Příliš velké oči zřejmě vyhubily neandertálce

Londýn – Neandertálci zřejmě vyhynuli kvůli tomu, že měli příliš velké oči. Na zpracování zrakových vjemů využívali větší část mozku než moderní člověk Homo sapiens. Nezbyla jim tak kapacita na abstraktnější myšlení, díky kterému Homo sapiens nakonec přežil dobu ledovou. Tvrdí to studie britských vědců.

Vědci srovnávali lebky neandertálců a Homo sapiens. Zjistili přitom, že první skupina měla v průměru o 6 milimetrů větší oční důlky. Díky větším očím sice neandertálci viděli velmi dobře za dlouhých temných nocích, které tehdy v Evropě panovaly. Jenže díky tomu namáhali větší část mozku, tvrdí Eiluned Pearceová z Oxfordské univerzity. 

Neandertálci měli větší oči, protože přišli do Evropy z Afriky dříve, a delší dobu se proto adaptovali na zdejší podnebí s menším množstvím slunečního svitu. Naopak Homo sapiens, kteří zůstali v Africe, takovou adaptaci nepotřebovali. Neviděli sice za šera a v noci tak dobře, ale dlouhé slunné dny jim umožňovaly rozvoj přední části mozku, které je spojováno se složitějším myšlením. Teprve když měli rozvinutou tuto část mozku, rozšířili se z Afriky dál. 

Studii britských vědců najdete ZDE.

I když byli podle vědců neandertálci velmi chytří, rozhodně nedosahovali úrovně Homo sapiens. Ve stejné době, kdy neandertálci nosili pouze primitivní oblečení z kožešin, už používal Homo Sapiens jehlu a dokázal si tak vyrobit teplejší oblečení. I díky tomu přežili dobu ledovou.

„Vzhledem k tomu, že se neandertálci vyvinuli ve vyšší zeměpisné šířce, soustředil se jejich mozek především na vizuální a tělesnou kontrolu, jejich mozek už se tolik nezabýval jinými funkcemi, jako byla třeba sociální kooperace,“ vysvětluje Pearceová.

Profesor Chris Stringer z Muzea přírodní historie v Londýně doplňuje: „Podle všeho měli neandertálci menší kognitivní část mozku, což je omezovalo, včetně jejich schopnosti formovat větší skupiny. Když žijete ve větší skupině, potřebujete i větší mozek, abyste mohli rozvíjet sociální vztahy.“

Neandertálci (Homo neanderthalensis)

… byli velmi blízkými příbuznými dnešních lidí. Žili v Evropě před 250 tisíci lety. Obývali rozsáhlá území sahající od dnešní Británie na západě až po Sibiř na východě. Vyhynuli ovšem před 28 tisíci lety, především kvůli době ledové.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Írán tvrdí, že nepopraví mladého demonstranta

Íránská justice oznámila, že šestadvacetiletý demonstrant Erfán Soltání nebyl odsouzen k smrti. Píše to agentura Reuters s odkazem na státní média. Americký prezident Donald Trump dříve prohlásil s odkazem na neznámý „důvěryhodný zdroj“, že zabíjení protestujících skončilo. Podle lidskoprávních organizací bezpečnostní složky zabily bezmála 3,5 tisíce lidí.
06:29Aktualizovánopřed 37 mminutami

ŽivěLoď Dragon se vrací z ISS kvůli zdraví jednoho z astronautů

V Tichém oceánu má dopoledne středoevropského času přistát kosmická loď s čtyřčlennou posádkou NASA. Z Mezinárodní vesmírné stanice (ISS) se vrací o čtyři měsíce dřív, než bylo v plánu, kvůli zdravotnímu stavu jednoho z astronautů.
před 1 hhodinou

