Jako kosmická chobotnice. Astrofyzici poprvé pozorovali černou díru propojenou „chapadly“ s výtryskem hmoty

Astronomové poprvé na snímku zachytili stín černé díry a silný proud materiálu, který z ní vychází. Tato supermasivní černá díra tvoří centrum galaxie Messier 87 neboli M87.

Objev trval řadu let – samotné pozorování, jehož výsledkem snímek je, proběhlo už roku 2018. Podílelo se na něm několik dalekohledů rozmístěných na různých místech Země. Tím, že Atacama Large Millimeter/submillimeter Array v Chile, Grónský teleskop a Global Millimetre VLBI Array teleskopů z Evropy a Severní Ameriky spojily své síly, vznikl jeden virtuální teleskop, mnohem silnější než jeho jednotlivé části. Díky tomu se astronomové mohli podívat na černou díru vzdálenou 55 milionů let v detailu, jaký ještě nikdo předtím neviděl.

Nový snímek může podle vědců pomoci získat více informací o tom, jak se černé díry chovají a co jim umožňuje vypouštět energetické proudy materiálu do vesmíru.

Jako miliardy Sluncí

Objekt, který sledovali, je sice nesmírně daleko, je ale současně nepředstavitelně velký a hmotný. Už jen představit si rozměry našeho Slunce není snadné – a černá díra v galaktickém centru M87 je 6,5 miliardkrát hmotnější.

Vizualizace výtrysku
Zdroj: Nature

Černá díra tvoří střed této velké galaxie. Pohlcuje tam plyn a prach – ale také celé hvězdy, pokud se dostanou příliš blízko. V minulosti si vědci mysleli, že černé díry jsou „němé“, tedy že jen pohlcují hmotu a samy nic nevydávají. Jenže tyto objekty mohou také vysílat silné proudy materiálu, které se rozletí vesmírem takovou silou a rychlostí, že se dostanou i mimo svou rodnou galaxii.

„Víme, že tyto výtrysky jsou vyvrhovány z okolí černých děr, ale stále ještě plně nerozumíme tomu, jak k tomu dochází. Abychom to mohli přímo studovat, potřebujeme pozorovat původ jetu co nejblíže černé díře,“ uvedl v tiskové zprávě hlavní autor studie Ru-Sen Lu, astronom z Astronomické observatoře v Šanghaji v Číně.

Na novém snímku je dobře viditelné spojení mezi základnou výtrysku a hmotou vířící kolem supermasivní černé díry. Předchozí pozorování zobrazovala oba jevy odděleně, včetně prvního přímého snímku černé díry, zveřejněného v roce 2019. 

Kosmický lupič

A co jsou tyto výtrysky vlastně zač? Když hmota zachycená gravitací černé díry obíhá kolem svého únosce, zahřívá se a uvolňuje pak energii ve formě záření ve vlnových délkách světla. Toto světlo potom vytváří prstencovou strukturu, která je vidět, jak září kolem stínu černé díry.

„Na této vlnové délce můžeme vidět, jak se výtrysk vynořuje z emisního prstence kolem centrální supermasivní černé díry,“ popsal jev spoluautor studie Thomas Krichbaum z Institutu Maxe Plancka pro radioastronomii.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Kde leží hranice medicíny? Odpovědi hledá nový pořad Daniela Stacha Na dosah

Česká televize spouští nový diskusní pořad Na dosah. Bude se snažit přiblížit zásadní společenská témata, která mají potenciál rozdělovat společnost tak, aby odborníci i obyčejní lidé mohli hledali shodu. První díl se v úterý 19. května od 20:07 na ČT24 bude věnovat medicíně, která občas může vypadat jako všemocná – ale zatím taková rozhodně není.
před 13 mminutami

Svět je dle expertů k pandemiím náchylnější než před covidem

Ani po epidemii eboly v západní Africe před necelými deseti lety, pandemii covidu-19 a nouzové situaci kolem infekčního onemocnění mpox (dříve opičí neštovice) není svět bezpečnějším místem před propuknutím nových pandemií. Uvedlo to mezinárodní expertní grémium na úvod výročního zasedání Světového zdravotnického shromáždění, které je orgánem Světové zdravotnické organizace (WHO). Šéf WHO Tedros Adhanom Ghebreyesus prohlásil, že svět nyní zažívá nebezpečné časy.
před 1 hhodinou

WHO zkoumá možnosti vakcín a léčby proti epidemii eboly v Kongu

Světová zdravotnická organizace (WHO) zkoumá, zda by některé kandidátské vakcíny, tedy očkovací látky ve fázi výzkumu, nebo léčebné postupy, mohly být použity k potlačení epidemie eboly v Kongu (Demokratické republice Kongo). Informovala o tom v úterý agentura AFP. Organizace již dříve vyhlásila nárůst počtu případů vysoce nakažlivé hemoragické horečky za mezinárodní zdravotní stav nouze.
před 1 hhodinou

Po týdnu tréninku se lidský mozek naučí přijmout nemožné. Včetně létání

Člověk neumí vlastní silou létat. Nikdy to neuměl, a pokud se genetika nestane opravdu neskutečně pokročilou, nebude to umět nikdy. Lidský mozek je na tento fakt naprogramovaný miliony let evoluce našeho druhu. A přesto – náš mozek je tak neuvěřitelně přizpůsobivý a současně učenlivý, že se dá přesvědčit k tomu, že jeho nositel létat umí. A dokonce pak podle toho mění své další funkce. Prokázal to pozoruhodný experiment čínských vědců.
před 3 hhodinami

Historička: „Bílí“ migranti z Ruska nakopli československou vědu i techniku

Když do Československa přišli po první světové válce ruští emigranti, nabídla jim nově vzniklá republika vzdělání, pomoc i zázemí. A oni se jí za to odvděčili špičkovými výkony v technických oborech, popisuje v rozhovoru pro ČT24 historička Dana Hašková.
před 5 hhodinami

Klíšťata ve městech jsou infikovanější než v lesích, upozorňují vědci

Klíšťata ve městech jsou prokazatelně až dvakrát infikovanější než ta ze 150 lesních lokalit po celém Česku, kde pracovníci Státního zdravotního ústavu sbírají a testují vzorky. Vědci je hledají pozemním sběrem, informace získávají i přímo od lidí prostřednictvím aplikace Klíšťapka nebo webu Klíšťata ve městě. Za tři roky nasbírali více než dvanáct tisíc klíšťat. Některou z bakterií bylo infikováno 44 procent z nich, čtvrtina pak boreliózou.
před 7 hhodinami

Auta jsou dál největšími znečišťovateli měst. Problémem jsou filtry pevných částic

Automobilová doprava zůstává hlavním znečišťovatelem ovzduší v tuzemských městech. Přesto se situace i díky přísnějším zákonům v posledních letech výrazně zlepšuje. Hlavním problémem ale stále zůstávají nefunkční, nebo dokonce chybějící filtry pevných částic, a to u naftových i benzinových aut. Poukázala na to měření vědců z ČVUT a z Akademie věd.
před 17 hhodinami

Ve stockholmské kavárně člověk slouží umělé inteligenci

Kávu sice nalévá lidská ruka, ale za pultem v experimentální kavárně ve Stockholmu tahá za nitky něco mnohem méně tradičního. Začínající firma Andon Labs se sídlem v San Franciscu svěřila vedení kavárny Andon Café ve švédském hlavním městě zástupkyni umělé inteligence (AI), které říkají Mona, napsala agentura AP.
včera v 13:30
Načítání...