Studie: K téměř třetině úmrtí na covid-19 v Česku přispělo nezdravé ovzduší

Znečištěné ovzduší přispělo k 15 procentům úmrtí pacientů s nemocí covid-19. To je odhad mezinárodní studie vydané v odborném časopise Cardiovascular Research, o které informovala agentura AFP. Míra se ale mezi světovými zeměmi výrazně liší. Nejvyšší procenta vykazují Česká republika a další země ve střední Evropě, nejnižší naopak Austrálie nebo Nový Zéland.

Autoři studie, která prošla recenzním řízením, poukazují na souvislost mezi nezdravým ovzduším a úmrtností pacientů s nemocí covid-19. „Znečištění ovzduší poškozuje plíce a zvyšuje aktivitu receptoru ACE-2, což vede k vyššímu vstřebávání viru,“ uvádí spoluautor studie Thomas Munzel z Univerzity Johannese Gutenberga v Mohuči.

Největší úmrtnost je ve znečištěných zemích

Studie uvádí několik souvislostí, jež potvrzují její závěry. V Číně byl vliv znečištění ovzduší na úmrtnost pacientů s covidem-19 prokázán, tvrdí studie. Poukazuje také na to, že vysokou míru znečištění a vysoký výskyt jemných prachových částic vykazuje dlouhodobě také Pádská nížina, kde se nachází Lombardie. V první vlně epidemie koronaviru právě tento italský region vykazoval vysokou úmrtnost pacientů s covidem-19.

Odhadovaný podíl znečištění na úmrtnosti na Covid-19 (v procentech). Horní graf ukazuje vliv znečištění ze všech civilizačních zdrojů, dolní graf jen vliv fosilních paliv. Čím zmavší barva, tím větší je podíl.
Zdroj: Oxford Press

Podle odhadů vypracovaných profesorem Josem Lelieveldem z Ústavu Maxe Plancka pro chemii znečištění ovzduší a emise způsobené lidskými aktivitami přispěly celosvětově k 15 procentům úmrtí pacientů s covidem-19. Nejvyšší míru mezi sledovanými zeměmi vykazuje Česká republika s 29 procenty.

Podobná procenta ale vykazují i okolní země, například Polsko (28 procent), Slovensko a Rakousko (obě 27 procent) či Německo (26 procent). Nejnižší odhady studie uvádí u Izraele (6 procent), Austrálie (3 procenta) a Nového Zélandu (1 procento).

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Překonání rekordu o 1,5 stupně je bezprecedentní, upozornil ČHMÚ

Současná klimatická změna je podle Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) mimořádně rychlá a lidé se na ni musí adaptovat. Překonání teplotního maxima pro Česko o 1,5 stupně, jako se to stalo tento víkend, je podle meteorologů „naprosto bezprecedentní“.
před 6 hhodinami

Pravěká jeskyně byla plná lidských těl. Teď vědci zjistili, že byla zřejmě jen ženská

Před asi 300 tisíci lety žil na jihu Afriky druh pravěkého člověka Homo naledi, který byl mnohem menší než současní lidé, ale možná už své mrtvé pohřbíval. Vědci teď prozkoumali největší takové možné pohřebiště a s překvapením zjistili, že jsou tam zřejmě pouze ženská těla. Studie vyšla v časopise Cell.
před 20 hhodinami

Vaječníky po menopauze mohou pomáhat s imunitou, naznačuje studie

Když vědci zkoumali lidské vaječníky, zjistili, jak se v nich projevuje stárnutí. Aby zjistili víc, provedli několik experimentů na myších – u nich ověřili, že když přestanou vlivem věku fungovat, získají jiné funkce. Autoři nové studie věří, že u lidí by mohl proces fungovat podobně.
27. 6. 2026

Teplotní rekordy v pátek ohlásily desítky stanic. Podívejte se

Česko v posledních dnech sevřely mimořádně vysoké teploty. V pátek padl první teplotní rekord už po jedenácté hodině dopoledne. Nejtepleji bylo stejně jako v několika předchozích dnech v Doksanech na Litoměřicku, kde naměřili 38,1 stupně Celsia. Rekordní hodnota pro 26. červen to ale pro tuto stanici není, v roce 2019 tam bylo ještě o osm desetin stupně tepleji. Rekordy pro 26. června padly na 66 ze 171 stanic, které měří více než 30 let, což představuje 39 procent.
26. 6. 2026Aktualizováno26. 6. 2026
Načítání...