Čelisti, díl nultý: archeologové popsali první známý případ žraločího útoku na člověka

Útoky žraloků na lidi nejsou žádným moderním fenoménem, ukázal výzkum oxfordských archeologů. Ti našli důkazy o nejstarším prokázaném případu – odehrál se před třemi tisíci lety.

Tělo dospělého muže bylo pro archeology dlouhou dobu záhadou. Bylo poseté stovkami hlubokých zranění, celkem jich vědci napočítali přes 790. Jeho pozůstatky byly nalezené již dříve v lokalitě Cukumo, byly ale svým extrémním poškozením natolik zajímavé a neobvyklé, že je tým pod vedením oxfordských expertů Alyssy Whiteové a Ricka Schultinga prozkoumal detailně.

Archeologové zjistili, že pozůstatky jsou staré asi tři tisíce let. „Zpočátku jsme byli zmatení, nedokázali jsme si představit, co mohlo tomuto muži způsobit nejméně 790 hlubokých zranění,“ říká dvojice z Oxfordu. „Bylo tam tolik zranění, a přesto byl pohřben na komunitním pohřebišti.“

Ostatky muže zabitého žralokem před třemi tisíci lety
Zdroj: University of Kyoto

Muž byl podle analýzy napaden žralokem v moři Seto, které leží mezi japonskými ostrovy. Podle studie, která vyšla v odborném časopise Journal of Archeological Science: Reports, je toto tělo nejstarším přímým důkazem útoku žraloka na člověka. „Zranění se týkala především rukou, nohou a přední části hrudníku a břicha. Vylučovací metodou jsme vyloučili konflikt s lidmi a také častěji uváděné zvířecí predátory nebo mrchožrouty,“ popsali vědci.

Teprve pak se objevila možnost napadení žralokem. Vzhledem k tomu, že archeologické případy útoků žraloků jsou velmi vzácné, obrátili se vědci s prosbou o pomoc k odborníkům na forenzní vědy, kteří řešili případy napadení žralokem v současnosti. Spolupracovali i s emeritním ředitelem Floridského programu pro výzkum žraloků Georgem Burgessem. Společně vytvořili rekonstrukci útoku.

Smrt rybáře

Tým dospěl k závěru, že muž zemřel před více než třemi tisíci lety, v období 1370 až 1010 let před naším letopočtem. Rozložení zranění jasně naznačuje, že oběť byla v době útoku naživu; levá ruka byla ukousnutá, zřejmě o ni přišel při obraně před predátorem.

Tělo muselo být z vody vytaženo brzy po útoku a pak pohřbeno spolu na pohřebišti. Záznamy z vykopávek ukázaly, že mu chyběla také pravá noha a levá noha byla položena nahoře na těle v obrácené poloze.

Podle vědců „vzhledem ke zraněním byl zjevně obětí útoku žraloka. Je možné, že muž v té době rybařil se svými společníky, protože byl rychle vyproštěn. A na základě charakteru a rozmístění stop po zubech je nejpravděpodobnější, že za to může buď žralok tygří, nebo žralok bílý.“

Spoluautor článku Mark Hudson působící na Institutu Maxe Plancka říká: „Neolitičtí obyvatelé Japonska využívali celou řadu mořských zdrojů. Není jasné, zda se tento muž zaměřoval na žraloky záměrně, nebo jestli žraloka přilákala krev či návnada z jiných ryb. Ať tak či onak, tento nález poskytuje nejen nový pohled na starověké Japonsko, ale je také vzácným příkladem toho, že archeologové dokázali rekonstruovat dramatickou epizodu ze života pravěké komunity.“

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Írán odpojil internet v panice, Starlink rušit nedokáže

Teherán odpojil internet během protestů v panice a o přístup k síti přišlo dočasně i ministerstvo zahraničí. Píše to list Financial Times s odkazem na experty. Odříznutí Íránci se navzdory hrozbě represí pokoušejí komunikovat se světem přes Starlink. Íránské úřady se marně snaží rušit signál, a tak zabavují lidem antény.
před 10 hhodinami

