Ruská agrese vůči Ukrajině má závažné dopady na vědecký výzkum v obou zemích i na mezinárodní spolupráci. A řadě vědců na obou stranách hranice jde dokonce o životy.
Když 24. února vtrhla ruská vojska na Ukrajinu, vydal se Sergej Mosjakin, ředitel Botanického ústavu v Kyjevě, s několika klíčovými spolupracovníky zajistit ústav a jeho Národní herbář. Tento projekt uchovává více než dva miliony exemplářů rostlin a představuje kompletní katalog ukrajinsého přírodního bohatství. Jeho zničení by bylo nenahraditelnou zrátou.
Jen o několik kilometrů jižněji se Fedor Danevič a šest jeho kolegů z Ústavu jaderného výzkumu připojili k on-line workshopu pro mezinárodní fyzikální projekt v Jižní Koreji. Na konferenci, která probíhala přes platformu Zoom, se připojilo i několik ruských fyziků. „Jen jeden z nich řekl, že je mu líto, že propukla válka,“ popsal Danevič pro odborný časopis Science. Všichni ostatní Rusové podle něj mlčeli.
Jak pomáhá česká věda:
V týdnech, které ruské invazi předcházely, většina ukrajinských vědců podle Science v útok nevěřila – připadal jim neracionální a považovala ho jen za vychloubání a strašení. Teď se ale během pouhého týdne jejich životy obrátily vzhůru nohama a oni se musejí, stejně jako miliony jejich spoluobčanů, rozhodovat, jestli se ukrýt, utéct do jiných evropských zemí, které jim nabídly ubytování a pracovní příležitosti – anebo bojovat proti invazi.
Zatímco ruské síly bombardovaly Kyjev a snažily se ho obklíčit, Mosjakin a někteří jeho kolegové botanici se schovali doma, jiní utekli k příbuzným na venkově. Danevič sice chtěl zůstat v Kyjevě, ale nakonec ho přesvědčil syn, aby uprchli do Budapešti. V současné době se pokouší dostat do Rumunska.
Přerušení styků s ruskou vědou
Odsouzení invaze se na Rusko snáší z mnoha stran a na Západě proto sílí hlasy vyzývající k přerušení styků s ruskými vědci. „Sedím teď se svou šestaosmdesátiletou matkou, která je významnou biochemičkou, poslouchám zvuky bitvy asi dvacet kilometrů na západ a čekám na další bombardování,“ popsal pro Science Maksym Strikha, fyzik a bývalý vysoký úředník ukrajinského ministerstva vědy.
„Dovedete si představit, že byste se zeptali polského fyzika, obklíčeného a bombardovaného ve Varšavě v září 1939, zda by bylo fér udržovat vědeckou diplomacii s vědci v nacistickém Německu?“
Důsledky ruského útoku už na mezinárodní vědeckou spolupráci těžce dopadly. Evropská kosmická agentura (ESA) 28. února oznámila, že mezinárodní sankce proti Rusku a „širší souvislosti“ pravděpodobně zpozdí nejméně o dva roky start marsovského vozítka, které je součástí astrobiologické mise ExoMars sponzorované společně Ruskem a ESA.
Massachusettský technologický institut (MIT) se stahuje z klíčové spolupráce se Skolkovským vědeckotechnickým institutem (Skoltech), který MIT pomáhal založit.
Rusové součástí projektů CERN a ITER zůstávají
Minulý týden, když ruské jednotky překročily hranice, byli ukrajinští vědci jedni z prvních, kdo prosil svět o razantnější kroky. V otevřeném dopise zveřejněném 27. února vyzvala Rada mladých vědců při ukrajinském ministerstvu školství a vědy Evropskou komisi, aby „urychleně pozastavila všechny druhy mezinárodní spolupráce s ruskými institucemi“, včetně ukončení účasti Ruska ve stěžejním výzkumném fondu Horizon Europe.
Vyzvali také k vyloučení Ruska ze dvou významných mezinárodních výzkumných a vývojových podniků – experimentálního fúzního reaktoru ITER ve Francii a jaderného výzkumného centra CERN ve Švýcarsku.
Rusko prozatím součástí programu Horizon Europe i dalších evropských programů financování zůstává. A také spolupráce devíti zemí, na níž se Danevič podílí a jejímž cílem je zkoumat povahu neutrin (projekt AMoRE) v jihokorejské podzemní laboratoři Jang-jang, pokračuje. Vedení AMoRE uvedlo, že je odhodlané pokračovat v expertimentech i přes extrémně složitou mezinárodní situaci.
