Evropská laboratoř jaderného výzkumu (CERN) přijala novou výzkumnou strategii na příští léta. Laboratoř o tom informovala na svém webu. Zaměřit se chce především na další měření vlastností Higgsova bosonu a zkoumání fyzikálních procesů při nejvyšších energiích. Cílem je tak co nejvíc využít potenciál Velkého hadronového urychlovače (LHC) po plánovaném zvýšení jeho výkonnosti.
Existenci Higgsova bosonu se fyzikům v Ženevě senzačně podařilo prokázat v roce 2012, i když teoreticky byl znám už téměř o pět desetiletí dříve. Tato subatomární částice byla posledním chybějícím článkem ve standardním modelu částicové fyziky, jenž popisuje základní stavební kameny vesmíru. „Božská částice“ vysvětluje, jak získaly ostatní částice hmotnost. Ostatní částice, které model předpokládá, byly nalezeny už dříve.
Zvýšení výkonnosti urychlovače LHC, který tvoří kruhový tunel o délce 27 kilometrů umístěný v hloubce 50 až 150 metrů pod zemí a je tak největším zařízením svého druhu na světě, má další zkoumání Higgsova bosonu usnadnit. Upravený urychlovač má od roku 2027 produkovat nejméně 15 milionů těchto částic ročně, dosud jich byly jen tři miliony.
Výzkum temné hmoty
Pokrok si vědci slibují mimo jiné při výzkumu takzvané temné hmoty. Temná hmota, která podle předpokladů obklopuje galaxie, je neviditelná, neboť neodráží světlo. Důkazy o její existenci vycházejí z gravitačních sil, kterými na planety a hvězdy působí. Spolu s temnou energií zaujímá odhadem 95 procent vesmíru.
„Aktualizovaná strategie dále vyjádřila plnou podporu budoucím plánovaným projektům – elektron-pozitronovému urychlovači a v dlouhodobém horizontu i novému hadronovému urychlovači,“ řekl Tomáš Davídek z Ústavu částicové a jaderné fyziky Univerzity Karlovy.
Podle vědce také strategie upozornila na potřebu dalšího vývoje technologií, teorií a výpočetní techniky a podpořila menší dedikované experimenty. „Nedílnou součástí je co nejužší spolupráce s blízkými obory – například s jadernou a astročásticovou fyzikou,“ uzavřel Davídek.
