Evropská organizace pro jaderný výzkum

Velký hadronový urychlovač LHC, který v podzemí na švýcarsko-francouzské hranici vybudovala Evropská laboratoř jaderného výzkumu (CERN), pomáhá vědcům odkrývat tajemství vesmíru. Největší a nejvýkonnější urychlovač částic na světě zahájil provoz 10. září 2008 a už o rok a půl později se díky němu podařilo dosáhnout prvního velkého úspěchu, když se po srážce protonových paprsků podařilo v malém měřítku napodobit podmínky, jaké panovaly ve vesmíru těsně po velkém třesku.

Nárůst cen energií nedopadá jen na domácnosti a firmy, ale i na špičkové vědce. Šetřit tak letos bude i Evropská laboratoř jaderného výzkumu (CERN), která uloží už 28. listopadu, tedy o dva týdny dříve, než je obvyklé, k „zimnímu spánku“ největší urychlovač částic na světě. V příštím roce začne zimní údržba Velkého hadronového urychlovače (LHC) ještě dříve.

Před deseti lety, 4. července 2012, vědci z Evropské organizace pro jaderný výzkum (CERN) oznámili, že objevili novou subatomární částici, která by mohla být Higgsovým bosonem. Higgsův boson, po němž vědci pátrají desítky let, je jedním ze základních stavebních kamenů současné fyziky, protože potvrzuje platnost současné teorie vzniku vesmíru a vysvětluje, jak získaly ostatní částice hmotnost. O rok později britský fyzik Peter Higgs a belgický vědec François Englert obdrželi díky objevu Nobelovu cenu za fyziku.

Stovky vědců spolupracovaly na přesném změření hmotnosti bosonu W, elementární částice zodpovědné za slabou jadernou sílu. Fyzici teď výsledky zveřejnili – a ke svému překvapení zjistili, že boson je hmotnější, než předpovídá Standardní model částicové fyziky. Výsledky vyšly v odborném žurnálu Science.

Ruská agrese vůči Ukrajině má závažné dopady na vědecký výzkum v obou zemích i na mezinárodní spolupráci. A řadě vědců na obou stranách hranice jde dokonce o životy.

Mezinárodnímu týmu Forward Search Experiment (FASER) se poprvé v historii podařilo na urychlovači v CERNu detekovat částice, které by mohly být neutriny.

Vědci, kteří zkoumají částice v projektu CERN, odhalili problém v teorii, která popisuje a vysvětluje základní stavební kameny vesmíru a síly, jimiž se vesmír řídí. Možná tím narazili na zcela neznámou částici nebo dokonce energii.

Částicový detektor vyvinutý v organizaci CERN, používaný i ve vesmírném výzkumu a vyráběný českou firmou, pomohl určit pravost díla připisovaného slavnému renesančnímu malíři Raffaelovi. Technologie využívaná třeba pro měření radiace na Mezinárodní vesmírné stanici dokáže počítat jednotlivé fotony záření a rozlišit jejich vlnovou délku. Výstupem z rentgenu jsou barevné snímky, které podle zástupců firmy InsightArt pomohly určit autenticitu Raffaelova obrazu.

Evropská laboratoř jaderného výzkumu (CERN) přijala novou výzkumnou strategii na příští léta. Laboratoř o tom informovala na svém webu. Zaměřit se chce především na další měření vlastností Higgsova bosonu a zkoumání fyzikálních procesů při nejvyšších energiích. Cílem je tak co nejvíc využít potenciál Velkého hadronového urychlovače (LHC) po plánovaném zvýšení jeho výkonnosti.

Velký urychlovač částic LHC, který je ukrytý v podzemí na švýcarsko-francouzské hranici, pomáhá vědcům odkrývat tajemství vesmíru. Už krátce po jeho spuštění 30. března 2010 fyzikové z Evropské organizace pro jaderný výzkum (CERN) dosáhli prvního velkého úspěchu. Podařilo se jim srazit protonové paprsky a napodobit tak – byť jen ve velmi malém měřítku – podmínky, která panovaly ve vesmíru těsně po takzvaném Velkém třesku.

Evropská laboratoř jaderného výzkumu (CERN) představila vizi částicového urychlovače nové generace. Má být umístěn v kruhovém tunelu o obvodu 100 kilometrů, informovala agentura AP.