Když se kolem nosu rozlije vůně ranní kávy, mozek si zapamatuje, do které nosní dírky vnikla jako první. A pak spojuje informace z obou nozder, což mu pomáhá, aby správně poznal, o jakou vůni jde. Neurologové to popsali v článku, který vyšel v odborném časopise Current Biology.
Káva lidem voní stereo. Vědci v experimentu zjistili, jak mozek a nozdry spolupracují
Čich patří mezi smysly, které člověk nevyužívá možná tolik jako zrak nebo sluch, přesto je pro život nesmírně důležitý. Věda ví, že v mozku informace o vůních i zápachu zpracovává takzvaná piriformní kůra, která pokrývá obě mozkové hemisféry. Vědci si ale až doposud nebyli jistí, jestli obě strany piriformní kůry reagují na pachy shodně, anebo nezávisle.
- Zajímavé je propojení piriformní kůry u psů. Je napojená na zraková i čichová centra tak, že psi jsou díky tomu schopní v podstatě vidět nosem.
Protože tyto procesy probíhají hluboko uvnitř mozku, bylo prakticky nemožné je zkoumat. Teď ale skupina vědců na způsob přišla.
Do studie nabrali lidi s epilepsií, kteří měli kvůli tomuto problému podstoupit operaci mozku. Účastníci byli během operace při vědomí, takže jim vědci mohli do obou nosních dírek skrze speciální trubičky pouštět silné vůně. Protože byli pacienti napojení na elektrody, které měly odhalit centra spojená s epilepsií, mohli výzkumníci tyto senzory využít i na sledování piriformní kůry a její aktivity.
Čich a mozek
Ukázalo se, že jenom výjimečně se vůně dostane pouze do jedné nosní dírky. Platí ale, že do jedné pronikne o něco dříve než do druhé. „Otázkou ale je, jestli mozek dokáže tyto rozdíly využít?“ uvedla neuroložka z Pensylvánské univerzity Naz Dikecligilová, která se na výzkumu podílela.
Nasbíraná data naznačují, že mozek tohoto rozdílného času vstupu vůní opravdu využívá. Když se pach dostal do jedné nosní dírky, reagovala nejprve ta strana mozku, která byla k této nosní dírce nejblíže, teprve potom následovala reakce v opačné straně mozku. „Zdá se, že ve skutečnosti existují dvě reprezentace pachů, které odpovídají pachovým informacím přicházejícím z každé nosní dírky,“ říká Dikecligilová.
Když výzkumníci nabídli vůni oběma nosním dírkám současně, zjistili, že obě strany mozku rozpoznaly vůni rychleji, než když ji mohly identifikovat pouze skrze jednu nosní dírku. To naznačuje, že obě strany do jisté míry spolupracují, i když jedna zaostává za druhou při kódování vůně, říká Dikecligilová.
Fungují čich a sluch podobně?
Důležité je, že tyto výsledky velmi dobře odpovídají tomu, jak dopadly už dříve studie na zvířatech. A také se nabízí srovnání s jiným smyslem.
Zdá se, že mozek porovnává vstupy z jednotlivých uší, což lidem pomáhá lokalizovat zvuky. Nabízí se tak otázka, jestli podobný systém existuje i pro vůně. Lidé však obvykle nejsou příliš dobří v rozpoznávání směru vůně. Když výzkumníci podali vůni pravou nebo levou nosní dírkou a zeptali se účastníků studie, kterou nozdrou ji přijímají, odpovídali v podstatě zcela náhodně.
K čemu tedy tento mechanismus vlastně existuje? To zatím není úplně jasné, jednu hypotézu by ale vědci měli. Tyto dvojité signály by totiž mohly fungovat jako mechanismus, který kontroluje možné chyby. Náš mozek by mohl „shromažďovat potvrzení důkazů o tom, co cítíme, abychom mohli přesně identifikovat zdroje pachů kolem nás“, dodává neurolog Kevin Bolding, který se na práci také podílel.