Naděje stále žije: goril i šimpanzů je víc, než si vědci mysleli

Největší studie za posledních 10 let ukázala, že stále existuje naděje pro druhy goril i šimpanzů, kterým ještě nedávno hrozilo vyhynutí. Optimismus přesto není na místě.

Gorily horské patří ke kriticky ohroženým druhům zvířat – dokonce natolik, že řada biologů předpovídá jejich brzké vyhynutí. Trpí ničením jejich přirozeného životního prostředí, pytlačením i válečnými konflikty.

Deset let trvající výzkum jejich počtu přinesl dvě zprávy – dobrou a špatnou. Špatnou zprávou je, že většina těchto zvířat (přes 80 procent) žije mimo chráněné oblasti a národní parky. Každým rokem se populace goril sníží průměrně o 2,7 procenta. Naopak dobrou zprávou je, že těchto goril žije asi o třetinu více, než se očekávalo. Šimpanzů je víc asi o deset procent.

Popsali to vědci, kteří analyzovali situaci velkých primátů v západní rovníkové Africe, a výsledek vydali v odborném časopise Science Advances. Šlo o rozsáhlou práci, na níž se podílelo 54 špičkových vědců z mnoha slavných organizací – od Světového fondu na ochranu přírody, až po Institut Jane Goodallové. Data vycházejí z analýzy území o velikosti 192 000 kilometrů čtverečních, tedy asi 2,5násobku Česka.

Naděje stále žije

Z práce vychází, že na tomto území žije asi 360 000 goril a téměř 130 000 šimpanzů. Aby čtenáři této práce nepropadali optimismu, varují vědci, že vyšší údaje jsou způsobené především změnou metodologie, která byla použita, a také proto, že biologové do studie zahrnuli i jiné oblasti než dříve.

„Je pro nás moc dobrá zpráva, že pralesy severní rovníkové Afriky stále ještě obsahují stovky tisíc goril a šimpanzů. Ale současně jsme znepokojení, že tolik těchto primátů žije za hranicemi chráněných území a jsou tedy tolik zranitelní pytláky, nemocemi a ztrátou jejich životního prostředí,“ uvedla hlavní autorka studie Samantha Strindbergerová. „Tato zjištění nám mohou pomoci s regionálními i globálními strategiemi na záchranu goril,“ dodala.

Vědci strávili sbíráním podkladů celkem 61 000 dní, což by v případě, že by data sbíral jeden člověk, představovalo 167 let. Nachodili během této doby 8700 kilometrů, což odpovídá vzdálenosti mezi Londýnem a New Yorkem.

Podle dalších vědců, kteří se věnují ochraně velkých primátů, jsou tato data pro ochranu zvířat klíčová. Vyplývá z nich také mnoho podstatných faktů, které této ochraně mohou pomoci. Jedním z těch nejdůležitějších je, že pomoc strážců výrazně pomáhá se zachováním zdravých populací goril i šimpanzů. Jednou z největších hrozeb pro velké primáty po celém světě jsou totiž pytláci, zejména proto, že opičí maso je vyhledávanou pochoutkou. „Naše studie zdůrazňuje, že velcí primáti mohou žít v bezpečí a prosperovat, pokud jsou v místech, která jsou pod dohledem.“ 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Archeologové našli na Olomoucku hradisko ze starší doby bronzové

Archeologové objevili v Charvátech na Olomoucku dosud neznámé opevněné sídliště ze starší doby bronzové. Pravěké hradisko, které mohlo sloužit jako centrum okolních komunit, chránily tři linie obranných příkopů. Archeologové při záchranném výzkumu odkryli také čtyři hroby a pozůstatky osídlení z několika pravěkých období. Rozsah opevněného areálu pomohl odhalit také geofyzikální průzkum.
před 3 hhodinami

Je tu GTA VI. Očekávají se stamiliardové tržby, unavené palce i kritika

Po třinácti letech vychází další díl videoherní série Grand Theft Auto (GTA). Těší se na něj desítky milionů hráčů po celém světě, ale na výsledky už čekají i ekonomové. Zisk hry by totiž měl překonat všechny filmy v dějinách. Ostatně globálním fenoménem se GTA VI stalo ještě před vydáním.
před 3 hhodinami

Jediná jaderná exploze na orbitě může zničit skoro všechny družice

Moderní civilizace se opírá o satelity. Předpovídají počasí, pomáhají bezpečnosti, přenášejí klíčová data, sledují každý metr zemského povrchu. V současné době je na nízké oběžné dráze asi třináct tisíc družic a každá z nich usnadňuje lidem život. Ale podle nové studie jsou nečekaně zranitelné. Pokud by někdo na nízké oběžné dráze odpálil jadernou zbraň, vyřadilo by to z provozu většinu satelitů, popsali vědci v nové, zatím nerecenzované studii.
před 7 hhodinami

Voyager 1 je nyní světelný den od Země

Americká sonda Voyager 1 dosáhla ve středu v 11:16 jako první lidský výtvor vzdálenosti 25,9 miliardy kilometrů od Země. Dokázala tím překročit hranici jednoho světelného dne od naší planety.
před 8 hhodinami

Spojené státy přišly o status země bez spalniček

Spojené státy po více než čtvrtstoletí ztratily status země bez výskytu spalniček. Rozhodla o tom Panamerická zdravotnická organizace (PAHO) kvůli tomu, že tato vysoce nakažlivá nemoc se po USA nepřerušeně šíří déle než rok.
před 10 hhodinami

Archeologové našli ostatky jednooké holčičky z doby před 1300 lety

Archeologové odhalili první důkaz o historické existenci člověka se vzácnou genetickou poruchou, která způsobuje jednookost.
včera v 09:00‌‌

Hlubokomořská těžba může vymazat ekosystémy staré miliony let

Pokud by se začalo těžit v hloubkách kolem čtyř až šesti tisíc metrů pod hladinou, zcela by to zničilo křehké ekosystémy, které tam existují ukryté přímo v materiálech, po nichž průmysl touží. Varuje před tím nová studie.
16. 11. 2026‌‌

Datová centra ve vesmíru by mohla znemožnit pozorování hvězd, varují vědci

Rozmístění rozsáhlých sítí datových center do vesmíru by mohlo lidem téměř znemožnit pozorování hvězd. S odkazem na novou studii o tom napsal zpravodajský server Axios. Většina obyvatel Spojených států datová centra v blízkosti svých domovů odmítá a vynesení této technologie do vesmíru vyvolává zase obavy vědců, včetně astronomů. Přesun desetitisíců počítačů pro umělou inteligenci (AI) na oběžnou dráhu totiž s sebou nese řadu nových a neprobádaných rizik.
16. 11. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.