Blesky ročně zničí nečekaně hodně stromů, ukazuje model. Situace se má zhoršovat

Blesky mají na lesy mnohem větší vliv, než se dosud předpokládalo. Vědci z Technické univerzity v Mnichově vypracovali nové modely, pomocí nichž odhadují, jak velký počet blesků stromy zasáhne a jak velký dopad tento meteorologický jev na lesy má.

Blesky podle modelu každoročně zničí asi 320 milionů stromů. A ve skutečnosti je toto číslo nejspíš ještě podceněné, protože do něj autoři nové studie nezahrnuli ztráty stromů způsobené přímými požáry způsobenými bleskem. Současně varují předtím, že v teplejší a dynamičtější atmosféře budoucího světa se bude situace zhoršovat, protože blesků bude přibývat.

Číslo 320 milionů stromů vypadá jako obrovské a opravdu jde o velké množství stromů. Nicméně v kontextu toho, kolik je stromů na planetě, jde ve skutečnosti jen o statisticky zanedbatelné číslo. Například jen v České republice totiž roste 60 miliard stromů. Přesto má podle vědců význam tento vliv studovat.

Proč studovat blesky

Škody způsobené blesky v lesích je většinou velmi obtížné zjistit. Kvůli tomu se tento fenomén až doposud jen velmi málo studoval, a i to jen na několika místech planety. Nějaké odhady tedy sice existovaly, ale nebyly založené na silných důkazech.

Němečtí vědci teď přišli s metodou, která umožňuje kvalifikovaně odhadovat a modelovat, kolik stromů zasáhnou blesky tak moc, že nakonec uhynou. Dospěli k závěru, že ekologický dopad blesků byl dosud podceňován a je významně větší, než říkaly původní odhady.

Jak na to přišli? Dřívější studie se zaměřovaly na terénní pozorování v jednotlivých lesích, nová metoda využila matematiku, statistické, meteorologické a biologické modelování a také globální data o vegetaci.

„Teď už jsme schopni nejen odhadnout, kolik stromů ročně uhyne v důsledku úderu blesku, ale také určit nejvíce postižené oblasti a posoudit důsledky pro globální ukládání uhlíku a strukturu lesů,“ uvedl hlavní autor studie Andreas Krause.

Proč budou blesky v budoucnu větší hrozbou

To, že kvůli bleskům zanikne asi 320 milionů stromů, také znamená, že se do vzduchu ročně uvolní až miliarda tun oxidu uhličitého.

Výzkumníci zdůrazňují, že tyto emise jsou překvapivě vysoké: jsou srovnatelné s přibližně 1,26 miliardy tun CO2, které se ročně uvolní při spalování živých rostlin při požárech v přírodě. Celkové emise CO2 z lesních požárů jsou ale ještě podstatně vyšší – jedná se přibližně o 5,85 miliardy tun ročně – protože zahrnují také spalování mrtvého dřeva a organického půdního materiálu.

„Většina klimatických modelů předpokládá v příštích desetiletích zvýšení četnosti blesků, takže stojí za to věnovat této do značné míry přehlížené oblasti větší pozornost,“ dodává Krause s tím, že důležité bude sledovat také geografické změny. V současné době je totiž úmrtnost stromů způsobená bleskem nejvyšší v tropických oblastech. „Modely ale naznačují, že množství blesků se bude zvyšovat především v oblastech středních a vyšších zeměpisných šířek, což znamená, že úhyny způsobené blesky by se mohly zvýšit i v lesích mírného a boreálního pásma, které až doposud tak ohrožené nebyly.“

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

WHO zkoumá možnosti vakcín a léčby proti epidemii eboly v Kongu

Světová zdravotnická organizace (WHO) zkoumá, zda by některé kandidátské vakcíny, tedy očkovací látky ve fázi výzkumu, nebo léčebné postupy, mohly být použity k potlačení epidemie eboly v Kongu (Demokratické republice Kongo). Informovala o tom v úterý agentura AFP. Organizace již dříve vyhlásila nárůst počtu případů vysoce nakažlivé hemoragické horečky za mezinárodní zdravotní stav nouze.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Kde leží hranice medicíny? Odpovědi hledal nový pořad Daniela Stacha Na dosah

