Naděje stále žije: goril i šimpanzů je víc, než si vědci mysleli

Největší studie za posledních 10 let ukázala, že stále existuje naděje pro druhy goril i šimpanzů, kterým ještě nedávno hrozilo vyhynutí. Optimismus přesto není na místě.

Gorily horské patří ke kriticky ohroženým druhům zvířat – dokonce natolik, že řada biologů předpovídá jejich brzké vyhynutí. Trpí ničením jejich přirozeného životního prostředí, pytlačením i válečnými konflikty.

Deset let trvající výzkum jejich počtu přinesl dvě zprávy – dobrou a špatnou. Špatnou zprávou je, že většina těchto zvířat (přes 80 procent) žije mimo chráněné oblasti a národní parky. Každým rokem se populace goril sníží průměrně o 2,7 procenta. Naopak dobrou zprávou je, že těchto goril žije asi o třetinu více, než se očekávalo. Šimpanzů je víc asi o deset procent.

Popsali to vědci, kteří analyzovali situaci velkých primátů v západní rovníkové Africe, a výsledek vydali v odborném časopise Science Advances. Šlo o rozsáhlou práci, na níž se podílelo 54 špičkových vědců z mnoha slavných organizací – od Světového fondu na ochranu přírody, až po Institut Jane Goodallové. Data vycházejí z analýzy území o velikosti 192 000 kilometrů čtverečních, tedy asi 2,5násobku Česka.

Naděje stále žije

Z práce vychází, že na tomto území žije asi 360 000 goril a téměř 130 000 šimpanzů. Aby čtenáři této práce nepropadali optimismu, varují vědci, že vyšší údaje jsou způsobené především změnou metodologie, která byla použita, a také proto, že biologové do studie zahrnuli i jiné oblasti než dříve.

„Je pro nás moc dobrá zpráva, že pralesy severní rovníkové Afriky stále ještě obsahují stovky tisíc goril a šimpanzů. Ale současně jsme znepokojení, že tolik těchto primátů žije za hranicemi chráněných území a jsou tedy tolik zranitelní pytláky, nemocemi a ztrátou jejich životního prostředí,“ uvedla hlavní autorka studie Samantha Strindbergerová. „Tato zjištění nám mohou pomoci s regionálními i globálními strategiemi na záchranu goril,“ dodala.

Vědci strávili sbíráním podkladů celkem 61 000 dní, což by v případě, že by data sbíral jeden člověk, představovalo 167 let. Nachodili během této doby 8700 kilometrů, což odpovídá vzdálenosti mezi Londýnem a New Yorkem.

Podle dalších vědců, kteří se věnují ochraně velkých primátů, jsou tato data pro ochranu zvířat klíčová. Vyplývá z nich také mnoho podstatných faktů, které této ochraně mohou pomoci. Jedním z těch nejdůležitějších je, že pomoc strážců výrazně pomáhá se zachováním zdravých populací goril i šimpanzů. Jednou z největších hrozeb pro velké primáty po celém světě jsou totiž pytláci, zejména proto, že opičí maso je vyhledávanou pochoutkou. „Naše studie zdůrazňuje, že velcí primáti mohou žít v bezpečí a prosperovat, pokud jsou v místech, která jsou pod dohledem.“ 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Egyptské kočky určené bohům i faraonům živořily, ukázal výzkum

Egypťané obětovali bohům kočky, které pohřbívali společně s významnými hodnostáři a někdy dokonce i faraony. Nová studie teď naznačuje, že dokonce ani kočky určené pro panovníky a bohy nevedly ani zdaleka rozmazlený život. S tím, jak si užívají ty současné i v chudších domácnostech, se to nedá srovnat.
včera v 11:56‌‌

AI odhalila dosud neznámé objevy v zápisnících matematika Gödela

Umělá inteligence (AI) pomáhá vědcům porozumět zápiskům rakouského matematika Kurta Gödela, rodáka z Brna, který změnil matematiku. Jeho zápisníky mají 1009 stran a z velké části jsou psané Gabelsbergerovým těsnopisem, jenž byl zastaralý už v době, kdy si Gödel poznámky zapisoval, uvedl britský deník The Guardian.
15. 11. 2026‌‌

Krokodýli přežili dinosaury, protože se drželi v teple, tvrdí vědci

Jedním z důvodů, proč krokodýli přežili následky dopadu meteoritu, který vyhubil dinosaury, je, že se vždy zarputile zdržovali v teplých klimatických podmínkách. Ukazují to výsledky nové studie.
15. 11. 2026‌‌

Vesmírná loď Starship se vrátila na Zemi, přistála do záchytných ramen

Vesmírná loď Starship se po 22 hodinách letu na oběžné dráze, kde vypustila desítky družic, poprvé úspěšně vrátila na základnu v Texasu. Speciální ramena na přistávací rampě v areálu Starbase zachytila vysoko nad zemí druhý stupeň rakety, ukázala v přímém přenosu firma SpaceX. Patnáctá mise Starship se podle tiskových agentur stala „historickým milníkem v úsilí o opakované využívání raket“ při plánovaných letech nejen na oběžnou dráhu Země, ale i na Měsíc a na Mars. Mise však nebyla stoprocentně úspěšná, nosný stupeň Super Heavy se po startu zachytit nepodařilo.
14. 11. 2026Aktualizováno15. 11. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.