Popelnice

Do recyklačního zařízení se v Česku dostane čtvrtina PET lahví po třech měsících od vhození do kontejneru na plasty. Odhaduje se, že ze všech PET lahví uvedených na trh v Česku se jich dostane k recyklaci přes polovinu, vyplývá to z experimentu resortu životního prostředí a společnosti Adastra Lab, který sledoval sto nápojových plastových lahví vytříděných do žlutých kontejnerů. Některé vytříděné lahve podle nich skončily například v přírodě nebo na parkovišti. Zlepšit by to mohlo podle resortu připravované zálohování. S tím ale nesouhlasí obce ani některé podnikatelské svazy.

Havlíčkův Brod připravil pro své obyvatele změny v platbách za svoz a likvidaci odpadů. Nově už místní nebudou platit paušální poplatek, ale částku, která se vypočítá na základě velikosti popelnice. Ti s menší nádobou budou platit méně a naopak. Nový platební systém město zavádí s jediným cílem – chce snížit celkové množství odpadků vyvážených na skládku. Právě skládkování postupně zdražuje, za šest let má tento způsob likvidace odpadu úplně skončit.

V České republice přibývá lidí, kteří třídí rostlinný odpad. Například v Praze se zájem o třídění zvýšil až dvojnásobně. Obyvatelé si tam za hnědé popelnice od ledna nemusí nic připlácet. Zájem se ale zvedl ve všech městech, která ČT oslovila. Podle odpadových hospodářů za to může bezplatné dodání nádob a vidina nižších poplatků za odpady.

Obyvatelé australského Sydney vedou nesmiřitelný boj s vysoce inteligentními papoušky kakadu. Vymýšlejí stále sofistikovanější metody, jak opeřencům se žlutými chocholkami na hlavě zabránit dostat se do popelnic. Detailně se tímto soubojem zabývá studie zveřejněná v časopise Current Biology.

Kontejnery na tříděný odpad jsou dnes v každé obci. Začátkem 90. let však separace odpadů v Československu teprve začínala. Například v Jindřichově Hradci mohli první zájemci třídit tři druhy surovin. Město jim k tomu navíc zapůjčilo i speciální koše.Vraťte se každý den na chvíli o 30 let zpět a podívejte se, jaké okamžiky přinesl rok 1992.