Při průzkumu lávového tunelu v Saúdské Arábii vědci našli obrovské množství kostí, které zde zanechalo několik generací hyen. Stovky tisíc úlomků, které pokrývají dno jeskyně, pocházejí od koní, oslů a dalších místních zvířat – ale některé jsou dokonce i lidské.
Lávový tunel v Saúdské Arábii objevili geologové už před dvaceti lety, tehdy se ale vědci do temných chodeb neodvážili – jedním z argumentů bylo, že z jeho hlubin se ozývalo podezřelé vrčení.
Nový výzkum proběhl pod vedením expertů z Institutu Maxe Plancka a dospěl k závěru, že kosterní pozůstatky jsou svědectvím o hostině, která se na místě odehrávala po několik generací. „Zjednodušeně: myslíme si, že šlo o dílo hyen žíhaných,“ uvedl zooarcheolog Mathew Spencer.
Tato zvířata jsou dnes sice v Saúdské Arábii už jen vzácná, v minulosti se zde ale pohybovala v obrovských smečkách. „Hyeny velmi vášnivě hromadí kosti,“ dodal vědec, který o výzkumu napsal studii, jež vyšla v odborném časopise Archaeological and Anthropological Sciences.
- Hyena žíhaná (Hyaena hyaena) je jediným druhem hyeny, která se vyskytuje i mimo území Afriky, v Asii. Obývá rozsáhlé území stepí a polopouští od Senegalu po Indii a od Tanzanie až po Turkmenistán. Preferuje otevřenou krajinu stepí a savan, lesnatým územím a pouštím se vyhýbá.
- Dorůstá délky asi 110 cm a dalších 20 cm připadá na huňatý ocas. Váží pouze 40–45 kg, díky vztyčitelné hřívě na šíji a krku ale vypadá mohutnější.
Tunel plný kostí
Kostí jsou v kilometrovém tunelu podle studie statisíce a možná i miliony. Pocházejí od čtyř desítek druhů a byly zde ukládány od doby před asi sedmi tisíci roky až do 19. století. Že jde o zbytky hyení kořisti, potvrdilo několik nezávislých zkoumání – dokládají to otisky zubů na kostech, známky poškození typické pro hyeny, ale i stopy po průchodem zažívacím traktem.
Pozoruhodné byly i nálezy několika lidských lebek. Autoři výzkumu nepředpokládají, že by hyeny lidi v této oblasti lovily a zabíjely. Tato zvířata jsou ale známá tím, že vykrádají kvůli lidskému masu čerstvé hroby. „U hyen žíhaných tohle přežijí jen lebky“, popsal Spencer. „Zdá se, že je lebky moc nezajímají, na místě jsme našli možná pět nebo šest lebek se stopami po ohlodání – ale pouze lebky. Nic jiného.“
Objev proběhl v rámci projektu Palaeodeserts, jehož cílem je pochopit, jak vypadalo životní prostředí na Arabském poloostrově v době úsvitu civilizace, a současně popsat, jak se mění a vyvíjí. V pouštních podmínkách, kde mají rostliny a zvířata permanentní nedostatek živin, se bohužel zachovalo jen minimum zbytků, díky nimž by se daly rekonstruovat stopy minulosti. Proto je tento nález zásadním pro detailní popis dávno minulého světa.
Vědci chtějí tuto hyení kostnici v dalších letech mnohem lépe popsat – rádi by získali z kostí genetické informace, z izotopů uložených v zubech se zase mohou dozvědět mnoho zajímavého o stravě a migraci zvířat.
