Americký prezident Donald Trump ve středu informoval, že delegace z USA je na cestě do Ruska. „Dostali jsme pozitivní zprávy týkající se příměří na Ukrajině,“ doplnil s tím, že „zbraně dneška jsou neskutečně silné, tvrdě pracujeme na ukončení toho celého.“ Kreml už dříve vzkázal, že chce znát detaily návrhu na třicetidenní příměří v rusko-ukrajinské válce, na kterém se dohodly Kyjev a Washington při jednání v Džiddě, než se k němu vyjádří.
„Doufejme, že se nám podaří dosáhnout příměří ze strany Ruska. Pokud se nám to podaří, myslím, že bude splněno osmdesát procent cesty k tomu, aby tato strašná krvavá lázeň skončila,“ prohlásil Trump podle BBC a dodal také, že to, že dostal pozitivní zprávy, „neznamená nic.“ „Je to velmi vážná situace,“ podotkl a zdůraznil, že pokud se Rusko rozhodne ve válce pokračovat, sankce pro něj by mohly „být zničující.“ „Pro Rusko by to bylo velmi špatné. Nechci to udělat, protože chci dosáhnout míru,“ uvedl Trump.
Doufá prý, že jeho ruský protějšek Vladimir Putin návrh přijme, píší agentury. Na otázku, jak by Spojené státy mohly na Moskvu vyvinout nátlak, Trump odpověděl, že doufá, že to „nebude nutné“.
Už před pár dny psala zahraniční média o tom, že do Moskvy by měl tento týden přijet zvláštní zmocněnec USA pro Blízký východ Steve Witkoff, který by měl právě s Putinem jednat. Witkoff podle médií jednal s ruským vůdcem již v únoru, když vyjednával o propuštění vězněného amerického učitele Marca Fogela.
Mluvčí ruského vůdce Dmitrij Peskov již dříve ve středu uvedl, že americký ministr zahraničí Rubio a poradce pro národní bezpečnost Mike Waltz po jednání s ukrajinskou delegací v Džiddě přislíbili, že poskytnou ruské straně podrobné informace. „Nejprve bychom tyto informace měli dostat,“ řekl. „Také máme naplánovány kontakty s Američany a počítáme, že během nich budeme plně informováni.“
„Rovněž nevylučujeme, že může vzniknout i téma telefonického rozhovoru na nejvyšší úrovni. Pokud taková potřeba vznikne, bude velice rychle zorganizován. Stávající kanály pro dialog s Američany to umožňují udělat v dosti krátkém čase,“ řekl Peskov.
Podle agentury Interfax Peskov tvrdí, že takový telefonát dosud nebyl domluven a Washington o něj nepožádal. Záporně také odpověděl na otázku, zda se obě strany domluvily, kde a kdy by se americký prezident Donald Trump a šéf Kremlu mohli osobně setkat.
Podle Konstantina Kosačova, který je předsedou zahraničního výboru Rady federace, jsou podmínky návrhu americké, nikoliv ukrajinské. „Rusko je v ofenzivě,“ napsal Kosačov na Telegramu, „a proto to s ním bude jinak. Jakékoli dohody (se vším pochopením pro nutnost kompromisu) budou za našich podmínek, nikoliv amerických,“ dodal ruský zákonodárce s tím, že skutečné dohody se píší na frontě. „To by měli pochopit i ve Washingtonu.“
Rubio: Je na Rusku, aby řeklo ano
Rubio ve středu uvedl, že reakci Ruska na návrh zatím nezná. „Doufáme v pozitivní odezvu,“ dodal a vyzval k ukončení útoků. Konflikt podle něj nemá vojenské řešení a Ukrajina potřebuje dostatečné odstrašení před možným budoucím útokem Ruska. Rubio také poznamenal, že Washington ve středu kontaktuje Moskvu. Na jaké úrovni, neupřesnil.
Šéf americké diplomacie také řekl, že USA jsou spokojeny s tím, že Ukrajina je u vyjednávacího stolu; je teď na Rusku, aby řeklo ano. Pokud Moskva řekne ne, bude to podle Rubia hodně vypovídat.
