Ve městech roste zájem o třídění bioodpadu. Lidé tím také mohou ušetřit

V České republice přibývá lidí, kteří třídí rostlinný odpad. Například v Praze se zájem o třídění zvýšil až dvojnásobně. Obyvatelé si tam za hnědé popelnice od ledna nemusí nic připlácet. Zájem se ale zvedl ve všech městech, která ČT oslovila. Podle odpadových hospodářů za to může bezplatné dodání nádob a vidina nižších poplatků za odpady.

V Praze od ledna rozdali sedmnáct tisíc nových nádob na bioodpad. Dohromady ho tak v hlavním městě třídí až 200 tisíc domácností. Počet tun vytříděného bioodpadu od ledna do října se proti loňsku zvedl téměř dvojnásobně – z pěti tun na devět.

V lednu, kdy sběr bioodpadu začal být bez dodatečných poplatků, magistrát zaznamenal enormní zájem. „Od dubna jsme přijímali cca dvanáct set žádostí a nyní je to kolem pěti set,“ říká asistentka náměstkyně primátorky pro oblast životního prostředí v Praze Alena Vondroušová. Občané si také mohou objednat popelnici pouze na určitou sezonu, což se vyplatí například zahradám.

Zájem o třídění bioodpadu vzrůstá i v Karlových Varech, kde za tento rok přibylo 99 menších popelnic a dvacet kontejnerů na bioodpad. To je nárůst asi o devět procent proti předešlému roku.

I v Písku letos začalo přibývat žádostí. „Nejdříve jsme rozmístili popelnice u paneláků a na veřejných místech, aby si toho lidé všimli. Postupně nám po stovkách začaly přibývat žádosti a nakonec jsme ještě museli 250 nádob dokupovat,“ říká Roman Mára z odboru životního prostředí v Písku.

Ne všechna města chtějí dávat hnědé popelnice na veřejná místa, protože s tím nemají dobrou zkušenost. U rodinných domů ve Varnsdorfu mají v současné době rozmístěných 400 nádob. Na sídliště je zatím dávat nechtějí. Bojí se, že by v těchto nádobách byly věci, které tam nepatří.

„Nám se to tady projevuje na sídlištích i u směsného odpadu, kde je horší kvalita vytříděnosti. Jakmile je tam velké množství lidí, kteří se navzájem neznají, tak je problém v tom, že si do popelnic často hází, co chtějí,“ popisuje vedoucí odboru životního prostředí města Varnsdorf Přemysl Brzák.

Rostlinný odpad třídí více také lidé ve Vysokém Mýtě. Tam město občanům zdarma poskytuje kompostéry i vyvýšené záhony. Díky nim si lidé pěstují vlastní zeleninu a zároveň vyrábí svůj kompost. S kompostováním má dobrou zkušenost i Brno, které letos kvůli velkému zájmu spustilo projekt Kompostuj Brno! Ten má pomáhat nakupovat a rozdávat kompostéry jeho obyvatelům.

Výhodné pro města i občany

Města si od podpory třídění bioodpadu slibují zmenšení množství odpadu komunálního. Ten je totiž dražší na likvidaci. Podle měst je bioodpad nejtěžší položkou a v popelnicích se směsným odpadem tvoří až čtyřicet procent jejich obsahu. Peníze to ušetří i občanům měst.

„Pokud mohu jako občan tento odpad bezplatně odložit do sběrných nádob na tříděný odpad, nemusím jím zaplnit vlastní popelnici nebo kontejner na komunální odpad, a tedy mohu mít popelnici menší nebo s méně častým svozem a díky tomu ušetřím na poplatku za komunální odpad,“ říká tiskový mluvčí magistrátu Karlovy Vary Jan Kopál.

Města často provozují vlastní kompostárny, kam bioodpad sváží. Z něj pak vyrábí kompost, který prodávají. V posledních letech samosprávy budují také bioplynové stanice, kdy rostlinný odpad promění na bioplyn. Pro obce je od roku 2015 povinné zajistit sběr bioodpadu, od roku 2020 to pro ně platí celoročně.