Vědci díky analýze exkrementů starých 2700 let zjistili, že lidé v době železné už pili pivo a jedli plísňový sýr. Ve stolici pravěkých horníků, která se zachovala v solných dolech v rakouském Hallstattu, totiž při mikrobiologickém rozboru objevili mimo jiné stopy modré plísně, která se dodnes používá při výrobě zrajících sýrů. V jídelníčku tehdejších lidí nicméně převažovaly celozrnné obilniny, které doplňovalo ovoce, luštěniny a maso, uvedli odborníci ve studii zveřejněné v časopise Current Biology.
Pití alkoholu sice nebylo v pravěku ničím neobvyklým, současný objev ve stolici je ale prvním molekulárním důkazem o tom, že lidé v solných dolech před téměř třemi tisíci let běžně pili pivo. Ještě více je ale překvapil nález plísní Penicillium roqueforti a Saccharomyces cerevisiae, které podle nich svědčí o tom, že se už tehdy úmyslně používaly při výrobě sýrů.
„To je podle mě velice sofistikované. Je to něco, co bych v tehdejší době nečekal,“ řekl vedoucí výzkumného týmu Frank Maixner, který působí jako mikrobiolog v institutu Eurac v italském Bolzanu. „Horníci v Hallstattu podle všeho úmyslně používali technologie fermentace za použití mikroorganismů, jež se v potravinářském průmyslu používají dodnes,“ dodal.
Pravěcí kulináři
„Začíná být čím dál jasnější, že prehistorické kulinářské postupy byly velmi důmyslné a že komplexní zpracování potravin včetně techniky fermentace hrálo v rané historii stravovacích návyků podstatnou roli,“ uvedla Kerstin Kowariková z vídeňského Přírodovědeckého muzea.
Alpské město Hallstatt je zařazeno na seznam kulturního dědictví UNESCO a v pravěkých dějinách Evropy hrálo tak významnou roli, že podle něj bylo dokonce pojmenováno historické období. Doba halštatská se datuje do 7. až 5. století před naším letopočtem a spadá do starší doby železné.
Podzemní pokladnice
V solných dolech v Hallstattu archeologové objevili řadu cenných nálezů, protože horníci tehdy pod zemí trávili celé dny. Díky příznivému klimatu s konstantní teplotou kolem osmi stupňů Celsia a vysoké koncentraci soli ve vzduchu se zachovaly dokonce i jejich exkrementy.
Vědci zkoumali stolici z doby bronzové, z doby železné a z 18. století. Hlavním rozdílem oproti dnešní běžné stravě bylo podle nich to, že se dříve konzumovaly méně zpracované potraviny. Složení střevní mikroflóry napovídá, že lidé se tehdy stravovali obdobně jako v současnosti obyvatelé tradičních komunit mimo západní země.
