Blesky ročně zničí nečekaně hodně stromů, ukazuje model. Situace se má zhoršovat

Blesky mají na lesy mnohem větší vliv, než se dosud předpokládalo. Vědci z Technické univerzity v Mnichově vypracovali nové modely, pomocí nichž odhadují, jak velký počet blesků stromy zasáhne a jak velký dopad tento meteorologický jev na lesy má.

Blesky podle modelu každoročně zničí asi 320 milionů stromů. A ve skutečnosti je toto číslo nejspíš ještě podceněné, protože do něj autoři nové studie nezahrnuli ztráty stromů způsobené přímými požáry způsobenými bleskem. Současně varují předtím, že v teplejší a dynamičtější atmosféře budoucího světa se bude situace zhoršovat, protože blesků bude přibývat.

Číslo 320 milionů stromů vypadá jako obrovské a opravdu jde o velké množství stromů. Nicméně v kontextu toho, kolik je stromů na planetě, jde ve skutečnosti jen o statisticky zanedbatelné číslo. Například jen v České republice totiž roste 60 miliard stromů. Přesto má podle vědců význam tento vliv studovat.

Proč studovat blesky

Škody způsobené blesky v lesích je většinou velmi obtížné zjistit. Kvůli tomu se tento fenomén až doposud jen velmi málo studoval, a i to jen na několika místech planety. Nějaké odhady tedy sice existovaly, ale nebyly založené na silných důkazech.

Němečtí vědci teď přišli s metodou, která umožňuje kvalifikovaně odhadovat a modelovat, kolik stromů zasáhnou blesky tak moc, že nakonec uhynou. Dospěli k závěru, že ekologický dopad blesků byl dosud podceňován a je významně větší, než říkaly původní odhady.

Jak na to přišli? Dřívější studie se zaměřovaly na terénní pozorování v jednotlivých lesích, nová metoda využila matematiku, statistické, meteorologické a biologické modelování a také globální data o vegetaci.

„Teď už jsme schopni nejen odhadnout, kolik stromů ročně uhyne v důsledku úderu blesku, ale také určit nejvíce postižené oblasti a posoudit důsledky pro globální ukládání uhlíku a strukturu lesů,“ uvedl hlavní autor studie Andreas Krause.

Proč budou blesky v budoucnu větší hrozbou

To, že kvůli bleskům zanikne asi 320 milionů stromů, také znamená, že se do vzduchu ročně uvolní až miliarda tun oxidu uhličitého.

Výzkumníci zdůrazňují, že tyto emise jsou překvapivě vysoké: jsou srovnatelné s přibližně 1,26 miliardy tun CO2, které se ročně uvolní při spalování živých rostlin při požárech v přírodě. Celkové emise CO2 z lesních požárů jsou ale ještě podstatně vyšší – jedná se přibližně o 5,85 miliardy tun ročně – protože zahrnují také spalování mrtvého dřeva a organického půdního materiálu.

„Většina klimatických modelů předpokládá v příštích desetiletích zvýšení četnosti blesků, takže stojí za to věnovat této do značné míry přehlížené oblasti větší pozornost,“ dodává Krause s tím, že důležité bude sledovat také geografické změny. V současné době je totiž úmrtnost stromů způsobená bleskem nejvyšší v tropických oblastech. „Modely ale naznačují, že množství blesků se bude zvyšovat především v oblastech středních a vyšších zeměpisných šířek, což znamená, že úhyny způsobené blesky by se mohly zvýšit i v lesích mírného a boreálního pásma, které až doposud tak ohrožené nebyly.“

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Napoleonův tajný dopis z roku 1809 dešifrovala AI za pár hodin

Když francouzský císař Napoleon Bonaparte nařídil sepsat válečný dopis v šifře, vznikla hádanka, která byla nevyřešená více než 200 let. Dokud ji umělá inteligence (AI) nerozluštila během několika hodin. Ať už jde o dešifrování korespondence nebo o to, aby promluvily starověké ohořelé papyry, AI otevírá nové cesty pro historický výzkum, napsala agentura AFP.
před 3 hhodinami

Nejstarší vražda? Archeologové popsali neandertálce zabitého před 75 tisíci lety

Kruhový otvor v lopatce neandertálce, jehož kosti vědci našli v jeskyni v iráckém Kurdistánu, může být nejstarším známým příkladem úmyslného zabití člověka jiným člověkem. Podle nové studie se to stalo asi před 75 tisíci lety.
před 11 hhodinami

Ruská ornitoložka má strávit léta v trestanecké kolonii. Za pětistovku pro neziskovku

Ruská vědkyně Sofja Rozenfeldová se dostala do problémů poté, co odjela na expedici do Arktidy. Nechala běžet automatické platby pro neziskovou organizaci spojenou s opozicí, kterou mezitím ruské úřady prohlásily za extremistickou. Expertka poté byla odsouzena za podporu extremistického hnutí.
včera v 12:53‌‌

Hurikán Simon rozvibroval atmosféru desítky kilometrů nad Zemí

Hurikán Simon způsobil nejen velké škody v Mexiku, ale také se projevil mnohem výš. Podle pozorování NASA rozkmital atmosféru asi osmdesát kilometrů na povrchem tak, že vyvolal jev známý jako atmosférické gravitační vlny.
včera v 11:17‌‌

Astronomové spustili teleskopy, které mají pátrat po největších tajemstvích kosmu

Na Kanárských ostrovech slavnostně zahájila provoz čtveřice velkých teleskopů LST (Large-Sized Telescope). Stojí na observatoři Roque de los Muchachos na ostrově La Palma a tvoří základ severní části budoucí největší observatoře pro hledání kosmického gama záření na světě.
včera v 10:50‌‌

AI může pomoci ptákům objevit ztracené melodie

Umělá inteligence a nahrávky zpěvu by mohly pomoci ohroženým druhům ptáků znovu se naučit melodie, které v jejich populacích postupně zanikají. Ukazuje to pokus v argentinském Buenos Aires, kde se podařilo obnovit jednu z téměř zapomenutých „písní“ místního druhu strnadce ranního.
včera v 06:30‌‌

U pobřeží Turecka našli dosud nejstarší pozůstatky lodi

Lidé se plavili po Středozemním moři už před skoro pěti tisíci lety, naznačuje nový archeologický objev. Nedaleko tureckého ostrova se našel vrak starověké lodi, který přepisuje dějiny mořeplavby.
15. 10. 2026‌‌

Česko je třetí na světě v počtu transplantací. Pokrok za dvacet let je obrovský, říká lékařka

Tématu transplantací se lékařka Silvie Rajnochová-Bloudíčková věnuje celý svůj profesní život. V rozhovoru pro ČT24 vysvětluje, že za dvacet let doznal obor obrovského pokroku, a přibližuje, jak vypadá budoucnost pro lidi, kteří jednou budou potřebovat nové orgány.
15. 10. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.