Blesky ročně zničí nečekaně hodně stromů, ukazuje model. Situace se má zhoršovat

Blesky mají na lesy mnohem větší vliv, než se dosud předpokládalo. Vědci z Technické univerzity v Mnichově vypracovali nové modely, pomocí nichž odhadují, jak velký počet blesků stromy zasáhne a jak velký dopad tento meteorologický jev na lesy má.

Blesky podle modelu každoročně zničí asi 320 milionů stromů. A ve skutečnosti je toto číslo nejspíš ještě podceněné, protože do něj autoři nové studie nezahrnuli ztráty stromů způsobené přímými požáry způsobenými bleskem. Současně varují předtím, že v teplejší a dynamičtější atmosféře budoucího světa se bude situace zhoršovat, protože blesků bude přibývat.

Číslo 320 milionů stromů vypadá jako obrovské a opravdu jde o velké množství stromů. Nicméně v kontextu toho, kolik je stromů na planetě, jde ve skutečnosti jen o statisticky zanedbatelné číslo. Například jen v České republice totiž roste 60 miliard stromů. Přesto má podle vědců význam tento vliv studovat.

Proč studovat blesky

Škody způsobené blesky v lesích je většinou velmi obtížné zjistit. Kvůli tomu se tento fenomén až doposud jen velmi málo studoval, a i to jen na několika místech planety. Nějaké odhady tedy sice existovaly, ale nebyly založené na silných důkazech.

Němečtí vědci teď přišli s metodou, která umožňuje kvalifikovaně odhadovat a modelovat, kolik stromů zasáhnou blesky tak moc, že nakonec uhynou. Dospěli k závěru, že ekologický dopad blesků byl dosud podceňován a je významně větší, než říkaly původní odhady.

Jak na to přišli? Dřívější studie se zaměřovaly na terénní pozorování v jednotlivých lesích, nová metoda využila matematiku, statistické, meteorologické a biologické modelování a také globální data o vegetaci.

„Teď už jsme schopni nejen odhadnout, kolik stromů ročně uhyne v důsledku úderu blesku, ale také určit nejvíce postižené oblasti a posoudit důsledky pro globální ukládání uhlíku a strukturu lesů,“ uvedl hlavní autor studie Andreas Krause.

Proč budou blesky v budoucnu větší hrozbou

To, že kvůli bleskům zanikne asi 320 milionů stromů, také znamená, že se do vzduchu ročně uvolní až miliarda tun oxidu uhličitého.

Výzkumníci zdůrazňují, že tyto emise jsou překvapivě vysoké: jsou srovnatelné s přibližně 1,26 miliardy tun CO2, které se ročně uvolní při spalování živých rostlin při požárech v přírodě. Celkové emise CO2 z lesních požárů jsou ale ještě podstatně vyšší – jedná se přibližně o 5,85 miliardy tun ročně – protože zahrnují také spalování mrtvého dřeva a organického půdního materiálu.

„Většina klimatických modelů předpokládá v příštích desetiletích zvýšení četnosti blesků, takže stojí za to věnovat této do značné míry přehlížené oblasti větší pozornost,“ dodává Krause s tím, že důležité bude sledovat také geografické změny. V současné době je totiž úmrtnost stromů způsobená bleskem nejvyšší v tropických oblastech. „Modely ale naznačují, že množství blesků se bude zvyšovat především v oblastech středních a vyšších zeměpisných šířek, což znamená, že úhyny způsobené blesky by se mohly zvýšit i v lesích mírného a boreálního pásma, které až doposud tak ohrožené nebyly.“

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Vlny veder představují velký problém pro evropské ekonomiky

Stoupající rtuť teploměru neznamená zátěž jen pro lidské zdraví. Svou daň si vybírá i na ekonomice, protože produktivita klesá a růst se zpomaluje, což představuje další problém pro Evropu, která se potýká s vysokými cenami energií, napsala agentura AFP.
před 23 mminutami

Překonání rekordu o 1,5 stupně je bezprecedentní, upozornil ČHMÚ

Současná klimatická změna je podle Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) mimořádně rychlá a lidé se na ni musí adaptovat. Překonání teplotního maxima pro Česko o 1,5 stupně, jako se to stalo tento víkend, je podle meteorologů „naprosto bezprecedentní“.
před 12 hhodinami

Pravěká jeskyně byla plná lidských těl. Teď vědci zjistili, že byla zřejmě jen ženská

Před asi 300 tisíci lety žil na jihu Afriky druh pravěkého člověka Homo naledi, který byl mnohem menší než současní lidé, ale možná už své mrtvé pohřbíval. Vědci teď prozkoumali největší takové možné pohřebiště a s překvapením zjistili, že jsou tam zřejmě pouze ženská těla. Studie vyšla v časopise Cell.
včera v 08:01

Vaječníky po menopauze mohou pomáhat s imunitou, naznačuje studie

Když vědci zkoumali lidské vaječníky, zjistili, jak se v nich projevuje stárnutí. Aby zjistili víc, provedli několik experimentů na myších – u nich ověřili, že když přestanou vlivem věku fungovat, získají jiné funkce. Autoři nové studie věří, že u lidí by mohl proces fungovat podobně.
27. 6. 2026

Teplotní rekordy v pátek ohlásily desítky stanic. Podívejte se

Česko v posledních dnech sevřely mimořádně vysoké teploty. V pátek padl první teplotní rekord už po jedenácté hodině dopoledne. Nejtepleji bylo stejně jako v několika předchozích dnech v Doksanech na Litoměřicku, kde naměřili 38,1 stupně Celsia. Rekordní hodnota pro 26. červen to ale pro tuto stanici není, v roce 2019 tam bylo ještě o osm desetin stupně tepleji. Rekordy pro 26. června padly na 66 ze 171 stanic, které měří více než 30 let, což představuje 39 procent.
26. 6. 2026Aktualizováno26. 6. 2026

Vlna veder je bezprecedentní. Před půlstoletím by nebyla možná, vinu nese změna klimatu

Téměř v polovině zkoumaných evropských měst už padly absolutní teplotní rekordy, anebo se tam očekává, že padnou. Podle nové analýzy má hlavní roli při současné vlně veder změna klimatu, další možné faktory vědci z Imperial College v Londýně vyloučili.
26. 6. 2026

Zemřela historička Milena Flodrová, spoluzakladatelka Encyklopedie dějin Brna

V 91 letech ve čtvrtek zemřela historička Milena Flodrová, spoluzakladatelka internetové Encyklopedie dějin Brna. Patřila k nejvýznamnějším znalkyním historie moravské metropole. O jejím místopisu, osobnostech a památkách publikovala desítky knih i odborných článků.
26. 6. 2026

Dusno jako v prádelně je stále častější

Klimatické změny způsobené člověkem jsou v současnosti hlavním faktorem nebezpečného vlhkého horka po celém světě, což zvyšuje zdravotní rizika pro stovky milionů lidí.
26. 6. 2026

Evropský pohled