Nová analýza DNA odhalila skutečný původ Ötziho

Nahrávám video

Nová studie detailně zmapovala DNA „ledového muže“ Ötziho. Ukázala, že většina jeho genomu pocházela od pravěkých zemědělců, kteří přišli do Evropy z asijské části dnešního Turecka. Dosud se přitom myslelo, že Ötzi měl předky v severní Itálii.

Pleš, tmavé oči a velmi tmavá pleť. Tak podle nové studie vypadal pravěký „ledový muž“ Ötzi, jehož mumie byla v mimořádně zachovalém stavu objevena na alpském ledovci roku 1991.

Muž, který žil v tyrolských Alpách kolem roku 3250 před naším letopočtem, pocházel geneticky přímo od prvních zemědělců, kteří do Evropy přišli před zhruba osmi až devíti tisíci lety z Blízkého východu.

Ötzi – muž z ledu
Zdroj: Wikipedia.org/archaeologie-online.de/iceman.it/ČTK

Studie analyzovala genetickou výbavu Ötziho. Vědci to sice udělali už v minulosti, ale ukázalo se, že tehdy byly vzorky zřejmě neopatrnou manipulací znečištěné a dostala se tak do nich současná DNA. V minulosti se tedy uvádělo, že měl Ötzi předky v severní Itálii. Nová studie využila ty nejmodernější způsoby, jak bezpečně analyzovat genetický materiál, její výsledky vyšly v odborném časopise Cell Genomics.

Sekvenování dědičné výbavy Ötziho ukázalo, že genom pochází z více než 91 procent od anatolských přistěhovalců, tedy od lidí, kteří žili v oblasti dnešního Turecka. Tito první zemědělci přišli před zhruba devíti tisíci lety z Blízkého východu a přinesli do Evropy jí do té doby neznámé obdělávání půdy. Díky němu se dokázali šířit světem velmi rychle a své znalosti přenášeli i do dalších kultur a míst.

Zbylých zhruba devět procent genomu Ötziho pochází od divokých evropských lovců. Vědci z toho vyvozují, že Ötzi pocházel z relativně izolovaného alpského obyvatelstva, které mělo jenom málo kontaktů s jinými evropskými skupinami. „Geneticky to vypadá, že jeho předci přišli přímo z Anatolie,“ řekl Johannes Krause, ředitel lipského Institutu Maxe Plancka pro evoluční antropologii. Poloostrov Anatolie neboli Malá Asie tvoří neevropskou část dnešního Turecka.

Snědější, než se čekalo

Ötzi měl podle genetické analýzy opravdu tmavou pleť – výrazně tmavší než u dnešních Jihoevropanů. Tmavé zabarvení pokožky nalezené mumie tak podle autorů studie nebylo způsobeno tisíci roky v ledu. Ani to, že Ötziho mumie byla prakticky bez vlasů, patrně nebylo způsobeno uložením v ledu. Původně tmavooký a černovlasý Ötzi měl podle vědců geneticky sklon k vypadávání vlasů a pravděpodobně měl pokročilou pleš.

Ötziho mumie je dnes umístěna v archeologickém muzeu v Bolzanu, které ukazuje i rekonstrukci jeho podoby, ovšem se světlou pletí a dlouhými vlasy. „Nebudeme rekonstrukci hned upravovat,“ řekla agentuře DPA mluvčí muzea Katharina Herselová. Podle ní sice lze dědičné vlohy analyzovat, ale i vědci jsou zdrženliví ohledně toho, zda, kdy a do jaké míry se za života jedince projeví.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Do vesmíru zamířil teleskop, který má pomoci vytvořit jeho „atlas“

Americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) do kosmu vyslal teleskop Nancy Grace Romanové, který má napomoci odhalit některé z největších záhad kosmu. Observatoř, pojmenovanou po americké astronomce, vynesl ve 13:26 SELČ z raketodromu Kennedyho vesmírného střediska na Floridě nosič Falcon Heavy soukromé firmy SpaceX. Od zařízení se očekává, že pomůže vytvořit nový „Atlas vesmíru“, poznamenala agentura AFP.
před 13 hhodinami

Jak se dožít 110 let? Japonští vědci vidí klíč v imunitním systému

Japonsko patří mezi země s nejvyšší průměrnou délkou života a také je šampionem v počtu takzvaných superstoletých, tedy lidí, kteří se dožili nejméně 110 let. Zatímco v celých dějinách Česka i Československa se takového věku dožilo prokazatelně jen dvanáct osob, v Japonsku jich nyní žije přibližně 150. Právě tuto skupinu teď tamní vědci detailně prozkoumali, aby zjistili, jak si takovou délku života zasloužili.
před 18 hhodinami

Invazní čalounici našli na Šumavě. O samotářce se toho ví jen málo

Při výzkumu na Šumavě narazili vědci z Jihočeské univerzity na invazní asijskou včelu čalounici jerlínovou. Objev je výjimečný tím, že se poprvé objevila tak vysoko v podhůří.
před 19 hhodinami

Smrt českého krále i další turecká expanze. Bitva u Moháče zásadně ovlivnila dějiny

Na konci srpna 1526 se nedaleko dolnouherského města Moháč odehrála bitva, jejíž výsledek na dlouhá staletí ovlivnil dějiny střední Evropy. Síly osmanského sultána Sulejmana I. Nádherného totiž drtivě porazily oddíly česko-uherského krále Ludvíka Jagellonského, což Turkům mimo jiné otevřelo cestu k ohrožování středoevropského prostoru. Krátce po bitvě navíc zemřel král Ludvík, jehož smrt znamenala vymření česko-uherské větve Jagellonců a následně i mocenský vzestup Habsburků.
29. 8. 2026

Německé letiště se potýká s malárií

Dosavadní dopad ohniska malárie, které se objevilo na frankfurtském letišti v Německu, čítá šest nakažených a dva mrtvé. Epidemiologové se pokoušejí přijít na to, jak se nákaza na místě rozšířila.
28. 8. 2026

Ruští vyděrači obelhali agenta AI. Ten pro ně napadl několik firem

Varování expertů na internetovou bezpečnost se vyplnila. Agentura Reuters popsala, jak skupina rusky hovořících zločinců zneužila komerčně dostupný model agentské umělé inteligence (AI) k útoku na řadu zahraničních společností.
28. 8. 2026

Letošní hurikánová sezona je zatím bez hurikánů. Meteorolog vysvětluje proč

Tropický Atlantik je na konci srpna nezvykle klidný. Od začátku letošní hurikánové sezony se v něm vytvořily pouze tři pojmenované tropické bouře – Arthur, Bertha a Cristobal – a ani jedna z nich nedosáhla síly hurikánu. Z hlediska celkové energie tropických cyklon je letošní začátek sezony dokonce nejslabší za téměř čtyři desetiletí. Přitom zrovna přichází období, kdy by měl tropický Atlantik začít naopak naplno ožívat. Co se v Atlantiku letos děje?
28. 8. 2026

Podívejte se na fotky částečného zatmění Měsíce

Na noční obloze nad značnou částí Evropy se v pátek nad ránem dalo pozorovat téměř úplné zatmění Měsíce. K tomuto jevu dochází, když se Země ocitne mezi Sluncem a Měsícem a vrhá svůj stín na Měsíc.
28. 8. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.