Blesky ročně zničí nečekaně hodně stromů, ukazuje model. Situace se má zhoršovat

Blesky mají na lesy mnohem větší vliv, než se dosud předpokládalo. Vědci z Technické univerzity v Mnichově vypracovali nové modely, pomocí nichž odhadují, jak velký počet blesků stromy zasáhne a jak velký dopad tento meteorologický jev na lesy má.

Blesky podle modelu každoročně zničí asi 320 milionů stromů. A ve skutečnosti je toto číslo nejspíš ještě podceněné, protože do něj autoři nové studie nezahrnuli ztráty stromů způsobené přímými požáry způsobenými bleskem. Současně varují předtím, že v teplejší a dynamičtější atmosféře budoucího světa se bude situace zhoršovat, protože blesků bude přibývat.

Číslo 320 milionů stromů vypadá jako obrovské a opravdu jde o velké množství stromů. Nicméně v kontextu toho, kolik je stromů na planetě, jde ve skutečnosti jen o statisticky zanedbatelné číslo. Například jen v České republice totiž roste 60 miliard stromů. Přesto má podle vědců význam tento vliv studovat.

Proč studovat blesky

Škody způsobené blesky v lesích je většinou velmi obtížné zjistit. Kvůli tomu se tento fenomén až doposud jen velmi málo studoval, a i to jen na několika místech planety. Nějaké odhady tedy sice existovaly, ale nebyly založené na silných důkazech.

Němečtí vědci teď přišli s metodou, která umožňuje kvalifikovaně odhadovat a modelovat, kolik stromů zasáhnou blesky tak moc, že nakonec uhynou. Dospěli k závěru, že ekologický dopad blesků byl dosud podceňován a je významně větší, než říkaly původní odhady.

Jak na to přišli? Dřívější studie se zaměřovaly na terénní pozorování v jednotlivých lesích, nová metoda využila matematiku, statistické, meteorologické a biologické modelování a také globální data o vegetaci.

„Teď už jsme schopni nejen odhadnout, kolik stromů ročně uhyne v důsledku úderu blesku, ale také určit nejvíce postižené oblasti a posoudit důsledky pro globální ukládání uhlíku a strukturu lesů,“ uvedl hlavní autor studie Andreas Krause.

Proč budou blesky v budoucnu větší hrozbou

To, že kvůli bleskům zanikne asi 320 milionů stromů, také znamená, že se do vzduchu ročně uvolní až miliarda tun oxidu uhličitého.

Výzkumníci zdůrazňují, že tyto emise jsou překvapivě vysoké: jsou srovnatelné s přibližně 1,26 miliardy tun CO2, které se ročně uvolní při spalování živých rostlin při požárech v přírodě. Celkové emise CO2 z lesních požárů jsou ale ještě podstatně vyšší – jedná se přibližně o 5,85 miliardy tun ročně – protože zahrnují také spalování mrtvého dřeva a organického půdního materiálu.

„Většina klimatických modelů předpokládá v příštích desetiletích zvýšení četnosti blesků, takže stojí za to věnovat této do značné míry přehlížené oblasti větší pozornost,“ dodává Krause s tím, že důležité bude sledovat také geografické změny. V současné době je totiž úmrtnost stromů způsobená bleskem nejvyšší v tropických oblastech. „Modely ale naznačují, že množství blesků se bude zvyšovat především v oblastech středních a vyšších zeměpisných šířek, což znamená, že úhyny způsobené blesky by se mohly zvýšit i v lesích mírného a boreálního pásma, které až doposud tak ohrožené nebyly.“

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Míchají i fermentují. Bioboti z Brna by mohli pomáhat vařit pivo

Vědci z brněnského institutu CEITEC VUT vyvinuli mikroskopické roboty, kteří by v budoucnu mohli zrychlit výrobu piva i zjednodušit kontrolu kvality potravin. Jejich magneticky ovládaní bioboti totiž dokážou během kvašení sami promíchávat kapalinu, urychlovat fermentaci a po dokončení procesu se navíc sami oddělit od výsledného produktu. Výsledky vydal tým Martina Pumery v časopise ACS Nano.
před 2 hhodinami

