Od katastrofálních povodní je to půl roku. Osud desítek domů, které velká voda poničila, je dál nejistý. Více než stovku staveb už statici nařídili strhnout a po zimě přibývají další. Nejvydatněji loni v září pršelo v Jeseníkách. V součtu tam spadlo pět set litrů vody na metr čtvereční. Záplavy způsobily škody za desítky miliard. Minimálně šest lidí nepřežilo.
Voda v záři zatopila dům i manželům Škodíkovým ve Velké Kraši. Po půl roce stále vysouší navlhlé zdi. „V kuchyni nic nezbylo. Celé přízemí bylo úplně pryč. Co zbylo, to byl záchod a koupelna. Jinak nic,“ přibližuje Dagmar Škodíková.
Most ve Velké Kraši strhla velká voda, teď je tam provizorní dřevěná lávka. Po obou stranách je nápis na cedulích: vstup na vlastní nebezpečí. Lávku chtějí v obci nahradit novým mostem. Stejně tak i dočasnou konstrukci o dva a půl kilometru výše proti proudu řeky Vidnávky. Tu mají vypůjčenou na tři roky.
„Jsme ve fázi, že ceny mostů víme jenom hrubě, protože mostař to spočítal tabulkově na metr čtvereční plus bezpečnostní rizika. Žádosti o dotace jsme už poslali, ale je to opravdu hrubý nástřel. Bavíme se tak o třiceti milionech,“ spočítal starosta Velké Kraše Jiří Vodička (nez.).
I ve Vápenné na Jesenicku lidé dál vysoušejí domy. Díky oklepané omítce na fasádě odhalili historický německý nápis. Zjistil tak, kam se dostala voda v roce 1829 a že loni byla ještě o něco výš.
Několik domů v obci šlo k zemi. Nejvíc se tam teď trápí s nedostatkem projektantů. „Projekční kanceláře jsou zahlcené. Poprosili jsme projektanty z Brna a Ostravy, aby nám pomohli a vytvářeli projekty, které jsou nezbytné k tomu, abychom žádali o finanční prostředky a potom abychom realizovali jednotlivé opravy,“ poznamenal starosta Vápenné Leoš Hannig (nestr.).
Někteří lidé kvůli povodním odsud odešli. Vylidňování řeší i v Jeseníku. „Domy se prodávají pod cenou, ale ti lidé tam nechtějí zůstat. Jak se ze začátku mluvilo o tom, že dělejme všechno, aby odliv občanů z Jesenicka nenastal, tak si myslím, že se to děje,“ podotkla starostka Jeseníku Zdeňka Blišťanová (TOP 09).
Lidé se po varování meteorologů připravovali na nejhorší
Hladiny řek a vodních toků se zvedly v důsledku silných dešťů, které postupně od čtvrtka 12. září 2024 zasáhly prakticky celou Českou republiku. Lidé se po varování připravovali na nejhorší. Plnili pytle pískem, zabezpečovali mosty, čistili koryta řek nebo připravovali evakuační místa. Většina z nich si pamatovala ničivé povodně z roku 1997 a 2002.
Ve třech krajích byl vyhlášen stav nebezpečí. V Moravskoslezském a Olomouckém trval zhruba devadesát dní. Nejvíce vody spadlo v Jeseníkách, celkový úhrn srážek tam dosáhl pěti set litrů na metr čtvereční. Na horách na severu země spadlo mezi třemi a čtyřmi sty litry, na ostatních místech České republiky až dvě stě litrů na metr čtvereční.
Nejzasaženější oblasti
V Moravskoslezském kraji velká voda výrazně zasáhla Opavu, kde bylo zaplaveno největší sídliště Kateřinky a poničen most v Ratibořské ulici. Velké, až několikamiliardové škody evidovali rovněž v Krnově, kde voda zničila infrastrukturu, na mnoha místech zmizely silnice i chodníky. Značné škody utrpěly obce na Bruntálsku, které výrazně poničila také povodeň v roce 1997. Například v Nových Heřminovech voda poškodila řadu domů. Velké škody napáchala velká voda v čistírně odpadních vod v Ostravě-Přívoze.
