Pandemie covidu-19 snížila střední délku života v řadě zemí nejvýraznějí za posledních sedmdesát let. Mezi evropskými státy ale panují výrazné rozdíly. Některé z nich dokázaly loni pokles střední délky života zvrátit, například v Norsku se dokonce od vypuknutí pandemie naděje dožití prodloužila o 1,7 měsíce.
Naděje dožití se od pandemie zkrátila nejvíc Bulharům. Norové si naopak polepšili
V České republice se od roku 2019 naděje dožití zkrátila o 22 měsíců, na Slovensku dokonce o 33 měsíců. Vyplývá to ze studie skupiny evropských vědců, která byla zveřejněna v časopise Nature Human Behaviour.
„Střední délka života vyjadřuje současný stav zdraví populace. Pokud stoupá úmrtnost, naděje dožití se zkracuje, a naopak,“ píše se ve studii, která zkoumala vývoj ve 29 zemích v letech 2015 až 2021 se zvláštním zaměřením na dva pandemické roky (2020 a 2021). Analyzovala data z velké části evropských zemí, ze Spojených států a z Chile.
Střední délka života neboli naděje dožití udává průměrný počet let, který má před sebou jedinec v určitém věku, pokud by zůstaly zachovány úmrtnostní poměry ve sledovaném období.
Naděje dožití
Nejhůř dopadly postkomunistické země, nejlépe sever Evropy
Nejvíce se zkrátila střední délka života od začátku pandemie v Bulharsku (o 43 měsíců), druhé je v této tabulce Slovensko (33 měsíců) a třetí Spojené státy (28 měsíců).
Česká republika skončila v tomto hodnocení osmá, střední délka života se v tuzemsku od roku 2019 zkrátila o 22 měsíců.
Nejlépe na tom jsou podle studie severské země – ve Švédsku, Finsku a Dánsku se naděje dožití zkrátila ani ne o měsíc (stejně jako ve Švýcarsku) a v Norsku se dokonce o necelé dva měsíce prodloužila.
Ze studie rovněž vyplynulo, že naděje dožití se zkrátila méně v zemích, kde byla větší proočkovanost proti covidu-19. Pandemie rovněž zvětšila rozdíl mezi střední délkou života mužů a žen, vyplynulo ze studie, na níž se podíleli vědci z Oxfordské univerzity či z Institutu Maxe Plancka – ten také výzkum financoval.
Většina zemí zaznamenala značné prodloužení střední délky života ve druhé polovině 20. století. V tomto století se ale tempo prodlužování naděje dožití v některých vyspělých zemích zpomalilo už před pandemií covidu-19, například v USA či Anglii, Walesu a Skotsku. Jedním z důvodů mohla být obezita či nemoci jako například cukrovka.
Podle studie se většina vyspělých evropských zemí z pandemického vlivu na délku života brzy vzpamatuje, naopak v USA či Rusku odhadují vědci další zkracování naděje dožití.