Čelisti, díl nultý: archeologové popsali první známý případ žraločího útoku na člověka

Útoky žraloků na lidi nejsou žádným moderním fenoménem, ukázal výzkum oxfordských archeologů. Ti našli důkazy o nejstarším prokázaném případu – odehrál se před třemi tisíci lety.

Tělo dospělého muže bylo pro archeology dlouhou dobu záhadou. Bylo poseté stovkami hlubokých zranění, celkem jich vědci napočítali přes 790. Jeho pozůstatky byly nalezené již dříve v lokalitě Cukumo, byly ale svým extrémním poškozením natolik zajímavé a neobvyklé, že je tým pod vedením oxfordských expertů Alyssy Whiteové a Ricka Schultinga prozkoumal detailně.

Archeologové zjistili, že pozůstatky jsou staré asi tři tisíce let. „Zpočátku jsme byli zmatení, nedokázali jsme si představit, co mohlo tomuto muži způsobit nejméně 790 hlubokých zranění,“ říká dvojice z Oxfordu. „Bylo tam tolik zranění, a přesto byl pohřben na komunitním pohřebišti.“

Ostatky muže zabitého žralokem před třemi tisíci lety
Zdroj: University of Kyoto

Muž byl podle analýzy napaden žralokem v moři Seto, které leží mezi japonskými ostrovy. Podle studie, která vyšla v odborném časopise Journal of Archeological Science: Reports, je toto tělo nejstarším přímým důkazem útoku žraloka na člověka. „Zranění se týkala především rukou, nohou a přední části hrudníku a břicha. Vylučovací metodou jsme vyloučili konflikt s lidmi a také častěji uváděné zvířecí predátory nebo mrchožrouty,“ popsali vědci.

Teprve pak se objevila možnost napadení žralokem. Vzhledem k tomu, že archeologické případy útoků žraloků jsou velmi vzácné, obrátili se vědci s prosbou o pomoc k odborníkům na forenzní vědy, kteří řešili případy napadení žralokem v současnosti. Spolupracovali i s emeritním ředitelem Floridského programu pro výzkum žraloků Georgem Burgessem. Společně vytvořili rekonstrukci útoku.

Smrt rybáře

Tým dospěl k závěru, že muž zemřel před více než třemi tisíci lety, v období 1370 až 1010 let před naším letopočtem. Rozložení zranění jasně naznačuje, že oběť byla v době útoku naživu; levá ruka byla ukousnutá, zřejmě o ni přišel při obraně před predátorem.

Tělo muselo být z vody vytaženo brzy po útoku a pak pohřbeno spolu na pohřebišti. Záznamy z vykopávek ukázaly, že mu chyběla také pravá noha a levá noha byla položena nahoře na těle v obrácené poloze.

Podle vědců „vzhledem ke zraněním byl zjevně obětí útoku žraloka. Je možné, že muž v té době rybařil se svými společníky, protože byl rychle vyproštěn. A na základě charakteru a rozmístění stop po zubech je nejpravděpodobnější, že za to může buď žralok tygří, nebo žralok bílý.“

Spoluautor článku Mark Hudson působící na Institutu Maxe Plancka říká: „Neolitičtí obyvatelé Japonska využívali celou řadu mořských zdrojů. Není jasné, zda se tento muž zaměřoval na žraloky záměrně, nebo jestli žraloka přilákala krev či návnada z jiných ryb. Ať tak či onak, tento nález poskytuje nejen nový pohled na starověké Japonsko, ale je také vzácným příkladem toho, že archeologové dokázali rekonstruovat dramatickou epizodu ze života pravěké komunity.“

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Nadměrný čas u videoher může podle studie vytlačovat zdravé návyky

Dlouhé hraní videoher není zdravé, tvrdí článek, který vyšel v odborném časopise Nutrition. A nejde jen o tvrzení – studie přináší důkazy o tom, co konkrétně je rizikové a od jakého času tráveného touto aktivitou to začíná být hrozbou pro zdraví.
před 9 hhodinami

Kráva používá nástroje. Vědci se diví, že si toho dosud nevšimli

Veronika žije v Rakousku na horách a jako každou jinou krávu ji trápí hmyz. Bodavý hmyz dobytek otravuje odnepaměti, ale až Veronika našla řešení. Ze země zvedá klacky nebo třeba i odhozené koště, to uchopí do tlamy a pohybuje jím tak, aby dosáhla na jinak nedosažitelná místa, která ji svědí. Její majitel toto chování nafilmoval a záběry se pak dostaly do rukou expertů z Veterinární univerzity ve Vídni. Ti byli v šoku.
včera v 14:22

Evropu čekají silnější zemědělská sucha, i kdyby víc pršelo, varuje výzkum

Klimatické změny, které v současné době probíhají, musí nutně ovlivňovat nejen teploty, ale také všechno, na co teplo působí. Tedy včetně půdy a rostlin, které v ní rostou. Vědci z Univerzity v Readingu studovali, jak klimatické změny ovlivňují vlhkost půdy během vegetačního období, tedy v období roku, kdy zemědělské plodiny potřebují vodu nejvíce.
včera v 13:00

Šest příspěvků za 23 sekund. Donald Trump se umí na Truth Social rozvášnit

Sociální síť Truth Social je výkladní skříní toho, o co se americký prezident dělí s veřejností. Analýza příspěvků, které tam vydal od roku 2022 do současnosti, naznačuje, jak s ní pracuje.
včera v 11:00
Načítání...