Ukrajinská delegace v úterý v Džiddě jednala o možnostech ukončení ruské války proti Ukrajině se zástupci Spojených států a souhlasila s americkým návrhem na třicetidenní příměří. Ministerstva zahraničí Ukrajiny a Spojených států v prohlášení po jednání oznámila, že USA obnovují vojenskou pomoc Ukrajině a Washington opět začne s Kyjevem sdílet své zpravodajské informace.
Anonymní zdroje: Postoj Moskvy je zdrženlivý
Mluvčí ruského ministerstva zahraničí Marija Zacharovová řekla po jednání, že Rusko nevylučuje kontakty s představiteli USA v následujících dnech.
„Pro Putina je těžké s tím (příměřím) v současné podobě souhlasit,“ řekl Reuters vysoce postavený ruský zdroj, který kvůli citlivosti tématu hovořil pod podmínkou anonymity. „Putin má silnou pozici, protože Rusko postupuje,“ dodal.
Rusku se sice v posledních dnech výrazně daří v domácí Kurské oblasti, na východě Ukrajiny se ale jeho postup spíše zpomaluje. Kyjev v úterý podnikl dosud největší dronový útok na Moskvu od počátku války.
Pro ruského vůdce by podle citovaného zdroje bylo obtížné souhlasit s myšlenkou příměří, aniž by si vyjasnil podmínky a získal nějaké „záruky“. Bez toho by se totiž ruská pozice mohla rychle oslabit.
Rusko už před zahájením své plnohodnotné invaze na Ukrajinu v únoru 2022 tvrdilo, že potřebuje „bezpečnostní záruky,“ údajně mimo jiné před rozšiřováním NATO. Severoatlantická aliance je ale obrannou aliancí a Moskvu neohrožuje, naopak Rusko útočí na státy, které se snaží vymanit z jeho vlivu a začlenit se do západních struktur.
Jiný vysoce postavený ruský zdroj uvedl, že návrh na příměří se z pohledu Moskvy jeví jako past, protože pro Putina by bylo těžké zastavit válku bez konkrétních záruk nebo příslibů. Třetí ruský zdroj upozornil, že celkovým výsledkem je, že Spojené státy souhlasily s obnovením vojenské pomoci a sdílením zpravodajských informací s Kyjevem a ozdobily tento krok návrhem na příměří.
Zelenskyj předpokládá, že USA zesílí sankce proti Rusku, pokud odmítne příměří
Ukrajina také podle prezidenta Volodymyra Zelenského předpokládá, že pokud Moskva nepřijme americký návrh na příměří, tak USA zesílí sankce proti Rusku. „Chápu to tak, že můžeme počítat s tím, že USA podniknou silné kroky proti ruské straně. Podrobnosti dosud neznám, ale hovoříme o odpovídajících sankčních krocích a o posílení Ukrajiny,“ uvedl prezident podle agentury Interfax-Ukrajina.
Zelenskyj podle serveru Ukrajinska pravda vysvětloval, že si nedělá vůbec žádné iluze ohledně toho, že by Rusko bylo schopno dodržet jakékoliv ujednání. Kyjev ale podle prezidenta souhlasil s návrhem příměří, aby nenahrával tvrzením Moskvy, že si Ukrajina ukončení války nepřeje.
„Pro mne je velice důležité ukončit válku. Chci, aby to viděl prezident USA, aby to viděli a cítili Američané,“ podotkl Zelenskyj. „Proto jsem zareagoval, že jsme ochotni přistoupit na třicetidenní klid zbraní v podobě, kterou navrhla americká strana,“ objasnil. Prezident také uvedl, že v případě vyhlášení příměří bude možné připravit komplexní plán, který by „krok po kroku“ vytyčil cestu k ukončení války a který by také obsahoval „bezpečnostní záruky pro ukrajinskou stranu“.
