Nová analýza DNA odhalila skutečný původ Ötziho

Nahrávám video

Nová studie detailně zmapovala DNA „ledového muže“ Ötziho. Ukázala, že většina jeho genomu pocházela od pravěkých zemědělců, kteří přišli do Evropy z asijské části dnešního Turecka. Dosud se přitom myslelo, že Ötzi měl předky v severní Itálii.

Pleš, tmavé oči a velmi tmavá pleť. Tak podle nové studie vypadal pravěký „ledový muž“ Ötzi, jehož mumie byla v mimořádně zachovalém stavu objevena na alpském ledovci roku 1991.

Muž, který žil v tyrolských Alpách kolem roku 3250 před naším letopočtem, pocházel geneticky přímo od prvních zemědělců, kteří do Evropy přišli před zhruba osmi až devíti tisíci lety z Blízkého východu.

Ötzi – muž z ledu
Zdroj: Wikipedia.org/archaeologie-online.de/iceman.it/ČTK

Studie analyzovala genetickou výbavu Ötziho. Vědci to sice udělali už v minulosti, ale ukázalo se, že tehdy byly vzorky zřejmě neopatrnou manipulací znečištěné a dostala se tak do nich současná DNA. V minulosti se tedy uvádělo, že měl Ötzi předky v severní Itálii. Nová studie využila ty nejmodernější způsoby, jak bezpečně analyzovat genetický materiál, její výsledky vyšly v odborném časopise Cell Genomics.

Sekvenování dědičné výbavy Ötziho ukázalo, že genom pochází z více než 91 procent od anatolských přistěhovalců, tedy od lidí, kteří žili v oblasti dnešního Turecka. Tito první zemědělci přišli před zhruba devíti tisíci lety z Blízkého východu a přinesli do Evropy jí do té doby neznámé obdělávání půdy. Díky němu se dokázali šířit světem velmi rychle a své znalosti přenášeli i do dalších kultur a míst.

Zbylých zhruba devět procent genomu Ötziho pochází od divokých evropských lovců. Vědci z toho vyvozují, že Ötzi pocházel z relativně izolovaného alpského obyvatelstva, které mělo jenom málo kontaktů s jinými evropskými skupinami. „Geneticky to vypadá, že jeho předci přišli přímo z Anatolie,“ řekl Johannes Krause, ředitel lipského Institutu Maxe Plancka pro evoluční antropologii. Poloostrov Anatolie neboli Malá Asie tvoří neevropskou část dnešního Turecka.

Snědější, než se čekalo

Ötzi měl podle genetické analýzy opravdu tmavou pleť – výrazně tmavší než u dnešních Jihoevropanů. Tmavé zabarvení pokožky nalezené mumie tak podle autorů studie nebylo způsobeno tisíci roky v ledu. Ani to, že Ötziho mumie byla prakticky bez vlasů, patrně nebylo způsobeno uložením v ledu. Původně tmavooký a černovlasý Ötzi měl podle vědců geneticky sklon k vypadávání vlasů a pravděpodobně měl pokročilou pleš.

Ötziho mumie je dnes umístěna v archeologickém muzeu v Bolzanu, které ukazuje i rekonstrukci jeho podoby, ovšem se světlou pletí a dlouhými vlasy. „Nebudeme rekonstrukci hned upravovat,“ řekla agentuře DPA mluvčí muzea Katharina Herselová. Podle ní sice lze dědičné vlohy analyzovat, ale i vědci jsou zdrženliví ohledně toho, zda, kdy a do jaké míry se za života jedince projeví.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Doporučujeme

Nářečí má na mozek podobně pozitivní vliv jako cizí jazyk, tvrdí němečtí vědci

Učení se cizím jazykům bystří mozek a udržuje ho v kondici, to samé ale platí i pro dialekty. Tvrdí to vědci z univerzity v západoněmeckém Marburgu, kteří takovou studii zveřejnili v odborném magazínu Nature Scientific Reports, jak upozornila regionální veřejnoprávní stanice MDR.
17. 7. 2026

Držitel Nobelovy ceny za chemii opustil USA. Nové místo našel v Číně

Chemik a nositel Nobelovy ceny Omar Yaghi se rozhodl opustit Spojené státy, kde až doposud působil. Nové místo mu nabídla Čína, kde povede laboratoř pro výzkum materiálů s využitím umělé inteligence (AI). Hlavním důvodem této změny jsou podle něj současné podmínky v USA.
17. 7. 2026

Uzavíráme zvířata v menších lokalitách. Je to cesta k jejich záhubě, varuje expertka

„Liniovými stavbami krájíme krajinu na menší části, čímž porcujeme i možnost zvířat migrovat a zavíráme ty populace v menších lokalitách, což je cestou k jejich postupné záhubě,“ říká ředitelka Odboru druhové ochrany Agentury ochrany přírody a krajiny (AOPK) Jindřiška Jelínková. V obsáhlém rozhovoru o ekologické konektivitě, tedy průchodnosti krajiny pro zvířata na zemi, ve vodě i ve vzduchu, vysvětluje, jak lidská infrastruktura krajinu narušuje, co to způsobuje zvířatům i jak lze tyto nežádoucí efekty kompenzovat. Na to se zaměřuje i aktuální projekt AOPK, jehož je Jelínková odbornou garantkou.
17. 7. 2026

Vědce v Lotyšsku znepokojuje možné ohrožení akademické svobody

Vědci vyjadřují obavy z možného ohrožení akademické svobody poté, co se dozvěděli, že lotyšský parlament Saeima hodlá projednat užitečnost určitých výzkumů.
16. 7. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.