Vůně

Když se kolem nosu rozlije vůně ranní kávy, mozek si zapamatuje, do které nosní dírky vnikla jako první. A pak spojuje informace z obou nozder, což mu pomáhá, aby správně poznal, o jakou vůni jde. Neurologové to popsali v článku, který vyšel v odborném časopise Current Biology.

Vědeckému týmu se podařilo s pomocí expertek na vůně oživit ty, které se nesly hrobkou jedné ze starověkých šlechtičen z doby, kdy Egypt vládl světu. Výzkum zároveň ukázal, jak propracovaný byl mezikontinentální obchod této říše.

Mytí mýdlem se může jevit jako rozumná strategie, jak se vyhnout pozornosti hmyzu. Podle vědců ale může jeho vůně naopak komáry přitahovat, protože když se neživí krví, doplňují příjem cukru nektarem. Vyplynulo to ze studie v odborném žurnálu iScience.

Neandertálci sice měli výraznější nosy než dnešní lidé, jejich čichové schopnosti na tom ale o nic lépe než naše nebyly. Vymřelí denisované se od obou těchto pralidí lišili mnohem výrazněji.

S nižší produkcí se potýkají francouzští pěstitelé květin, které k výrobě vůní používají parfuméřské značky. Za problémy stojí klimatické změny, zejména sucho a vysoké teploty. Nedostatek vláhy a extrémní počasí přitom mění nejen množství úrody, ale i intenzitu vůně, kterou různé rostliny vydávají. S obtížemi se navíc musí tradiční zemědělci potýkat v době, kdy se v tomto mnohamiliardovém odvětví mluví o syntetických alternativách, které je snazší obstarat, kontrolovat a patentovat, píše agentura Bloomberg.

Vědci chtějí přiblížit pachy, které jsou spjaté s minulostí. Díky nově vznikající encyklopedii tak současníci budou mít možnost se seznámit s historií a významem jednotlivých vůní, jež provázely životy našich předků.