Samosprávy postižené loňskými povodněmi mohou od pátku zasílat žádosti o podporu na obnovu území z programu Živel 1. Dotace mají dotčeným krajům, městům a obcím pomoci s obnovou silnic, chodníků, škol, zdravotnických a kulturních zařízení a dalšího veřejného vybavení. Celkem pro obce v místech, kde hejtmani dříve vyhlásili stav nebezpečí, ministerstvo pro místní rozvoj vyčlenilo pět miliard korun. Samosprávy mají na podání žádosti rok.
Samosprávy zasažené povodněmi mohou žádat o dotaci ze Živlu 1
3 minuty
Události: Miliardy pro vyplavené obce
„Živel 1 je náš největší popovodňový program. Směřuje tam, kde byl vyhlášen stav nebezpečí. Celkové škody z loňských povodní přesáhly 70 miliard korun, z toho 16,6 miliard jsou škody na majetku samospráv. Největší množství jich je v Moravskoslezském a Olomouckém kraji,“ řekl ministr pro místní rozvoj Petr Kulhánek (za STAN).
7 minut
Studio ČT24: Startují dotace na podporu po povodních Živel 1
Maximální výše dotace se liší na základě počtu obyvatel žádající samosprávy v zasaženém území. Obce do tří tisíc obyvatel budou moci získat na dotacích až devadesát procent celkových způsobilých výdajů. Ty od 3001 do deseti tisíc pak osmdesát a nad deset tisíc obyvatel sedmdesát procent způsobilých nákladů.
„Tím, že škody jsou stamilionové, tak ta spoluúčast nás trochu omezuje v tom, jak rychle nebo do čeho vůbec půjdeme, protože spoluúčast pro město Jeseník je třicetiprocentní. My jsme jediné město na Jesenicku, které má více než deset tisíc obyvatel,“ uvedla starostka města Jeseník Zdeňka Blišťanová (TOP 09).
Pokud budou o dotaci žádat přímo kraje, tak může podpora pokrýt až šedesát procent výdajů na obnovu. Školy mohou zažádat o vyplacení poloviny nákladů, příspěvkové organizace pak podle příslušnosti ke kraji či obci.
Financování programu Živel 1 se odvíjí od Strategie obnovy území, kterou v prosinci schválila vláda. Program se snaží omezit možné důsledky povodní, především pokud by vedly ke vzniku nebo prohlubování regionálních rozdílů. „Naopak bychom se chtěli dostat do stavu, který je lepší, než byl před povodní. Jak z pohledu vybavenosti obcí, tak v ohledu na jejich architektonické a urbanistické pojetí,“ dodal Kulhánek.
Na podání žádosti mají samosprávy rok
Na podání žádosti o podporu na obnovu území zasaženého povodněmi mají samosprávy rok. Podle Blišťanové to ale stačit nebude. „Určitě to bude nesmírně náročné, když si vezmete, že třeba na celé Jesenicko máme jednoho dopravního inženýra a že všichni, kteří teď mluví o tom, že budou opravovat škody po povodních, toho dopravního inženýra rozhodně potřebují,“ podotkla.
Jeseník má podle starostky nachystaných šest drobných projektů. Další opravy podle ní budou náročnější a zaberou výrazně více času. Podporu ale město bude chtít využít naplno. „Budeme se snažit tam dát samozřejmě co nejvíce. I mezi starosty se opakovaně bavíme o tom, jestli máme dělat nějaké balíčky, dávat těch projektů více dohromady, nebo to, co máme hotovo, posílat,“ popsala.
Samosprávy, příspěvkové organizace a školy se o pomoc při čerpání dotací mohou obrátit na Centrum pro regionální rozvoj (CRR), které program Živel 1 spravuje. Konzultovat mohou žádosti buď přímo v kancelářích CRR, nebo on-line. Samosprávám budou k dispozici také místní akční skupiny, které se zapojí do zpracování projektů, a to i přímo na místě u žadatelů. Obce mohou podávat žádosti elektronicky prostřednictvím aplikace nebo zasláním do datové schránky.
Vláda v loňském rozpočtu vyčlenila na řešení dopadu povodní ze státního rozpočtu 30 miliard korun, v roce 2025 dalších deset miliard korun. Kromě Živlu 1 se v pondělí 17. února spustí také příjem žádostí z programu Živel 3. Z toho budou moci žádat o podporu také fyzické osoby zasažené povodněmi.
