Znečištěné ovzduší přispělo k 15 procentům úmrtí pacientů s nemocí covid-19. To je odhad mezinárodní studie vydané v odborném časopise Cardiovascular Research, o které informovala agentura AFP. Míra se ale mezi světovými zeměmi výrazně liší. Nejvyšší procenta vykazují Česká republika a další země ve střední Evropě, nejnižší naopak Austrálie nebo Nový Zéland.
Studie: K téměř třetině úmrtí na covid-19 v Česku přispělo nezdravé ovzduší
Autoři studie, která prošla recenzním řízením, poukazují na souvislost mezi nezdravým ovzduším a úmrtností pacientů s nemocí covid-19. „Znečištění ovzduší poškozuje plíce a zvyšuje aktivitu receptoru ACE-2, což vede k vyššímu vstřebávání viru,“ uvádí spoluautor studie Thomas Munzel z Univerzity Johannese Gutenberga v Mohuči.
Největší úmrtnost je ve znečištěných zemích
Studie uvádí několik souvislostí, jež potvrzují její závěry. V Číně byl vliv znečištění ovzduší na úmrtnost pacientů s covidem-19 prokázán, tvrdí studie. Poukazuje také na to, že vysokou míru znečištění a vysoký výskyt jemných prachových částic vykazuje dlouhodobě také Pádská nížina, kde se nachází Lombardie. V první vlně epidemie koronaviru právě tento italský region vykazoval vysokou úmrtnost pacientů s covidem-19.
Odhadovaný podíl znečištění na úmrtnosti na Covid-19 (v procentech). Horní graf ukazuje vliv znečištění ze všech civilizačních zdrojů, dolní graf jen vliv fosilních paliv. Čím zmavší barva, tím větší je podíl.
Podle odhadů vypracovaných profesorem Josem Lelieveldem z Ústavu Maxe Plancka pro chemii znečištění ovzduší a emise způsobené lidskými aktivitami přispěly celosvětově k 15 procentům úmrtí pacientů s covidem-19. Nejvyšší míru mezi sledovanými zeměmi vykazuje Česká republika s 29 procenty.
Podobná procenta ale vykazují i okolní země, například Polsko (28 procent), Slovensko a Rakousko (obě 27 procent) či Německo (26 procent). Nejnižší odhady studie uvádí u Izraele (6 procent), Austrálie (3 procenta) a Nového Zélandu (1 procento).
