Blesky ročně zničí nečekaně hodně stromů, ukazuje model. Situace se má zhoršovat

Blesky mají na lesy mnohem větší vliv, než se dosud předpokládalo. Vědci z Technické univerzity v Mnichově vypracovali nové modely, pomocí nichž odhadují, jak velký počet blesků stromy zasáhne a jak velký dopad tento meteorologický jev na lesy má.

Blesky podle modelu každoročně zničí asi 320 milionů stromů. A ve skutečnosti je toto číslo nejspíš ještě podceněné, protože do něj autoři nové studie nezahrnuli ztráty stromů způsobené přímými požáry způsobenými bleskem. Současně varují předtím, že v teplejší a dynamičtější atmosféře budoucího světa se bude situace zhoršovat, protože blesků bude přibývat.

Číslo 320 milionů stromů vypadá jako obrovské a opravdu jde o velké množství stromů. Nicméně v kontextu toho, kolik je stromů na planetě, jde ve skutečnosti jen o statisticky zanedbatelné číslo. Například jen v České republice totiž roste 60 miliard stromů. Přesto má podle vědců význam tento vliv studovat.

Proč studovat blesky

Škody způsobené blesky v lesích je většinou velmi obtížné zjistit. Kvůli tomu se tento fenomén až doposud jen velmi málo studoval, a i to jen na několika místech planety. Nějaké odhady tedy sice existovaly, ale nebyly založené na silných důkazech.

Němečtí vědci teď přišli s metodou, která umožňuje kvalifikovaně odhadovat a modelovat, kolik stromů zasáhnou blesky tak moc, že nakonec uhynou. Dospěli k závěru, že ekologický dopad blesků byl dosud podceňován a je významně větší, než říkaly původní odhady.

Jak na to přišli? Dřívější studie se zaměřovaly na terénní pozorování v jednotlivých lesích, nová metoda využila matematiku, statistické, meteorologické a biologické modelování a také globální data o vegetaci.

„Teď už jsme schopni nejen odhadnout, kolik stromů ročně uhyne v důsledku úderu blesku, ale také určit nejvíce postižené oblasti a posoudit důsledky pro globální ukládání uhlíku a strukturu lesů,“ uvedl hlavní autor studie Andreas Krause.

Proč budou blesky v budoucnu větší hrozbou

To, že kvůli bleskům zanikne asi 320 milionů stromů, také znamená, že se do vzduchu ročně uvolní až miliarda tun oxidu uhličitého.

Výzkumníci zdůrazňují, že tyto emise jsou překvapivě vysoké: jsou srovnatelné s přibližně 1,26 miliardy tun CO2, které se ročně uvolní při spalování živých rostlin při požárech v přírodě. Celkové emise CO2 z lesních požárů jsou ale ještě podstatně vyšší – jedná se přibližně o 5,85 miliardy tun ročně – protože zahrnují také spalování mrtvého dřeva a organického půdního materiálu.

„Většina klimatických modelů předpokládá v příštích desetiletích zvýšení četnosti blesků, takže stojí za to věnovat této do značné míry přehlížené oblasti větší pozornost,“ dodává Krause s tím, že důležité bude sledovat také geografické změny. V současné době je totiž úmrtnost stromů způsobená bleskem nejvyšší v tropických oblastech. „Modely ale naznačují, že množství blesků se bude zvyšovat především v oblastech středních a vyšších zeměpisných šířek, což znamená, že úhyny způsobené blesky by se mohly zvýšit i v lesích mírného a boreálního pásma, které až doposud tak ohrožené nebyly.“

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

NASA mohla omylem kolonizovat Mars, naznačují vlastnosti „nesmrtelné“ bakterie

Americká vesmírná agentura NASA objevila před několika lety v opakovaně čištěné laboratoři bakterii, která přežila desítky pokusů o dezinfekci. Teď vědci popsali, jak to organismus dělá, a také potenciální dopady těchto schopností.
před 12 hhodinami

Vědci na Trutnovsku našli v trase D11 hromadné vojenské hroby z 18. a 19. století

Vědci v trase budoucí dálnice D11 v úseku mezi Jaroměří a Trutnovem objevili hromadné vojenské hroby z 18. a 19. století, které považují za mimořádný archeologický soubor doplňující poznání tehdejších válečných konfliktů. Kromě hrobu z druhé slezské války z roku 1745, o kterém již informovali, našli také tři z roku 1866.
před 15 hhodinami

Ničivé počasí v části Asie není náhoda, ale klimatické varování, tvrdí vědci

Jihovýchodní Asie letos čelí neobvykle silným bouřím. Počet obětí povodní a sesuvů půdy v Indonésii, na Srí Lance a v Thajsku dosud přesáhl 1400, přičemž více než tisícovka lidí se stále pohřešuje. V Indonésii zůstávají celé vesnice odříznuté od zbytku světa poté, co voda zničila mosty a silnice. Tisíce lidí na Srí Lance nemají přístup k pitné vodě, zatímco thajský premiér přiznal nedostatečnou reakci své vlády, píše agentura AP.
před 17 hhodinami

Stárnutí ženských vajíček se dá zvrátit, zjistili náhodou čeští vědci

Projevy stárnutí ženských vajíček, takzvaných oocytů, je možné zvrátit a jejich poškození opravit. To, co bylo dosud považováno za biologicky nemožné, dokázal mezinárodní tým vedený reprodukční bioložkou Helenou Fulkovou z Ústavu experimentální medicíny Akademie věd ČR, který o průlomu informoval v tiskové zprávě. Výsledky zveřejnil časopis Aging Cell. Podle vědců otevírají závěry práce nové otázky o biologii stárnutí a také prostor pro vývoj budoucích léčebných postupů.
před 18 hhodinami

Univerzitní spin-offy sílí. Pomáhají výzkumu a míří do světového byznysu

Univerzitní firmy, takzvané spin-offy, které vysokým školám přinášejí zisk, jsou v zahraničí běžné. V tuzemsku se tento model prosazuje pomaleji. Na konferenci v Ostravě, pořádané agenturou CzechInvest, zazněly příklady úspěšných firem, které dokážou z akademického výzkumu vytvořit mezinárodně konkurenceschopný produkt i finanční přínos pro vysoké školy.
před 20 hhodinami

Humanoidů v Číně vzniká spousta, kupuje je málokdo. Země se bojí bubliny

Čína vsadila na to, že se stane světovou velmocí v humanoidních robotech. Podle několika analýz ale možná přišla s touto technologií příliš brzy, protože reálně o ni není příliš zájem.
před 22 hhodinami

Cukry, „guma“ a prach mrtvých hvězd. Vědci prozkoumali vzorky z asteroidu Bennu

Když v září roku 2023 dostali vědci do rukou vzorky z mise Osiris-REx, která prostudovala temný asteroid Bennu, věděli, že drží poklad, jehož hodnota se nedá vyjádřit čísly. Analýza od té doby přináší pořád nová překvapení. Teď rovnou tři současně – a to ve formě informací o Sluneční soustavě a původu života. Vědci ve třech na sobě nezávislých studiích odhalili ve vzorcích cukry nepostradatelné pro život, v kosmu dosud nepozorovanou gumovitou látku a také nečekaně vysoký výskyt prachu vzniklého při explozích supernov.
3. 12. 2025

Borelie jsou mazané. Čeští vědci popsali první okamžiky infekce

Tým vědců z Biologického centra Akademie věd přinesl nové zásadní poznatky o tom, jak probíhá první fáze infekce lymské boreliózy těsně po přenosu z klíštěte.
3. 12. 2025
Načítání...