Jeden ze svých nejvzácnějších předmětů, výlitek mozkovny neandrtálce, výjimečně půjčilo pražské Národní muzeum do Brna. Artefakt přicestoval za přísných bezpečnostních opatření do pavilonu Anthropos. Moravské zemské muzeum ho zájemcům představí od 2. prosince na výstavě Vítejte u neandrtálců.
V Anthroposu je k vidění světový unikát. Výlitek mozkovny neandrtálce
Výlitek mozkovny neandertálce ze slovenských Gánovců, který má ve sbírkách Národní muzeum, je starý 105 tisíc let. Veřejnosti ho dosud nikdy vidět nemohla. „Výlitek mozkovny je světově unikátní, naše muzeum ho nikdy nezapůjčilo a nikdy nevystavovalo,“ řekl generální ředitel Národního muzea Michal Lukeš.
GALERIE
Z výstavy Vítejte u neandrtálců v Pavilonu Anthropos Moravského zemského muzea v Brně
Jedním z důvodů zápůjčky jsou podle něj oslavy dvou set let Moravského zemského muzea, které zase v minulosti zapůjčilo do Prahy Věstonickou venuši. „Pro pojišťovnu byla stanovena hodnota třicet milionů korun, hodnota výlitku je ale nevyčíslitelná,“ dodal Michal Lukeš. Vzácný exponát proto doprovázela do pavilonu Anthropos ozbrojená eskorta.
2 minuty
Příjezd exponátu do brněnského Antroposu sledoval redaktor Jakub Vácha
O nálezu vědci dlouho diskutovali
Podle odborníků jde o výlitek mozkovny ženy, která patrně spadla do minerálního vřídla. Zkamenělina se našla v roce 1926 při těžbě travertinu. Odborníci si nejprve mysleli, že jde o zkamenělý mozek lesního slona či mamuta. Na tom, že šlo o neandertálce, se shodli až po dlouhých diskusích. Exponát budou vědci ještě zkoumat a po rekonstrukci Národního muzea bude vystaven trvale.
- Neandrtálci byli velmi blízkými příbuznými dnešních lidí. Žili v Evropě před 250 tisíci lety. Obývali rozsáhlá území sahající od dnešní Británie na západě až po Sibiř na východě. Vyhynuli ovšem před 28 tisíci lety, především kvůli době ledové.
Výstava „Vítejte u neandrtálců“ zachycuje jejich život v několika zastaveních. Lidé se seznámí s tím, jak vypadali, jaké znali technologie, jak bydleli nebo jak a co lovili. Posledním tématem je jejich symbolické a estetické cítění, což jsou podle odborníků aspekty chování, které byly neandertálcům dlouho upírány. Součástí výstavy je i socha neandertálce podle nálezu celé lebky ve francouzském La Chapelle.
Vědci stále nevědí, proč neandrtálci vyhynuli
Výstava v Anthroposu má mimo jiné vyvrátit některé mýty týkající se tohoto druhu pravěkého člověka. Neandertálci nebyli podle vědců myšlenkově omezení a byli schopní přežít v drsných podmínkách, jež v jejich době panovaly.
Neandertálci, kteří se řadí do druhu homo sapiens, žili před 300 tisíci až 30 tisici lety, vědci tuto epochu nazývají středním paleolitem. Podle vedoucího ústavu Anthropos Petra Nerudy se v Evropě čas od času mísili s předchůdci dnešního člověka. Oproti nim ale měli jednoduchou materiální kulturu, nezůstaly po nich proto nálezy jako například ženské sošky venuše.
„Množí se doklady toho, že koexistovali, nemáme doklad násilného střetu. Buď se územně respektovali nebo žili i v jedné tlupě,“ vysvětlil Neruda. Podle něj vědci zatím nenašli vysvětlení, proč neandertálci vyhynuli.
„Stále častěji zjišťujeme, že neustále docházelo k technologickému, ekonomickému i symbolickému vývoji těchto lidí, takže na konci středního paleolitu bylo jejich chování naprosto srovnatelné s nově příchozími anatomicky moderními lidmi,“ doplnil vedoucí Anthroposu.