V Olomouckém kraj zasáhla povodeň zejména Jesenicko, které se načas dokonce ocitlo odříznuté od světa. Do nejpostiženějších obcí v okolí řek Vidnávka a Bělá musela být potravinová a humanitární pomoc dopravena pomocí vojenských vrtulníků. Helikoptéry vojáků i policie se podílely nejen na Jesenicku také na evakuaci. Poté, co záplavy o víkendu postihly hlavně horské Jesenicko, odtekla velká voda do střední části kraje a zaplavila například značnou část Litovle na Olomoucku.
Dvanáct set profesionálních i dobrovolných hasičů zasahovalo u více než pětadvaceti tisíc událostí. To je přibližně osmina jejich ročního průměru. Povolána byla během povodní také armáda. Na zasažených místech pomáhalo šestnáct set dobrovolníků. Hasiči evakuovali přes jednadvacet tisíc lidí. Povodně si vyžádaly šest obětí. Sedm lidí se stále pohřešuje.
Na Frýdlantsku stav nebezpečí skončil už ve středu 18. září, v části zbylých dvou krajů jej vláda na žádost hejtmanů opakovaně umožnila prodloužit. V záplavami postižených oblastech Jesenicka a Šumperska v Olomouckém kraji trval do 12. prosince, v částech Moravskoslezského kraje zasažených povodněmi pak o den déle.
Demolice domů
Asi stovku zničených domů opravit vůbec nepůjde. Demolice je teprve čeká, nebo už šly k zemi. Číslo navíc podle statiků ještě není konečné. Desítky staveb dál sledují. Jejich stav teď ovlivňuje hlavně počasí.
Na dům v Albrechticích si Monika Lakomá a její partner Martin Košťál vzali hypotéku, ale po roce a půl od nastěhování přišla velká voda. „Byl to pro nás šok. Celý pozemek byl zničený, ploty, stromy,“ popsal Martin Košťál. „Veškeré hospodářské stavby vzala voda,“ dodala Monika Lakomá. Dům to na první pohled ustál, majitelé začali s jeho opravami a až do prosince počítali s tím, že v něm budou moci zůstat. „Když přišly velké mrazy, tak jsme napočítali asi dvacet nových trhlin na celém domě,“ popsala Lakomá.
Vyhlídky pro dům nejsou dobré. „Spodní stavba je hodně pohyblivá, je vyplavená ta hmota, to pojivo mezi kameny a dochází k pomalému rozpadu spodní stavby. To jsou neopravitelné věci, nebo velmi náročně opravitelné,“ popsala stav budovy statička. A doporučila majitelům dům nechat strhnout.
Za dobu trvání stavu nebezpečí hradil demolice kraj. Teď už by za to měli několik milionů platit majitelé ze svého. Existují ale výjimky. „Pojištění nám nepokryje hypotéku i demolici a veškeré věci k tomu. Obrátili jsme se na vedení města a teď máme informaci, že by kraj mohl tyhle věci znova hradit,“ řekl majitel domu.
„Na otázku financování nově nařízených demolic ještě neumíme s jistotou odpovědět. Snahou hejtmanství bude na tyto práce přispět, ale teprve se bude jednat o způsobu podpory,“ dostali odpověď z Moravskoslezského kraje.
Vládní odhad škod: skoro sedmdesát miliard
Celkové škody vláda odhadla na 68,1 miliardy korun. Kabinet v rozpočtu na rok 2024 vyčlenil na řešení dopadu povodní ze státního rozpočtu 30 miliard korun, dalších deset miliard korun pak pro letošní rok. V polovině prosince vláda schválila komplexní program obnovy po povodních, do roku 2029 z něj bude možné čerpat šestnáct miliard korun.
Pojišťovnám se zejména v důsledku zářijového řádění živlů zvedlo vyplacené plnění za povodňové škody zhruba z půl miliardy korun z roku 2023 na 19,7 miliardy korun ke konci roku 2024.
