Energetická krize omezuje vědu. Urychlovač částic CERN se chystá k „zimnímu spánku“

Nárůst cen energií nedopadá jen na domácnosti a firmy, ale i na špičkové vědce. Šetřit tak letos bude i Evropská laboratoř jaderného výzkumu (CERN), která uloží už 28. listopadu, tedy o dva týdny dříve, než je obvyklé, k „zimnímu spánku“ největší urychlovač částic na světě. V příštím roce začne zimní údržba Velkého hadronového urychlovače (LHC) ještě dříve.

Podle Joachima Mnicha, šéfa výzkumu CERN, se tyto změny dají akceptovat, pokud časem ceny energií zase klesnou. „Pokud ale ceny energií zůstanou dlouhodobě vysoké, mohlo by to vést k tomu, že omezíme fyzikální program nebo ho rozložíme do delšího časového období,“ míní Mnich.

Celkem by se letos a příští rok období provozu urychlovače mělo zkrátit o 20 procent, a to i na základě žádosti o úspory ze strany francouzského dodavatele elektřiny EDF. Pro elektrickou síť by to měla být velká úleva, uvedla DPA a poznamenala, že urychlovač v běžném roce spotřebuje tolik elektřiny jako domácnosti ve městě přibližně velikosti Brna.

K čemu je urychlovač

Ve velkém hadronovém urychlovači se za provozu uskuteční kolem dvou miliard srážek protonů za sekundu. Jejich měřením získávají vědci informace o stavebních prvcích vesmíru. Dvacetiprocentní snížení počtu protonových srážek v letošním a příštím roce dokážou podle Mnicha experti strávit, i když už ztrátu později zcela dohnat nepůjde.

Nahrávám video
Rekordní energie, nová data a snad i nové objevy. Urychlovač v CERN je po letech opět v akci
Zdroj: ČT24

Snížením spotřeby energie chce podle Mnicha CERN přispět k tomu, aby nehrozilo, že se přes zimu budou muset domácnosti nebo firmy potýkat s výpadky dodávek energie. Podle tiskové zprávy z poloviny listopadu panují největší obavy z nedostatku energie v Itálii a Francii. Taková situace by byla velkým problémem i pro urychlovač. Kritické systémy mají sice záložní zdroje, které umožní jejich fungování po několik dalších hodin, ale nikdo podle vědce nedokáže garantovat, že se by nepoškodila špičková technologie na urychlovači.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Mise Artemis překonala rekordní vzdálenost lidí od Země

Posádka mise Artemis II zlomila dosavadní rekord v největší dosažené vzdálenosti lidí od Země. Potvrdil to americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA). Čtyři astronauti v kosmické lodi Orion v pondělí překonali hranici 400 171 kilometrů od Země, kam se dostala posádka mise Apollo 13 v roce 1970. Maximální vzdálenosti od Země dosáhla posádka mise Artemis II v noci na úterý – dle NASA šlo o 406 771 kilometrů.
včeraAktualizovánopřed 18 mminutami

VideoŽák, noty a umělá inteligence. Hru na hudební nástroje už učí i AI

Zapojení umělé inteligence do výuky hry na hudební nástroj je tu. Ve světové konkurenci se uchytila i tuzemská aplikace. Lekce dává od loňska. Nejvíc uživatelů má ve Spojených státech, hned poté v Česku. Aplikace vychází z populárního formátu videohry Guitar Hero, kde tóny padají jakoby seshora a naznačují tak prstoklad v reálném čase.
5. 4. 2026

VideoOdborníci monitorují pohyb vlků na Broumovsku pomocí GPS

V oblasti Broumovska se v současnosti pohybují dva vlci s telemetrickými obojky. Ochránci přírody tak chtějí sledovat jejich trasy i to, jak blízko se přibližují k lidským obydlím. Nedávno se šelmy dostaly i do těsné blízkosti člověka. Odborníci teď pomocí GPS monitorují jejich pohyb. A vzkazují lidem, aby z vlků neměli strach, protože od jejich návratu do tuzemské přírody jejich vyloženě agresivní chování zaznamenáno nebylo. Už v lednu také na Broumovsku dobrovolníci vlky sčítali – ukázalo se, že na širším území zahrnujícím i Polsko žijí tři smečky a kolem 25 jedinců.
4. 4. 2026

Archeologové v Kodani objevili vrak lodi. Před 225 lety ji potopili Britové

Mořští archeologové objevili na dně kodaňského přístavu dánskou válečnou loď Dannebroge, kterou před 225 lety potopila britská flotila v čele s viceadmirálem Horatiem Nelsonem. Našli tam dvě děla, uniformy, odznaky, boty, lahve a dokonce i část dolní čelisti námořníka, možná jednoho z devatenácti pohřešovaných členů posádky, kteří tehdy nejspíše přišli o život, napsala agentura AP.
3. 4. 2026

Na Velikonoce přichází jaro. V minulosti byly tropické i mrazivé

Velikonoce jsou díky dvěma svátkům a jednomu dni velikonočních prázdnin obdobím, kdy většina Čechů velmi ostře sleduje počasí. Často se sice nazývají „svátky jara“, ale nejen vzhledem ke svému pohyblivému kalendářnímu ukotvení můžou nabídnout velmi pestré podoby počasí. V letošním roce se zřejmě označení svátků jara naplní, počasí totiž bude opravdu jarní.
3. 4. 2026

Orion se čtyřmi astronauty míří k Měsíci

Raketa Space Launch System s lodí Orion odstartovala ve čtvrtek v 0:35 středoevropského času na misi Artemis II, jejímž cílem je průlet lodi s posádkou kolem Měsíce, což lidstvo učiní poprvé od roku 1972. Raketa vzletěla z Kennedyho vesmírného střediska na Floridě a vynesla loď se čtyřmi astronauty na oběžnou dráhu, kde se Orion oddělil a pokračuje k Měsíci, který obletí ve vzdálenosti 7400 kilometrů. Na Zemi se vrátí po téměř deseti dnech v kosmu.
2. 4. 2026

Artemis II odstartovala na cestu k obletu Měsíce

Několik let připravovaná mise Artemis II půl hodiny po půlnoci odstartovala, cílem je průlet lodi s posádkou kolem Měsíce, což lidstvo učiní poprvé od roku 1972. Hlavním plánem programu Artemis je pak návrat astronautů na Měsíc, což je nyní plánováno na rok 2028.
1. 4. 2026Aktualizováno2. 4. 2026

Návrat Evropy k jádru může být trnitý a nahrát Rusku

Ruská invaze na Ukrajinu a v současnosti i blízkovýchodní válka oživily v Evropě kvůli prudkému zdražování energií zájem o jádro. Evropská komise chce podpořit investice a budování malých modulárních reaktorů. Jde ale o běh na dlouhou trať. Po cestě navíc hrozí posílení závislosti na ruských zdrojích i protesty veřejnosti. Kvůli zablokovanému Hormuzskému průlivu mění energetickou strategii také některé asijské země.
2. 4. 2026Aktualizováno2. 4. 2026
Načítání...