Pyramidy přečkaly čtyři tisíce let zemětřesení. Vědci vysvětlili proč

Ani relativně silná zemětřesení z tohoto týdne nedokázala nijak poškodit egyptské pyramidy. Jejich odolnost vůči těmto ničivým jevům je nečekané silná, popsala nová studie.
včera v 09:00
Doporučujeme

AI poprvé vytvořila funkční viry. Vědci varují i uklidňují

Americkým bioinženýrům se podařilo poprvé naučit pokročilý model umělé inteligence (AI), aby navrhoval viry, které by se daly využít v medicíně. Úspěch ale vyvolává i kritiku, protože podobným způsobem by se daly vytvářet také viry schopné ohrozit rostliny, zvířata i lidi.
7. 8. 2026

Virtuální realita mění medicínu. Lékaři si otestují každý řez, říká český expert

Moderní technologie vstupují v současné době do medicíny rychleji než kdy dřív. V oboru chirurgie jater se kombinuje dokonce několik hi-tech přístupů současně: od umělé inteligence, přes virtuální realitu, až po augmentové vnímání světa. V pražském IKEMu má tuto technologickou revoluci na starost David Sibřina.
7. 8. 2026

V Kongu hrozí mutace eboly, obávají se virologové

Virus eboly, který v Kongu způsobuje jednu z nejhorších epidemií v historii, by mohl mutovat, varují zdravotníci. Afričtí odborníci proto plánují výrazně rozšířit zásah proti nákaze, včetně vyhledávání pacientů přímo v domácnostech. Počet potvrzených případů už překročil čtyři tisíce a podle úřadů jde o druhou největší epidemii eboly v historii.
7. 8. 2026

Pobyt u vodních ploch zvyšuje duševní pohodu, ukázala mezinárodní studie

Pobyt u vody prospívá duševní pohodě, obzvlášť když se člověk cítí bezpečně a do vody také vstoupí. Vyplývá to z mezinárodní studie, která zkoumala více než 17 tisíc návštěv vodních ploch v devatenácti zemích.
7. 8. 2026

Od Moravy po Maďarsko. Srpnová horká vlna se zapíše do dějin klimatologie

Ve střední Evropě zvolna končí další mimořádně horké období. Těžiště vlny veder se na začátku srpna přesunulo především nad Moravu, Maďarsko, Slovensko a východní Rakousko. Odpolední teploty na rozsáhlém území překračovaly 35 stupňů Celsia a lokálně se dostávaly až ke čtyřicítce. Ještě významnější jsou ale velmi teplé noci, během kterých teplota nejen v centrech měst, ale i ve vyvýšených polohách zůstávala výrazně nad dvaceti stupni. Výsledkem jsou opět nové teplotní rekordy – včetně těch absolutních.
6. 8. 2026

Video„A pak ticho,“ popisovali přeživší po svržení atomové bomby na Hirošimu

V jediné sekundě se změnil svět. Svržení atomové bomby na Hirošimu. A pak ticho – tak ten moment popisují přeživší. Co všechno americký prezident Harry S. Truman o jaderné bombě nevěděl? Co ho překvapilo, když viděl fotografie zničené Hirošimy? Proč nakonec nenařídil útok na Kjóto? A který útok Američanů na japonské cíle byl ve skutečnosti nejničivější, pokud jde o počet obětí? Po 81 letech se dozvídáme mnohem víc o tom, co se odehrávalo na konci druhé světové války, když se Američané rozhodovali bombu na Hirošimu svrhnout. O samotném okamžiku, jeho přípravách i důsledcích pro americkou, japonskou – a nepřímo i německou – společnost mluví Jaroslav Zoula, redaktor vědecké redakce České televize a autor podcastových sérií Úsvit atomového věku a Černobyl: stín atomového věku.
6. 8. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.