Jako kosmická chobotnice. Astrofyzici poprvé pozorovali černou díru propojenou „chapadly“ s výtryskem hmoty

Astronomové poprvé na snímku zachytili stín černé díry a silný proud materiálu, který z ní vychází. Tato supermasivní černá díra tvoří centrum galaxie Messier 87 neboli M87.

Objev trval řadu let – samotné pozorování, jehož výsledkem snímek je, proběhlo už roku 2018. Podílelo se na něm několik dalekohledů rozmístěných na různých místech Země. Tím, že Atacama Large Millimeter/submillimeter Array v Chile, Grónský teleskop a Global Millimetre VLBI Array teleskopů z Evropy a Severní Ameriky spojily své síly, vznikl jeden virtuální teleskop, mnohem silnější než jeho jednotlivé části. Díky tomu se astronomové mohli podívat na černou díru vzdálenou 55 milionů let v detailu, jaký ještě nikdo předtím neviděl.

Nový snímek může podle vědců pomoci získat více informací o tom, jak se černé díry chovají a co jim umožňuje vypouštět energetické proudy materiálu do vesmíru.

Jako miliardy Sluncí

Objekt, který sledovali, je sice nesmírně daleko, je ale současně nepředstavitelně velký a hmotný. Už jen představit si rozměry našeho Slunce není snadné – a černá díra v galaktickém centru M87 je 6,5 miliardkrát hmotnější.

Vizualizace výtrysku
Zdroj: Nature

Černá díra tvoří střed této velké galaxie. Pohlcuje tam plyn a prach – ale také celé hvězdy, pokud se dostanou příliš blízko. V minulosti si vědci mysleli, že černé díry jsou „němé“, tedy že jen pohlcují hmotu a samy nic nevydávají. Jenže tyto objekty mohou také vysílat silné proudy materiálu, které se rozletí vesmírem takovou silou a rychlostí, že se dostanou i mimo svou rodnou galaxii.

„Víme, že tyto výtrysky jsou vyvrhovány z okolí černých děr, ale stále ještě plně nerozumíme tomu, jak k tomu dochází. Abychom to mohli přímo studovat, potřebujeme pozorovat původ jetu co nejblíže černé díře,“ uvedl v tiskové zprávě hlavní autor studie Ru-Sen Lu, astronom z Astronomické observatoře v Šanghaji v Číně.

Na novém snímku je dobře viditelné spojení mezi základnou výtrysku a hmotou vířící kolem supermasivní černé díry. Předchozí pozorování zobrazovala oba jevy odděleně, včetně prvního přímého snímku černé díry, zveřejněného v roce 2019. 

Kosmický lupič

A co jsou tyto výtrysky vlastně zač? Když hmota zachycená gravitací černé díry obíhá kolem svého únosce, zahřívá se a uvolňuje pak energii ve formě záření ve vlnových délkách světla. Toto světlo potom vytváří prstencovou strukturu, která je vidět, jak září kolem stínu černé díry.

„Na této vlnové délce můžeme vidět, jak se výtrysk vynořuje z emisního prstence kolem centrální supermasivní černé díry,“ popsal jev spoluautor studie Thomas Krichbaum z Institutu Maxe Plancka pro radioastronomii.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Rok 2025 byl po předchozích dvou letech nejteplejším v historii měření

Rok 2025 byl třetím nejteplejším rokem v historii měření. Průměrná globální teplota dosáhla 14,97 stupně Celsia. Byl tedy jen nepatrně (o 0,01 stupně Celsia) chladnějším než rok 2023 a o 0,13 stupně Celsia chladnějším než rok 2024, který byl vůbec nejteplejším rokem v historii měření. Uvedla to meteorologická služba Evropské unie Copernicus. Posledních jedenáct let bylo zároveň nejteplejších v historii měření.
před 5 hhodinami

Virus HIV se učí odolávat jedinému léku. Tvrdě za to ale platí

Vědci z americké společnosti Gilead Sciences, která má jediný účinný lék na HIV, otestovali, jestli se tento virus této látce nedokáže přizpůsobit. Výsledky naznačují, že ano, ale současně ukazují, že to ve skutečnosti nemusí být příliš nebezpečné.
před 15 hhodinami

Stárnoucímu Česku dojdou mladí lidé, ukazují velká data

Během pouhých deseti let začne odcházet do důchodu silná generace Husákových dětí. Přinese to zásadní demografickou proměnu, která změní celou českou společnost. Nejenže bude méně lidí na to, aby vydělávali na penze stále rostoucí skupině, ale především bude potřeba mnohem více sociální péče pro seniory.
10. 1. 2026Aktualizováno12. 1. 2026

První lidé lovili pomocí jedu už před 60 tisíci lety

Lidé druhu Homo sapiens na jihu Afriky používali už před šedesáti tisíci lety otrávené šípy. Dokázali to švédští vědci na základě nálezu takových zbraní na území dnešní Jihoafrické republiky. O nejstarším nálezu svého druhu informovali v článku, který zveřejnil odborný časopis Science Advances.
12. 1. 2026

„Sedmé nebe“ je úplně nový druh vesmírného objektu

Galaxie, která selhala, respektive oblak temné hmoty z počátku vesmíru – tak astronomové popisují vzdálený kosmický objekt, který objevili. Dali mu název Cloud-9, což by se dalo do češtiny nejlépe přeložit jako „Sedmé nebe“.
11. 1. 2026

Čeští vědci navrhli řešení klimatické změny. Klíčem je kácení severských lesů

Vědci navrhli prozkoumat možnost ukládání uhlíku pomocí splavování masy vykácených stromů do Severního ledového oceánu z lesů, které rostou v povodí sibiřských veletoků Obu, Jeniseje a Leny a severoamerických řek Yukonu a Mackenzie. V této oblasti se nachází asi sto gigatun uhlíku, který je uložený ve dřevě stromů. Vykácením přibližně jednoho procenta těchto lesů a splavením kmenů do oceánu by bylo možné snížit množství emisí o jednu gigatunu, tedy desetinu emisí vypuštěných lidstvem za rok.
10. 1. 2026

Dvacet pod nulou, nebo jen pět? Předpovědi počasí na příští týden se silně liší

Úspěšnost předpovědí počasí se v posledních letech zásadně zlepšila. I tak se ale vyskytne situace, která představuje i pro nejmodernější předpovědní modely a zkušené meteorology značnou výzvu. Momentálně se týká příštího týdne.
9. 1. 2026

Genetická šifra mistra Leonarda. Vědci možná získali jeho DNA

Mezinárodní vědecký tým našel s pomocí velmi detailních analytických metod stopy DNA na kresbě připisované renesančnímu géniovi Leonardu da Vincimu. Mohly by patřit samotnému mistrovi a univerzálnímu učenci, k identifikaci jeho DNA ale ještě zbývá daleká cesta. O studii informoval časopis Science.
9. 1. 2026
Načítání...