Poslechněte si, jak mluvil Ötzi: Experti rekonstruovali jeho hlasivky i hlas

Žil před 5300 let, přesto dnes víme, jak mluvil. Ledovcový muž Ötzi byl objeven před 25 lety; na konferenci k tomuto výročí vědci oznámili výsledky nových výzkumů.

Celý týden se v italském Bolzanu konala konference věnovaná Ötzimu. Právě v Bolzanu jeho skvěle zachovaná mumie totiž v současnosti leží. Pomocí kombinace špičkové technologie vědci dokázali rekonstruovat, jak vypadalo jeho kompletní hlasové ústrojí – a díky tomu pak digitálně rekonstruovali i jeho hlas. Poslechněte si ho:


„Nedokážeme říci, jestli jsme dokázali původní Ötziho hlas rekonstruovat zcela přesně, chybí nám k tomu některé zásadní informace,“ popsal obtížnost takové práce Rolando Füstös, laryngolog, který výzkum vedl. „Ale se dvěma provedenými měřeními jsme určili délku hlasivek i hrtanu, což nám umožnilo přibližně napodobit zvuk opravdového hlasu Ötziho, když ještě žil,“ uvedl Füstös pro web Discovery News.

Hlas starší než pyramidy

  • Výpočetní tomografie (Computed Tomography, CT) je radiologická vyšetřovací metoda, která pomocí rentgenového záření umožňuje zobrazení vnitřností těl živočichů. Metoda se využívá hlavně v oblasti medicíny, kde slouží k diagnostice širokého spektra poranění a chorob.

Vědci vycházeli z CT scanů mumie, díky nimž byli schopní rekonstruovat hlasové ústrojí Ötziho. Nejdůležitější jsou sice při vytváření hlasu hlasivky, ale pro výslednou podobu zvuku hraje klíčovou roli hrtan: čím delší hrtan a širší hlasová štěrbina, tím hlubší hlas. To je mj. příčinou toho, proč mají muži hlubší hlas než ženy – na délku hrtanu má vliv hladina mužského pohlavního hormonu testosteronu.

Italští experti dokázali v počítači zcela rekonstruovat podobu Ötziho hlasového ústrojí. Protože měl ledovcový muž poměrně velkou hlavu a štíhlé tělo, odhadují vědci, že jeho hlas měl frekvenci mezi 100-150 Hz, tedy velmi podobný dnešnímu dospělému muži.

Kdo byl  Ötzi?

Pračlověk, uchovaný za pomoci mocné síly alpského ledovce, za svého života měřil 160 centimetrů – mumie je o něco menší, „scvrkla se“ na pouhých 154 cm. Zaživa Ötzi vážil kolem 50 kilogramů, nosil boty číslo 38 a podle analýzy DNA měl hnědé oči a tmavě hnědé až černé vlasy. Nosil také bradku. Ve své době patřil ke staříkům, v době jeho smrti mu totiž bylo podle archeologů 35 až 40 let, což bylo na dobu měděnou, ve které žil, poměrně hodně. Archeologům i tak ale jeho mumie pomohla doplnit spletitou mozaiku toho, jak se v době měděné žilo.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Americká vědkyně vytvořila umělé buňky, které se umí samy rozmnožovat

Dělí se, replikují svůj genom, vypadají jako živé. Ale tyto buňky vznikly pod rukama vědců v laboratoři. Od opravdového umělého života je sice dělí ještě propast, ale jsou prvním náznakem toho, jak by v budoucnosti mohl vypadat.
před 5 hhodinami

Obři na jídelníčku. První obyvatelé Ameriky byli specialisté na lov megafauny

Nejstarší původní obyvatelé Ameriky se velmi úzce potravně specializovali.. Kamkoliv na tomto kontinentu vkročili – od Aljašky až po nejjižnější části Latinské Ameriky – tam lovili tu největší možnou kořist. Tedy zvířata, která se dnes označují za megafaunu.
před 6 hhodinami

Tři mohyly, 150 generací pohřbívání. Čeští archeologové popsali unikátní místo

Více než čtyři a půl tisíce let se pravěké civilizace vracely na pohřebiště v polských Muszkowicích. Na dlouholetý význam tohoto posvátného místa přišli společně čeští a polští archeologové. Zatímco většinu podobných mohyl v tuzemsku zničilo intenzivní zemědělství, v Muszkowicích se pohřebiště dochovala včetně nadzemních částí.
před 8 hhodinami

Bakteriofágy pronikají do zlatého stafylokoka jako „vesmírní mariňáci“

Otázku, jak zabít zlatého stafylokoka, tedy nebezpečnou bakterii, která v Česku připraví o život až stovky lidí ročně, pomáhá zodpovědět nový výzkum vědců z CEITEC Masarykovy univerzity. Ti odhalili, jak bakteriofágy – viry napadající bakterie – překonávají mimořádně silnou buněčnou stěnu bakterií, mezi které patří právě i zlatý stafylokok.
před 10 hhodinami

V tropickém Pacifiku nastaly podmínky jevu El Niňo, uvedli výzkumníci

V tropickém Paficiku nastaly podmínky klimatického jevu El Niňo, uvedla novozélandská výzkumná organizace Earth Sciences (ESNZ). Varovala také, že dopady na počasí na Novém Zélandu se v nadcházejících měsících pravděpodobně zintenzivní, připojila agentura Reuters. ESNZ se oznámením výskytu El Niňa v sezonní klimatické předpovědi připojila ke svým protějškům v Austrálii, Japonsku a USA, napsal web RNZ.
03:25Aktualizovánopřed 13 hhodinami

Nebyl to vrah, ale prvok. Vědci vysvětlili záhadnou renesanční smrt

Dva z nejmocnějších mužů renesanční Itálie zemřeli ze stejného důvodu. Prokázala to studie, jejíž autoři zkoumali ostatky synů Cosima di Medici. U jednoho z nich se spekulovalo o vraždě arzénem, ale vědci teď dokázali, že to byla malárie.
včera v 16:31

První důkaz o obřích dinosaurech v Antarktidě ležel roky v šuplíku

V Antarktidě žili v pravěku dinosauři – to je obecně známé tvrzení, za kterým se ale skrývá spousta problémů. Vědci o tom totiž vědí nečekaně krátkou dobu a důkazů je mnohem méně, než se tuší. Paleontologové teď popsali, jak náhodný byl objev prvního obřího antarktického dinosaura.
včera v 14:45

Meteorologové překopali systém výstrah

Od středy 1. července 2026 přechází Český hydrometeorologický ústav na nový výstražný systém. Ten dosavadní byl založený na klimatologických měřítcích, ten nový se ale soustředí už hlavně na dopady těchto nebezpečných meteorologických a hydrologických jevů. Změn je ale víc.
včera v 13:18

Evropský pohled