Doba železná

Dvacítka vzácných předmětů z doby železné a bronzové původem ze Sýrie je k vidění v Národním muzeu. Čeští odborníci na restaurování a konzervování se ve spolupráci s archeology podíleli na jejich záchraně, a to v rámci vládního programu, který má pomoct ochránit světové kulturní dědictví ve válkou zasažené Sýrii. Výstava s názvem Obnovená tvář potrvá do 10. května.

Archeologové ze společnosti Archaia objevili při průzkumu v místě budoucí D55 keltskou železářskou pec, která pochází ze třetího století před naším letopočtem. Nález je o to cennější, že navazuje na objev pozůstatků osady ze stejného období.

Lidé intenzivně cestovali přes Lamanšský průliv už v době bronzové. Vyplývá to ze studie, na které spolupracovali i vědci z Česka. Analýza DNA téměř osmi set pravěkých lidí ukázala, že příchozí na jih Británie mezi lety 1300 až 800 před naším letopočtem tvořili zhruba polovinu genetického původu pozdějších populací. Studii vydal odborný časopis Nature.

Velká mezinárodní studie odhalila původ moderních domácích koní. Vědci, včetně těch českých, v ní popsali, že všechna tato zvířata mají společný původ.

Vědci díky analýze exkrementů starých 2700 let zjistili, že lidé v době železné už pili pivo a jedli plísňový sýr. Ve stolici pravěkých horníků, která se zachovala v solných dolech v rakouském Hallstattu, totiž při mikrobiologickém rozboru objevili mimo jiné stopy modré plísně, která se dodnes používá při výrobě zrajících sýrů. V jídelníčku tehdejších lidí nicméně převažovaly celozrnné obilniny, které doplňovalo ovoce, luštěniny a maso, uvedli odborníci ve studii zveřejněné v časopise Current Biology.

Archeologové našli v budoucí trase dálnice D55 mezi Babicemi a Starým Městem na Uherskohradišťsku pozůstatky sídliště, které předběžně datují do mladší doby železné. Jde zhruba o období mezi lety 480 a 30 před naším letopočtem, kdy se rozvíjela laténská kultura.

Vánoce bez pohádek si lze v dnešní době jen těžko představit. Ať už během Štědrého večera sáhneme po knížce nebo televizním ovladači, vyprávění dětských příběhů je v mnoha českých domácnostech zažitým zvykem, stejně jako ozdobený stromeček nebo kapr. Pohádková tradice však sahá hlouběji, než se může na první pohled zdát. Některé z příběhů přitom mohou pocházet z nejrůznějších koutů světa nebo pramenit z legend starých tisíce let. Jako třeba Popelka, které poprvé „princ“ mohl obouvat střevíček ve středověké Číně.