Rovněž zopakoval, že až po ukončení války bude možné zrušit válečný stav v zemi a následně uspořádat nové volby, protože tak to vyžadují ukrajinské zákony. „Nic se odkládat nebude,“ ujistil podle agentury Interfax-Ukrajina.
„Teď plně závisí na tom, jak se k situaci postaví Rusko,“ konstatoval politolog Jakub Dopieralla z Fakulty sociálních věd UK. „V zájmu USA je činit maximální nátlak na Rusko v ohledu k tomu, aby na tu nabídku přistoupilo,“ pokračoval. „(Americký prezident) Donald Trump už se několikrát vyjádřil, že je připraven uvažovat i o případném zpřísnění sankcí vůči Rusku, aby donutil Vladimira Putina, aby zasedl k jednacímu stolu.“
„Ukrajinci zatím vnímají s nedůvěrou to, jak na to bude reagovat ruská strana,“ uvedla zpravodajka ČT na Ukrajině Darja Stomatová na otázku, jak na návrh příměří reagují běžní Ukrajinci. Později zmínila, že někteří ukrajinští politici se také obávají, že Rusko během třicetidenního příměří nabere nové síly. „Že dokáže přesunout rezervy, souvisí to také s tím, co se nyní odehrává v Kurské oblasti,“ podotkla s tím, že u běžných Ukrajinců také panuje obrovská únava z války, takže vnímají rozhodnutí o příměří velmi pozitivně.
„Bavili jsme se s jedním vojákem a ten říkal, že měsíc nestačí, protože Ukrajinci potřebují minimálně půl roku, aby vůbec nabrali síly z této války,“ podotkla Stomatová s tím, že každý den čelí novým útokům a mají velké ztráty, což se podepisuje nejen na morálce vojáků, ale i civilistů.
„To, že bude Rusko s příměřím souhlasit, je asi dost málo pravděpodobné, protože Moskva rozhodně chce mnohem širší dohodu,“ myslí si redaktor ČRo Ondřej Soukup. Podle něj Putin opakoval, že nemá cenu zastavovat ruské jednotky, když postupují, protože to bude vylepšovat ruskou vyjednávací pozici.
„V tuto chvíli Rusové vzkazují přes svoje poslance do Washingtonu, že Moskva chce jednat o příměří nebo trvalém míru pouze za splnění vlastních podmínek a ty se dlouhodobě nemění,“ uvedl zpravodaj ČT v Rusku Karel Rožánek a zmínil například požadavek, aby Ukrajina nevstupovala do Severoatlantické aliance.
„Chtějí, aby se Ukrajina navždy vzdala tohoto cíle. Chtějí také, aby i Aliance zrušila svůj slib, že by se Ukrajina v budoucnu mohla stát členem. Také trvají na tom, že všechna anektovaná území – i ta, která drží ukrajinská strana, kde jsou stále ukrajinští vojáci – jsou součástí Ruska a Ukrajina by to měla mezinárodně uznat,“ dodal Rožánek s tím, že o Krymu, který Moskva anektovala v roce 2014, Rusové už nechtějí debatovat.
Kopečný i Šedivý očekávají od Rusů tvrdou hru
Český vládní zmocněnec pro rekonstrukci Ukrajiny Tomáš Kopečný považuje zprostředkovatelskou roli USA jako sice někdy nepředvídatelnou, ale jdoucí stále ve směru. V pořadu Události, komentáře odhadl, že američtí vyjednávači dostali ukrajinské protějšky tam, kde je chtěli mít. „Teď se ukáže, jak tvrdě dokážou hrát proti Rusům.“
Od nich očekává, že se budou v rámci tradic své diplomatické školy snažit jednat z pozice síly – nejdříve tedy představí nejrazantnější, maximální požadavky. „Rusko podle nich nesmí vyjít z jednání jakkoliv poražené či neúspěšné,“ soudí Kopečný. Jednání tedy očekává tvrdá. Pokud bude dojednáno příměří, předpokládá zmocněnec, že Rusové budou od prvního dne toto příměří porušovat a tím USA a Evropu testovat. Při tom budou sledovat jejich reakci. Pokud bude tvrdá, tak už podle něj hranice svých požadavků nebudou dál posouvat.
