CERN oznámil další úspěch: dokázal rozpad Higgsova bosonu

Říká se mu „Božská částice“ – existence Higgsova bosonu je totiž pro fyziku zásadní v tom, aby fungoval takzvaný standardní fyzikální model. Vědci nyní dosáhli dalšího mezníku, když dokázali rozpad Higgsova bosonu na elementární částice.

Před šesti lety se fyzikům v Ženevě podařil senzační důkaz existence Higgsova bosonu, která byla téměř pět desetiletí předtím teoreticky předpokládána. Nyní Evropská organizace pro jaderný výzkum (CERN) ve středu oznámila, že se jí podařilo dokázat rozpad Higgsova bosonu na dva takzvané kvarky b, neboli spodní kvarky. Informovala o tom agentura DPA.

„Toto pozorování je milníkem ve zkoumání Higgsova bosonu,“ řekl Karl Jakobs, vedoucí experimentálního programu Atlas ve výzkumném centru CERNu. Podle organizace nový důkaz potvrzuje standardní model částicové fyziky.

Nahrávám video
Studio ČT24 o Higgsově bosonu
Zdroj: ČT24

Božská částice

Subatomární částice zvaná Higgsův boson, jejíž objev byl potvrzen v roce 2013, byla posledním chybějícím článkem ve standardním modelu částicové fyziky, jenž popisuje základní stavební kameny vesmíru. „Božská částice“ vysvětluje, jak získaly ostatní částice hmotnost. Ostatní  částice, které model předpokládá, bylo nalezeno už dříve. 

Existenci částice předpověděl v roce 1964 britský fyzik Peter Higgs, který teorii rozpracoval s Philipem Andersonem. Od té doby tuto částici hledala v urychlovačích celá řada experimentů. Vzniká například na urychlovači LHC v současných experimentech v interakcích protonů s protony. Higgsův boson existuje velmi krátkou dobu a okamžitě se rozpadá. 

Bez existence Higgsova bosonu by podle vědců částice létaly vesmírem rychlostí světla a nikdy by nevznikly atomy, hvězdy a planety. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Československo pod radioaktivním mrakem. Před čtyřiceti lety hrálo hlavní roli počasí

Před čtyřiceti lety došlo k nejhorší katastrofě při provozu jaderných elektráren v historii. Šlo o Černobyl. O dopadech na Evropu do značné míry rozhodovalo počasí a také schopnost ho dostatečně dobře předpovídat.
před 7 hhodinami

VideoNASA chce do roku 2036 vybudovat základnu na Měsíci

Šéf NASA Jared Isaacman týden před startem mise Artemis II představil nový plán, podle kterého chtějí Spojené státy do roku 2036 vybudovat na Měsíci trvalou základnu. Počítá s desítkami pilotovaných přistání, budováním potřebné infrastruktury i využitím místních zdrojů, především vody. Právě její hledání bude jedním z klíčových úkolů příštích let a zapojí se do něj i technologie, kterou vyvíjejí vědci z ČVUT. Pátrání po vodě na Měsíci má začít v roce 2029.
před 20 hhodinami

Dospělí, kteří nikdy nevstoupili do manželství, mají dle studie vyšší riziko rakoviny

Dlouhodobé vztahy zřejmě fungují jako silný faktor, který pomáhá před rakovinou. Ve hře je celá řada různých faktorů, které se podílejí na této ochraně, popsali vědci v rozsáhlém výzkumu.
včera v 11:03

Artemis II se vrátila na Zemi. Přistání do oceánu proběhlo úspěšně

Mise Artemis II, při které první lidé od sedmdesátých let minulého století obletěli Měsíc, v noci na sobotu ukončila svou více než milion kilometrů dlouhou cestu. Čtveřice astronautů v kosmické lodi Orion proletěla atmosférou a dopadla do Tichého oceánu nedaleko západoamerického San Diega. Manažer programu Orion Howard Hu na tiskové konferenci uvedl, že tento den představuje začátek nové éry lidského průzkumu vesmíru.
10. 4. 2026Aktualizovánovčera v 07:34
Načítání...