Cítí se opuštěni elitami, sjednoceni hněvem. Co lidi spojuje v krizích, ukázal český výzkum

Co mají společného spory o roušky během covidu a hádky o pomoc Ukrajině v diskuzích na facebooku? Výzkum českých vědkyň ukazuje, že lidé v časech krize sdílejí opakující se příběhy na základě modelu „my dole“ proti „těm nahoře“. Může to na sociálních sítích posílit sounáležitost mezi lidmi, ale současně takové chování rozděluje společnost ještě víc a vytváří pocity nedůvěry vůči elitám, hlavně těm politickým a mediálním.
před 11 hhodinami

Jaký bude rok 2026? Velká předpověď naznačuje vysoké teploty

Letošní rok by se mohl zařadit k těm dosud nejteplejším. Naznačují to predikce na základě analýzy historických dat a sledování dlouhodobého vývoje. Důležitou roli mají mít jevy El Niňo a La Niňa. Dosud nejteplejší byl rok 2024, ten loňský se stal třetím nejteplejším od počátku pozorování.
před 14 hhodinami

Mikroplastů je tolik, že kontaminují výzkumy o množství mikroplastů

Mikroplastů je už na Zemi tolik, že se nedá pořádně říct, jak moc jich je – tak se dají shrnout výsledky několika studií, které vyšly v poslední době. Na základě důkladných analýz jejich autoři zpochybňují předchozí výzkumy, které popisovaly, kolik mikroplastů (a nanoplastů) se nachází v lidských tkáních.
před 16 hhodinami

Komunisté před 55 lety normalizovali poměry. Pomocí lží i vražd

Zpátky k normálu – to byl cíl komunistů po srpnové okupaci v roce 1968. Rozjitřená společnost, která doufala ve změnu, se měla vrátit do doby před obrodným procesem (pražským jarem), takzvaně se normalizovat. Komunisté ale potřebovali vysvětlit a před lidmi obhájit vojenskou invazi z 21. srpna 1968. Posloužit k tomu měl oficiální dokument, který vyšel před 55 lety, byl plný lží a invazi nazýval „bratrskou pomocí“. Vtloukat do hlavy si ho měly i děti ve školách.
před 19 hhodinami

Umělá inteligence zabíjí tu dětskou, varuje výzkum

V této fázi vývoje převažují rizika využívání generativní umělé inteligence (AI) ve vzdělávání nad výhodami, říkají američtí autoři studie Centra pro univerzální vzdělávání Brookings Institution. Takzvaní chatboti dětem pomáhají s referáty, úkoly a učením, současně jim toho ale podle průzkumu až příliš mnoho berou.
15. 1. 2026

Švýcarská nemocnice vyrábí metry umělé kůže pro popálené při požáru

Po požáru ve švýcarském zimním středisku Crans-Montana, kde při silvestrovských oslavách zahynulo čtyřicet lidí, 116 utrpělo zranění a desítky jsou stále hospitalizovány, pracuje laboratoř na výrobu kůže v centru buněčné produkce Univerzitní nemocnice kantonu Vaud na plné obrátky. Pokouší se pomoci zachránit pacienty s rozsáhlými popáleninami. Speciální zařízení v obci Epalinges nedaleko Lausanne je totiž jediné svého druhu v Evropě.
15. 1. 2026

Pouštní národy lovily žraloky už v době kamenné, ukázal český výzkum

Pravěcí obyvatelé jihu Arábie se už před zhruba sedmi tisíci lety ve velké míře živili mořskými zdroji a troufli si i na tak velkou kořist, jako byli žraloci, vyplývá z výzkumu týmu Archeologického ústavu Akademie věd ČR (AV ČR). Ten v Ománu objevil nejstarší megalitický kolektivní hrob v jižní Arábii.
15. 1. 2026
Načítání...