Nově objevený mechanismus reakce buňky na stres může pomoct při léčbě vzácných genetických onemocnění. Příkladem může být takzvaná leukodystrofie, což je skupina onemocnění s poškozením v centrálním nervovém systému. Vyplývá to z nové studie vědců z Mikrobiologického ústavu Akademie věd ČR, která vyšla ve vědeckém časopise Nature.
Věda dlouho předpokládala, že všechny druhy stresu spouští v buňkách savců stejný mechanismus. Říká se mu integrovaná stresová odpověď (ISR). Nový objev ale ukazuje, že existuje i jiný typ stresové reakce, kterému říkají „rozpolcená“ stresová odpověď (split-ISR). I bez přítomnosti stresu, například v důsledku genetických mutací, může buňka vykazovat stresovou odpověď. Tato reakce přetváří tvorbu bílkovin v buňkách a pomáhá buňky chránit před poškozením.
Porucha v tvorbě bílkovin může vést k vážným zdravotním problémům. U leukodystrofií, které postihují centrální nervový systém, je tvorba bílkovin narušena mutacemi v určitém genu. To způsobuje, že jsou nervové buňky náchylnější ke stresům. Nový mechanismus rozpolcené stresové odpovědi pak může pomoci vysvětlit, proč se tyto buňky přizpůsobují stresu, aniž by aktivovaly úplnou stresovou reakci, jak je to u zdravých buněk.
Buňky umí stres řešit chytře
Dosavadní představu, že buňky reagují na každý stres stejným způsobem, je nyní podle autorů studie nutné přehodnotit. Při mírném stresu, například při nízké hladině cukru v krvi, se aktivuje rozpolcená stresová odpověď, zatímco při silnějším stresu, jako je úplný nedostatek glukózy, nastává aktivace klasické stresové reakce. To podle vědců ukazuje, že buňky dokážou přizpůsobit svou reakci podle síly stresu, což jim dává větší flexibilitu v adaptaci.
Nový mechanismus rozpolcené stresové odpovědi podle výzkumu naznačuje, že buňky postižené vzácnými genetickými chorobami jako leukodystrofie se mohou chránit změnou metabolismu. Tento proces zahrnuje tvorbu látek, které chrání nervová vlákna a pomáhají zmírnit zánětlivé reakce.
