Čelisti, díl nultý: archeologové popsali první známý případ žraločího útoku na člověka

Útoky žraloků na lidi nejsou žádným moderním fenoménem, ukázal výzkum oxfordských archeologů. Ti našli důkazy o nejstarším prokázaném případu – odehrál se před třemi tisíci lety.

Tělo dospělého muže bylo pro archeology dlouhou dobu záhadou. Bylo poseté stovkami hlubokých zranění, celkem jich vědci napočítali přes 790. Jeho pozůstatky byly nalezené již dříve v lokalitě Cukumo, byly ale svým extrémním poškozením natolik zajímavé a neobvyklé, že je tým pod vedením oxfordských expertů Alyssy Whiteové a Ricka Schultinga prozkoumal detailně.

Archeologové zjistili, že pozůstatky jsou staré asi tři tisíce let. „Zpočátku jsme byli zmatení, nedokázali jsme si představit, co mohlo tomuto muži způsobit nejméně 790 hlubokých zranění,“ říká dvojice z Oxfordu. „Bylo tam tolik zranění, a přesto byl pohřben na komunitním pohřebišti.“

Ostatky muže zabitého žralokem před třemi tisíci lety
Zdroj: University of Kyoto

Muž byl podle analýzy napaden žralokem v moři Seto, které leží mezi japonskými ostrovy. Podle studie, která vyšla v odborném časopise Journal of Archeological Science: Reports, je toto tělo nejstarším přímým důkazem útoku žraloka na člověka. „Zranění se týkala především rukou, nohou a přední části hrudníku a břicha. Vylučovací metodou jsme vyloučili konflikt s lidmi a také častěji uváděné zvířecí predátory nebo mrchožrouty,“ popsali vědci.

Teprve pak se objevila možnost napadení žralokem. Vzhledem k tomu, že archeologické případy útoků žraloků jsou velmi vzácné, obrátili se vědci s prosbou o pomoc k odborníkům na forenzní vědy, kteří řešili případy napadení žralokem v současnosti. Spolupracovali i s emeritním ředitelem Floridského programu pro výzkum žraloků Georgem Burgessem. Společně vytvořili rekonstrukci útoku.

Smrt rybáře

Tým dospěl k závěru, že muž zemřel před více než třemi tisíci lety, v období 1370 až 1010 let před naším letopočtem. Rozložení zranění jasně naznačuje, že oběť byla v době útoku naživu; levá ruka byla ukousnutá, zřejmě o ni přišel při obraně před predátorem.

Tělo muselo být z vody vytaženo brzy po útoku a pak pohřbeno spolu na pohřebišti. Záznamy z vykopávek ukázaly, že mu chyběla také pravá noha a levá noha byla položena nahoře na těle v obrácené poloze.

Podle vědců „vzhledem ke zraněním byl zjevně obětí útoku žraloka. Je možné, že muž v té době rybařil se svými společníky, protože byl rychle vyproštěn. A na základě charakteru a rozmístění stop po zubech je nejpravděpodobnější, že za to může buď žralok tygří, nebo žralok bílý.“

Spoluautor článku Mark Hudson působící na Institutu Maxe Plancka říká: „Neolitičtí obyvatelé Japonska využívali celou řadu mořských zdrojů. Není jasné, zda se tento muž zaměřoval na žraloky záměrně, nebo jestli žraloka přilákala krev či návnada z jiných ryb. Ať tak či onak, tento nález poskytuje nejen nový pohled na starověké Japonsko, ale je také vzácným příkladem toho, že archeologové dokázali rekonstruovat dramatickou epizodu ze života pravěké komunity.“

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Americká vědkyně vytvořila umělé buňky, které se umí samy rozmnožovat

Dělí se, replikují svůj genom, vypadají jako živé. Ale tyto buňky vznikly pod rukama vědců v laboratoři. Od opravdového umělého života je sice dělí ještě propast, ale jsou prvním náznakem toho, jak by v budoucnosti mohl vypadat.
před 2 hhodinami

Obři na jídelníčku. První obyvatelé Ameriky byli specialisté na lov megafauny

Nejstarší původní obyvatelé Ameriky se velmi úzce potravně specializovali.. Kamkoliv na tomto kontinentu vkročili – od Aljašky až po nejjižnější části Latinské Ameriky – tam lovili tu největší možnou kořist. Tedy zvířata, která se dnes označují za megafaunu.
před 4 hhodinami

Tři mohyly, 150 generací pohřbívání. Čeští archeologové popsali unikátní místo

Více než čtyři a půl tisíce let se pravěké civilizace vracely na pohřebiště v polských Muszkowicích. Na dlouholetý význam tohoto posvátného místa přišli společně čeští a polští archeologové. Zatímco většinu podobných mohyl v tuzemsku zničilo intenzivní zemědělství, v Muszkowicích se pohřebiště dochovala včetně nadzemních částí.
před 6 hhodinami

Bakteriofágy pronikají do zlatého stafylokoka jako „vesmírní mariňáci“

Otázku, jak zabít zlatého stafylokoka, tedy nebezpečnou bakterii, která v Česku připraví o život až stovky lidí ročně, pomáhá zodpovědět nový výzkum vědců z CEITEC Masarykovy univerzity. Ti odhalili, jak bakteriofágy – viry napadající bakterie – překonávají mimořádně silnou buněčnou stěnu bakterií, mezi které patří právě i zlatý stafylokok.
před 8 hhodinami

V tropickém Pacifiku nastaly podmínky jevu El Niňo, uvedli výzkumníci

V tropickém Paficiku nastaly podmínky klimatického jevu El Niňo, uvedla novozélandská výzkumná organizace Earth Sciences (ESNZ). Varovala také, že dopady na počasí na Novém Zélandu se v nadcházejících měsících pravděpodobně zintenzivní, připojila agentura Reuters. ESNZ se oznámením výskytu El Niňa v sezonní klimatické předpovědi připojila ke svým protějškům v Austrálii, Japonsku a USA, napsal web RNZ.
03:25Aktualizovánopřed 10 hhodinami

Nebyl to vrah, ale prvok. Vědci vysvětlili záhadnou renesanční smrt

Dva z nejmocnějších mužů renesanční Itálie zemřeli ze stejného důvodu. Prokázala to studie, jejíž autoři zkoumali ostatky synů Cosima di Medici. U jednoho z nich se spekulovalo o vraždě arzénem, ale vědci teď dokázali, že to byla malárie.
včera v 16:31

První důkaz o obřích dinosaurech v Antarktidě ležel roky v šuplíku

V Antarktidě žili v pravěku dinosauři – to je obecně známé tvrzení, za kterým se ale skrývá spousta problémů. Vědci o tom totiž vědí nečekaně krátkou dobu a důkazů je mnohem méně, než se tuší. Paleontologové teď popsali, jak náhodný byl objev prvního obřího antarktického dinosaura.
včera v 14:45

Meteorologové překopali systém výstrah

Od středy 1. července 2026 přechází Český hydrometeorologický ústav na nový výstražný systém. Ten dosavadní byl založený na klimatologických měřítcích, ten nový se ale soustředí už hlavně na dopady těchto nebezpečných meteorologických a hydrologických jevů. Změn je ale víc.
včera v 13:18

Evropský pohled