Bývalý náčelník Generálního štábu Armády ČR a vedoucí katedry bezpečnostních studií CEVRO Institutu Jiří Šedivý si nemyslí, že Rusové budou nyní chtít na příměří přistoupit, a to proto, že jejich vojenské jednotky mají stále navrch vůči těm ukrajinským. „Až vytlačí Ukrajince z Kurské oblasti, mohou přesunout svá vojska do jiných směrů a posílit je.“ Budou se tak podle něj snažit co nejvíce obsadit čtyři ukrajinské oblasti, které prohlašují za své.
K samotným mírovým jednáním Šedivý řekl, že kdyby šla moc rychle, ztratili by Rusové pověst tvrdých vyjednávačů. Pak by to vypadalo, že se podřídili diktátu Trumpa, což by ruský vůdce Vladimir Putin těžko akceptoval, poznamenal.
Sybiha o jednání zpravil i Lipavského
Výsledek jednání v Saúdské Arábii ocenili evropští spojenci Ukrajiny jako Velká Británie, Francie či Polsko. Ukrajinský ministr zahraničí Andrij Sybiha, který se rokování v Saúdské Arábii zúčastnil, oznámil, že o výsledcích jednání informoval některé šéfy diplomacií evropských zemí, včetně šéfa českého resortu zahraničí Jana Lipavského (nestr.)
„Pokračujeme ve spolupráci s našimi evropskými partnery, abychom společně se Spojenými státy dosáhli dlouhodobého míru a bezpečnosti pro Ukrajinu a celou Evropu,“ napsal Sybiha.
Podle svého vyjádření byl poté v kontaktu mimo jiné se šéfkou unijní diplomacie Kajou Kallasovou, francouzským ministrem zahraničí Jeanem-Noëlem Barrotem, jeho britským protějškem Davidem Lammym a dalšími šéfy diplomacií evropských zemí včetně toho českého.
Lipavský komunikaci se Sybihou potvrdil. „Před chvílí jsem komunikoval s ukrajinským ministrem zahraničí Andrijem Sybihou. Ukrajina je připravena dohodu přijmout. Míč je na straně Ruska,“ uvedl šéf české diplomacie. Dříve jednání mezi Ukrajinci a Američany okomentoval slovy, že na diplomacii záleží. „V Džiddě byl učiněn důležitý krok jak ke spravedlivému míru, tak k tomu, aby vydržel a neumožnil další agresi. Stejně důležité je, aby byli Ukrajinci vyslyšeni.“
Sybiha také uvedl, že ukrajinská delegace té americké řekla, že by se evropští partneři Kyjeva měli účastnit jakýchkoli mírových jednání. „Držíme se postoje: žádná řešení pro dlouhodobou bezpečnost Evropy bez Evropy,“ poznamenal vrcholný ukrajinský diplomat.
Ve středu se Sybiha sešel ve Varšavě se svým polským protějškem Radoslawem Sikorským, který potvrdil, že Spojené státy obnovily dodávky zbraní Ukrajině přes Polsko. „Dodávky výzbroje (přes letiště Jasionka u města Rzeszów na východě Polska) se vrátily na předchozí úroveň,“ řekl Sikorski po setkání se Sybihou.
Další reakce
Německý kancléř Olaf Scholz (SPD) přivítal návrh na příměří a dodal, že nyní záleží na šéfovi Kremlu Vladimiru Putinovi. Slovenský ministr obrany Robert Kaliňák (Smer) vyzval Moskvu, aby návrh přijala. Také Evropský parlament přivítal návrh příměří i obnovení vojenské a zpravodajské podpory Ukrajinců ze strany USA.
Ukrajina se rozsáhlé ruské invazi brání už déle než tři roky, celkem ruská válka proti sousední zemi trvá už přes jedenáct let.