Trump obvinil Ukrajinu, že brzdí mírovou dohodu

Americký prezident Donald Trump obvinil svůj ukrajinský protějšek Volodymyra Zelenského, že zdržuje vyjednávání o ukončení ruské války na Ukrajině. Prohlásil to v rozhovoru s agenturou Reuters. Podle Trumpa je zároveň ruský vládce Vladimir Putin, z jehož rozkazu ruská vojska v únoru 2022 vpadla na Ukrajinu, k dohodě připraven. Rusko v rámci dohody požaduje, aby mu Ukrajina vydala celý Donbas včetně území, které ruští vojáci během invaze dosud nedobyli. Ukrajina se svého území vzdát nechce.
03:29Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Trump jednal s prozatímní venezuelskou prezidentkou Rodríguezovou

Prezident Spojených států Donald Trump ve středu telefonicky jednal s prozatímní venezuelskou prezidentkou Delcy Rodríguezovou o ropě, nerostných surovinách a obchodu. Hovor na své síti Truth Social označil za velmi dobrý. Podle Rodríguezové byl telefonát zdvořilý a produktivní. USA také dokončily první prodej venezuelské ropy v hodnotě kolem 500 milionů dolarů (zhruba deset miliard korun), který je součástí nedávné dohody mezi oběma zeměmi. Americký Senát mezitím odmítl rezoluci, která by zabránila Trumpovi podnikat další vojenské útoky na Venezuelu bez souhlasu Kongresu.
01:09Aktualizovánopřed 5 hhodinami

Zelenskyj se rozhodl kvůli ruským útokům vyhlásit stav nouze v energetice

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se rozhodl, že kvůli ruským útokům na energetickou infrastrukturu své země vyhlásí stav nouze v ukrajinském energetickém sektoru. Ve svém středečním prohlášení na síti X rovněž uvedl, že Kyjev pracuje na výrazném zvýšení dovozu elektřiny. Starosta Kyjeva Vitalij Klyčko uvedl, že situace v metropoli je ohledně dodávek tepla a energií nejhorší od začátku ruské invaze do země.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Grónský premiér by volil Dánsko. Bude to pro něj problém, reagoval Trump

„Nevím, kdo to je. Nic o něm nevím. Ale bude to pro něj velký problém,“ těmito slovy reagoval americký prezident Donald Trump na vyjádření grónského premiéra Jense-Frederika Nielsena. Ten v úterý uvedl, že pokud si Grónsko musí vybrat mezi Dánskem a Spojenými státy, volí Dánsko. V Bílém domě se ve středu uskuteční jednání zástupců Dánska a Grónska s představiteli USA o budoucnosti Grónska a jeho strategicky významné pozici. Grónská vláda oznámila, že Dánsko od středy společně se spojenci z NATO zvyšuje vojenskou přítomnost v okolí Grónska.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Protesty v Íránu mají zřejmě přes dva a půl tisíce obětí, píše AP

Protivládní protesty si podle lidskoprávních organizací citovaných agenturou AP dosud vyžádaly více než 2570 obětí a přes 18 100 zadržených, z nichž některým hrozí trest smrti. Íránská mise při OSN v úterý obvinila Spojené státy a Izrael z toho, že nesou odpovědnost za stovky obětí protestů. Americký prezident Donald Trump v úterý večer pohrozil, že Spojené státy tvrdě zasáhnou, bude-li íránská vláda demonstranty popravovat. Írán poté začal hovořil o možnosti útoků na americké základny v regionu, Američané z nich kvůli tomu preventivně stahují část personálu.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Na základních věcech se stále neshodneme, uvedly Dánsko a Grónsko po jednání s USA

Dánsko, Grónsko a USA se stále v základních věcech neshodnou, uvedl po středečním jednání s Američany dánský ministr zahraničí Lars Lökke Rasmussen. Dánsko a Grónsko požádaly o schůzku poté, co americká administrativa otevřeně mluvila o ambicích získat Grónsko, které je dánským autonomním územím. Rasmussen také oznámil vznik pracovní skupiny na vysoké úrovni, v rámci níž budou země otázky Grónska řešit. Zasednout by měla v řádu týdnů.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami
Načítání...