Český výzkum našel nový způsob, jak buňky řeší stres. Může to pomoci v léčbě

Nově objevený mechanismus reakce buňky na stres může pomoct při léčbě vzácných genetických onemocnění. Příkladem může být takzvaná leukodystrofie, což je skupina onemocnění s poškozením v centrálním nervovém systému. Vyplývá to z nové studie vědců z Mikrobiologického ústavu Akademie věd ČR, která vyšla ve vědeckém časopise Nature.

Věda dlouho předpokládala, že všechny druhy stresu spouští v buňkách savců stejný mechanismus. Říká se mu integrovaná stresová odpověď (ISR). Nový objev ale ukazuje, že existuje i jiný typ stresové reakce, kterému říkají „rozpolcená“ stresová odpověď (split-ISR). I bez přítomnosti stresu, například v důsledku genetických mutací, může buňka vykazovat stresovou odpověď. Tato reakce přetváří tvorbu bílkovin v buňkách a pomáhá buňky chránit před poškozením.

Porucha v tvorbě bílkovin může vést k vážným zdravotním problémům. U leukodystrofií, které postihují centrální nervový systém, je tvorba bílkovin narušena mutacemi v určitém genu. To způsobuje, že jsou nervové buňky náchylnější ke stresům. Nový mechanismus rozpolcené stresové odpovědi pak může pomoci vysvětlit, proč se tyto buňky přizpůsobují stresu, aniž by aktivovaly úplnou stresovou reakci, jak je to u zdravých buněk.

Buňky umí stres řešit chytře

Dosavadní představu, že buňky reagují na každý stres stejným způsobem, je nyní podle autorů studie nutné přehodnotit. Při mírném stresu, například při nízké hladině cukru v krvi, se aktivuje rozpolcená stresová odpověď, zatímco při silnějším stresu, jako je úplný nedostatek glukózy, nastává aktivace klasické stresové reakce. To podle vědců ukazuje, že buňky dokážou přizpůsobit svou reakci podle síly stresu, což jim dává větší flexibilitu v adaptaci.

Nový mechanismus rozpolcené stresové odpovědi podle výzkumu naznačuje, že buňky postižené vzácnými genetickými chorobami jako leukodystrofie se mohou chránit změnou metabolismu. Tento proces zahrnuje tvorbu látek, které chrání nervová vlákna a pomáhají zmírnit zánětlivé reakce.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Evropské řeky jsou plné mikroplastů. Včetně Labe

Ve srovnání s řekami v Africe a Asii jsou ty evropské řádově čistější. Přesto je podle sérií nových výzkumů i jejich voda znečištěná podle vědců znepokojujícím množstvím částeček umělých hmot.
před 10 hhodinami

Na vzdálené planetě by mohl existovat život, naznačují zjištění vědců

Vědci objevili pomocí vesmírného teleskopu náznaky života na vzdálené planetě. Tým expertů z Cambridgeské univerzity zkoumal atmosféru na planetě s názvem K2-18b a našel známky molekul, které na Zemi produkují pouze jednoduché organismy, napsal britský server BBC. Jistotu ale badatelé ještě nemají.
09:57Aktualizovánopřed 10 hhodinami

Zemřel historik a iberoamerikanista Josef Opatrný

V úterý zemřel historik a iberoamerikanista Josef Opatrný, bylo mu 79 let. Informaci Institutu Cervantes potvrdila agentuře ČTK Monika Brenišínová ze Střediska ibero-amerických studií Filozofické fakulty Univerzity Karlovy, kde Opatrný působil. Byl předním znalcem vývoje česko-latinskoamerických vztahů a uznávaným expertem na dějiny Kuby a obecné problémy světových dějin.
včeraAktualizovánovčera v 17:31

Dva druhy českých lišejníků by mohly růst i na Marsu, naznačil výzkum

Vědci poprvé prokázali, že některé druhy lišejníků mohou přežít podmínky podobné těm na Marsu. A to včetně smrtícího ionizujícího záření, které těmto odolným organismům nedokázalo zabránit, aby téměř normálně rostly.
včera v 13:00

Vědci poprvé natočili „kolosálního kalmara“ u něj doma

Vědci na palubě výzkumného plavidla zachytili vůbec první potvrzené záběry exempláře kalmara Hamiltonova (Mesonychoteuthis hamiltoni) v jeho přirozeném prostředí. Dospělí jedinci s přezdívkou kolosální oliheň, kteří byli zatím zkoumáni jen díky nálezům v žaludcích velryb, náhodným výlovům nebo ze záběrů rybářů, mohou, podle Schmidtova oceánského institutu, dorůstat délky kolem sedmi metrů. Mládě na snímku měří 30 centimetrů.
včera v 12:59

Tričko, které upozorní řidiče na mikrospánek, vyvíjejí na univerzitě v Liberci

Blížící se mikrospánek nebo únavu řidiče za volantem pozná tričko, které vyvíjejí vědci na katedře oděvnictví Fakulty textilní Technické univerzity v Liberci. Senzory změří zpomalující se dech a spustí alarm. Podle dopravních expertů stojí mikrospánek nebo nepozornost v důsledku únavy až za pětinou dopravních nehod.
včera v 05:30

EK poprvé schválila přípravek proti Alzheimerově chorobě

Evropská komise (EK) poprvé schválila přípravek proti Alzheimerově chorobě, informovalo v úterý generální ředitelství EK pro zdraví. Přípravek Lecanemab je však vhodný jen pro velmi malou část pacientů, u kterých může nemoc trochu zpomalit, napsala agentura DPA.
15. 4. 2025

Antibiotika mohou zhoršit reakci kojenců na očkování, zjistila studie

Lidstvo nemá účinnější ochranu dětí před nakažlivými nemocemi, než jsou vakcíny. Řada faktorů ale může zhoršit reakci na ně. Vědci teď našli řešení na rozšířený problém.
15. 4. 2025
Načítání...