Mezitím ale rychle rostou dopady na ruskou vědu. Kromě dopadů na ExoMars a Skoltech Spojené státy uvalily nové sankce také na transfery technologií do Ruska, které by podle ruské kosmické agentury mohly ohrozit provoz Mezinárodní vesmírné stanice.
Poté, co německé ministerstvo pro výzkum nařídilo pozastavit spolupráci s Ruskem, vypnul Ústav Maxe Plancka pro mimozemskou fyziku hlavní přístroj na ruské výzkumné družici Spektr-RG: německý rentgenový přehledový teleskop eRosita, který má zkoumat velkorozměrovou strukturu vesmíru.
A matematické společnosti v několika zemích minulý týden oznámily, že se nezúčastní Mezinárodního kongresu matematiků, který se měl konat v červenci v ruském Petrohradě, ale nyní se plánuje už jenom jeho virtuální podoba. A i ta bude zřejmě bez zahraničních hostů.
Část ruských vědců invazi odsoudila
V samotném Rusku se někteří vědci snažili projevit solidaritu s Ukrajinou. Více než 4750 ruských vědců a vědeckých novinářů už podepsalo dopis, v němž označili válku za „krok do nikam“, který z Ruska udělá ve vědě i politice vyvrhele.
V otevřeném dopise z 24. února se mimo jiné píše: „Invaze znamená, že my vědci už nebudeme moci normálně vykonávat svou práci: vědecký výzkum je přece nemyslitelný bez spolupráce s kolegy z jiných zemí“. Dopis, který byl zveřejněn na nezávislém vědeckém zpravodajském webu TrV-Nauka, je částečně výzvou mezinárodnímu společenství, „aby jakékoli kroky k potrestání Ruska byly nastavené tak, aby nebyli potrestáni právě lidé, kteří mají námitky proti tomu, co Rusko dělá“, říká Michail Gelfand, odborník na bioinformatiku ze Skoltechu, který se podílí na redakci TrV-Nauka.
Ruským vědcům může navíc ze strany státu hrozit nebezpečí za to, že se vyjadřují ve prospěch Ukrajiny. Úřad ruského generálního prokurátora už prohlásil, že každý, kdo bude přistižen při poskytování pomoci národu nebo organizaci jednající proti Ruské federaci, může být obviněn z vlastizrady.
Úřady již zatkly stovky pouličních demonstrantů, včetně profesora Skoltechu Georgie Bazykina. Významný evoluční genetik byl zadržen 27. února poté, co v centru Moskvy držel ručně psaný nápis „Zastavte válku ještě dnes“. Později byl propuštěn a nyní čeká na soud. Na Twitteru napsal, že jeho osud je „jen drobnou nepříjemností ve srovnání s tím, čemu nyní čelí lidé na Ukrajině nebo čemu bude čelit celý svět včetně Ruska, pokud (prezident Vladimir) Putin dosáhne svého“.
Evropská pomoc přichází
V Evropě nabídla řada institucí útočiště ukrajinským vědcům. Polská Akademie mladých, která je součástí Polské akademie věd (PAN), sestavila desítky ústavů a univerzit, které jsou ochotné uprchlé vědce přijmout. „Chceme jim najít práci v jejich odbornosti,“ říká Jacek Kolanowski z Ústavu bioorganické chemie PAN.
V Německu zase vyzvala Nadace Alexandra von Humboldta Philipp Schwartz-Initiative ukrajinské vědce, aby se ucházeli o finanční podporu u německých partnerů. „Naše laboratoř v Berlíně podpoří vědce, kteří museli uprchnout z Ukrajiny,“ napsal na Twitteru Matthias Rillig, ekolog ze Svobodné univerzity v Berlíně.
Celkově se evropská nabídka koordinuje přes projekt Science for Ukraine.
Mnoho ukrajinských vědců ale slíbilo, že zůstanou a budou bránit svou vlast. „Prakticky celá populace se chopila zbraní,“ říká Oleg Krištál, neurofyziolog z Bogomoleckého fyziologického ústavu, který zůstává v Kyjevě. Mosjakin dodal, že ačkoli je směsicí nejméně čtyř národností, „jsem Ukrajinec, tečka“. A většina Ukrajinců, které zná, „se nebojí zemřít za svou rodnou zemi“, dodal pro Science.