Česká televize spouští nový diskusní pořad Na dosah. Bude se snažit přiblížit zásadní společenská témata, která mají potenciál rozdělovat společnost tak, aby odborníci i obyčejní lidé mohli hledali shodu. První díl se v úterý 19. května od 20:07 na ČT24 věnuje medicíně, která občas může vypadat jako všemocná – ale zatím taková rozhodně není.
před 11 hhodinami

Svět je dle expertů k pandemiím náchylnější než před covidem

Ani po epidemii eboly v západní Africe před necelými deseti lety, pandemii covidu-19 a nouzové situaci kolem infekčního onemocnění mpox (dříve opičí neštovice) není svět bezpečnějším místem před propuknutím nových pandemií. Uvedlo to mezinárodní expertní grémium na úvod výročního zasedání Světového zdravotnického shromáždění, které je orgánem Světové zdravotnické organizace (WHO). Šéf WHO Tedros Adhanom Ghebreyesus prohlásil, že svět nyní zažívá nebezpečné časy.
před 12 hhodinami

Po týdnu tréninku se lidský mozek naučí přijmout nemožné. Včetně létání

Člověk neumí vlastní silou létat. Nikdy to neuměl, a pokud se genetika nestane opravdu neskutečně pokročilou, nebude to umět nikdy. Lidský mozek je na tento fakt naprogramovaný miliony let evoluce našeho druhu. A přesto – náš mozek je tak neuvěřitelně přizpůsobivý a současně učenlivý, že se dá přesvědčit k tomu, že jeho nositel létat umí. A dokonce pak podle toho mění své další funkce. Prokázal to pozoruhodný experiment čínských vědců.
před 15 hhodinami

Historička: „Bílí“ migranti z Ruska nakopli československou vědu i techniku

Když do Československa přišli po první světové válce ruští emigranti, nabídla jim nově vzniklá republika vzdělání, pomoc i zázemí. A oni se jí za to odvděčili špičkovými výkony v technických oborech, popisuje v rozhovoru pro ČT24 historička Dana Hašková.
před 17 hhodinami

Klíšťata ve městech jsou infikovanější než v lesích, upozorňují vědci

Klíšťata ve městech jsou prokazatelně až dvakrát infikovanější než ta ze 150 lesních lokalit po celém Česku, kde pracovníci Státního zdravotního ústavu sbírají a testují vzorky. Vědci je hledají pozemním sběrem, informace získávají i přímo od lidí prostřednictvím aplikace Klíšťapka nebo webu Klíšťata ve městě. Za tři roky nasbírali více než dvanáct tisíc klíšťat. Některou z bakterií bylo infikováno 44 procent z nich, čtvrtina pak boreliózou.
před 19 hhodinami

Auta jsou dál největšími znečišťovateli měst. Problémem jsou filtry pevných částic

Automobilová doprava zůstává hlavním znečišťovatelem ovzduší v tuzemských městech. Přesto se situace i díky přísnějším zákonům v posledních letech výrazně zlepšuje. Hlavním problémem ale stále zůstávají nefunkční, nebo dokonce chybějící filtry pevných částic, a to u naftových i benzinových aut. Poukázala na to měření vědců z ČVUT a z Akademie věd.
18. 5. 2026

Ve stockholmské kavárně člověk slouží umělé inteligenci

Kávu sice nalévá lidská ruka, ale za pultem v experimentální kavárně ve Stockholmu tahá za nitky něco mnohem méně tradičního. Začínající firma Andon Labs se sídlem v San Franciscu svěřila vedení kavárny Andon Café ve švédském hlavním městě zástupkyni umělé inteligence (AI), které říkají Mona, napsala agentura AP.
18. 5. 2026
Načítání...