekávanějších filmů posledních let. I přes celosvětovou popularitu se nejprodávanější sci-fi román všech dob věrného filmového zpracování dočkal až po více než půlstoletí.

Píše se rok 10 191. Vesmírné národy svádí boj o nehostinnou planetu Arrakis, přezdívanou Duna, která je zdrojem nejcennější substance ve vesmíru – koření melanž. Vše má vyřešit vyvolený hrdina Paul Atreides. Ten v novém snímku musí čelit osudu, který mu byl předurčen. Na plátně ho ztvárnil Timothée Chalamet.

Na věrné zpracování fanoušci čekali desítky let. Mezi nimi také sám režisér Denis Villeneuve. Ten už před třemi lety do kin uvedl první část filmové adaptace Duny. „Pořád se musím štípat, jestli se mi to nezdá. Byla to ta největší výzva v mém životě, protože je velmi nebezpečné se střetnout s vlastním dětským snem,“ říká režisér.

Duna: Část druhá
Zdroj: Warner Bros.

Knižní předloha vyšla v originále v roce 1965, v českém překladu o více než dvě dekády později. Doslovem ji tehdy doprovodil novinář a sám autor sci-fi Ondřej Neff. „Herbert na půdorysu science fiction budoval veliké konstrukce umělých společností. Kniha se odehrává v nepředstavitelně vzdálené budoucnosti. To bylo v té době zcela výjimečné,“ vzpomíná.

Nepochodil Lynch ani Jodorowsky


Dnešního diváka či čtenáře sci-fi vesmírné lodě a obří píseční červi nejspíš nezaskočí. Ve své době si je ale málokdo dokázal představit a složitý svět Duny byl dlouho považován za nezfilmovatelný. Za první filmovou adaptací stál v osmdesátých letech David Lynch. Ta však publikum dodnes rozděluje a sám režisér se k ní nerad vrací.

Duna: Část druhá
Zdroj: Warner Bros.

Dosud nejambicióznější plány měl s knihou režisér a komiksový výtvarník Alejandro Jodorowsky. „Vysnil si asi čtrnáctihodinovou verzi Duny. Ukecal Herberta a ten s tím souhlasil. Plánoval obsadit Salvadora Dalího, Orsona Wellese, hudbu měli dělat Pink Floyd. A nakonec to ztroskotalo na takovém ‚těžko pochopitelném‘ důvodu, že mu to nikdo nechtěl zafinancovat,“ přiblížil další osudy projektu literární publicista a znalec sci-fi a fantasy Boris Hokr.

Na začátku milénia vznikla také v režii Grega Yaitanese minisérie Děti planety Duna, kde se v obsazení objevili i čeští herci, například Barbora Kodetová či Karel Dobrý.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

V tunelech metra se natáčí mysteriózní Zmizení Sáry Lindertové

Mysteriózní minisérie Zmizení Sáry Lindertové kombinuje kriminální a nadpřirozené prvky. V pražských tunelech metra, kde se příběh z velké části odehrává, ji natáčí režisér Matěj Chlupáček. Vzniká v koprodukci České televize a společnosti Canal+.
před 9 mminutami

Michael sesadil Oppenheimera. Je nejvýdělečnějším filmovým životopisem

Michael Jackson opět vede žebříčky prodejnosti. Tentokrát filmové. Hraný snímek o začátcích krále popu, se stal nejvýdělečnějším životopisným snímkem vůbec. Celosvětově vydělal dosud 977 milionů dolarů (necelých 20,8 miliardy korun). Na druhé místo tak odsunul Oppenheimera, příběh o vývoji atomové bomby. Na milionové tržby – a umístění v žebříčku – v minulosti dosáhly třeba filmy o Freddiem Mercurym, čínském důstojníkovi z bitvy o Šanghaj nebo o indiánce Pocahontas.
před 2 hhodinami

Muse na desátém albu zachytili signál z vesmíru

Anglická skupina Muse vydává desáté album. Kapela ve své hudbě dlouhodobě čerpá ze sci-fi motivů, její tvorba bývá řazena do žánru vesmírného rocku. Na nové desce The Wow! Signal odkazuje k mimozemským civilizacím.
včera v 11:26

VideoAbych psal, musím být rozzlobený, říká punker Wattie Buchan

Skotští punkeři The Exploited vydali poslední album před více než dvaceti lety. „Důvodů je mnoho. Prošel jsem si depresí. Abych mohl psát punkovou hudbu, musím být rozzlobený. Přitom jsem už dlouho šťastný,“ vysvětlil frontman kapely Wattie Buchan. Rozhovor České televizi poskytl při vystoupení na festivalu Mighty Sounds v Táboře.
29. 6. 2026

VideoOdbourává stres a uklidňuje. Projekt chce ke čtení přitáhnout více Čechů

Čtení považuje za prospěšné přes 80 procent populace, zároveň však téměř třetina dospělých nezvládne ani jeden titul za rok. V průzkumu to zjistila iniciativa Čteme za nároďák. Její strůjci chtějí k literatuře – kvůli jejím přínosům – přivést víc lidí. I krátká chvíle s knihou podle nich odbourává stres a stimuluje pozornost. Vědci si všimli, že děti chtějí číst o svých konkrétních zálibách, při výběru knihy je proto důležité zjistit, co je vlastně baví. Děti-čtenáři pak bývají podle výzkumů v budoucnu úspěšnější i spokojenější. Benefity pokračují v dospělosti, četba podporuje empatii, uklidňuje a zlepšuje koncentraci. Odborníci doporučují začít třeba stránkou denně, dospělí si mohou zdravý návyk vybudovat právě během čtení se svými dětmi.
29. 6. 2026

Varšavská výstava představuje surrealismus jako politickou zbraň proti fašismu

Nová výstava ve Varšavském muzeu moderního umění představuje surrealismus nikoli jako snovou fantazii, ale jako politicky angažované hnutí, které vzniklo v přímém protikladu k fašismu, nacionalismu a kolonialismu. Výstava potrvá od 26. června do 10. ledna 2027.
28. 6. 2026

Janssonová zůstala především autorkou mumínků

Od úmrtí finské spisovatelky a kreslířky Tove Janssonové uplynulo 27. června čtvrtstoletí, její dílo však stále žije a s velkou určitostí i bude žít – v příbězích o mumíncích totiž přivedla na svět postavy, jež od svého zrodu nepřestávají oslovovat stále nové generace čtenářů.
27. 6. 2026

O Vánocích se na ČT vrátí David Švehlík jako Krakonoš

Divácky úspěšná pohádka Krakonošovo tajemství bude mít o letošních Vánocích pokračování. Coby vládce hor se opět vrátí David Švehlík. Nový příběh s názvem Krakonoš a básník se v těchto dnech natáčí ve studiích na Kavčích horách i v blízkosti Krkonoš. Režie se i tentokrát ujal Peter Bebjak.
26. 6. 2026

Evropský pohled