Čelisti, díl nultý: archeologové popsali první známý případ žraločího útoku na člověka

Útoky žraloků na lidi nejsou žádným moderním fenoménem, ukázal výzkum oxfordských archeologů. Ti našli důkazy o nejstarším prokázaném případu – odehrál se před třemi tisíci lety.

Tělo dospělého muže bylo pro archeology dlouhou dobu záhadou. Bylo poseté stovkami hlubokých zranění, celkem jich vědci napočítali přes 790. Jeho pozůstatky byly nalezené již dříve v lokalitě Cukumo, byly ale svým extrémním poškozením natolik zajímavé a neobvyklé, že je tým pod vedením oxfordských expertů Alyssy Whiteové a Ricka Schultinga prozkoumal detailně.

Archeologové zjistili, že pozůstatky jsou staré asi tři tisíce let. „Zpočátku jsme byli zmatení, nedokázali jsme si představit, co mohlo tomuto muži způsobit nejméně 790 hlubokých zranění,“ říká dvojice z Oxfordu. „Bylo tam tolik zranění, a přesto byl pohřben na komunitním pohřebišti.“

Ostatky muže zabitého žralokem před třemi tisíci lety
Zdroj: University of Kyoto

Muž byl podle analýzy napaden žralokem v moři Seto, které leží mezi japonskými ostrovy. Podle studie, která vyšla v odborném časopise Journal of Archeological Science: Reports, je toto tělo nejstarším přímým důkazem útoku žraloka na člověka. „Zranění se týkala především rukou, nohou a přední části hrudníku a břicha. Vylučovací metodou jsme vyloučili konflikt s lidmi a také častěji uváděné zvířecí predátory nebo mrchožrouty,“ popsali vědci.

Teprve pak se objevila možnost napadení žralokem. Vzhledem k tomu, že archeologické případy útoků žraloků jsou velmi vzácné, obrátili se vědci s prosbou o pomoc k odborníkům na forenzní vědy, kteří řešili případy napadení žralokem v současnosti. Spolupracovali i s emeritním ředitelem Floridského programu pro výzkum žraloků Georgem Burgessem. Společně vytvořili rekonstrukci útoku.

Smrt rybáře

Tým dospěl k závěru, že muž zemřel před více než třemi tisíci lety, v období 1370 až 1010 let před naším letopočtem. Rozložení zranění jasně naznačuje, že oběť byla v době útoku naživu; levá ruka byla ukousnutá, zřejmě o ni přišel při obraně před predátorem.

Tělo muselo být z vody vytaženo brzy po útoku a pak pohřbeno spolu na pohřebišti. Záznamy z vykopávek ukázaly, že mu chyběla také pravá noha a levá noha byla položena nahoře na těle v obrácené poloze.

Podle vědců „vzhledem ke zraněním byl zjevně obětí útoku žraloka. Je možné, že muž v té době rybařil se svými společníky, protože byl rychle vyproštěn. A na základě charakteru a rozmístění stop po zubech je nejpravděpodobnější, že za to může buď žralok tygří, nebo žralok bílý.“

Spoluautor článku Mark Hudson působící na Institutu Maxe Plancka říká: „Neolitičtí obyvatelé Japonska využívali celou řadu mořských zdrojů. Není jasné, zda se tento muž zaměřoval na žraloky záměrně, nebo jestli žraloka přilákala krev či návnada z jiných ryb. Ať tak či onak, tento nález poskytuje nejen nový pohled na starověké Japonsko, ale je také vzácným příkladem toho, že archeologové dokázali rekonstruovat dramatickou epizodu ze života pravěké komunity.“

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V Chorvatsku našli přes dva tisíce let starou terakotovou hlavu

Chorvatští archeologové a speleologové našli při průzkumu jeskyně Crno jezero na dalmatském poloostrově Pelješac terakotovou hlavu zobrazující starořeckou divadelní masku. Předmět, který lze datovat do 4. až 3. století před naším letopočtem, je uvnitř dutý a v horní části má otvor sloužící k zavěšení, pravděpodobně na zeď. Takové masky jsou často spojovány s divadelními představeními a kultem boha vína Dionýsa, který je považován za patrona divadla. O nálezu informovalo Archeologické muzeum v Dubrovníku.
před 57 mminutami

Klimatická změna ukusuje Evropě jaro. Nástup léta začíná být náhlý

Jaro bývá řadou lidí označováno jako jejich nejoblíbenější roční období. Jenže v kontextu prohlubující se změny klimatu pomalu přestává platit stav, kdy je přechod mezi jarem a létem ve střední Evropě příjemně pozvolný.
před 2 hhodinami

Celosvětový výskyt duševních poruch se od roku 1990 téměř zdvojnásobil, ukazuje studie

Duševních poruch ve světě od roku 1990 téměř dvojnásobně přibylo a v současnosti jimi trpí zhruba 1,2 miliardy lidí. Vyplývá to ze studie Institutu pro měření a vyhodnocování zdravotního stavu (IHME) při Washingtonské univerzitě, kterou ve spolupráci s Queenslandskou univerzitou zveřejnil časopis The Lancet. Výzkum upozorňuje také na výrazný nárůst v Řecku.
před 15 hhodinami

Vědci z Lille vyvíjejí mužské antikoncepční tělísko, na trhu by mohlo být do roku 2033

Vyvíjené mužské antikoncepční tělísko je „malou svorkou“, která se zavádí během patnácti minut v lokální anestezii. Její antikoncepční účinek je čistě mechanický a mohl by trvat až tři roky.
před 16 hhodinami
Načítání...