Vědci srovnávali lebky neandertálců a Homo sapiens. Zjistili přitom, že první skupina měla v průměru o 6 milimetrů větší oční důlky. Díky větším očím sice neandertálci viděli velmi dobře za dlouhých temných nocích, které tehdy v Evropě panovaly. Jenže díky tomu namáhali větší část mozku, tvrdí Eiluned Pearceová z Oxfordské univerzity.
Neandertálci měli větší oči, protože přišli do Evropy z Afriky dříve, a delší dobu se proto adaptovali na zdejší podnebí s menším množstvím slunečního svitu. Naopak Homo sapiens, kteří zůstali v Africe, takovou adaptaci nepotřebovali. Neviděli sice za šera a v noci tak dobře, ale dlouhé slunné dny jim umožňovaly rozvoj přední části mozku, které je spojováno se složitějším myšlením. Teprve když měli rozvinutou tuto část mozku, rozšířili se z Afriky dál.
Studii britských vědců najdete ZDE.
I když byli podle vědců neandertálci velmi chytří, rozhodně nedosahovali úrovně Homo sapiens. Ve stejné době, kdy neandertálci nosili pouze primitivní oblečení z kožešin, už používal Homo Sapiens jehlu a dokázal si tak vyrobit teplejší oblečení. I díky tomu přežili dobu ledovou.
„Vzhledem k tomu, že se neandertálci vyvinuli ve vyšší zeměpisné šířce, soustředil se jejich mozek především na vizuální a tělesnou kontrolu, jejich mozek už se tolik nezabýval jinými funkcemi, jako byla třeba sociální kooperace,“ vysvětluje Pearceová.
Profesor Chris Stringer z Muzea přírodní historie v Londýně doplňuje: „Podle všeho měli neandertálci menší kognitivní část mozku, což je omezovalo, včetně jejich schopnosti formovat větší skupiny. Když žijete ve větší skupině, potřebujete i větší mozek, abyste mohli rozvíjet sociální vztahy.“
Neandertálci (Homo neanderthalensis)
… byli velmi blízkými příbuznými dnešních lidí. Žili v Evropě před 250 tisíci lety. Obývali rozsáhlá území sahající od dnešní Británie na západě až po Sibiř na východě. Vyhynuli ovšem před 28 tisíci lety, především kvůli době ledové.
