Nejen popel a dým, ale taky silné blesky. Erupci filipínské sopky doprovází zajímavý úkaz

Od neděle chrlí filipínská sopka Taal popel a dým, její aktivita pokračuje i během pondělka. Erupce jsou natolik silné, že se při nich objevuje i velmi zvláštní meteorologický jev – takzvané sopečné blesky.

Tyto elektrické výboje se objevují při sopečných erupcích relativně často; pokud dochází k aktivitě vulkánů v noci, daří se je i vyfotografovat, nebo dokonce nafilmovat.

Takhle erupci nasnímal satelit Himawari:

Vznik těchto blesků je sice dobře zdokumentovaný, ale jen relativně pochopený. Poprvé o nich psal už historik Plinius mladší, když zaznamenal erupci Vesuvu roku 79 po Kristu. U tohoto fenoménu je dodnes celá řada neznámých, zejména proto, že je příliš rizikové ho studovat zblízka, a navíc je nepředpověditelný.

Nejpravděpodobnějším vysvětlením je, že bubliny magmatu a mračna sopečného prachu mají silný elektrický náboj. Když se pohybují, vznikají v nich oblasti s různým elektrickým nábojem – ve výsledku je to tedy velmi podobné tomu, jak fungují bouřková mračna. S jediným rozdílem: interakce probíhá v prachu nebo magmatu.

Podobné (ale menší) elektrické výboje se mohou vyskytovat také zřejmě při písečných bouřích nebo při zemětřeseních – a dokonce i při explozích termonukleárních zbraní; uvádí se, že při nich se mohou objevovat až kilometr dlouhé záblesky.

Nahrávám video

Jak zní sopečný hrom

Před dvěma roky se navíc podařilo při studiu tohoto fenoménu výrazně pokročit vpřed, a to když vědci poprvé nahráli také zvuk sopečného hromu. Stalo se tak při výzkumu erupce sopky Bogoslof na Aleutských ostrovech. Sopečné hromy tehdy zaznamenaly senzory umístěné na ostrově vzdáleném 60 kilometrů od vulkánu.

Normálně se nedaří hromy od ostatních hlasitých zvuků, jež jsou s erupcemi spojené, odfiltrovat. Vulkán Bogoslof ale vybuchoval během jednoho roku pravidelně, vědci tak mohli do jeho okolí dostat specializované vybavení, které bylo schopné hrom nahrát z bezpečné vzdálenosti.

„Je to něco, co už určitě lidé, kteří byli u erupcí, zaslechli, ale určitě je to poprvé, co jsme zvuky nahráli a identifikovali je,“ uvedl seismolog Matt Haney, který za výzkumem stál.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Vědci našli první pevnou exoplanetu s atmosférou. Blíž objevení života ještě nebyli

Vědci poprvé objevili atmosféru, která obklopuje skalnatou planetu podobnou Zemi, jež obíhá v obyvatelné zóně jiné hvězdy. Tento objev představuje dosud nejsilnější důkaz toho, že mimo naši sluneční soustavu by mohly existovat světy, které mají podobné podmínky jako Země, pokud jde o složení a teplotu, a které by tak mohly být schopné podporovat život.
před 6 hhodinami

V Česku podle vědců přibývá nepůvodních hub. Škodí lesům i plodinám

Nepůvodních hub a takzvaných oomycet neboli řasovek poškozujících lesy i zemědělské plodiny v posledních desetiletích v Česku přibývá. Vyplývá to ze zjištění vědců, kteří sestavili souhrnný seznam těchto organismů pro tuzemsko. Mnohé z nepůvodních druhů se do země dostaly neúmyslně vlivem mezinárodního obchodu s živými rostlinami a rostlinným materiálem, uvedl Výzkumný ústav pro krajinu (VÚK).
před 7 hhodinami

Před 50 lety poprvé na Marsu úspěšně přistál lidský stroj. USA těžily z neúspěchů SSSR

Závody o první úspěšné přistání na Marsu vyhrály Spojené státy. Sovětský svaz (SSSR) se tam sice dostal dříve, jeho mise ale nedosedly na povrch rudé planety bezpečně, takže komunikace s nimi vždy selhala. Až Viking 1 přinesl lidstvu informace, po nichž astronomové toužili.
před 9 hhodinami

Podcenili jsme riziko extrémních slunečních bouří, zjistili experti NASA

Nový výzkum vedený Goddardovým střediskem NASA odhalil přetrvávající „chybná měření“, která zkreslila dosavadní odhady toho, jak silné mohou být geomagnetické bouře.
před 10 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.