Nový objev mezinárodního vědeckého týmu změnil představu o tom, kdo byli první inteligentní obyvatelé Evropy. V jeskyni s výhledem na malebné údolí Rhôny v jižní Francii se totiž našly přesvědčivé důkazy o tom, že moderní lidé tuto lokalitu obývali ještě před neandertálci.
V článku, který vyšel v odborném časopisu Science Advances, vědci z Evropy a Spojených států popsali nález pozůstatků moderních lidí (tedy druhu homo sapiens sapiens) a nástrojů, které se našly mezi pozůstatky neandertálců ve známé Mandrinově jeskyni, pojmenované po francouzském lidovém hrdinovi z 18. století.
„Tyto nálezy poskytují archeologický důkaz, že tito bratranci mohli existovat vedle sebe ve stejné oblasti Evropy ve stejném časovém období,“ uvedli vědci. Zjistili to pomocí nových technik, které pomohly datovat lidské ostatky z jeskyně do doby před přibližně 54 tisíci lety – to je téměř o deset tisíc let dříve než jakékoliv jiné nálezy v Evropě (s jedinou výjimkou v Řecku).
„Objev posouvá známé osídlení Evropy moderními lidmi výrazně do minulosti,“ poznamenal německý archeolog Michael Petraglia, který se na studii nepodílel. Pro agenturu AP uvedl, že výzkum má zásadní důsledky pro pochopení toho, jak se moderní lidé šířili světem, osidlovali Evropu a také jak interagovali s jinými inteligentními druhy.
Třicet let v jeskyni
Výzkum trval více než třicet let. Vědci tuto dobu strávili pečlivým prohledáváním a analyzováním vrstev hlíny uvnitř jeskyně, která se nachází asi 140 kilometrů severně od francouzského středomořského přístavu Marseille. Objevili během té doby stovky tisíc artefaktů, které patřily buď neandertálcům, nebo moderním lidem. Řada z těchto nástrojů byla velmi technologicky vyspělá, zejména kamenné řezné nástroje.
Podobné nástroje z obdobného období se našly o tři tisíce kilometrů dále, v dnešním Libanonu. To naznačuje, že moderní lidé se společnou kulturou dokázali cestovat přes Středozemní moře, podotýká jeden z hlavních autorů nové studie Ludovic Slimak.
Přestože vědci nenašli žádné důkazy o kulturní výměně mezi neandertálci a moderními lidmi, kteří se v jeskyni střídali, zajímavé a důležité jsou už samy rychlé výměny obyvatel. Přinejmenším v jednom případě totiž jeskyně změnila majitele během jednoho roku, uvedl Slimak.
Na mimořádnost nálezu upozorňuje i paleontoložka Katerina Harvatiová z německého Tübingenu. Zveřejněná studie podle ní přesvědčivě nabourává představu, že většina evropského kontinentu byla až do doby před 45 tisíci lety osídlena pouze neandertálci a lidé přišli teprve později. Ve skutečnosti musely oba druhy žít blízko sebe a není příliš představitelné, že by o sobě nevěděly.
Současně přiznává, že první výprava moderních lidí do míst, jimž vládli neandertálci, nebyla nijak zvlášť úspěšná. „Vypadá to, že lidé z Mandrinovy jeskyně tam přežili jen velmi krátkou dobu a na několik tisíciletí je potom opět nahradili neandertálci,“ uvedla. Zatím není jasné, proč moderní lidé neuspěli – možná jim nepřálo klima, možná byla konkurence neandertálců moc silná.
Pravěké Pompeje
Nálezy z Mandrinu naznačují, že klíčovou roli v dopravě po pravěké Evropě hrála řeka Rhôna, právě ona mohla tvořit zásadní spojnici mezi středomořským pobřežím a evropským vnitrozemím. „Máme co do činění s jedním z nejdůležitějších přirozených migračních koridorů celého starověkého světa,“ řekl Slimak.
Vědec očekává, že jeskyně ještě vydá světu spoustu dalších tajemství. „Mandrin je něco jako neandertálské Pompeje,“ dodal.
