Energetická krize omezuje vědu. Urychlovač částic CERN se chystá k „zimnímu spánku“

Nárůst cen energií nedopadá jen na domácnosti a firmy, ale i na špičkové vědce. Šetřit tak letos bude i Evropská laboratoř jaderného výzkumu (CERN), která uloží už 28. listopadu, tedy o dva týdny dříve, než je obvyklé, k „zimnímu spánku“ největší urychlovač částic na světě. V příštím roce začne zimní údržba Velkého hadronového urychlovače (LHC) ještě dříve.

Podle Joachima Mnicha, šéfa výzkumu CERN, se tyto změny dají akceptovat, pokud časem ceny energií zase klesnou. „Pokud ale ceny energií zůstanou dlouhodobě vysoké, mohlo by to vést k tomu, že omezíme fyzikální program nebo ho rozložíme do delšího časového období,“ míní Mnich.

Celkem by se letos a příští rok období provozu urychlovače mělo zkrátit o 20 procent, a to i na základě žádosti o úspory ze strany francouzského dodavatele elektřiny EDF. Pro elektrickou síť by to měla být velká úleva, uvedla DPA a poznamenala, že urychlovač v běžném roce spotřebuje tolik elektřiny jako domácnosti ve městě přibližně velikosti Brna.

K čemu je urychlovač

Ve velkém hadronovém urychlovači se za provozu uskuteční kolem dvou miliard srážek protonů za sekundu. Jejich měřením získávají vědci informace o stavebních prvcích vesmíru. Dvacetiprocentní snížení počtu protonových srážek v letošním a příštím roce dokážou podle Mnicha experti strávit, i když už ztrátu později zcela dohnat nepůjde.

2 minuty
Rekordní energie, nová data a snad i nové objevy. Urychlovač v CERN je po letech opět v akci
Zdroj: ČT24

Snížením spotřeby energie chce podle Mnicha CERN přispět k tomu, aby nehrozilo, že se přes zimu budou muset domácnosti nebo firmy potýkat s výpadky dodávek energie. Podle tiskové zprávy z poloviny listopadu panují největší obavy z nedostatku energie v Itálii a Francii. Taková situace by byla velkým problémem i pro urychlovač. Kritické systémy mají sice záložní zdroje, které umožní jejich fungování po několik dalších hodin, ale nikdo podle vědce nedokáže garantovat, že se by nepoškodila špičková technologie na urychlovači.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

U zrodu morových ran v Evropě stály sopečné erupce, změnily klima, zjistili vědci

Ke vzniku morové epidemie, která ve 14. století během pouhých několika let připravila o život velkou část evropské populace, podle nové studie zřejmě přispěly sopečné erupce, o nichž tehdejší obyvatelé Evropy ani nevěděli. Ty totiž do atmosféry vychrlily velké množství prachu a dalšího materiálu, což mimo jiné vedlo k citelnému ochlazení.
před 3 mminutami

Paleodieta je pohádka, člověk se jen masem nikdy neživil, tvrdí výzkum

Rozsáhlá analýza zbytků lidské potravy z období pravěku přinesla silné argumenty pro vyvrácení hypotéz o tom, že se v době kamenné konzumovalo hlavně maso.
před 3 hhodinami

NASA mohla omylem kolonizovat Mars, naznačují vlastnosti „nesmrtelné“ bakterie

Americká vesmírná agentura NASA objevila před několika lety v opakovaně čištěné laboratoři bakterii, která přežila desítky pokusů o dezinfekci. Teď vědci popsali, jak to organismus dělá, a také potenciální dopady těchto schopností.
před 17 hhodinami

Vědci na Trutnovsku našli v trase D11 hromadné vojenské hroby z 18. a 19. století

Vědci v trase budoucí dálnice D11 v úseku mezi Jaroměří a Trutnovem objevili hromadné vojenské hroby z 18. a 19. století, které považují za mimořádný archeologický soubor doplňující poznání tehdejších válečných konfliktů. Kromě hrobu z druhé slezské války z roku 1745, o kterém již informovali, našli také tři z roku 1866.
před 20 hhodinami

Ničivé počasí v části Asie není náhoda, ale klimatické varování, tvrdí vědci

Jihovýchodní Asie letos čelí neobvykle silným bouřím. Počet obětí povodní a sesuvů půdy v Indonésii, na Srí Lance a v Thajsku dosud přesáhl 1400, přičemž více než tisícovka lidí se stále pohřešuje. V Indonésii zůstávají celé vesnice odříznuté od zbytku světa poté, co voda zničila mosty a silnice. Tisíce lidí na Srí Lance nemají přístup k pitné vodě, zatímco thajský premiér přiznal nedostatečnou reakci své vlády, píše agentura AP.
před 22 hhodinami

Stárnutí ženských vajíček se dá zvrátit, zjistili náhodou čeští vědci

Projevy stárnutí ženských vajíček, takzvaných oocytů, je možné zvrátit a jejich poškození opravit. To, co bylo dosud považováno za biologicky nemožné, dokázal mezinárodní tým vedený reprodukční bioložkou Helenou Fulkovou z Ústavu experimentální medicíny Akademie věd ČR, který o průlomu informoval v tiskové zprávě. Výsledky zveřejnil časopis Aging Cell. Podle vědců otevírají závěry práce nové otázky o biologii stárnutí a také prostor pro vývoj budoucích léčebných postupů.
před 23 hhodinami

Univerzitní spin-offy sílí. Pomáhají výzkumu a míří do světového byznysu

Univerzitní firmy, takzvané spin-offy, které vysokým školám přinášejí zisk, jsou v zahraničí běžné. V tuzemsku se tento model prosazuje pomaleji. Na konferenci v Ostravě, pořádané agenturou CzechInvest, zazněly příklady úspěšných firem, které dokážou z akademického výzkumu vytvořit mezinárodně konkurenceschopný produkt i finanční přínos pro vysoké školy.
včera v 09:24

Humanoidů v Číně vzniká spousta, kupuje je málokdo. Země se bojí bubliny

Čína vsadila na to, že se stane světovou velmocí v humanoidních robotech. Podle několika analýz ale možná přišla s touto technologií příliš brzy, protože reálně o ni není příliš zájem.
včera v 06:30
Načítání...